Jak jsem u nás za humny hledal sukulenty

Podělte se se svými zážitky z výprav za kaktusy a sukulenty do lokalit jejich přirozeného výskytu
Podeľte sa so svojimi zážitkami z výprav za kaktusmi a sukulentmi do lokalít ich prirodzeného výskytu
Odpovědět
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 864
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Jak jsem u nás za humny hledal sukulenty

Příspěvek od Petr z Čech » 23 zář 2017, 12:51

aktualizace, příspěvek mimo diskusi
Devínska Kobyla 175-300 m n.m., Malé Karpaty :arrow:
Títo uživatelé poděkovali autorovi Petr z Čech za příspěvek (spolu 2):
jaraMário Snopka
Hodnocení: 18.18%

jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1155
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 128 x
Obdržel poděkování: 226 x

Re: Jak jsem u nás za humny hledal sukulenty

Příspěvek od jezour » 23 zář 2017, 21:08

Granitberge jsem přeložil jako žulové vrchy vzhledem ke kontextu vět a v němčině jsou totiž podobné složeniny podloží a tvaru velmi časté. Sabranski se odvolává na lokality z Malých Karpat, ty uvádí i ve svém kratičkém textu. Hlavně granodiorit z lokality vypadá dost podobně jako žula. A podle geologických map Slovenské republiky se v okolí v Malých Karpatech vyskytuje celkem často.

Lokalita v Bratislavě samotná
Jovibarby rostou i na strmých a bez horolezeckého vybavení nepřístupných skalách přímo pod parlamentem. To jsme s Martinem Miklánkem ověřovali díky fototechnice. Nevím, zda díky nové budově není část skal zastíněná.

Svätý Jur
Lokalitu ve Svätém Juru neznám, předpokládám, že stále existuje. Postupoval bych přímo dle údaje samotného Kocha. Hledal bych někde nad severní částí obce, jsou tam vinice a předpokládám, že nějaká halda kamení by se zda také dala najít.
Títo uživatelé poděkovali autorovi jezour za příspěvek:
Mário Snopka
Hodnocení: 9.09%
-- Administrátor --

Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 864
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Jak jsem u nás za humny hledal sukulenty

Příspěvek od Petr z Čech » 24 zář 2017, 05:52

Svätý Jur:
..no on pro tento nález existuje docela přesný místopis, jen není recentně ověřen...
Letz (1997) píše: překlad
Malé Karpaty, Svätý Jur, na kamenech mezi vinohrady pod Hájnou horou, nadmořská výška 200 m, jižní expozice, vzácný výskyt (LETZ 1993, SLO).
:arrow:

Uživatelský avatar
Mário Snopka
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1492
Registrován: 21 led 2011, 14:46
Bydliště: Trnava
Poděkoval: 748 x
Obdržel poděkování: 595 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Jak jsem u nás za humny hledal sukulenty

Příspěvek od Mário Snopka » 24 zář 2017, 08:20

Svätý Jur, alebo teraz už po novom Jur pri Bratislave. Je od nás len kúsok, keď bude čas, pojdem tam pozrieť a preverim to tam.
Títo uživatelé poděkovali autorovi Mário Snopka za příspěvek:
Petr z Čech
Hodnocení: 9.09%
Klub: KKS Islaya Trnava
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
http://prdochovec.hostujem.sk
http://islaya.eu
http://www.facebook.com/KKSIslaya

jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1155
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 128 x
Obdržel poděkování: 226 x

Re: Jak jsem u nás za humny hledal sukulenty

Příspěvek od jezour » 26 kvě 2019, 22:00

Letošní duben (apríl) byl v Čechách opravdu velmi suchý, za celý měsíc téměr nepršelo. Téměř na konci dubna jsem během letošních Velikonoc navštívil pár lokalit na Křivoklátsku, tedy ve fytogeografickém okresu číslo 32 - Křivoklátsko. Fytogeografický okres se neshoduje s CHKO. CHKO se rozkládá především v širším okolí Křivoklátu, fytogeografický okres začíná už v údolí Berounky na samotném okraji Plzně, v okolí Křivoklátu zaujímá i okolní údolí.
To nejcennější v samotném CHKO i ve fytogeografickém okresu je samotné, hluboce zaříznuté, údolí Berounky. Dno údolí je velmi hluboko, okolní svahy spadají prudce dolů, jsou často skalnaté. V okolí Křivoklátu je údolí opravdu velmi hluboké, rozdíl mezi okolím a dnem údolí je často i 180 výskových metrů.
Nedaleko obce Týřovice se nad údolím vypíná skála - Čertova skála. Právě zde jsem pozoroval netřesky - Jovibarba globifery. Ty zde rostou jak na samotném vrcholu skal, tak také na samotném úpatí skal. Populace zde je bohatá, pozorval jsem zde spoustu růžic, které zde rostou v menších i větších skupinách.
Na fotkách vidíme téměř uzavřené růžice. Samozřejmě je stanoviště extrémní, je zde opravdový nedostatek vody. Suchý duben (apríl) se na stavu rostlin také podepsal, rostliny totiž držely "zimní" vybarvení. Byť středy růžic začaly růst, růžice neměly dostatek vláhy, aby se třeba vůbec otevřely a pořádně se zazelenaly.
4 Čertova skála.jpg
Čertova skála
10 J globifera.jpg
Jovibarba globifera z Čertovy skály
Títo uživatelé poděkovali autorovi jezour za příspěvek (spolu 2):
jaraMário Snopka
Hodnocení: 18.18%
-- Administrátor --

Odpovědět

Zpět na „Výpravy za kaktusy a sukulenty - Výpravy za kaktusmi a sukulentmi“