Dědí se záliba v kaktusaření?

Ostatní - odkazy i články, které nesouvisí s tématikou fóra, ale jsou z oblasti botaniky
Ostatné - odkazy i články, ktoré nesúvisia s tématikou fóra, ale sú z oblasti botaniky
Odpovědět
Věra Volná
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Dědí se záliba v kaktusaření?

Příspěvek od Věra Volná » 21 říj 2008, 07:41

Lidičky, moc by mne zajímaly va?e zku?enosti s předáváním tradice kaktusaření na potomstvo. Já jsem měla to ?těstí, ?e jsem se ke kaktusům dostala díky mému tatínkovi, který kaktusy od mládí pěstoval (a dodnes pěstuje). Tenhle koníček přečkal v pohodě moji pubertu, desatero stěhování i mateřství. Teď v?ak s nástupem do práce po mateřské dostává pěkně zabrat! Ale to by nebyly kaktusy, kdyby jim nějaké to opomenutí zálivky u?kodilo. To víte, matka, zaměstnankyně a kaktusářka (v?e na plný úvazek) je pěkný zápřah.
Ale zpět k otázce: Máte někdo podobnou zku?enost jako já? Tj. Dostali jste se k pěstování kaktusů díky svým rodičům, prarodičům, či jiným blízkým příbuzným? Nebo se vám podařilo předat své nad?ení a zku?enosti potomkům?
Máme dva syny, ale nevím, zda některý z nich bude chtít v rodinné tradici pěstování kaktusů pokračovat. Tatínek je veteránista a to se klukům líbí prozatím daleko více ne? moji pichlaví miláčci. Jsou je?tě malí (6 a 9 let), tak?e nic není předem ztraceno. Nemáte pro mě nějakou radu jak je pro kaktusaření nadchnout?

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
Poděkoval: 39 x
Obdržel poděkování: 110 x

Příspěvek od Zdenda » 21 říj 2008, 09:36

Tady Zdenda, tady Zdenda.
Já jsem zdědil kaktusy po své man?elce.
Dokud mě neznala pěstovala je.Měla jich asi 12.
Já jsem jí je "ukradl" :lol: a myslel jsem si , ?e se o ně budu starat líp.
Mnoho z nich mi ode?lo a měla pěkné kousky. :cry:
Krásné ornatum 10cm v průměru a dal?í.
Ona se věnovala dětem a já propadl kaktusům.
Mo?ná tak dva kousky je?tě mám, nevím.Ale co vím je, ?e ?ádné z mých dětí nemá o kaktusy zájem.
To je pro mně flustrující.Představa, ?e po mé smrti to zahrnou do hnoje! BRRRR.

:D ??ASTNÝ JE KAKTUSÁŘ, KTERÝ MÁ NÁSLEDOVNÍKA :D

A nemusí to být jen přímý rodinný příslu?ník.
Věčný začátečník Zdenda

Baruna
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od Baruna » 21 říj 2008, 10:09

Tak u nas je to podobne jako u Zdendy. Deti kdyz vidi, co vsechno jsem schopny udelat pro kaktusy a spolu s manzelkou pro kytky vubec, maji pocit, ze nemuzeme byt uplne v poradku :). Vecne stehovani na jare a na podzim, boj s mistem, s casem a tak.
Ja lasku ke kytickam asi podedil, deda je miloval, mama se bez nich taky neobejde, doufam, ze se treba jeste u nektereho z chlapcu tyhle geny probudi. Primo kaktusar u nas nikdo teda nebyl, ale povalovala se u nas knizka "O kaktusech" od Josefa Jelinka, tam jsem se setkal s tou nadherou, od mala jsem ji listoval a jak to jen bylo mozne, zacal shromazdovat prvni kousky. Zacinal jsem nekolikrat ale ted, diky me druhe zene, ktera ma velke pochopeni a sdili cast meho nadseni si myslim, ze uz hned tak neprestanu ;). Mam tri kluky 16,13 a 5 ten petilety je jeste ve veku, kdy projevuje zajem o vsechno co delaji dospeli, tak treba ...
Tem starsim kdyz ukazuju neco ve skleniku, co me osobne uplne nadchlo, prohlasi: "no,kaktus :( "

Návštěvník
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od Návštěvník » 21 říj 2008, 10:20

Baruna:
I já jsem začínal několikrát.
Musel jsem postavit dům, abych i ty kaktusy měl kde mít.
Nemá ka?dý to ?těstí, ?e se narodí u "majetných" rodičů.
Já bydlel v paneláku a tam jak jistě uznáte se kaktusy pěstovat nedají-příli? teplé sklepy.
Nejdřív ale vojna.
No a nakonec jsem se přestěhoval do " teplej?ích krajin " a tady ?ijeme v novém domku, koupeném za ten star?í.Dal?í přeru?ení.
Tak?e začínám znovu a znovu.

Věra Volná:
Děti máme tři 17,22,27 let.
Kdy? vidí jak blázním kolem kaktusů, smějí se mi . V duchu, ale já to vím.
Jen ten nejmlad?í, ten mo?ná, ale ani on asi ne.
Vidím na něm s jakou nechutí mi pomáhá uklízet bedny s kaktusy do sklepa.

petr 21
Příspěvky: 112
Registrován: 20 kvě 2007, 17:05
Bydliště: Havlíčkův Brod
Poděkoval: 10 x
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od petr 21 » 21 říj 2008, 12:34

Jak tu čtu, tak jsme na tom stejně. Já jsem pár rostlin "zdědil" po svým mlad?ím bráchovi, který je měl za oknem asi dva roky, kdy? jsem se vrátil z vojny. Ukázal mi na echinopsu, který v půlce přeřízl, jak po zaschnutí vystrčí čekací kořínky, půjčil mi svou jedinou knihu (od Jelínka O KAKTUSECH) a já byl ztracen. Vlastně jsem se nalezl. Od těch dob se pídím po semenech, rostlinách, literatuře, na netu po informacích, obrázcích atd. Ale otázka zněla jinak. Ne nepozoruji ?e by se to dědilo. Já to nepodědil ani po rodičích, ani po prarodičích a ani moji potomci (27, 24 a 18 let) o kaktusy zájem nejeví. Z rostlin jeví pouze zájem o rod Canabis. :wink: :lol: Tak?e Věrko doufej a ono to mo?ná z tvýma klukama vyjde. :lol:

Standa
Příspěvky: 123
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 8 x

Příspěvek od Standa » 21 říj 2008, 13:00

Ahoj, kaktusy jsem nikde nezdědil, ale začlo to u mě zvý?eným zájmem o teraristiku, co? uvádělo mou ?enu do stavu panické hrůzy. Představa, ?e bude obývat lo?nici společně s Krajtou královskou (pozor - ?ádný obr, má cca 1m délky) jí přivedla na my?lenku převést mě na jiný, skousnutelný koníček. Tak?e k narozeninám jsem obdr?el pěkný Oreocereus celsianus + luxusní publikaci o kaktusech. A bylo hotovo i kdy? jsem ten Oreocereus celsianus přemírou péče úspě?ně zahubil (doporučované rosení + dlouhý a hustý vlas + hniloba ...). Od té doby se sbírečka ti?e rozrůstá i kdy? zřejmě působím na rodinu dojmem tichého blázna. Na námitky ?eny - není to kam dávat a to ti nestačí 10 kousků, stačí vytáhnout příručku o amerických korálovkách a je pokoj. V současnosti syn projevil zájem o "?ivé kameny" Lithops, tak snad to nebude přechodné a vydr?í to i kdy? takových záchvěvů tu ji? bylo. Prostě uvidíme.

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
Poděkoval: 39 x
Obdržel poděkování: 110 x

Příspěvek od Zdenda » 21 říj 2008, 13:01

Jo ozve, ale jedině tak pan ?ulc star?í z Plzně.
Ten má syna, jakého bychom asi v?ichni brali.
Nebo pan Lichý z ostravska.
Na druhou stranu zůstává otázkou, zda by nám nevadilo, kdyby nám dio toho začal někdo kecat s tím, ?e to děláme blbě.
Co vy na to?
Věčný začátečník Zdenda

Nadine
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od Nadine » 21 říj 2008, 17:26

Tak já jsem ke katusaření přičichla díky tetě (sestra od mamky). Ta měla na okně asi 10 kaktusů a z toho dvě mamilárie mi dala (to byl rok kolem 1976.) Jinak by? se moje máti se svou sestrou moc nekamarádily, tak po tetě jsem "získala" i dal?í koníčky. V roce 82 mi teta na vánoce koupila knihu Felix - Hadi (mám ji dodnes) a zá propadla herpetologii, co? mě dr?í dodnes. A moje asi největ?í vá?eň (mimo vlastní rodinu) je horo/skálolezectví - a to mám taky po tetince, kdy? mě jako 12 letou vzala do Tater a o rok později na Fatru. :wink: Tak?e odpověď * asi se zájmy a koníčky dědí, ale nemusí to být v přímé linii :D

Věra Volná
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od Věra Volná » 22 říj 2008, 05:48

Nadine píše:Tak já jsem ke katusaření přičichla díky tetě (sestra od mamky). Ta měla na okně asi 10 kaktusů a z toho dvě mamilárie mi dala (to byl rok kolem 1976.) Jinak by? se moje máti se svou sestrou moc nekamarádily, tak po tetě jsem "získala" i dal?í koníčky. V roce 82 mi teta na vánoce koupila knihu Felix - Hadi (mám ji dodnes) a zá propadla herpetologii, co? mě dr?í dodnes. A moje asi největ?í vá?eň (mimo vlastní rodinu) je horo/skálolezectví - a to mám taky po tetince, kdy? mě jako 12 letou vzala do Tater a o rok později na Fatru. :wink: Tak?e odpověď * asi se zájmy a koníčky dědí, ale nemusí to být v přímé linii :D
Tak to musela být vá?ně fantastická teta! :wink:
Jak se dají v?echny ty koníčky zvládat dohromady?
Tahle teta sice měla pár kaktusů ale ve své podstatě byla zřejmě "jen majitelkou kaktusů" a ne pravou kaktusářkou (dle definice petrcactuse), která se věnuje v?em pracím spojeným s na?ím koníčkem (vysévání, přepichování, přesazování, roubování, je?dění na zájezdy, vystavování na výstavách, chození na předná?ky ...). Určitě to bylo fajn mít takovou tetu, ale ona byla pouze ta, co Ti věnovala první kousky, které u Tebe vyvolaly zájem o tyhle rostliny. Chtěla bych sly?et o někom, kdo se učil od někoho blízkého v?echny kaktusářské práce, stejně jako já. Já u? v deseti letech pravidelně pomáhala s rodiči stavět maxifóliák na výstavu kaktusů na ?Člověku v přírodě? v Lounech a pak tam trávila spoustu času během vystavování?.
Ka?dopádně děkuji v?em za odpovědi (i kdy? mi zatím moc naděje nedaly).

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1065
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 116 x
Obdržel poděkování: 176 x

Příspěvek od jezour » 22 říj 2008, 07:34

Mo?ná se hodí taky příspěvek někoho, kdo se věnuje kaktusům krat?í dobu...
Jak jsem se dostal ke kaktusům? Bylo to přes strýčka (star?í členové KK Plzeň si ho pamatují z klubu, nicméně u? asi 18 let není jeho členem a klub ho nezajímá - a zájem o kaktusy u něho taky opadá), který mi řikal, jak jsou kaktusy hezké, kolik mají tvarů, atd. Prostě mě to chytlo, půjčil jsem si kní?ky z knihovny a začal studovat. Brzy potom u? začaly přibývat kaktusy (dost jich ode?lo - začátky) a sbírka se začala rozrůstat. Měl jsem kaktusy na balkóně u nás v paneláku. Vyře?il jsem i otázku dobrého zimování, kdy? jsem zjistil, ?e ve sklepech je ideální teplota 8°C, sucho, ale i tma - proto aspoň kaktusy na zimu zakrývám, aby na ně ne?el prach a noviny kdy? odsají nějakou tu vlhkost, kdy? se vyskytne. Sbírka se začala hezky rozrůstat, na balkón se to neve?lo, tak jsem letos po prázdninách přestěhoval kaktusy na zahradu.
A mo?ná by stálo za to říct, jak jsem se dostal k netřeskům. Je to jednoduché - čtete, ?e se to vyskytuje i u nás, a kdy? nemů?ete jet do Ameriky, tak hledáte něco podobného tady. A tak jsem se do nich za?ral. Tak?e, a? někdo uvidí blázna lezoucího po skále s kolem (nebo bude kole někde poblí?), tak jsem to na 90% já - v okolí Plzně. Jinak mám rád hory a rád se po nich potuluje, tak to k tomu jenom nahrává.
Kaktusářství se tedy u nás nedědí přímo. No a jestli budou potomci, tak uvidím (ale na to mám je?tě dost času :lol: ).
-- Administrátor --

krahsa
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od krahsa » 11 lis 2008, 17:38

Tak to ja jsem se ke katusum dostala asi uplnou nahodou, kdyz mi bylo asi devet nebo osm, tak jsem jeden dostala k vanocum od rodicu... chteli nejakou kytku pro dite, a protoze pocitali s tim, jak narocne to ta kyticka bude s ditetem, ktere na ni nezridka kdy zapomene, mit, poridili mi kaktus... a kdyz se s nema o tom dnes bavim, tak se smichem konstatuji, ze to byla nejvetsi chyba v zivote (tim narazeji na ono kazdorocni silenstvi se zazimovanim kaktusu, presazovanim a tak ruzne, vsak to znate) :wink:
A neni to moc davno, co jsem z obi odchazela s usmevem... ve fronte na pokladnu prede mnou cekala rodinka. Dvojcata (kluci) dastala od rodicu ocividne prvni kaktus.. kdyz jsem je poslouchala s jakym nadsenim si ho prohlizeli a povidali si, nemohla jsem se zbavit dojmu, ze je svet opet bohatsi o dalsi nadsence... tedy alespon v budoucnu nejspis bude...

Věra Volná
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od Věra Volná » 12 lis 2008, 06:27

Vítám krahsu tady na fóru a děkuji za příspěvek do mého tématu. Je to fajn vědět, ?e je nás zase o jednoho víc, ale já jsem chtěla sly?et o někom, kdo zdědil nebo úspě?ně předal zálibu a své znalosti v kaktusaření někomu z rodiny. Snad se je?tě někdo takový najde.

Odpovědět

Zpět na „Ostatní příspěvky - Ostatné príspevky“