Ancistrocactus, Glandulicactus, Sclerocactus, Echinomastus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Gable

Úspěšné pěstování-Echinomastusy

Příspěvekod Gable » 17 črc 2009, 09:09

Zdravím...nšel jsem článek o pěstování echinomastusů,tak pokud to někoho zajímá,mmůže si počíst.:)
Jen pro představu, tento krásný rod je v obtížností pěstování podoben rodům Sclerocactus a Ancistrocactus. Tímto pomyslným přiřazením ukazuji na sloupkovitý růst, který je jim z domoviny sice přirozený, ale který v našich sbírkách můžeme podpořit nevhodnými podmínkami. Přednost má vždy světlo. Ne ale světlo přefiltrované, držené na uzdě horními policemi, celoročními stínovkami, nebo vápnem, to by se rostliny neklaněly nám, ale jen těm nejsvětlejším dírám, kterými světlo protéká. Kdo jezdí často do našich sbírek, může si povšimnout, že zastoupení echinomastusů není početné. A když na nějakou rostlinu sem tam narazíme, vidíme nevzhledný váleček, který ani nezaujme, a který se kroutí, jakoby chtěl utéci z květináče a skočit slunci do náruče. Naše rostliny je možno znetvořit několika způsoby: roubováním, nedostatkem světla, místa, ale i přílišnou výživou. Zahubit, ve většině případech, jen vodou. Ten, kdo pobýval několik let v zemi kaktusů, po návratu vidí, v jakém šeru zde žijeme. A když přijde několik teplých a slunných dní, trneme, jestli rostliny nespálíme a raději zabílíme nebo natáhneme stínící folie. Z pohodlnosti necháme zastíněno do konce sezóny. Kaktusy ale nerostou jen když svítí slunce a ve skleníku je 40 stupňů. Oni rostou nejlépe když je nebíčko mírně zastřené a teplota ve skleníku kolem třicítky. A kvůli pár dním, kdy nás slunce podaruje, máme stínit trvale? To ale nemůžeme pěstovat echinomastusy. Znetvoření omezíme umístěním rostlin těsně pod sklo, prostor dokonale odvětráme a v extremních výkyvech počasí dočasně zastíníme.

oapk1
Příspěvky: 54
Registrován: 23 říj 2007, 20:43
Bydliště: Pezinok
Obdržel poděkování: 2 krát

Příspěvekod oapk1 » 16 led 2010, 22:44

Čo píše Naxera tak to je kus pravdy. Tie potvory znesú skutočne hodne
slnka, opatrne zalievať a hlavne veľa trpezlivosti.Myslím si, že je dobre
prečítať si čo je k dispozíciíí, ale hlavne ich skúsiť naostro doma pestovať.
Časom človek zistí, ako na to. Aj za cenu určitých strát.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Ancistrocactus, Glandulicactus, Sclerocactus, Echinomastus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 10 kvě 2010, 22:21

I rod Sclerocactus je můj oblíbený...pro svou mrazuvzdornost, krásné květy...a kdo pozná způsob pěstování tohoto rodu zjistí, že nejsou tak náročné, jak se o nich traduje...

chce...ale pořídil jsem si další nepříbuzné, takže semena budou...(doufám...).
Naposledy upravil(a) Jiri Kolarik dne 23 bře 2012, 15:31, celkem upraveno 5 x.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 11 kvě 2010, 11:47

Je to nádhera, v posledních letech jsem několikrát zkusil jeden druh, ale nedokázal jsem přemoci problémy s klíčením. Kombinace mráz - teplo nepomohla, skarifikace jen částečně, ale pak jsem nezvládl přechod z výsevního skleníčku ven (jednou pozdě (hniloba?), podruhé brzo (asi zaschly). Nemáte nějaký osvědčený recept nebo vychytávku?
Pavel

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 12 kvě 2010, 06:40

Je pravda, že jsem jich také pár už vysel...a nějaký univerzální recept nemám...a také se mi nedaří nijak zvláště. Myslím, že trpělivost bude to pravé...semena klíčí i několik let, často pomůže přemrznout či odstranit část testy. Často lezou kořínky po povrchu a je nutné je přisypávat... Pravokořenné - to chce čas...a tedy nikam nespěchat. Asi lepší bude roubovat klíčence na peireskii a pak trvale na semenáč nějakého echinocereusu, pak je pěstování už jednodušší.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 12 kvě 2010, 21:02

Jsou to krásné rostliny, jen budu muset vyzkoušet hodně kamenitý substrát - vyhýbám se roubovaným rostlinám, vše mám na vlastních kořenech. Třeba u ariocarpusů to byl taky problém, než jsem se chytil. A pokud jde o focení, marně jsem o víkendu chodil okolo prvně kvetoucích stenocactusů - ne a ne se plně otevřít. Pěkně si počkaly, až odejdu do práce a foťák bude ze hry.
Pavel

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 13 kvě 2010, 11:58

Moje rada je, že na substrátu až tak nezáleží, jen nesmí být humozní a tzv. propustný. Vem si příklad z pana Vereše s jeho "podorničí na spraších" , (jinými slovy spraš) s hrubším pískem. Ale jemná antuka funguje taky. Důležité je vyhnout se pikýrování, to je u mě ta pravá hromadná vražda. Tedy vekej květník se spraší nebo antukou a do něj vysít jen několik semínek a nechat v něm, byť vyklíčí jenom jedno. Růst je překvapivě rychlý, srovnatelný s roubovanci na ehinocereusech. Taky funguje zakořenění roubů, které předtím narostly do květuschopné velikosti třeba na opunciích nebo na peireskiopsis. Ty co se v substrátu chytnou pak rostou velmi spolehlivě. Nemusím snad připomínat, že řežeme rouby napité a zakořeňujeme nasucho...

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 13 kvě 2010, 12:03

Jo a ariokarpusy mají úplně jiný mód růstu, i když zem pro ně může být stejná jako pro skleráky - minerální, jemnozrnná a neutrální či lehce alkalická. Ale v době, kdy se zalévají ariáky, tak skleráky zalít nejdou, jinak je zapaříš, vydrží ještě třeba několik dalších let bez kořenů ale pěkný už nebudou.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 13 kvě 2010, 12:10

Na tyto extrémní druhy jsem směs pana Vereše nezkoušel (když jsem knihu dostal do ruky, nebyl jsem v období sclerocactusů), ale použil jsem ji na lobivie a pod. a musím říct, že tyto druhy v ní rostly spolehlivě, ale pomalu. Mnohem více jim prospěla trochu výživnější verze. Ale uznávám, že na pouštní druhy z velmi suchých oblastí to bude asi to pravé. Počkám si na novou nabídku Ing. Dohnalíka a zkusím to dle Tvé rady.
Pavel

Uživatelský avatar
miro
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 608
Registrován: 31 srp 2009, 08:37
Bydliště: Trenčín a Liptov
 poděkoval: 74 krát
Obdržel poděkování: 35 krát

Příspěvekod miro » 17 kvě 2010, 08:13

Co kraj, to jiný substrát. Je jasné že Jirka sipe bratčičák, Ústečáci sipou šutr z Mariánky, Zvoleňáci andezit a Trenčané ten "speciál", co by do něj Liborko ani prst nestrčil. No a humus? To je někdy hnus. Nebudu se odborně a ani odporně vyjadŕovat k substrátům kohokoliv. Janko bral na cestách po kaktusech vzorky. Když se to "rozebralo", tak tam bylo i smetí co se rozkládalo z vegetace okolo a poblíž, mrtvej brouk už jenom poloviční a jinač písek a štěrk všelijakého složení a čert ví z čeho všeho. Všechno ale mělo jedno společné. Málo to drželo vodu. Ne že by to nebylo dostatečně vlhké, ale prostě to nebylo nachlastané, jako houba, co tam nepatřilo, to odteklo. No a přepíchání semenáčků? Nebude pes zakopanej v tom, že by se spíš mělo jednat o PŘESAZOVÁNÍ? Teda nevytáhnou jak babka řepu tahala, ale opatrrrrrně aby se to so nejmíň od kořínků oddrolilo a opatrně přihrnout? A jenom když je to absolutně suché a do absolutně suchého? Teda pardon, vzdušnou vlhkost neberu, pokud mi do toho neprší, je krásně teplo a slunečno až horko, já a sedím po střechou a horko zaháním chlazenou desítkou. Oni padají po nesprávném přepíchání v nesprávnou dobu všechny semenáčky.
Ano, souhlasím s tím, že pokud je místo, mám to kam fouknout a strčit, mám to jak "venku zazimovat", tak proč ne a nepřistoupit na "dokličování" po dobu několika let a možná i roků. Venku to leze také postupně. Ale stále považuji za důležité, jak přepíchat, kdy a z čeho do čeho. Možná že dochází i k "šoku" z nesprávného substrátu, nejsem botanik ani vědec, ale nemělo by se to první přepíchání udělat jenom proto, abych "vyjednotil řepu" :?:
Slovo "Balkón" je od slova "Kaktus" a ne od slova "Prádlo" a pravda dneška bývají pouze omylem zítřka

texensis

Příspěvekod texensis » 18 kvě 2010, 20:46

Som velmi rád že sa tým semenáčom darí, namiešal som im ten najlepší substrát čo som vedel. :D
No ja sa chystám vrúblovať všetky semenače sclerocactusov - je to istota, aj keď rastu veľmi dobre.

P.S.: Kto by mal ešte záujem o takéto semenáče sclerocactusov mám ich dosť.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 19 kvě 2010, 09:04

Jasně... Roubování je jistina...také občas roubuji semenáče, tedy ty, co vydržely pěstování tak do průměru 8-10mm jako pravokořenné, na zmiňované trvalé mrazuvzdorné echinocereusy. Chci ale připomenout postup roubování... Někdo semenáče vyjme, očistí, dezinfikuje a pak přeřízne žiletkou, upraví a posadí na zřezanou podložku. Většina se snaží použít ze semenáče co největší využitelnou část... Zkusil jsem před lety nechat semenáče v substrátu a jen velmi opatrně odříznout nadzemní část semenáče tak, aby nějaké areoly ještě na semenáči zůstaly. Velmi opatrně znamená, že se s dobře zakořeněným semenáčem nesmí tahat, prostě jen přidržet a skalpelem či žiletkou ufiknout jen hlavičku a tuto dát na podložku. Zbytek semenáčku, který má kořenový systém neporušený většinou nezahyne! Je jasné, že je semenáč před roubováním napitý...po přepůlení se dají zbytky semnáčů do stínu a na volném vzduchu se nechají zaschnout. Je jasné, že se musí sledovat jejich vegetace, protože vegetují jen na jaře...a zalévat jako dospělé... (tj. v noci chladno, ve dne slunečno...). Takto ponechané zbytky semenáčů v substrátu, kde jsou třeba i další nevyklíčená semena, necháme po zbytek léta v suchu a ve stínu. Koncem prázdnin (opět při příznivém počasí) se zalejí. Zbytky se většinou ihned napijí a je vidět, že i přes léto úplně nespaly a mohou mít už náznak odnožky z některé zbylé areoly, tedy - máme dalšího jedince, byť tedy stejného geneticky jako roubovance, který je mezitím už značně větší... Vyjmeme-li pro roubování semenáče ze substrátu, většinou se toto už nepodaří, protože rostlinka spotřebuje zbytek zásobní energie na vytvoření nových kořínků... Vím, při roubování klíčenců na třeba peireskii, vytvoříme mnohem rychleji matku pro další jednodušší roubování odnoží..., ale takto, ponecháním zbytku v substrátu, máme většinou z nejživotnějších jedinců další dobrý materiál... :idea:

Miroslav
Příspěvky: 333
Registrován: 11 pro 2008, 22:20
Bydliště: Trenčín
 poděkoval: 68 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Miroslav » 19 kvě 2010, 19:47

Jirko je to ako píšeš, dokonca tie semenáče na ktorých takto ponecháme pár areol a vytvoria ondože, ešte počase dobehnú veľkosťou tie ktoré sme nezrezali. Už som to prakticky vyskúšal. Mám napríklad pravokorennú dospelú kvetuschopnú rastlinu Sclerocactus mesae-verdae SB 71 Montezuma Co. Colorado práve takto vypestovanú bez vrúbľovania a vyzerá lepšie než tie vrúbľovance. Zmienený semenáč po navrúbľovaní vršku o veľkosti asi pol sirkovej hlavičky vytvoril na areole ktorú som na ňom nechal jednu odnož a teraz je z neho krajšia rastlina než tá vrúbľovaná.
Miroslav Varček hľadač krásy

Miroslav
Příspěvky: 333
Registrován: 11 pro 2008, 22:20
Bydliště: Trenčín
 poděkoval: 68 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Miroslav » 23 kvě 2010, 21:36

Jirko je to tak ako píšeš, ja mám s tým SB 303 skúsenosť, že kvitne neochotnejšie než SB 1010 a SB 71. Už roky si lámem hlavu nad tou zvláštnou vôňou ich kvetov. Ten SB 303 sa mi zdá dosť odlišný od ostatných, je takmer bez tŕňov a má najviac vlnaté areoly. Zaujímavá je aj forma s hákovými tŕňmi zo San Juan Co. NM, ani moc ako mesae-verdae nevyzerá, ale tá vôňa kvetov je úplne stejná.
Miroslav Varček hľadač krásy

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 03 čer 2010, 14:09

Tak jsem brouzdal po kaktusových stránkách a zjistil jsem, že jsem už 2 roky úspěšným pěstitelem rodu Sclerocactus - konkrétně Sclerocactus uncinatus. Potěšilo mě to, neb jsem tento druh vždy řadil k lehčímu rodu Ancistrocactus a o sclerocactusech jsem si mohl nechat jen zdát. Nebo v tomto případě pokládáte dobrý skutek taxonoma za ne zrovna zdařilý? Myslím si, že je to docela dobrý nápad - když se mi nějaký obtížný rod nedaří pěstovat, přihodím do něj něco lehčího a už se mohu pochlubit alespoň nějakým zástupcem ve sbírce. :lol:
Pavel


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů