Filozofická minutka (jen pro ty co nespěchají):
...zvolil jsem odlišnou metodu zkoumání netřeskovců, která nespočívá pouze ve vzájemném morfologickém porovnávání rostlin, což u podobných až velmi podobných rostlin činí značné obtíže nejen v přírodě se pohybujícím běžným návštěvníkům (kterým by jsme to neměli zbytečně komplikovat), ale jak vidno mnohdy i specialistům danými rostlinami se přímo v různé míře zabývajícím (ti si to komplikují rádi sami), což v minulosti vedlo až ke zpochybnění jejich samotných postupů a závěrů a tím snížení i jejich kredibility (viz Speciál 2007).
...netřeskovce nejsou na lokalitách nikdy jediným druhem rostlin a pokud je dokážeme vymezit i v rámci dalších platných uznávaných botanických systémů (a není to zase tak snadné a rychlé), jen tak můžeme k často velmi podobnému morfologickému popisu (který se navíc často jen z pohodlnosti opisuje) doplnit mnohé rozšiřující a doplňující údaje například z oblasti geobotaniky, fytogeografie, ekologie apod. (ano to vše na lokalitě neuvidíte pokud předem nenastudujete na co se máte koukat). Výsledek nám pak může pomoci jednotlivé taxony za prvé vůbec od sebe rozlišit (oddělit na první pohled morfologicky velmi podobné, pro mnohé až stejné rostliny), za druhé popsat pro tyto vymezené taxony jejich vzájemně se lišící (někdy i prolínající se) typická prostředí výskytu, jejich vzájemná rostlinná společenstva no a za třetí vlastně pochopit jak na sebe navazují čím se od sebe odlišují, vymezují. Již dávno neplatí, že to co mi na první pohled přijde vizuálně shodné, opravdu shodné je bez znalosti mnoha dalších doplňkových údajů.
...pro mnou zvolenou metodu zkoumání samozřejmě preferuji výzkum v terénu, proto si vybírám tzv. typy, které nějakým způsobem charakterizují mnou sledované odlišnosti jednotlivých skupin. Tyto typy musí být na co nejdostupnějších lokacích, abych k nim měl častější snadný přístup/dostupnost (netřeskovce, zejména pak ty srstnaté se prostě během roku i dost významně mění v různém rozsahu), lokality musí být co nejvíce autochtonního původu, proto si vybírám dostupná místa, která si ale nezaslouží jakýkoli pohrdlivý přívlastek (Praha, Bratislava i Vídeň mají své typické krásné původní netřeskovce a každé město má dokonce odlišný typ).
...vysvětlení k předešlému: ano napsal jsem "alpský typ hirta", tím nemyslím, že je to jediný typ rostoucí v Alpách, klidně bych ho mohl nazvat i "východoalpský typ hirta nižších poloh", jelikož však v současnosti jiný alpský typ podrobněji/soustavněji nezkoumám jde zde pouze o regionální název (není nutno tomu přikládat nějaký taxonomický či jiný význam), alpský typ=vyskytující se v Alpách, karpatský typ=vyskytující se v Karpatech, panonský typ=vyskytující se
v oblasti Panonie, (peri)hercynský typ=vyskytující se v hercynské a (přilehlé) oblasti apod.
...vyjadřovat ani vymezovat se k dalším jmenovaným taxonům či odlišným typům z předešlého příspěvku se v tuto chvíli nemusím a ani nechci situaci zbytečně komplikovat, protože místně se zabývám pouze užší oblastí střední Evropy (ostatní taxony na ni prostě jen a pouze z té které strany navazují a veškeré závěry by byly vždy chybné, pokud by k nim automaticky nešlo přidat ostatní známé taxony dle stejných pravidel, ale vše naráz udělat nelze neb na to nejsou možnosti toho co jsem popsal výše), resp. v tuto chvíli sleduji co tu okolo nás všechno roste (vymezení odlišných morfotypů), v jakém prostředí a na jakých biotopech, v jakých fytocenózách apod., ano mohu být obviněn z toho, že nepřikládám správně váhu na tu kterou skupinu na tom kterém území, ano nemohu být všude a nikdy ani vše neuvidím, avšak to ani ten, který si myslí, že vše důležité již viděl....na druhou stranu se aspoň o něco pokouším a někdo se nepustí ani do toho (koneckonců pokud jste dočetli až sem i to je úspěch)....
To, že to dávám sem na fórum, je dáno tím, že mám vlastní zájem, aby se u potencionálně podobně smýšlejících lidí mohla vytvořit trocha inspirace. Nekladu si žádné ambice, že nějakým způsobem znovu a znovu přetvořím nomenklaturu netřeskovců. Dokonce, jak si můžete všichni povšimnout, stále používám platné českými a slovenskými botaniky používané názvosloví popsaných taxonů, ikdyž se mohu vnitřně domnívat, že nebylo vše zcela vysvětleno autory tak, aby to byla pravda konečná (jistě se ještě mnohokrát změní a je i možné pokud nové pohledy přinesou nová věcná objasnění, že je začnu i používat, ale nelze už po mě chtít akceptovat pouhé přeškatulkování taxonomických úrovní bez velmi důkladného komentáře proč je to a zda-li vůbec potřebné).
Postupně sem vložím další mnou vybrané typy u nichž si myslím, že
mi stojí za sledování na lokalitě (tyto typy většinou navštěvuji častěji), ne proto abych vytvářel nějaký pohled na to co vše existuje, ale proto, aby bylo trochu jasnější, když sem nějaký ten příspěvek sledující můj výzkum výše popsaným způsobem vložím z toho co zjistím, aby prostě bylo zřejmé o které skupině netřeskovců to vlastně zrovna píši (v současnosti např. připravuji sběr osiva pro monitorovaný výsev apod.).
