Trafačka

Představte se, přátelé, napište nám něco o sobě, své sbírce
Predstavte sa vážení priatelia, napíšte nám niečo o sebe, svojej zbierke
Uživatelský avatar
wurm
Příspěvky: 250
Registrován: 07 kvě 2008, 21:58
Bydliště: B.Smetany 1489, Čelákovice
 poděkoval: 9 krát
Obdržel poděkování: 20 krát
Kontaktovat uživatele:

Trafačka

Příspěvekod wurm » 24 dub 2015, 22:00

Ke krátkému uvedení jsem si zvolil poměrně významné jubileum, ke kterému se dá vztáhnout a zhodnotit to, čeho jsme dosáhli či nedosáhli. A protože to už zítra opravdu ostře rozjedeme společně s mnohými dalšími kaktusáři na mojí padesátce, tak k výročí této události krátký souhrn, týkající se kaktusářské činnosti. Snad se bude líbit.

Kaktusy pěstuji 40 let, nejprve okýnko u rodičů v bytě, to jsem ještě navštěvoval základku. Ale u bratří Červinků už jsem směle pořizoval první přírůstky. Pak následovalo další okýnko, pak balkónový skleník, na tu dobu opravdu luxusní, postavil mi ho tatínek. Tam už se vešlo více a kytkám se lépe dařilo. Někdy v 15 letech začínám vysévat a učit se velikou magii okolo tohoto úkonu. To mnozí ještě tahali kaktusářského kačera 8) První výsevy do lahví generují první úspěchy a napěstované semenáčky, je třeba dále rozšiřovat prostor. Někdy za dalších pět let následuje stolní pařeniště na zahradě. Dnes už se to moc nenosí, ale rád bych se k tomu zas vrátil. Kytky v takovém zařízení byly lepší jak importy! Nádhera! Trny, množství květů, růst. Pařeniště se plní, až přeteklo. Staví se další stoly, lufťáky, zimuji ve sklepě.

Následuje stavba prvního skleníčku, pak skleníku. Původně velký je brzo malý. Vysévám stále obtížnější rody, běžné už jsou rutinní záležitostí. A tak se objevují první pravokořenná Aztekia, Strombocactus, Ariocarpus a další. To vše v dobách, kdy se u nás okolo těchto rostlin raději ani nedýchalo. Velký skleník praská ve švech, ale je topený. Paráda. Není třeba stěhovat, jen zaizolovat na zimu. Ovšem kotel na uhlí, vstávám i 2x za noc a přes zahradu v zimě přikládat. Při -20°C ve tři v noci sedět v kotelně a snažit se rozdýmat nekvalitní uhlí nic moc.

Staví se další přístřešky a skleníky, přestavuje se na kotel plynový, nástěnný s automatikou. A nohy nahoru, to je paráda! Termostat nastavit a válet se. Po 20 letech provozu klasické skleníky vykazují drobné či zásadnější poruchy - tu kape, tam je rez, tam a jinde prasklé sklo. Chvíli to látáte jak to jde a pak jednoho dne vezmete karboflexu a celé to podříznete. Následuje obří rekonstrukce, dle vlastního plánu a bohatých zkušeností i konzultací se staví solární polykarboník. Jen magor může předělat běžný sedlový skleník a nahradit sklo dutinkami. Pravda, ne každý jsme prospívali z fyziky. Nové dílo otvírají kaktusářské kapacity! Slavnostní den přestřižení pásky, prohlížení, diskuze, obdivování. Byla vydána pamětní kniha, kde jsme se všichni podepsali. I nějaká štamprdlička padla.

V novém je vše nové, navoněné a roste to snad úplně samo. To bude teď místa. Ouvej! Stačí dvě sezony a police přetékají semenáčky navíc se všude kupí další vzácné a záludné kytky, jako jsou rody Sclerocactus, Pediocactus, Navajoa, Escobaria a další. Se zaměřením primárně na zimovzdorky se začíná rýsovat i požadavek na další zařízení. Kam s ním? Na střechu? Volný je dům, garáž... zahrada. Jakou konstrukci? Jaké provedení? Kovo, sklo, plasty? A napovrchu nebo zapuštěný. Pořád do kola.

Dnes, a to i když mi padesátka právě klepe na dveře a už brzo jí budu muset otevřít, se stále cítím jako v letech, kdy jsme s tatíkem bastlili první balkónový skleník. A tak už jsem zase zakopaný na zahradě a bude to opět hodně speciální konstrukce. I ověřený fólník, který už zkopírovalo mnoho dalších pěstitelů a pochvalují si, musí asi ustoupit. Přiděláme ještě nějaké ty stoly, pařeniště, přístřešky a skleníčky a snad to bude někdy stačit. Nejde o množství a plochu. Vždyť každá kytka chce trochu něco jiného. Časem lze jednoduše zjistit, že noťák vedle astra sice trochu roste, ale jedno nebo druhé silně strádá.

Ve sbírce se nenudím, najdete zde skoro všechno. Něčeho třeba více (Mexiko a USA), ale nepohrdám ani ničím z jihu, a tak jsou zde i sulky, noťáky, lobívky a další krásky. Určitě se nenudí ani vyznavači "zelíčka", tedy sukulentíků. Taky hezké potvory. Některé náročné a pořád se jim nechce. Ale je to jedna ze sekcí, která je nejkrásnější právě přes zimu. Když všechno ve sbírce spí a je zatažené, vezmu konev a jdu zalévat gasterky a haworcky. To je parády! Komu se nelení, tomu se zelení. Sednu ve skleníku a kochám se. Jak říká můj kamarád pěstitel Honza, díky kterému jsem do této sukulentní nádhery spadnul, "Ty jsou v zimě nejkrásnější". Hodně se ale poslední roky zaměřuji na rostliny, co si poradí s nižší teplotou a neroztečou se při prvním přízemním mrazíku. A to byste koukali, když těm kytkám dáte to, co si zaslouží a co potřebují, kolik toho vydrží a kolik takových krásných je! A o mnohých se to možná ani neví. To mě baví, pěstovat, ověřovat, selektovat. Zimovzdorky taky mají svým vzhledem nejblíž k rostlinám v domovině. Žádné vykrmené okurky, žádné nafouklé dýně. Koukáte na to, jestli kytka ještě žije. Probouzejí se hodně pozdě, hlavně ty, které to vydrží celou zimu na skalce. A ta krása květů potom!

Dnes toho všeho je nějakých asi 100 metrů, ale to vůbec není podstatné. Mám rád sbírky malinkaté, vymazlené. Nemám rád šlendrián, nervní lidi a mléčnou polévku. V malých sbírkách to je slast. Zrovna před týdnem jsem byl u svého sice nového, ale velmi dobrého kamaráda pěstitele. Skvěle si pokecáme, pokoukáme na kytky, vyměníme zkušenosti. Klidně bych měl rád čtvrtinovou sbírku, ale takový příběh jsem ještě neslyšel. :lol:

Takže si to mezi rostlinkami rád užívám, relaxuji a miluji pocit se zavřít do skleníku kdykoli, když se mi zachce. Někdy na několik dní, ale někdy se to zas několik týdnů třeba nepovede. Holt ta doba je dnes jiná a ten čas má mnoho z nás rozdělen jinak. I tak si o kytkách kdykoli rád pokecám. Ale radši nad nimi, než u klávesnice. Vyrážím tedy směle do další padesátky a těším se, že za tu dobu budou i ty dnešní malinkaté semenáčky na horní polici parádní sbírkové rostliny.

Obrázek
Vytrvalý bořič mýtů a hledač ztracených rostlin. Co není naprosto precizní, to je šlendrián.
Klubový web KK Čelákovice http://www.kaktusy.org - fotogalerie, články, poradenství.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Trafačka

Příspěvekod Jiri Kolarik » 27 dub 2015, 06:39

...pěkné Petře...blahopřeji!!!


Zpět na „Představte se - Predstavte sa“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti