Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Ostatní - odkazy i články, které nesouvisí s tématikou fóra, ale jsou z oblasti botaniky
Ostatné - odkazy i články, ktoré nesúvisia s tématikou fóra, ale sú z oblasti botaniky
Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Příspěvekod Petr z Čech » 27 bře 2013, 19:52

Naše dovolenkové cesty často směřují křížem krážem po Evropě, v jižních částech Evropy se pak můžeme často setkat s různými zástupci kaktusů, rostoucích (introdukované a invazívní druhy) ve volné přírodě, často se již nejedná o výsadby, ale o volně zplanělé porosty. Nedávno proběhl projekt, pod garancí Evropské komise, který zmapoval výskyt těchto přistěhovalců (nejen kaktusů, ale celé nepůvodní flóry a fauny). Výsledky pro čeleď Cactaceae shrnuji níže. Mohou nám napovědět, kde s jakými druhy se můžeme v přírodě Evropy častěji setkat.

Výskyt zástupců čeledi Cactaceae v Evropě a na ostrovech evropským zemím přináležejících vyskytujících se ve volné přírodě (tzv. invazívní druhy). Zpracováno z dat projektu DAISIE financovaného Evropskou komisí SSPI-CT-2003-511202 (provedl jsem opravy zejména taxonomického zařazení).

Rod: Austrocylindropuntia (2 druhy)
+ 01: Austrocylindropuntia cylindrica (Lamarck) Backeberg, 1942
= Kanárské ostrovy (výskyt pevně ustálený)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
= Sardinie (výskyt pevně ustálený)
+ 02: Austrocylindropuntia subulata (Mühlenpfordt) Backeberg, 1942
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
= Portugalsko (výskyt dosud nezmapovaný)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
Rod: Cereus (1 druh)
+ 03: Cereus peruvianus (Linnaeus) P.Miller, 1768
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
Rod: Cylindropuntia (2 druhy + 1 druh chybně pod Opuntia(22))
+ 04: Cylindropuntia imbricata (Haworth) F.M.Knuth, 1936
= Španělsko (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 05: Cylindropuntia spinosior (Engelmann) F.M.Knuth in Backeberg, 1936
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
Rod: Hylocereus (1 druh)
+ 06: Hylocereus undatus (Haworth) Britton & Rose, 1918
= Madeira (výskyt pevně ustálený)
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
= Baleáry (výskyt není pevně ustálený)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
Rod: Opuntia (22 druhů či forem - 4 druhy chybně pod Opuntia(11,16,22,24))
+ 07: Opuntia ammophila Small, 1919 -> syn. k Opuntia humifusa Rafinsque, 1830
= Azory (výskyt pevně ustálený)
= Baleáry (výskyt není pevně ustálený)
= Španělsko (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 08: Opuntia bernichiana Hort. -> jde o hybrid Opuntia humifusa x Opuntia stricta
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
+ 09: Opuntia caespitosa Rafinsque, 1830 -> syn. k Opuntia humifusa Rafinsque, 1830
= Francie - Allier, Puy-de-Dome, Cantal, Haute-Loire, Lozere, Aude, Bouches-du-Rhone (výskyt pevně ustálený)
= Korsika - Haute-Corse, Corse-du-Sud (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 10: Opuntia crassa Haworth, 1819 -> nejspíše nějaký hybrid s O.stricta
= Korsika - Haute-Corse, Corse-du-Sud (výskyt není pevně ustálený)
+ 11: Opuntia dejecta Salm-Dyck -> syn k Nopalea dejecta (Salm-Dyck) Salm-Dyck, 1850
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
+ 12: Opuntia dillenii (Ker-Gawler) Haworth, 1819 -> syn k Opuntia stricta (Haworth) Haworth, 1812
= Kanárské ostrovy (výskyt pevně ustálený)
= Azory (výskyt pevně ustálený)
= Portugalsko (výskyt není pevně ustálený)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Baleáry (výskyt pevně ustálený)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
= Sardinie (výskyt pevně ustálený)
+ 13: Opuntia engelmannii Salm-Dyck ex Engelmann, 1850
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
+ 14: Opuntia ficus-indica (Linnaeus) P.Miller, 1768
= Kanárské ostrovy (výskyt pevně ustálený)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Madeira (výskyt pevně ustálený)
= Francie - Correze, Lozere, Pyrenees-Orientales, Herault, Bouches-du-Rhone, Alpes-de-Haute-Provence, Var, Alpes-Maritimes (výskyt pevně ustálený)
= Korsika - Haute-Corse, Corse-du-Sud (výskyt pevně ustálený)
= Sardinie (výskyt pevně ustálený)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
= Malta (výskyt pevně ustálený)
= Chorvatsko (výskyt dosud nezmapovaný)
= Řecko (výskyt pevně ustálený)
= Kypr (výskyt pevně ustálený)
= evropské Turecko (výskyt pevně ustálený)
+ 15: Opuntia huajuapensis H.Bravo, 1954
= Španělsko (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 16: Opuntia imbricata (Haworth) DC. -> syn k Cylindropuntia imbricata (Haworth) F.M.Knuth, 1936
= Baleáry (výskyt není pevně ustálený)
= Francie (výskyt dosud nezmapovaný)
= Švýcarsko (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 17: Opuntia maxima P.Miller -> syn k Opuntia ficus-indica (Linnaeus) P.Miller, 1768
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
= Azory (výskyt pevně ustálený)
= Portugalsko (výskyt pevně ustálený)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Baleáry (výskyt pevně ustálený)
= Korsika (výskyt pevně ustálený)
= Malta (výskyt není pevně ustálený)
+ 18: Opuntia microdasys (Lehmann) Pfeiffer, 1837
= Baleáry (výskyt pevně ustálený)
= Francie (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 19: Opuntia monacantha Haworth, 1819
= Portugalsko (výskyt dosud nezmapovaný)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Francie (výskyt pevně ustálený)
= Korsika (výskyt pevně ustálený)
= Itálie (výskyt není pevně ustálený)
+ 20: Opuntia phaeacantha Engelmann, 1849
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Česká republika - Děvín (Pavlovské vrchy), Lovoš, Kalich (*České středohoří) (výskyt není pevně ustálený)
+ 21: Opuntia robusta Pfeiffer, 1837
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
+ 22: Opuntia rosea DC. -> syn. k Cylindropuntia rosea (De Candolle) Backeberg, 1958
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
+ 23: Opuntia stricta (Haworth) Haworth, 1812
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Francie (výskyt pevně ustálený)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
+ 24: Opuntia subulata (Mühlenpfordt) Engelmann -> syn. k Austrocylidropuntia subulata (Mühlenpfordt) Backeberg, 1942
= Baleáry (výskyt není pevně ustálený)
= Korsika (výskyt pevně ustálený)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
+ 25: Opuntia tomentosa Salm-Dyck, 1822
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 26: Opuntia tortispina Engelmann & Bigelow, 1856
= Bulharsko (výskyt dosud nezmapovaný)
+ 27: Opuntia tuna (Linnaeus) P.Miller, 1768
= Madeira (výskyt pevně ustálený)
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Francie (výskyt pevně ustálený)
= Sardinie (výskyt neni pevně ustálený)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
+ 28: Opuntia vulgaris P.Miller -> syn. k Opuntia humifusa Rafinsque, 1830
= Kanárské ostrovy (výskyt dosud nezmapovaný)
= Španělsko (výskyt pevně ustálený)
= Francie (výskyt pevně ustálený)
= Švýcarsko (výskyt dosud nezmapovaný)
= Itálie (výskyt pevně ustálený)
= Chorvatsko (výskyt dosud nezmapovaný)
= Řecko (výskyt pevně ustálený)
= Bulharsko (výskyt dosud nezmapovaný)
--------------------------------------------------------------------
Celkem dosud zjištěno: 6 rodů 22-28 druhů a forem
= Rod: Austrocylindropuntia - 2 druhy
= Rod: Cereus - 1 druh
= Rod: Cylindropuntia - 3 druhy
= Rod: Hylocereus - 1 druh
= Rod: Nopalea - 1 druh
= Rod: Opuntia - 14 druhů a hybridů
==================================
*) tato opuncie, zařazená do sledování invazívních rostlin na území České republiky, dostala
i české jméno: Opuncie hnědoostná (Opuntia phaeacantha)

Závěry:
Z popisu rozšíření výše lze vypozorovat 2 hlavní proudy rozšíření u opuncií. První velké Opuntia ficus-indica (5-7 m výška)(vč.synonymní španělské Opuntia maxima) pokrývají svým výskytem celou oblast Středomoří (od Španělska až po evropské území Turecka či Kypr) a zároveň na tomto území nejsou popsány její hybridy; druhý významný proud pak tvoří menší (do 2 m výšky) opuncie Opuntia humifusa a Opuntia stricta (vč. hybridů a jiných synonymních druhů) se vyskytuje převážně v přiatlantské části a v západním Středomoří (od Portugalska po Itálii, na východě pak jako specifické syn.O.vulgaris od O.humifusa), tyto pak mezi sebou v západní části Středomoří naopak vytváří specifické hybridy, což dle mne je dáno i jejich výskytem v domovině, kde právě tyto menší druhy částečně se výskytem navzájem překrývají. Největšího areálu volného rozšíření v Evropě pak zaujímá O.humifusa (od Atlantských ostrovů po Bulharsko a Řecko, např.ve Francii zasahuje i hluboko do vnitrozemí až do departmentu Loire a Rhone a dále až do švýcarských Alp jako syn.Opuntia vulgaris, resp.O.compressa), což je dáno její širokou adaptabilitou ve své domovině, kde se vyskytuje od Kanady přes západní a střední USA až po státy Montana, Colorado a New Mexico). Naproti tomu O.ficus-indica se do vnitrozemí zatoulává jen výjimečně (např.Francie - department Correze). Ve své domovině tvoří pak u O.ficus-indica severní hranici dnešního (ne původního, které je dokonce až v Mexiku) rozšíření jižní státy USA (California, Arizona, New Mexico, Texas, Florida, Georgia a North Carolina). Z celkového hlediska (započteme-li zejména kulturní rostliny) je na nejvíce hektarech samozřejmě pěstována O.ficus-indica zejména její beztrnná forma inermis (trnitá forma se pak jmenuje amyclaea), odhaduje se jen ve Středomoří (vč.sev.Afriky), že může jít až o 1 mil.ha.

Obr.01: Opuntia stricta var. dillenii několikaletý semenáč (všechna 4 velká kladodia jsou letošní přírůstky) v mé sbírce má velmi výrazné otrnění, kterým se odlišuje od beztrnné nominální variety.
Obrázek

Obr.02: Opuntia ficus-indica f.inermis, kterou mám ještě v této době zasazenou ve volné kultuře (import ze Španělska), je naopak beztrnná a patří mezi častější importy (díky pěstování je mnohem rozšířenější), neboť beztrnnost je preferována zejména pro rostliny v kultuře, kdy to usnadňuje sběr plodů (pěstování z jedlých plodů by tedy mělo většinou vést k této formě), dále to umožňuje i její lepší využití jako kvalitnější krmivo pro dobytek.
Obrázek

Obr.03: Pěstování invazívních druhů v umělé kultuře pak patří k těm snadnějším, kdy na minimální ploše lze napěstovat obrovská množství semenáčků (je to dáno vysokou produkcí semen, která v umělé kultuře velmi dobře a % velmi úspěšně klíčí). Zde moje semenáče druhu Hylocereus undatus (něco málo přes 5 měsíců staré) z plodu původem Thajsko.
Obrázek

Obr.04: ...a tu další moje semenáče (POZOR pouze 2 měsíce staré) invazívního druhu, semenáče Opuntia ficus-indica z plodu původem Turecko.
Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Příspěvekod Petr z Čech » 27 bře 2013, 20:01

V minulých letech, ale čas od času i nyní, věnuji dost času cestování. Od té doby co se zajímám o kaktusy a sukulenty se na svých cestách více zaměřuji i na tyto druhy rostlin. V tomto příspěvku mého Blogu shrnu některá svá pozorování z oblasti východního Středomoří, která je pro nás, středoevropany častým cílem dovolených, a jedna z nejbližších oblastí, kde můžeme vidět celoročně růst introdukované americké agáve a opuncie. Mimo kulturních rostlin, zde rostou tyto rostliny i ve volné krajině. První část věnuji oblasti ostrovů východního evropského Středomoří.

Obr.01: Nejrozšířenější introdukované americké kaktusy a sukulenty ostrovů východního Středomoří.
Obrázek

V egejské i východní středomořské oblasti se nachází mnoho řeckých ostrovů, nejvýchodněji pak ostrov samostatné republiky Kypr. Podnebí v této části Středomoří je teplejší a sušší než-li je tomu v části západní. Většinu roku zde vládnou velká sucha, která mění po většinu roku tento kraj ve vyprahlé pustiny (vyskytují se zde i letní požáry), které umocňují vysoké teploty panující tu od jara do pozdního podzimu. Ostrovy mají jen omezené možnosti získávání sladké vody, která se tu získává buď zachycováním zimních srážek v přehradách, či čerpáním spodních vod (na Kypru i odsolováním mořské vody). Tato voda se pak rozvádí do kraje a slouží k zavlažování kulturních plodin. Zimní počasí je naopak mírné, kdy teploty dosahují +6 až +15 st.C se srážkami, které umožňují vegetační růst a reprodukci (brzké jarní kvetení) zdejších rostlin.

Obr.02: Oblast východního Středomoří je velmi suchá, sladká voda je tu klíčem k životu rostlin, přežijí jen ty které ji dokáží nalézt.
Obrázek

Z petrografického hlediska se zde vyskytuje vápencové podloží, bohaté pobřežní štěrky, některá místa jsou i vulkanického původu. Teplé a suché klima vytváří v létě prašnou krajinu (zejména ve vnitrozemí), skály a horstva se zvyšují směrem do center ostrovů od nulových pobřežních nadmořských výšek, přes několik set metrů vysoké pahorkatiny až po lokální hornatiny přesahující výškou 1000 m (vzácně i více než 2000 m). Z botanického pohledu zde pak rostou pouze dřeviny a rostliny, které se dokáží adaptovat na toto suché a teplé specifické klima, zde se vyskytující, tedy dokáží včas nalézt potřebnou vodu. Lze zde rozlišit rostliny rostoucí na celoročně suchých a vyprahlých místech, kde vláha přichází jen v krátkém zimním období (pahorky, kde se vyskytují např. unikátní bonsajové jehličnany - zakrslé borovice, jalovce a mnoho doprovodné dost často trnité vegetace), dále pak rostliny rostoucí při sezónních či lokálních zdrojích vod (po většinu roku vyschlá řečiště, přehrady apod., zde jsou blíže povrchu podzemní vody), zde rostou např. rákosiny Arundo donax. Specifické prostředí v této krajině pak vytvořili i lidé uměle zavlažovanými oblastmi, kde pěstují místní plodiny. Ze zoologického pohledu se tu větší savci (daněk, muflon) vyskytují jen v omezených populacích, hojněji jsou zastoupena polodivoká stáda koz a ovcí spásajících pahorkovou vegetaci, ve vegetaci se nachází mnoho pro nás zajímavých hmyzích druhů (motýli, kudlanky, brouci, velká sarančata, cikády), na sluncem vyhřátých místech je mnoho ještěrek či gekonů. Bohatá mořská fauna by si pak zasloužila samostatnou kapitolu.

Obr.03: Rhodes, suchovzdorná flóra místní i introdukovaná.
Obrázek

Obr.04: Rhodes, fauna místní i domácí chovy.
Obrázek

Hlavním tématem tohoto příspěvku je však již výše zmíněný výskyt agave a opuncie. Ze třech míst, která jsem zde v poslední době navštívil byly nejbohatší volné porosty agave americana na ostrově Rhodes (na Krétě pouze ojedinělé pozorování kvetoucí rostliny), kde se vyskytuje v pobřežních oblastech mnoho velkých kvetoucích rostlin. Agave se zde používá v kultuře např. jako dekorace okolo golfového hřiště, v hotelových zahradách, porosty v dělících pruzích uprostřed silnice. V těchto posledních dvou stanovištích je vidět i kultivar agave americana 'variegata', kterou jsem ve volné krajině zplanělou nezjistil. Ve volné krajině pak agave osídluje pobřežní nížiny a pahorky i mimo sezónní závlahové cesty, agave tedy patří mezi rostliny, které potřebují jen nepatrné množství vody v roce, mohou být celý den vystaveny nejvyšším žárům přímého slunce a přesto na nich není vidět viditelné sesychání. Pokud se jednou usídlí na stanovišti má expanzívní tendenci zabírat svými odnožemi další a další prostor.

Obr.05: Rhodes, agave americana v pobřežních oblastech patří mezi hojný druh.
Obrázek

Naproti tomu opuntia ficus-indica je vázána svým výskytem na podzemní vodu. Kulturní rostliny jsou zavlažované a tedy celoročně v dobrém stavu, na Rhodu dorůstají výšky až přes 3 m. Ve volné krajině se pak vyskytují tyto velké exempláře, tvořící stěny, podél sezónních vodních cest v nížinách či v blízkosti přehrad (pozorování z Kypru), tedy tam, kde jejich kořeny dosáhnou spodních vod. Pokud je opuncie mladá (menší) a její kořenový systém není ještě prorostlý k podzemním vodám jsou přes vrcholné léto hodně seschlé, přesto přežívají, naproti tomu staré exempláře napojené na podzemní vody jsou i za letních such v dobrém stavu. Tato přímá závislost na vodě má hlavní význam na jejich prostorově omezeném výskytu, nejedná se tedy o invazívně se šířící druh, nýbrž stále vliv na jejich rozšiřování i do volné krajiny v těchto oblastech má zejména člověk.

Obr.06: Rhodes, opuncie, která nemá přístup k podzemní vodě je v nejsušším období velmi seschlá.
Obrázek

Obr.07: Rhodes, naproti tomu opuncie poblíž sezónních vodních cest či v zavlažovaných zónách vykazují normální vitalitu po celý rok.
Obrázek

Rozmnožování opuncií v těchto oblastech probíhá převážně vegetativně, což je dáno velmi omezeným vlhkým obdobím, které by posloužilo k vyklíčení ze semen (podzemní vody jsou pak příliš hluboko a vlhké období je v zimě, tedy tehdy, kdy i v těchto oblastech teploty klesají pod +15 st.C, což nebude asi zrovna ideální teplota pro klíčení této opuncie, pokud však ojediněle vyklíčí v oblasti bez zavlažování čeká jí ještě dlouhá cesta k přežití, neboť i přes 1 metr vzrostlé rostliny mají ve vrcholném létě naprosto seschlé články z nedostatku vody, ztráty na semenáčích tedy musí být obrovské a dospělosti doroste jen 1 z velmi mnoha za předpokladu vhodných podmínek, které nepřichází každý rok, ba naopak v posledních letech se sucha spíše prodlužují a srážky ubývají (pozorováno vysychání přehrad na Kypru již v březnu, tedy ještě před začátkem suchého období)). Na Rhodu jsem pak mohl vidět rozmnožování opuncie v kultuře, které spočívalo v tom, že se odřízly motorovou pilou zdřevnatělé staré části rostliny, a ty se jen volně pohodily na nová stanoviště. Tyto následně zakoření a objeví se na nich první články, které jsou základem nově rostoucí rostliny. Celý proces probíhá tím rychleji čím více sladké vody mají tyto řezy k dispozici, proto je pochopitelné, že při umělém zavlažování proces probíhá nejrychleji, snímky níže však dokazují, že tento proces může proběhnout i v naprostém suchu (níže nafocené řezy na obrázku 08 byly pohozeny mimo kulturní plantáž, tedy vystaveny jen přímému slunci, suchu a sezónním zimním srážkám).

Obr.08: Rhodes, rozmnožování opuncie v kultuře řezem.
Obrázek

Úplně samostatnou kapitolou pro tuto oblast je pěstování kaktusů a sukulentů. Nenalezl jsem zde sice žádné stopy po klasickém kaktusaření středoevropského typu, avšak příznivé zdejší klima tu umožňuje pěstovat kaktusy a sukulenty celoročně pod širým nebem. V různých nádobách u domů lze tedy často vidět různé Aloe, z kaktusů jsem pozoroval bohaté keříky Opuntia microdasys, u representativních hotelů pak větší Echinocactusy, Ferocactusy a jako simulaci větvících se sloupovitých amerických kaktusů se používají Euphorbia.

Obr.09: Rhodes, hotelová dekorace s kaktusy Echinocactus, Ferocactus a Euphorbiemi.
Obrázek

VVV
Příspěvky: 35
Registrován: 05 čer 2007, 13:55
Bydliště: Lozorno - Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Re: Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Příspěvekod VVV » 27 bře 2013, 20:02

Chcelo by to trochu pokopať okolo O. ficus-indiky, či ozaj lezú korene do hĺbky. Opuntie zvyčajne rozprestierajú korene tesne pod povrchom zeme do väčšej vzdialenosti od rastliny.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Příspěvekod Petr z Čech » 27 bře 2013, 20:03

tak to bohužel vyzkoušet nejde (dostat se pod zem není snadné a jde o desítky cm, možná i metr), v těch podmínkách tam je to dost nereálné, můj úsudek zatím vychází z toho jak tam vodu získávají ostatní rostliny a podle míst, kde se opuncie vyskytují, na těch řezaných byly patrné husté kořeny přes 0,5 metru dlouhé, ale přetrhané, takže těžko odhadnout jak dlouhé mají opuncie kořeny, zjistit by to šlo pouze kdyby tam někde dělali prohlubování koryt, přesto spodní vody u vyschlých koryt budou blíže povrchu, proto také nepředpokládám, že jde o hloubky mnoha metrů, navíc ještě opuncii stačí pouze 3 měsíce vegetace v roce a pak už jen udržuje a roste ze zásob a právě v zimním období se někdy srážek objeví dostatek...u semenáčů je to ale horší, ty by potřebovaly vody více mnohem blíže povrchu...

PS: mrkni třeba na obrázky semenáčů O.phaeacantha dole, které mi poslal Filord, na to jak jsou malé i tam se dost snažily, nejde ani tak o řepovitý zásobní kořen jako o vlasovitý systém, který podle mne hledá možné vody. Jinak doma mi už o tomto běží experiment, kdy některé opuncie nechávám volně zakořenit a časem zjistím více o tom co provádějí s kořeny. (ale už nyní se obávám, že v kypré půdě půjdou všude kam se dostanou)

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Příspěvekod Filord » 27 bře 2013, 20:03

tie semenáče O. phaeacantha boli vysiate do truhlíku a zakorenili do celej hľbky aj dĺžky truhlíku, takže som ich mal potom problém posadiť do 5-tiek kvetináčov, musel som korene trocha skrátiť, ďalší príklad je, že napr. Tephrocactusy radia sadiť do plytkých širokých nádob, ale u tých rastlín, ktoré som zasadil do hlbokých kontajnerov, ala "na Lophophory" sa tiež korene prekorenili až po spodok v celej nádobe.
P.S.:
Tie pohodené vytrhané O. ficus-indica to nebudú mať s tým zakoreňovaním až také ľahké, tie nové články,čo na nich narastajú sú hnané ešte so zásob rastlín.
Filord

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Cactaceae - přehled výskytu podle druhů Evropa

Příspěvekod Petr z Čech » 27 bře 2013, 20:04

právě, že je tam vše na "moc dlouhé lokte", ty řezy jsou mimo plantáž, tedy jakýsi vyhozený odpad, pokud se dají na zavlažovanou plantáž zakoření snadněji (klíčem je pouze voda a zámkem obrovská schopnost vyprodukovat rychle kořeny a tuto vodu nasát do zásoby - proto nám tak snadno tento druh roste v zavlažované kultuře), tyto vyhozené musí však spoléhat jen na velmi občasné zimní srážky, proto je to tak jak píšeš Filipe, potrvá roky (pokud nebudou odklizeny) než na tomhle místě vyroste (pokud vůbec) stabilní opunciový porost, protože jak jsem psal výše ve volné krajině (bez zavlažování) východního Středomoří se opuncie dokáží udržet jen v blízkosti sezónních vysychajících vodních cest, v příkopech apod. (ba naopak tam se jim daří dobře ikdyž pouze v omezeném množství, tj. ne na každém podobném místě je lze nalézt, jsou nápadné, ale ne zase tak hojné, je to krom kultury plevel, protože velké ostrůvkovité porosty zabraňují využití půdy, ale ne zase takový jako místní trnité druhy vegetace, které naopak porůstají veškerou neobdělanou půdu)...


Zpět na „Ostatní příspěvky - Ostatné príspevky“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host