Echinofossulocactus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1054
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 114 krát
Obdržel poděkování: 171 krát

Echinofossulocactus

Příspěvekod jezour » 06 úno 2011, 21:20

Dneska představím dalšího seveřana. Je jím rostlina z rodu Echinofossulocactus - Echinofossulocactus sp. - Characas. Získal jsem je jako malé semenáčky, rostly dospívaly a minulý rok konečně vykvetly. Je to rostlina s původem, teďka si za boha nevzpomenu na stát, ve kterém byla sbírána semena. Budu se muset kouknout na jmenovku. Přesné druhové jméno nemám určené, nyní s květem to půjde lépe. Už jsem si slíbil, že se na to kouknu, ale... Kdybyste náhodnou někdo věděl jméno, budu vděčný.

Opět jsem si dal stejný cíl jako při představení rostliny Mammillaria microheliopsis. Cílem je diskuze na téma pěstování nejen této krásné rostliny.

Mám celkem dvě rostliny. Obě jsou ve čtvercovém plastovém květníku o velikosti hrany 5 cm. Rostliny mají průměr okolo 4 cm, výšku je také přibližně 4 cm.

Stejně jako zbylé kaktusy i tyto jsou umístěny v mém pařeništi na zahradě. Pařeniště je v menším údolíčku u potoka. Některé rostliny se v něm tahají za světlem. Světla je v pařeništi dostatek. To samé platí o vzduchu. Obzvláště při otevřených bočních oknech. To proudí vzduch v pařeništi neustále.

Směs zeminy je založena na tom samém principu jako u ostatních rostlin ve sbírce. Míchám obyčejnou zahradní zeminu s ledeckým pískem. U těchto kytek jsem se obával, že budou mít choulostivé kořeny. Proto jsem do zeminy přidal více písku než u jiných rostlin. Vršek květníku a krčky rostlin jsem zasypal drcenou cihlou. Zálivku provádím podmokem v sezóně přibližně jednou za měsíc.

Minulý rok obě rostliny poprvé vykvetly. Překvapily mě krásnými květy, které měly v průměru skoro 4 centimetry. Jejich vybarvení je vidět na obrázku. Letos kvetly na začátku června. Kvetení je v mé sbírce závislé na odzimování a na nástupu jara.

Co k nim říci na závěr? Jsou to krásné kytky. I bez květů dokáží upoutat svým vytrněním. Obzvláště středové trny, které jsou dlouhé okolo dvou centimetrů, dokáží upoutat pozornost. Když rostliny kvetou, květy se doslova prodírají spletenými trny u středu rostliny.


Máte je také? Jak je pěstujete??
Naposledy upravil(a) jezour dne 15 úno 2011, 19:11, celkem upraveno 1 x.
-- Administrátor --

kmet

Příspěvekod kmet » 08 úno 2011, 21:26

Vybíráš těžké kytky Ježoure.
Tedy alespoň z taxonomického hlediska.Vždyť u fosuláčů se ještě taxonomové nesjednotili ani na rodovém jménu. Donedávna jsem žil v přesvědčení, že alespoň coptonogonus a multicostatus dokážu bez pochybností určit ale i v tom jsem po poslední diskuzi tady, přišel o iluze.
Zato z hlediska pěstování jsou to zajímavé a většinou hodně trpělivé rostlinky.Já se sice věnuji jihoameričanům, ale tak zvláštním kytkám jako jsou fossuláče se nedá odolat.Z výsevy většinou nejsou problémy a dospělé rostliny jsou skoro nezničitelné.Jakmile vytvoří žebrování, pěstuji je jako Lobivie – od dubna venku na stolech, přes které v případě nepohody přetahuji folii.Na podzim bývají trny ozdobené jinovatkou.
Vloni jsem se zakoukal do koptogoňáků a i výsev se mi docela vydařil, ale tady si nejsem jistý,někde jsem četl, že je tenhle druh daleko náročnější na teplo a na správnou zálivku - nemáte s nimi někdo zkušenost?
Ke štěstí mi v tomhle rodu schází snad už jen rostlina s mimořádně krásným květem - multicostatus PP819, který se mi zatím úspěšně vyhýbá.

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1054
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 114 krát
Obdržel poděkování: 171 krát

Příspěvekod jezour » 17 úno 2011, 22:45

Máš taky krásnou kytku. Zdravá, krásně vypadající. Jak je pěstuješ?
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 18 úno 2011, 09:44

Pěstuju je ze semínek, ale začaly se dařit, až když jsem před lety změnil přístup. Tehdy jsem si jednou zjara pořídil z likvidované sbírky někde v severních Čechách velmi starou rostlinu pod názvem Stenocactus kellerianus, což by mělo být jedno z mnoha synonym druhu Stenocactus crispatus. A byly problémy. Rostlina stále ztrácela kořeny, nakonec jsem ji musel zespodu asi 1 cm odříznout, postavit na květináč 10 cm pr. vyplněný čistým křemičitým štěrkem 2 mm pr. a nechat na roštu bez misky v klidu na světlém místě ve skleníku. Rostlina dál nehnila, tak jsem ji nechal po zbytek sezóny na pokoji, normálně zaléval, co nevypila hned, prostě odteklo. Na podzim jsem ji nadzvedl při stěhování na zimoviště, jestli má nějaké lepší kořeny. Měla! Dokonce trhla plastový květník. Teď má asi 22 cm na výšku, květník 14 cm, trny jako hřebíky 5 cm dlouhé:

Od té doby pěstuji všechny rostliny tohoto rodu ve směsi 3 díly zeminy, 1 díl perlitu, pod stonkem mají jen čistý štěrk. Nahoře 1 - 3 cm dle velikosti květináče čistá zemina nebo štěrk 1 - 10 mm pr., aby se perlit nevyplavoval. Žádná miska pod květináčem, stojí na písku či štěrku, aby všechna přebytečná voda mohla odtéci. A té mu dopřávám hojně, hned jak oschne předchozí zálivka. Ve skleníku mají nejsvětlejší místo vedle mammillárií. Když ostatní rostliny vloni v červnových vedrech posmutněly, tento rod pookřál a vyhodil hojné květy, které i přes pařas vydržely řadu dní.
Pavel

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1054
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 114 krát
Obdržel poděkování: 171 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod jezour » 14 čer 2013, 10:48

Po dlouhé odmlce oživíme téma rodu Echinofossulocactus. I letos kvetou výše popsané rostliny. Postupně teprve rozkvétají, je nádherné pozorovat, jak se květy prodírají mezi ostny.

Obrázek

Máte ve sbírce Echinofossulocactusy? Jaké? Jak je pěstujete? Jak kvetou?
-- Administrátor --

peri
Příspěvky: 121
Registrován: 17 led 2012, 09:03
 poděkoval: 2 krát
Obdržel poděkování: 23 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod peri » 14 čer 2013, 15:32

Stenocactusů mám asi třicet, staré i mladé rostliny, s názvem i bez názvu.Moc mě to netrápí, neboť nemám v úmyslu produkovat semena, jde mi o pěstování.Stručně řečeno-vítr, průvan, slunce, sporadická zálivka-pak většinou ty rostliny zůstávají ploché a vytrněné.Pochopitelně ne u všech se to daří a některé jsem i proto vyřadil, neboť nesplňovaly moji představu dobře pěstovaného stenocactusu.Bohužel, většinou vídávám právě rostliny , které se těm v domovině moc nepodobají.Ale občas jsou k vidění rostliny skutečně pěkné, když zabrousíte na plzeňský web, tak takové tam ukazoval někdo pod nickem Magor a pak Jirka.Takkhle bych si to představoval taky.

jara
Příspěvky: 332
Registrován: 03 bře 2013, 14:31
 poděkoval: 575 krát
Obdržel poděkování: 76 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod jara » 14 čer 2013, 16:43

P1030858.JPG

Zdravím, přidávám obrázek Echf. papyracanthus, alespoň pod tímto jménem jsem ho získal.

Uživatelský avatar
miro
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 608
Registrován: 31 srp 2009, 08:37
Bydliště: Trenčín a Liptov
 poděkoval: 74 krát
Obdržel poděkování: 35 krát

Echinofosulocactus

Příspěvekod miro » 21 lis 2014, 09:57

Trochu sem přenesu něco od sousedů. U sousedů Cykas hledal něco k rodu a našel. A najednou se tam rozběhla zajímavá debata. Přenesl jsem pár posledních řádků. V prvotnímnapsal Cactsusmineral, že se vlastně nedají echinofosulokaktusy ani pořádně rozčlenit a přidal se Jageno. No jak jste na tom s Echonofosulocactus u Vás doma?

Napsal "jageno": Naprosto souhlasím s Cactusmineral. Moc se mi Stenocactusy líbí, ale nějaké rozlišování podle jmen.... Mám úplně stejnou zkušenost, z výsevu semen s jmenovkou a polním číslem mohu vybrat z 1 porce 20 semen cca 10 druhů, ze 100 semen 40. Když se podívám na popisy a vezmu nějaké 2 dospělé tak:
počet žeber 20 - 40 - většina druhů
délka a počet středních ostnů - co areola to jiný druh, někdy je, někdy není, barva u každého trnu jiná
okrajové to samé délka, počet, tvar, v barvě tak nevarírují ale jinak na 1 rostlině zas několik možných druhů
květ bílý s růžovým nebo fialovým proužkem,
stenocactusykv.JPG

o odstínu darmo mluvit, jednou širší, podruhé tenší - většina druhů
jedna rostlina odnožuje, druhá ze stejného výsevu neodnožuje
temeno jednou prohloubeno, podruhé ploché
velikost rostliny nevypovídá vůbec o ničem, přece jen mají u nás lepší podmínky než v Mexiku
velikost květů každou sezonu jiná
Na co jsem zapomněl ?
vlna v areolách ? - stačí aby byly bez krytu a žádná nezbude
Zkoušel jsem se nějak se v tom vyznat a rozlišovat je, ale když je pěstuju 5 let tak, že jsou od května do října bez krytu, tak se mi rozdíly čím dál víc stírají
(taky čím dál hůř vidím) a nebýt jmenovek tak bych to všecko tipoval na pár druhů i když podle jmenovek by jich mělo být 40.
Kdyby se takhle popisovali psi, tak máme 150 druhů psů.

No a já odpovídal:

Staré a skutečně dospělé rostliny ač pěstované ve stejném prostředí u nás, ale původem materiálu z venku a z opravdu rozdílných areálů jsousnadno rozeznatelné, druhy nejsou stejné a skutečně mají značně rozdílné znaky. Ale původ rostlin musí být IMP materiál. Pokud se dodrží podmínky pro množení, tak si v následujících generacích také drží své. A to je základní kámen úrazu pro naše kaktusáře. Protože i popis v přírodě naši botanici udělali z dospělých rostlin. V přírodě, ne doma ve sklenících. Nechci se dotknout propagovatele rodu pana Pechánka, ale už dávno je jasné, že materiál byl v dané době nedostatkový a také určení lokalit značně nepřesné a široké. A tak se zaužívalo plno jmen, které ale asi nebudou mít opodstatnění. Když jsem Jaroslavovi dovezl kytky, ještě neviděl cedulku a už přesně určil co to je a odkud to je. Tak že kytkám rozumí. Mnoho rostlin u nás pěstovaných je sice ze semínek (které se záhadnou cestou dostali až do našich pytlíčků :) :) a nikdo neví jak se to jenom mohlo stát :) :) ), ale semínka jsou z omezených lokalit, každý kaktusář má svého GURU a uznává svého POPISOVATELE a tak i jmen z jedného místa je klidně v průběhu roku povícero. A naši pěstovatelé berou za směrodatné co je na pytlíku napsané a jak tu lokalitu určil pytlíkář. Ale tady je další kámen úrazu. Jezdí se a chodí se "stále" po stejných silnicích a chodí se do "zaručených" míst kde rostou. A to už roky. Nestuduje se (až na jednotlivce .. klobouk dolu) materiál v přírodě. prostě se dojede ... cvak cvak ... někdo na místě řekne jméno nebo název a každý si udělá poznámečku (semínka když jsou udélají šup-dup) a jedeme dál. To není ale šlapání dolu-nahoru, pravá-levá strana ..... a skutečná práce pro skutečné určení rostlin. A tak máme v průběhu pěti let semínka pomalu z jedné kytky z venku a pokaždé jiné číslo a pomalu i jiné jmého. Potom se to v našem pěstování hezky spláchne do jednoho habitusu. No a semínka udélané u nás? Tak tam už je to úplný guláš, neboť kdo má skutečně tolik rostlin, aby semínka zodpovědně idélal. Já v mnohém souhlasil s CACTUSMINERÁL ... ale mám výhradu k držení rostlin pro semínka u nás. To nejde s třema nebo pěti kytkama a navíc původem pomalu z jednoho plodu. To prostě nejde. To musím mít rostliny skutečně ze širokého areálu jejich růstu v celém spektru drobných nesrovnalostí a jeden jediný druh izolovat (skutečně izolovat od jiných kaktusů hodně daleko a nechat pracovat včeličky. Štetec je naprd protože naše oko automaticky dělá selekci kytek. Včeličky do nešmrncnou ani s řepkou a ani s pampeliškou a semínka budou. Budou si nést celou pestrost a budou kvalitním materiálem. Kdo ale takhle u nás dělá semínka :) Nikdo. Skutečně nikdo. Takové to "schovám všechny svoje tři kytky pod síťku a hlídám štětec" tak to je přesně o tom, že držím imrvére stále stejný vyselektorvaný kultivar, který si drží formu a tvar a já vím že je to to co to je. Ale neí to varieta daného druhu v celé své pestrosti. A nikdy nebude. A popis se v munilostu dělal často podle jedné nebo dvou kytek ... teda popis byl vykonán na selektivně vybraných jedincích. Jasné že nemáme na dělání nějakého "kytkového DNA" z dvě kytek stejného druhu a variety a široké lokality v jejich domovině, kde by nám výsledek už opravdu řekl jak to je. Ale nesrovnalosti u nás jsou proto, že prostě chtějí mít kaktusáři "Stejnokaktusy" a nechejí mít Echinofouslocactus v širokém pestrém složení.
Děda měl něco málo echinofosulo a všechny měli jmého GLADIATUS. Dovezl je dávno pradávno od někud ze zahraničí. Každý jeden měl svoje gladiátorské meče skutečně stejné, ohromně veliké a široké. Nikdy jsem už takové kaktusy s takovým mečem neviděl a hledám je už opravdu hodně dlouho. Nevím a neznám místo původu, neznám lokalitu. Pro mě byl a zůstal GLADIATUS. Ale už jako kluk jsem dědovi ukazoval, že jsou stejně jinačí. A děda mi říkal, že včela medonosná je včela medonosná a i když je vyprdnutá od jedné královny, stejně nejsou a nebudou stejné.
A tak vím, že stejnokaktus je ptákovina a proto se loučím a budu už jenom a jenom ctít jméno Echinofosulocactus.

P.S. Pokud má někdo stejnokaktusy a přestávají ho bavit proto, že nemají svá jména, nedávajte je do kompostu. Rád je před kompostem zachráním a dopřeju jim vystavení rodného listu se jménem Echinofosulocactus.
Slovo "Balkón" je od slova "Kaktus" a ne od slova "Prádlo" a pravda dneška bývají pouze omylem zítřka

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod Pavel Zouplna » 21 lis 2014, 20:30

Jak se jim říká je jedno, na kráse jim to neubere. Stenocactus zní hůř, ale lépe se píše do kolonek v počítači ... Pokud jde o naleziště, je to jednoduché - tak jak píšeš. Pokud si vezmeš všechny nálezy od nějakého většího druhu, zjistíš omezený počet lokalit u silnice. A navíc - zanes si je do mapy, jak to dělám já (momentálně u severoamerických kaktusů, abych zjistil mrazuodolnější formy). A zjistíš, že jeden popíše výskyt 20 km od A směrem k 90 km vzdálenému B. Druhý pak jako 70 km od B směrem k A. Kolik míst vlastně navštívili? A jinak nedám ani ťuk - mám mimo jiné svou starou zachráněnou raritku a jsem z ní nadšen:
Stenocactus crispatus, stáří údajně asi 60 let, už jsem ji 2x musel zakrátit do zdravého a znovuzakořenit, než jsem objevil substrát z poloviny štěrk, ze čtvrtiny písek a ze čtvrtiny běžný severoamerický substrát ... V tom krásní, moc neroste a hodně kvete.
Stenocactus_crispatus_0402_PZ_2010.05.22_2.JPG
Pavel

Uživatelský avatar
wurm
Příspěvky: 250
Registrován: 07 kvě 2008, 21:58
Bydliště: B.Smetany 1489, Čelákovice
 poděkoval: 9 krát
Obdržel poděkování: 20 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Echinofosulocactus

Příspěvekod wurm » 23 lis 2014, 19:36

miro píše:Trochu sem přenesu něco od sousedů. U sousedů Cykas hledal něco k rodu a našel. A najednou se tam rozběhla zajímavá debata. Přenesl jsem pár posledních řádků. V prvotnímnapsal Cactsusmineral, že se vlastně nedají echinofosulokaktusy ani pořádně rozčlenit a přidal se Jageno. No jak jste na tom s Echonofosulocactus u Vás doma?


Jméno rodu nijak dramaticky neřeším, před 40 lety to byly Efs., tak je mám na cedulkách takto. Nejsem žádným znalcem tohoto rodu, ale pokud jsem se bavil s pěstiteli, kteří se tímto rodem zabývají podrobněji a dle toho, co jsem kdy viděl, tak spíš než jména dnes používají lokality a GPS souřadnice. Můj názor je, že buď spolehlivý zdroj nebo vlastní IS z venku, u nás je v tom pak dál hybridní maglajs. No nakonec jestli to není jedno, protože oblíbená hláška u nás v klubu na toto téma je, že existují stejně jen dva druhy :D
Vytrvalý bořič mýtů a hledač ztracených rostlin. Co není naprosto precizní, to je šlendrián.
Klubový web KK Čelákovice http://www.kaktusy.org - fotogalerie, články, poradenství.

Uživatelský avatar
jv3
Příspěvky: 188
Registrován: 07 lis 2009, 21:09
Bydliště: Veľký Kolačín
 poděkoval: 22 krát
Obdržel poděkování: 39 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod jv3 » 23 lis 2014, 22:05

No neviem Miro mal by si ctiť závery botanických kongresov a vraj na jednom z nich potvrdili správnosť mena Stenocactus. :D
Inak ale používať pre označovanie rastlín v súkromných zbierkach ľubovoľné mená nie je zakázané tak "voco go".
Inak aby som sa vrátil k rastlinám, mám niekoľko (presne to naozaj neviem) cca 39 ročných Stenocactusov, ktoré som kúpil od Mudr.Vlčka v roku 1977, mohli to byť cca. 2-3 ročné semenáčky.Semená mal vraj priamo od Pechánka. Bolo to 37 položiek mien. Chodil som vtedy na vysokú, potom som bol na vojne, menovky všetkých kaktusov z tej doby synovci a neterky vyťahali, hrávali sa s nimi na obchod, vždy ich samozrejme dali pekne späť, ale ?!?
Niečo sa samozrejme dá určiť, ale stenocactusy ??? Raz za čas ma to chytilo a vymýšlal som metódy ako ich priradiť, ale vždy som to vzdal. Pred asi 3 rokmi sa mi podarilo hovoriť s pánom Dr. Vlčkom a ten vyslovil názor, že sa pravdepodobne jednalo čiastočne o hybridy. Nezanevrel som na ne. Sú to úžasné, odolné rastliny pestoval a zimoval som ich vo všetkých podmienkach : otvorený fóliáč, zakrytý stôl, skleník, a teraz od apríla do októbra vonku bez krytu. Posledné roky ich zimujem v tme pri teplote cca 15 st. Vždy kvitnú, pravda troch neskôr, ak keď zimovali na svetle, ale to nevadí. Pre mňa majú len jednu necnosť, sú to invazívne rastliny. Snáď v každom kvetináči ktorý sa ocitol v ich blízkosti rastie nejaký semenáčik stenocactusu. Napr:
Obrázek
Obrázek
Je to spôsobené tým, že keď som likvidoval zrelé semeníky tak sa semienka sypali dookola aj keď som sa snažil tomu zabrániť. Vyklíčia aj po rokoch.
Preto ich teraz už mám vonku úplne mimo ostatných kaktusov, na plote.
Obrázek
Keď im likvidujem semeníky tu, tak semienka padajú len pod plot. Tam už šancu nemajú, aspoň zatiaľ...
Takto voľne rastené semenáčky prežívajú aj pri väčších rastlinách ktoré sú zalievané sporo, rastú veľmi pomaly a sú schopné prežiť aj nejaký ten mráz. Likvidujem ich až pri presádzaní. Sem tam si nejaký nechám ak je pekný.
Súhlasím s Wurmom
tak spíš než jména dnes používají lokality a GPS souřadnice.

To ale znamená spoľahlivé IS, alebo odnože z nich.

Uživatelský avatar
Laci Kele
Příspěvky: 91
Registrován: 19 kvě 2007, 21:42
Bydliště: Nové Zámky
 poděkoval: 92 krát
Obdržel poděkování: 52 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod Laci Kele » 12 lis 2015, 10:37

ECHFC erectocentrus v. papyracanthus, SB 286 - jedna z najkrásnejších fossuláčov...
Přílohy
ECHFC erectocentrus v. papyracanthus, SB 286    1.JPG
ECHFC erectocentrus v. papyracanthus, SB 286.JPG

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1054
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 114 krát
Obdržel poděkování: 171 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod jezour » 08 kvě 2016, 18:22

Kytku s květem na obrázku jsem již určitě představoval. Jedná se o blíže neurčený Echinofossulocactus, na štítku mám připsané toto: Mexiko, Characas. Už se nejedná o nejmenší kytku, od určité velikosti pravidelně kvete - vždy mezi prvními kaktusy v celé sezoně. Květ se poprvé otevřel dnes odpoledne a jak vidno, má trochu problém prodrat se mezi trny.

5 Echinofossulocactus sp MEX Characas.jpg
Echinofossulocactus sp. - Characas
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1054
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 114 krát
Obdržel poděkování: 171 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod jezour » 20 kvě 2017, 10:44

Jako v minulých letech tak i v tomto roce u mě ve sbírce jako první vykvetl Echinofossulocactus sp. - je to již docela mohutná kytka, která kvete pravidelně každý rok. Vzhledem k chladnějšímu počasí v druhé polovině dubna/apríla kvete letos o trochu později. Během pracovních dnů v tomto týdnu bylo na západě hezky teplo, počasí by se dalo přirovnat spíše k létu. A květ Echinofossulocactus byl otevřený krásně doširoka.

3 Echinofossulocactus sp.jpg
Echinofossulocactus sp.
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
mohawkalfresco
Příspěvky: 29
Registrován: 13 čer 2017, 07:59
 poděkoval: 4 krát
Obdržel poděkování: 21 krát

Re: Echinofossulocactus

Příspěvekod mohawkalfresco » 18 čer 2017, 21:30

Echinofossulocactus sp semenáče

222393_541593995869673_1996797291_n.jpg
3601_541593695869703_1050089617_n.jpg
293872_525716910790715_1208045380_n.jpg
293872_525716910790715_1208045380_n.jpg
60015_541593549203051_474976020_n.jpg
530830_525715080790898_291086905_n.jpg


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 12 hostů