Pediocactusy

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 24 úno 2010, 12:07

...dělám to se sněhem také už roky...zejm. P.simpsonii by vůbec nekvetly...
Milane - jestli se zaleje koncem zimy, kytky se jen trochu "připijí", tj. dočerpají vodu, která "vysublimovala" v mrazech...ta pak podpoří růst a poupata..., ale - musí být zima, jakmile teplota vystoupí nad +20°C a v noci je více jak +10°C, tak rostliny upřednostní růst zelené hmoty...bouřlivě se napijí a shodí poupata... to je ten paradox, kdy se každý bojí koncem zimy/začátkem jara zalét kytky, byť ty ve volné kultuře mají vlhkosti dostatek... Všimni si, že opuncky se napíjí až teplota se dostane nad určité stupně, což třeba ale někdy koliduje s roubovanými peďáky..., které rostou dříve a třeba dříve oblíbenou fragilisku vycucají... Oproti tomu třeba E.reichenbachii reaguje dříve, navíc i v úplně seschlém stavu je schopen dodat rychle peďákům i sklerákům šťávu, často z něj za čas zbydou jen kořeny... (alespoň dle mého pozorování). Jenže - chce to prostě trochu citu a pozorování po více sezón, nedá se příliš sdílet své zkušenosti..., protože každý má trošku jiné podmínky...

honzaM

Příspěvekod honzaM » 21 bře 2010, 00:19

ono je to s tou zimní zálivkou zajímavé. Echinocereusy (okruh triglochidiatus a viridiflorus) si podle mne zimní zálivku v únoru vyžadují. Po ní ochotně kvetou. Bez zimní zálivky mi připadá, jako by na to neměly sílu. Když je zaliju po naszení poupat, hned o ně přijdou a začnou růst. Takže jak píše J. Kolařík zalít v zimě není nic riskantního.
Ale ani když je hezké počasí nezačnou po zalití růst předčasně. Kaktusy poznají lépe než kaktusáři ten správný okamžik. V únoru jen doplní vodu a čekají. Kytky, které mám na sklace, se probouzejí pravidelně mnohem později než stejné kytky ve fóliáku. Zimní zálivka (třeba sněhem) zimovzdorným kytkám prospívá.
Mrazuvzdorné kytky se podle mne nedají příliš úspěšně pěstovat naroubované. Buď je třeba zalévat podle toho jak to vyžaduje podložka nebo roub. A protože se každá kytka probouzí jinak, neumím si moc představit úspěšné jarní zalití naroubované zimovzdorné kytky.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 17 dub 2010, 15:27

honzaM - je to tak...jak píšeš... Mám pár mrazuvzdorných skleráků na Echcer. reichenbachii (často SB 211) a zdá se mi (ostatně jsem to odkoukal u zdatnějších pěstitelů), že je to ideální podložka. Rouboval jsem na ni poprvé (pořádně) před ca. 3-4 roky a dnes jsou už úplně pod rouby schované... Jak je roub dobře přirostlý, tak podložka neodnožuje, to sice platí obecně, ale u málo přirostlých semenáčů často doslova proliferuje, že se nestačí odstraňovat odnože, zejm. pak u E.triglochidiatus, na které zase roubují jiní..... V tom březnu dostanou vodu jak ty pravokořenné a napijí se stejně rychle..., přestože je ten reichenbachii velmi zcvrklý...a asi slouží už jen jako "kořeny"...

Uživatelský avatar
Laci Kele
Příspěvky: 91
Registrován: 19 kvě 2007, 21:42
Bydliště: Nové Zámky
 poděkoval: 92 krát
Obdržel poděkování: 52 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Laci Kele » 04 kvě 2010, 00:11

Díky Vám, pánové, mi konečne zakvitl ten mrňous! Ten trik skutečne funguje s tím nalitím za studena.

vatter

Příspěvekod vatter » 06 kvě 2010, 11:44

to Jiří Kolařík:
Zdravím, ten E. reichenbachii v. baileyi z Oklahomy doporučuje víc kaktusářů, spolu s E. coccineus v. roemeri. Je to na nich krásně vidět i na skalce, jak brzy jsou napité, na rozdíl, zdá se mi, od E. triglochidiatus.

Mám dotaz: urychlujete skleráky před roubováním na stálou podnož pomocí roubování semenáčků na dočasnou podložku?

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 06 kvě 2010, 17:50

To - vatter - no, jistě se dají sklero roubovat na peireskii, získají se matky a více roubů...a ty se pak dají roubovat na semenáče těch E.reichenbachii, občas to tak dělám, ale - moc jsem jich ještě nenarouboval. Něco jsem měl i na trigloch. či coccineus, ale ty časem, když se roubu nedaří, začnou proliferovat, ale třeba takový trigloch.SB 300 je tvrdý a asi bude dobrou podložkou, ale na ten reichenbachii asi nemá žádný jiný druh, jednak roste jako váleček oproti trigloch., které rostou spíše doširoka...

Miroslav
Příspěvky: 333
Registrován: 11 pro 2008, 22:20
Bydliště: Trenčín
 poděkoval: 68 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Miroslav » 06 kvě 2010, 22:08

Kedy si ich tam vysadil? Vyzerajú dobre, mohol by si napísať z akých lokalít sú?
Miroslav Varček hľadač krásy

Prpan
Příspěvky: 115
Registrován: 30 říj 2008, 09:46
Bydliště: Kačice u Kladna
 poděkoval: 1 krát
Obdržel poděkování: 95 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Prpan » 07 kvě 2010, 21:25

Ty dva menší od loňska a když přežily v pohodě letošní zimu,
tak jsem přidal letos ty tři "velké".Nejsem kaktusář a lokality neznám.
Josef

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 20 kvě 2010, 16:46

Kdy? oni malé moc nekvetou. Vzhledem k tomu, co o Utahiích pí?e třeba Zlatko Janeba, ty moje jsou je?tě docela maličké. Jsou roubované na Ecer. coccineus ssp. roemerii a začaly pravidelně kvést ve velikosti do osmičky květináče. Vět?inu mám od roku 1996, tak?e je vidět, ?e to není ?ádnej velkej fofr.

oapk1
Příspěvky: 54
Registrován: 23 říj 2007, 20:43
Bydliště: Pezinok
Obdržel poděkování: 2 krát

Příspěvekod oapk1 » 22 čer 2010, 21:42

Milan, plním aspoň čiastočne slub na podporu výzkumu Utahie.Skôr som sa k výsevu nedostal.Zasadených 24 semien. Ja som ich pre istotru skarifikoval. Do 5-tich dní(dnes) vyklíčilo 15.

Substrát čiste minerálny, spraš z Malých Karpát, nesterilizovaný.Žiadna sádra ani iné prímesy. Semená močené asi 3-5 minut v 10% peroxide.Spodný rad sú tohtoročné skleráky z USA, ešte sa nepohli.

haluzacik

Příspěvekod haluzacik » 01 črc 2010, 09:07

velmi tazko sa pestuju pravokorenne?

Uživatelský avatar
kadrnožka
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 87
Registrován: 14 čer 2007, 12:34
Bydliště: Košice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod kadrnožka » 01 črc 2010, 13:58

Největší riziko je asi v přijímání vody v období vysokých teplot. Tehdy potřebují pauzu, jinak kořeny odcházejí.
-ono-

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 01 črc 2010, 15:29

No, sezóna kvetení peďáků je už dávno za námi...
Obecně lze říci, že takto pěstované, tedy naroubované peďáky, jsou jako zdroj semen určitě obhajitelné...ale - to by musely být z dosahu opylovačů, protože bych u těch P.simpsonii pak nedal ruku do ohně, že nebudou tedy "propýlené" navzájem...
K pěstování - no, mám také pár kytek a v období vysokých teplot, resp. přes celé léto nesmí pravokořenné dostat vodu...stejně by ji nepřijaly, leda, že by je někdo na noc strkal do ledničky s tak +5°C. V létě je lepší nechat pravokořenné kytky v polostínu a jak klesne teplota v noci pod +12°C (konec srpna) tak je možné zalét s hnojivem na zimu... A pokud roubované, tak na mrazuvzdorný echinocereus, tedy P.simpsonii, protože narostou i do pěkných rozměrů...
Toto ale platí tak pro všechny P.simpsonii, jinak pravokořenné rostou bez potíží i P.knowltonii a ještě P.paradinei...ostatní je lépe roubovat...

Uživatelský avatar
miro
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 608
Registrován: 31 srp 2009, 08:37
Bydliště: Trenčín a Liptov
 poděkoval: 74 krát
Obdržel poděkování: 35 krát

Příspěvekod miro » 01 črc 2010, 15:32

Není to těžké, jen to chce moc a moc trpělivosti, minerální substrát, správné letnění a na zimu to nechat pod sněhem. Rostou přirozeně. Roubuje se to jen "pro jistotu" na mrazuvzdornou podnož. To že to dávají na jusberta, to proto, že se chtějí dočkat kvetení, pediocactus na krásu čeká a kaktusáŕi kolikrát ten čas .... no ne že nemají, to ne, to by ani nevysévali, ale spíše jsou nedočkaví. No a jak píše Kadrnožka, ano, je to trochu jinačí pěstování. Mamilárky těžko zaléváš snehem, pediáky musíš. :twisted:
Ha Jirka už to tam šoupnul dřív :idea:
Slovo "Balkón" je od slova "Kaktus" a ne od slova "Prádlo" a pravda dneška bývají pouze omylem zítřka

Standa
Příspěvky: 123
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Obdržel poděkování: 8 krát

Příspěvekod Standa » 07 črc 2010, 07:52

Ahoj, chtěl bych se zeptat zdejších zkušených pěstitelů těchto druhů - popisů jak se chovat k dospělým, nebo vzrostlejším Pediocactusům je poměrně dost. Co ale s letošními mláďaty. Výsev jako takový z okruhu simpsonii není příliš obtížný, prckové se dobře drží - v. nigrispinus; f.aclinii; f.dinosauriensis a P.paradinei jen se zanedbatelnými ztrátami. P. paradinei jde fakticky velmi dobře. Jenže nyní jsou vedra a jsem na rozpacích jak se zálivkou. Zatím dostávaly 1x za 3-4 dny vodu velmi střídmě do podmisky. Beru si je sebou na chalupu aby byly pod dohledem, ale uchránit je vedru asi bude značný problém. Nevím, jestli risknout vynechání zálivky na 2-3 týdny během veder - podle literatury jsou dost hákliví na přesušení. Dalším problémem jsou letošní výsevy Echinomastusů - problém je tentýž, zatím nerozlišuji mezi Pediocactusy a Echinomastusy. Rozdíl zatim vidím v tom, že Echinomastusům se ta vedra asi líbí. Takže podtrženo a sečteno - je možné vynechat zálivku u letošních semenáčků a na jak dlouho? Myslíte, že mohou přijít semenáčky do pařníku, když je naplno otevřený- bude tam dost žár? Díky za rady.


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 hostů