Sukulenty v na?em hlavním městě - severní oblast část III.
Tak a je tu závěrečná část severní proterozoické Prahy. Aby byly zkoumané lokality výskytu této oblasti úplné nesmíme opomenout na severu nejvýznamněj?í levostranné údolí Vltavy, tedy údolí ?áreckého potoka, táhnoucí se v délce asi 10 km kolmo k toku Vltavy, tedy jde o oblast rozsáhlou, místy i vertikálně členitou. Pokud ho jen zbě?ně projdete po cestách, ale třeba i prolezete přístupné okolní skály či stěny, často nenajdete jediný, snad a? na nejbě?něj?í rozchodníky, sukulent. Méně časté druhy se zde vyskytují na jen velmi úzce vymezených místech, často v několikahektarovém skalním území zabírající jen několik málo metrů čtverečních či pouze pár trsů rostlin, proto mi zde pro úspě?ný nález pomohlo několikrát ?těstí či shoda náhod. Tato oblast vypadá ji? na první pohled velmi zajímavě a lákavě neb jsou tu vysoké rozeklané skály Divoké ?árky či různé k jihu orientované skalky na svazích ?áreckého údolí. To co je v?ak dnes také pravdou je to, ?e tato území jsou i hodně ovlivněna lidskou činností anebo jen tím, ?e celé údolí podél ?áreckého potoka je dnes dost zalesněné. Procházku tímto údolím začnu od ústí ?áreckého potoka do Vltavy, postupně pak budu pokračovat proti jeho proudu, tedy označování levé a pravé strany v tomto údolí je zde chápáno z pohledu proti proudu tohoto potoka.
?árecký potok ústí zleva do Vltavy, vytváří zde stejnojmenné údolí. V oblasti ústí potok rozděluje dva významné bloky horniny (proterozoická břidlice). Ni??í napravo při čelním pohledu dovnitř údolí se jmenují PP Podbabské skály, vy??í nalevo pak PP Baba.
Obr.01: Celkový pohled na ?árecké údolí, resp. to je to zalesněné údolí co se táhne kolmo k Vltavě zhruba u toho komínu uprostřed fotky. Ty nízké skály podél trati vpravo jsou PP Podbabské skály, ty vysoké na druhé straně ústí údolí vlevo pak PP Baba.
Přístup do prostoru PP Podbabských skal dnes není zrovna jednoduchý (zastavěný přístup přes uzavřený pozemek, spodní část tvoří frekventovaná ?elezniční tra?). Území je rozdělené do dvou částí z pohledu expozice. Na ji?ním svahu je vcelku zachovalé skalnaté a stepní území s porosty rozchodníku velkého (Hylotelephium maximum), rozchodníku bílého (Sedum album) a rozchodníku ?estiřadého (Sedum sexangulare), druhou část území pak tvoří východní stěny nad tratí, území nad hranou je zachovalá step, stejně jako ostatní skály levého severního břehu Vltavy s půdním profilem tvořeným spra?í, se skalními výchozy, stěny jsou ve vět?í míře "asanované" opět drátěnými pletivy kvůli ?elezniční trati pod nimi. Rozchodníková vegetace východních svahů obdobná, pouze rozchodník ?estiřadý (Sedum sexangulare), zde nahrazuje rozchodník ostrý (Sedum acre). Netřeskovce (Jovibarba) jsem tu nezaznamenal, zato jsou tam 2 oddělené lokality netřesku stře?ního (Sempervivum tectorum), typ stejný jako z PP Zámky.
Obr.02a: Ji?ní část PP Podbabských skal je od trati několik metrů, proto zde byly zachovány jihovýchodní stěny v dobrém stavu, také ji?ní svahy přivrácené do údolí jsou vcelku zachovalé, vede tudy "stará", zarůstající cesta na bo?í muka - na ji?ních svazích je rozchodníková vegetace bohat?í, step nad hranou je spásána.
Obr.02b: Mezi zajímavé sukulenty rostoucí nad východní hranou patří 2 oddělené lokality zplanělého netřesku stře?ního (Sempervivum tectorum).
Obr.02c: V polovině září jsem tu nalezl na lokalitě č.2 (těsně nad hranou) jeden nerozkvetlý květ netřesku stře?ního (Sempervivum tectorum).
Obr.02d: Ru?ice jsou velké, plně rozvinuté.
Obr.02e: Odli?ná barevná variabilita rů?ice netřesku stře?ního (Sempervivum tectorum), zde spolu s rozchodníkem ostrým (Sedum acre).
Na protěj?í straně ?áreckého údolí se nalézá vy??í území PP Baba. Opět spodní stěny "asanovány" drátěnými pletivy, skály nad hranou mnohde sprejované (toto území je lidem mnohem přístupněj?í). Nad hranami se vytvořil docela velký stepní profil, který je zachováván. Ze sukulentů zji?těna pouze základní rozchodníková vegetace, tj. rozchodník velký (Hylotelephium maximum), na stěnách rozchodník bílý (Sedum album). Netřeskovce sice jsou v obou územích na seznamech uvedeny, mnou zde zatím nepotvrzeny.
Obr.03a: PP Baba, skály nad hranou zachovalé, ale vyprahlé a vesměs bez sukulentů. Stepní profil s keři rozvinutý. Ty červené ohradníky zabraňují pádu ovcí na ?elezniční tra? pod skalami.
Obr.03b: Vlastní skalní stěny dole opatřeny pletivy, jeliko? jde o lámavou břidlici je nějaké lezení po nich vyloučeno.
Obr.03c: Vrchní step spásají ovce a i ji vydatně hnojí.
Tak?e tato území mi hodně připomněla zmen?enou podobu PP Sedleckých skal, které jsou nedaleko odtud, na stejné straně av?ak více po proudu řeky (viz
přede?lá část). Dal?í směr mé cesty zamířil přímo do ?áreckého údolí.
Obr.04: Pohled od PP Podbabských skal do ?áreckého údolí. Ji? na první pohled je patrné vysoké zalesnění, ikdy? se údolí různě stáčí podle toku potoka, převládají zde ji?ní a naproti severní svahy, sukulenty je tedy nutno hledat na příhodných místech.
Prvním na sukulenty zajímavým místem je na pravém, ji?ním svahu PP Nad mlýnem. Toto území je men?í, je tvořeno odkrytou skalní stěnou a vý?e lesostepí s výchozy proterozoických hornin, kde se rozvíjí rozchodníková vegetace.
Obr.05a: Step na počátku srpna byla je?tě plná květů - fialový
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum).
Obr.05b: Na skalnatých výchozech se rozvinula rozchodníková vegetace. Krom v?udepřítomného rozchodníku velkého (Hylotelephium maximum) se tu vyskytuje vět?í populace
rozchodníku ?estiřadého (Sedum sexangulare).
Obr.05c: Kvetoucí
rozchodník ?estiřadý (Sedum sexangulare), foceno na počátku srpna.
Obr.06a-c: V září jsem zde pak nalezl i malou lokalitu
netřeskovce (Jovibarba globifera ssp. globifera).
Dal?í lokalita, k jihu exponovaný skalnatý svah, dále hlouběji v údolí se jmenuje PP Vizerka, zde jsem ?ádnou sukulentní vegetaci nena?el. Tato lokalita je men?ího rozsahu (osamělé skalní těleso) a hodně se podobá tělesům popsaným v přede?lých částech na pravém břehu Vltavy (PP Čimické údolí).
Obr.07: PP Vizerka hostí suchou skalní step bez významných sukulentů.
Ne?-li vstoupím do následujícího, z pohledu výskytu skal jednoho z nejvýznamněj?ích území celé Prahy, dovolím si malou přestávku, kde uká?i základní rozdíl mezi proterozoickou tmavou břidlicí a buli?níkem. Jde toti? z pohledu výskytu rostlin o 2 svými vlastnostmi se významně li?ící horniny. V části údolí Divoké ?árky jsou pak právě buli?níky velmi roz?ířenými horninami, jeliko? v jejich slo?ení převládá tvrdý, velmi pevný a hladký křemen, vytváří se na těchto skalách na ?iviny extrémně chudá rankerová půda.
Obr.08a: Buli?ník (lydit, silicit) je kompaktní starohorní hornina tvořená křemitými slo?kami, často jsou patrné i křemenné ?íly. Tyto horniny jsou nesmírně odolné, proto v kraji tak rychle nezvětrávají a často se vypreparují v samostatná tělesa (suky). Vegetace na nich rostoucí je velmi chudá, jeliko? jsou kompaktní a hladké (na rozdíl od břidlic na nich dost klou?ou boty) hůře se na kolmých stěnách zachycuje.
Obr.08b: ...a i tam, kde je svah buli?níkového suku mírněj?í (foto z Dívčího skoku - severní svah) se zachycuje velmi specifická vegetace neobsahující sukulenty, jsou to různé mechy, trávy a vřesy.
Obr.09: ...oproti buli?níkům jsou proterozoické břidlice relativně měkčí (přesto i tak dost pevné proto vytváří také vypreparovaná tělesa), rychleji se rozpadají, mají břidličnatou stavbu (foto světlej?ího typu z PP Baba) a tak vytváří více ploch, kde se mů?e vegetace zachycovat či kořeny pronikat do ?těrbin. Vytváří také chudou rankerovou půdu av?ak přeci jen ú?ivněj?í ne? jsou půdy na buli?nících. Vegetace, zejména pak s podporou svrchních spra?í bývá bohat?í.
...ale nyní ji? přímo do údolí Divoké ?árky.
Údolí Divoké ?árky, i přes svoji velkou rozlohu, je z pohledu výskytu sukulentů docela jednoduché. V severněj?í oblasti se vyskytují nejvýrazněj?í skalní buli?níková tělesa, nesou romantická jména ?abák a Dívčí skok, okolo jsou pak dal?í útvary se stejně zajímavými jmény, av?ak stejného či ni??ího významu. Sukulentní flóra i přes částečně ji?ní sklony ?abáku není nikterak významná. Skály jsou povět?inou holé či se uplatňuje chudá vegetace okolo vřesu.
Obr.10a: Pohled na ji?ní svahy ?abáku.
Obr.10b: Pohled na skupinu Dívčí skok (ze ?abáku), na
i-netu lze dohledat výskyt netřesku (Sempervivum sp.) ve stěně Dívčího skoku. Jinak zde v?ak není ani rozchodníková vegetace.
Ikdy? jsou tyto buli?níkové skalní skupiny velmi impozantní, z pohledu výskytu sukulentů jsou pro nás zajímavěj?í skály ji?něji tvořící soutěsku D?bán. Tyto mají toti? skaliska s ji?ním sklonem a jsou mimo lesní vegetaci, navíc na vrcholu Kozákovy skály bylo ji? od 9.st. hradi?tě s významným mocenským postavením v rámci celých Čech, tedy významný dlouhodobý antropogenní vliv. Vyvinula se zde jak rozchodníková vegetace tak zde nalezneme i zástupce netřeskovců (Jovibarba).
Obr.11a: Pohled do soutěsky D?bán z Kozákovy skály, naproti ?estákova skála. Oblast Divoké ?árky je velké, v mnoha místech nepřístupné území, proto ve?keré závěry tu publikované budou v?dy jen dílčí a mohou se měnit či doplňovat podle dal?ích zji?tění.
Obr.11b: Detail Kozákovy skály od jihu, zde lze očekávat výskyt i vzácněj?ích sukulentů. Co? se později zcela náhodně i podařilo (výskyt není plo?ný a je zcela skrytý ve ?těrbinové vegetaci).
To co jsem zde nalezl je opět určeno ke kontrole mým korektorům. Docela mne zde popletl zvlá?tní habitus velkých rů?ic, které jsou více otevřené, dokonce jsem si původně i myslel, ?e mů?e jít o zástupce nějakého netřesku (Sempervivum), po korektuře se v?ak ukázalo, ?e celá lokalita budou netřeskovce (Jovibarba), ikdy? tro?ku odli?ného habitu ne? jsem byl dosud zvyklý, co? je dáno lokalitou (viz koment Pepa ní?e).
Obr.12: Tyto by měly patřit k
Jovibarba globifera ssp. globifera z Kozákovy skály (omlouvám se za neostrost, lep?í se nepodařily).
Obr.13a-d: Dal?í rostliny svými znaky - zdáli se mi příli? otevřené, jinak zakončené listy (připomínali mi spí?e zástupce rodu Sempervivum, nakonec se tedy ukázalo, ?e je to pouze variabilita habitu Jovibarba). Tyto rostliny se tak dobře maskovaly v doprovodném mechu, ?e jsem je ani z 1 m neviděl, to ?e jsem je zde na?el bylo tedy opravdu zásluhou ?těstí a náhody. Lokalita není velká a je na stěně, tedy hůře přístupná, zaznamenán i 1 kvetoucí, ale mimo dosah.
Obr.14: ?estákova skála je ni??í a nemá tak velkou plochu k jihu orientovaných ploch, rozchodníková vegetace je tu také vytvořená.
Obr.15: Z rozchodníkové vegetace se na těchto 2 skalách vyskytuje rozchodník velký (Hylotelephium maximum),
rozchodník bílý (Sedum album) na fotce z ?estákovy skály a rozchodník ?estiřadý (Sedum sexangulare).
Seznam dosud nalezených sukulentů v proterozoiku severní Prahy:
01. Jovibarba globifera subsp. globifera ... PP Podhoří, PP Nad Mlýnem, PR Divoká ?árka
02. Sempervivum tectorum (zplanělý) ... PP Zámky, PP Podbabské skály
03. Sempervivum sp. (zplanělý) ... PP Zámky
04. Hylotelephium maximum ... PP Zámky, PP Sedlecké skály, PP Podhoří aj.
05. Sedum album ... PP Zámky, PP Sedlecké skály, PP Podhoří, PP Podbabské skály aj.
06. Sedum acre ... PP Zámky, PP Sedlecké skály, PP Podbabské skály
07. Sedum sexangulare ... PP Sedlecké skály, PP Podbabské skály, PR Divoká ?árka
08. Sedum reflexum ... PP Zámky, PP Podhoří
09. Sedum spurium (zplanělý) ... PP Sedlecké skály