Ariocarpus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
petrcactus

Ariocarpus

Příspěvekod petrcactus » 24 lis 2007, 23:39

Předmluva

Dnes bych rád představil taxonomickou skupinu Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann v komplexní podobě tak , jak byla nomenklatoricky zpracována a zrevidována v nedávné době a také uveřejněna oficiálně . Ne všichni o tom ví více a je zde také upozorněno na chyby a skutečnosti , kterých se dopustili například Backeberg , Skarupke a Stachelpost . Celý přehled je uveden v originální podobě a originálních citacích a má charakter zejména informativní a není nutno ho brát jako dogma bez možných diskusí a jiných postojů či názorů . Jde především o to , aby celý komplex Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann byl přehledný , jasný a vyeliminoval dřívejší zmatky a nedokonalosti vzniklé vlivem tehdejších velmi skromných možností a také je zde přesně konkretizováno , kde se nalézají příslušné taxony na svých nalezištích , což ve starých popisech je velmi sporadicky a nepřesně uváděno . Tento ucelený přehled také modernizuje náhled a znalosti o této konkrétní skupině v rodu Ariocarpus .


Část první

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ SKUPINY ARIOCARPUS KOTSCHOUBEYANUS (Lemaire) K. Schumann v platně opublikovaném znění


Na počátku je zde základní areálová úvaha , že celá skupina ARIOCARPUS KOTSCHOUBEYANUS má dokladovanou typovou populaci v oblasti El Huizache , přesněji v Entronque Huizache ( křižovatka před Huizache ) ve státě San Luis Potosi , odkud pocházejí vesměs prapůvodní ty „správné kočky“ , které se vyskytují dlouhou dobu v kultuře . Tato typová populace není až tak bohatá na počty kusů , avšak je poměrně roztroušená na početné mini populace více či méně izolované od sebe ( civilizace , zemědělství a podobně ) , proto je i velmi vzácně nyní nabízená s ryze botanicky evidovaným původem v celosvětových cenících . Tato informace o původním typu je znovu ověřená mou diskusí o tomto tématu s panem Helmutem Naglem z Rakouska , který měl a stále má přístup a informace i přímo v mexických herbářích a několika universitách v Mexiku .

Dále je zde jižnější geografická rasa , kterou například Steve Brack nazýval ve svých cenících „GREEN KOTSCHOUBEYANUS“ a tato byla popsána poměrně nedávno a uvádím zde originální citaci popisu včetně českých textů :


Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. sladkovskyi J. J. Halda et L. Horacek in Acta Musei Richnoviensis 5(5):185(1998).

DESCRIPTIO: 30 – 40 mm in diametro , tubercula glabra , atroviridis , flos tubulosus , corollae tubus 8 – 10 mm longus .

POPIS: stonek o prumeru 30-40mm; bradavka lysa, tmavozelena; kvet trubkovity, trubka 8-10mm dlouha.

HOLOTYPUS: PR no. JS851133, coll. J. Sladkovsky 20.11.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico centralis : San Luis Potosi , in fundo vallis inter pagos San Bartolo et San Francisco .

VÝSKYT A ROZŠÍŘENÍ: Mexiko severovychodni: San Luis Potosi (sprasove roviny mezi obcemi San Bartolo a San Francisco).

DISKUSE: Drobnejsi taxon z okruhu A. kotschoubeyanus, znamy z rovin v okoli San Francisco, kde casto roste spolecne s Lophophora viridescens. V kulture je v soucasnosti pomerne hojne zastoupen pod pracovnim nazvem „ zeleny kotschoubeyanus „ , kulturni semenacky jsou charakteristicke vyrazne siroce zplostelymi uz od prumeru 1 cm , nazelenalymi , v dospelosti tmavnoucimi , bradavkami . Tento poddruh je pribuzensky nejblize postaven k ssp.neotulensis na zaklade stavby tuberkule a je geografickym vyskytem zarazen mezi ssp. kotschoubeyanus a ssp. skarupkeanus . Tento „ green kotschoubeyanus „ byl pojmenovan na pocest ceskeho cestovatelskeho prukopnika novodobe kaktusarske ery Jaromira Sladkovskeho z Horic.


Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. sladkovskyi J. J. Halda et L. Horacek San Francisco , SLP /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. sladkovskyi J. J. Halda et L. Horacek San Francisco , SLP /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. sladkovskyi J. J. Halda et L. Horacek San Francisco , SLP /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. sladkovskyi J. J. Halda et L. Horacek San Francisco , SLP /foto: Polygrafia s.r.o./


Dále je zde již dlouho známá východní geografická větev , která byla znovu taxonomicky a nomenklatoricky přehodnocena na základě skutečností , které jsou níže uvedeny v originální citaci:


Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J. J. Halda subsp. nov.
[syn: Roseocactus kotschoubeyanus (Lemaire) Berger var. albiflorus Backeb., Kakteenfr. 4:66(1935), nom. nud.; Roseocactus kotschoubeyanus (Lem.) Berger subsp. albiflorus (Backeb.) Backeb., Blat. Sukk. 1:8(1949), comb. nud.; Roseocactus kotschoubeyanus (Lem.) Berger var. albiflorus Backeb., Cact. Succ. J. (US) 13:151(1951), nom. inval.; Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. tulensis (Backeb.) J. J. Halda in Acta Mus. Richnov. 5(5):185(1998), nom. inval.].

DESCRIPTIO: a subsp. kotschoubeyanus similis , sed minora , glabri – mammosa , atroviridia , flos albus vel lacteus plus minus roseistriatus ( rarius roseiflora ) .

POPIS: Podobny subsp. kotschoubeyanus, ale s drobnejsim stonkem i mensi lysou tmavozelenou bradavkou s ploskou bez ryhovani; mensi kvety ciste - az kremove bile, vicemene ruzove pruhovane
(ridceji ruzove). Jedna se o nejvychodnejsi geografickou rasu komplexu
A. kotschoubeyanus.


HOLOTYPUS hic designatus: PR. no. JJH 4706 ; leg. J. J. Halda 20.10.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico septentrio-orientalis: Tamaulipas (in fundo vallis prope Tula).

DISKUSE: Zmatky v nomenklature tohoto ( v kulture siroce rozsireneho ) taxonu vznikly tim, ze Curt Backeberg neulozil typus, takze i vsechny pozdejsi kombinace jsou invalidni – neplatne. Vzhledem k tomu, ze se jedna stale o tutez, temer uz zaniklou lokalitu (vyschle reciste, nyni uz z vetsi casti skladka mestskeho odpadu u Tuly), nebylo obtizne vytvorit novy typus, nyni ulozeny v Pruhonicich.

Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. neotulensis J.J. Halda subsp. nov. (původně albiflorus) /foto: Polygrafia s.r.o./


Další a absolutně nejjižnější a také nejrobustnější geografickou rasou, která byla rovněž na základě zjištěných fakt nomenklatoricky znovu zrevidována je, znovu cituji z originálu:


Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. skarupkeanus J. J. Halda et L. Horacek nom. nov.
[syn: A. kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann var. elephantidens Skarupke in Stachelpost 9.44:33-34(1973), nom. nud; A. kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. elephantidens (Skarupke) J. J. Halda in Acta Mus. Richnov. 5(5):185(1998), nom. inval.].

DESCRIPTIO: affinis subsp. kotschoubeyanus, sed plantis majoribus, 60-90 mm in diametro; tubercula fissurato-rugosa, ca 15mm longa; areola densilanata; perianthii-tubus ca 3mm longus.

POPIS: Blizka subsp. kotschoubeyanus, avsak vetsi, o prumeru 60-90mm; bradavka vrascite ryhovana, ca 15mm dlouha; areola huste vlnata; okvetni trubka 3mm dlouha.

HOLOTYPUS: PR no. JJH 4707 , leg. J. J. Halda 15.11.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico centralis: Queretaro (in clivis dumetoso-stepposis non procul a vico Vista Hermosa; solo schistoso).

DISKUSE: Dostatecne nezpochybnitelne diferencovany, obecne pestovany taxon, nejrobustnejsi z okruhu A. kotschoubeyanus. Ac je vzity pod epitetem "elephantidens", nebylo mozne tento epitet opet pouzit, protoze uz byl v minulosti nekolikrat neplatne uzit na zaklade "opomenuti ulozeni typu roku 1973 Skarupkem a Stachelpostem 9.44:33-34 (1973)".


Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. skarupkeanus J.J.Halda et L. Horacek nom. nov. Bella Vista , Queretaro /původní elephantidens/
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. skarupkeanus J.J.Halda et L. Horacek nom. nov. Bella Vista , Queretaro /původní elephantidens/
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. skarupkeanus J.J.Halda et L. Horacek nom. nov. Bella Vista , Queretaro /původní elephantidens/
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. skarupkeanus J.J.Halda et L. Horacek nom. nov. Bella Vista , Queretaro /původní elephantidens/
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. skarupkeanus J.J.Halda et L. Horacek nom. nov. Bella Vista , Queretaro /původní elephantidens/


A dosud nejsevernější geografická větev, nomenklatoricky povýšená jako geografická rasa, znovu uvádím citaci nového statutu z originálu:


Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. madcowellii (Marsh. ex Krainz) J. J. Halda stat. nov. in Acta Musei Richnoviensis 5(5):184(1998).
[bas: Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann var. macdowellii (Marsh. ex Krainz) Krainz, Die Kakteen 108b (1957); Ariocarpus macdowellii Marshall in Marshall et Bock, Cactaceae 135(1941) nom. nud.; Roseocactus kotschoubeyanus (Lem.) Berg. var. macdowellii (Marsh.) Backeb., Blatt. Kakt. 1:8 (1949) comb. nud.; Roseocactus kotschoubeyanus (Lem.) Berg. var. macdowellii (Marsh.) Backeb., Cactaceae 5:3075(1961)].

DISKUSE: Nejdrobnejsi taxon z okruhu A. kotschoubeyanus byl povysen na status poddruhu (geograficke rasy) a je dostatecne dlouho znamy z kultury.

Doplňuji poznámky k areálu rozšíření: Rozšíření této nejsevernější větve je stát Coahuila, Sierra de la Paila a okolí, přesněji například u Hipolito, Estancion Marte, Valle de Poreňos, Las Coloradas, Mina a další populace. Dá se předpokládat také západní rozšíření směrem na stát Durango v oblasti Saltillo – Torreón.

Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann subsp. madcowellii (Marsh. ex Krainz) J. J. Halda stat. nov. El Tulillo , Coahuila /foto Polygrafia s.r.o./


Další velmi překvapivě prokázané rozšíření geografické rasy MACDOWELII (Vaško, Kracík, Vacek a také Panarotto) je ve státě Nuevo Leon u Ejido La Soledad někde poblíž lokality Echinocactus horizonthalonius ssp. subikii, byl nalezen překvapivě ve stoupání do kopce (netypicky), na vrcholu kopce roste také Ariocarpus retusus a také zde byly nalezeny vzájemné přírodní křížence, které byly popsány, cituji zde:


Ariocarpus X drabi J. J. Halda et J. Sladkovsky in Acta Musei Richnoviensis 7(1):33(2000).
[A. retusus Scheidweiler x A. kotschoubeyanus (Lemaire) K. Schumann ].

DESCRIPTIO: Planta inter parentes intermedia , habitu A . retusi similis , sed minoribus , floribus roseis .

POPIS: Rostlina intermedierni mezi rodici, stonkem vice podobna malemu A. retusus, ruzove kvety jsou blizsi druhemu z rodicu.

HOLOTYPUS: PR no. JJH&JS8510013, leg. J. J. Halda et J. Sladkovsky 13.9.1985.

PATRIA ET DISTRIBUTIO: Mexico septentrionalis , Nuevo Leon ( Doctor Arroyo , in vicinitate pagi Ejido La Soledad , in declivibus petrosis , solo calcareo ) , ad 1500 m supra mare .

VÝSKYT A ROZŠÍŘENÍ: Mexiko severni: Nuevo Leon ( Doctor Arroyo, na oblych vapencovych svazich v okoli obce Ejido La Soledad ), v nadmorske vysce ca 1500 m.

DISKUSE: Jedna se o typicky intermediarni hybrid s vicemene vrascitymi bradavkami, spojujici znaky obou rodicu. V prirode pravdepodobne velmi vzacny - nasli jsme pouze 3 rostliny, z nichz dve jsou v kulture a zde je nazyvame cv. 'Judita' pro poteseni manzelky Igora Draba.


Více na sever jsou nepotvrzené nálezy geografické rasy MACDOWELII až v okolí Cuatro Cienegas a existují i nepotvrzené teorie, že Ariocarpus kotschoubeyanus sahá až do USA někam do Texasu, avšak vůbec nejsou podloženy zatím konkrétními poznatky.

Tímto je zde vyčerpáno základní rozdělení skupiny ARIOCARPUS KOTSCHOUBEYANUS (Lemaire) K. Schumann tak, jak bylo revidováno a platně publikováno.


Pokračovanie na budúce...


Petr Kupčák

Nadine

Ariocarpus

Příspěvekod Nadine » 22 lis 2008, 17:17

Na webu cact.cz vyšel velmi pěkně napsaný, poutavý článek popisující cestu k "novému" taxonu, a to
Ariocarpus agavoides subsp. sanluisensis. Článek doporučuji k přečtení, neb je napsán velmi čtivou formou.
http://www.cact.cz/noviny/2008/11/Vampiria.htm" onclick="window.open(this.href);return false;

Co se ale po přečtení naskýtá, je otázka, zda poslední desetiletí množící se popisy "nových taxonů" nejsou jen účelově
produkavané položky, určené zejména k lepšímu a masovějšímu prodeji "kaktusářských novinek". :?: Tak například Ariocarpus a. ssp.
sanluisensis rostoucí v blízkosti vesnice El Jaujal SLP (cca 10 km J od San Ignacia, neboli 45 km vzdušnou čarou SZ od Tuly) se vyznačuje zejména delšími trny. A podívejte se na níže přiložené snímky. To je kousek, co? A má i zřetelné trny. :D :D

Ale zklamu vás :lol: , jedná se o rostliny rostoucí cca 15 km jižně od Tuly, tedy asi 55 km JV od El Jaujalu. Ale co je to padesát kilometrů v Mexiku???? :wink: Má vůbec popis rostliny, která roste v "těsné blízkosti" tzv. normálních agavoidesek smysl? :?: :?: :?:

Tááák a teď do mě. :D Ale ocením samozřejmě i rozumné názory :wink:

kaktusak

Příspěvekod kaktusak » 23 lis 2008, 19:13

tak pana Šnicera, jenž tento cestopisný článek napsal trochu znám, a ten s prominutím dementní popisy některých našich botaniků kteří nám dokonce dokázali udělat mezinárodní ostudu (fakt!) velice odsuzuje, ale tenhle vnitrodruhový taxon kromě toho, že se od typu odlišuje přetrvávajícím otrněním v dospělosti, což je u ariáků docela neobvyklé, obývá i jiné rostlinné společenstvo, i když popis jako ssp. se mi také zdá přehnaný.....ale co já o tom vím?
no tak se taky do mne pusťte

Nadine

Příspěvekod Nadine » 24 lis 2008, 18:07

to kaktusák: já bych doplnila, pokud považuješ za dospělé rostliny ty, které kvetou, tak ty moje rostliny "s ostny" už kvetly. Jestli to spíš nebude tím, že na lokalitě u Tuly rostou agavoidesky na relativně holém kopci, nezastíněné a nezakryté a to navíc úplně na vrcholu nebo spíše na severní straně kopce. (roste tam třeba i půvabná miniatura Cor. wohlschlageri). Zatímco u Jaujalu agavoidesky téměr vždy rostou ve stínu křoví. A vo to se mi jedná :lol: jestli to není jenom uměle vytvořené viz výše, A rozdíl ve vzhledu je z toho důvodu, že na jedné lokalitě jsou kytky vystaveny přímým povětrnostném vlivům, zato na druhé rostou přece jenom trochu skrytě :?: :?:

kaktusak

Příspěvekod kaktusak » 24 lis 2008, 18:18

tak já jsem tam bohužel nebyl :( , ty morfologické rozdíly natolik enormní nejsou, ano mám na mysli květinky, které dosáhly pohlavní zralosti, ale že by zastínění mělo takový vliv na to, že mají nebo nemají trny?? klasika agavoidesky trny shazují ještě v juvenilním stadiu, zatímco ty sanluisiensisky si je ponechávají napevno i v dospělosti v počtu 5 -6 na areolu, rozdíl to není příliš veliký, ale zřetelně viditelný, fakt nevím, zatím se proti popisu nikdo neohradil, včetně týpků co po lokalitách cestovali............

Nadine

Příspěvekod Nadine » 24 lis 2008, 18:29

to sme se asi nepochopili, ty klasiky by ty trníky měly taky, ale jsou v takovém terénu, že jsou prostě "ojeté" přírodou. Kdežto sanlouoisensisky rostou skryté za kameny a mezi křovím. K čemu to tak přirovnat? No třeba lofky u El huizache (ale i jinde), které rostou pod křovím, tak si nechávají vatu, zatímco třeba u Sabinita, kde rostou více-méně na volném prostoru jsou ojeté a bez trichomů. A taky z toho nebudeme dělat další druh, že?

kaktusak

Příspěvekod kaktusak » 24 lis 2008, 18:47

ok, ale v kultuře taky moc "nevytrňují", i když pravda nejaké trníky tam přece len jsou....., nový druh ani náhodou, já bych se zamýšlel i nad oprávněností subspecie, vlastně jsou si dost podobné, ale o takovýchto faktech vztahujících se i na další a další a další rostliny nechtějí slyšet naši někteří pseudobotanici, kteří dávají jména kytkám na potkání po psech Gastonech, Lenkách, Ivech, Pavlech H., Ladislavech H., Elizabethách, po některých ty kytky pojmenovávají proti jejich výslovné vůli a s megaarogancí čpící již jen z těch popisů iracionálním způsobem vysvětlují na svých webech oprávněnost svých popisů, ale to, že nám dělají mezinárodní ostudu je nějak moc nese....., hlavně, že je za kytkou jejich jméno, a to, že to nějaký normální týpek logicky předělá, je taky moc neto, vždyť mají šuple plné nových popisů lokálních forem již popsaného; a jména opět podle svých družek, psů, kámošů z hospody a ještě větší blbosti, Nadine asi máš recht, i když taxonomicky bych je přece jen od sebe odlišil - což???

kaktusak

Příspěvekod kaktusak » 24 lis 2008, 19:03

ok těším se :) , ariáčky mám moc rád a jejich výsevy - teda nechci machrovat, jsem zvládl už jako malý kuk :) ale nemám skleník a volná kultura se jim nezamlouvá :( tak jsem je většinou rozdal bo spíš povyměňoval

Nadine

Příspěvekod Nadine » 19 dub 2009, 12:40

Tak semenáčky se vydařily, rostou podobně jako normální agavoidesky, tj. za 3-4 roky jsou květuschpné. Možná něco zkusím roubnout, ať to popoženu, ale uvidím. :lol:

Gable

Příspěvekod Gable » 07 črc 2009, 08:04

Koukam,ze je rec o ariakach..agavoideskach zrovna..super,mam doma par semen(20-30)nepocital jsem je....ale je to lokalita Tula,Louca..POZOR...je to vymýcená lokalita,ktera uz neexistuje,kde neni ani rostlinka...mam doma semena z imp.kytek..:) :P

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Ariocarpus kvete!!

Příspěvekod Jiri Kolarik » 20 črc 2011, 21:01

No, není to tak zvláštní...fotka je z r.2009, kdy 27.5. kvetly současně tyto kytky - Echinocereus triglochidiatus SB 300 a Ariocarpus agavoides PP 208...

...a to ty (kvetlo mi několik ariáků) kytky kvetly na podzim znovu...

Vysvětlení je jednoduché...prošly stagnací a tak je příroda trochu zmátla...ale občas to dělají. Někde jsem podobnou fotku tady zveřejnil a myslím, že k tomu byla i malá diskuse... http://www.cact.cz/noviny/2009/06/Kolarik.htm" onclick="window.open(this.href);return false;

boseone

Re: Ariocarpus kvete!!

Příspěvekod boseone » 21 črc 2011, 15:59

Mě teď kvetly dokonce dva kousky, agavoides a kotschoubeyanus . Kdysi jsem tu diskusi četl, tak mě to až tak nezaskočilo .

Uživatelský avatar
miro
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 608
Registrován: 31 srp 2009, 08:37
Bydliště: Trenčín a Liptov
 poděkoval: 74 krát
Obdržel poděkování: 35 krát

Re: Ariocarpus kvete!!

Příspěvekod miro » 22 črc 2011, 07:00

Letošní počásíčko nám ještě připravuje jiné srandičky. To že kvete ario je vlastně ouplně normální. Nastoupilo tropické vedro a ejhle, přišel podzim :lol: :lol: :lol: Ochladilo se, nastoupila vlna dešťů a stoupla vzdušná vlhkost, rozdíl teplot den noc je o mnoho větší. Tak že pro kytku podzim, protože díky zamračené obloze se nám i den tak nějak o hodinku dvě zmenšil. Tohle kvetení podzimních kytek a letníma ja vlastně pŕi takovém klimatickopočasíčkovém chaosu normální. Vedra doženou letní květy urychlovat a najednou chlad a podzimní jedou také. Pro pěstování kaktusů jsem sledoval úspěch našich pŕátel v našem Československu. Ale to patří jiunde, tak jindy a jinde :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Slovo "Balkón" je od slova "Kaktus" a ne od slova "Prádlo" a pravda dneška bývají pouze omylem zítřka

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Ariocarpus kvete!!

Příspěvekod Jiri Kolarik » 05 říj 2011, 08:32

No, a protože tu samostatné vlákno jen pro rod Ariocarpus není, tak využiji toto před nedávnem založené...
Mám také pár ještě malých (ca. 10let starých pravokořenných) semenáčů..., které zrovna kvetou...doufám, že se připojí i další, protože zdaleka nemám vše...a navíc mám vcelku ještě malé kytičky...

Ariocarpus hintonii nebo také A.fissuratus v./ssp. hintonii...na taxonomii ariáků jsou tu jiní, takže píši tak, jak jsem vysel/koupil...

...kvete poprvé, rozetka má asi 35mm v průměru a kvete první z asi 10ti semenáčů...Pěstování provokořenných ariáků není až takový problém, zachováme-li základní předpoklady odkoukané i od pěstování pediáků či jiných kytek z USA či severního Mexika...pominu ale pěstování "na žabáka", což také jde a kytky narůstají velmi rychle...ovšem tyto se nehodí pro další normální pěstování v tvrdé - a tedy přirozené - kultuře. Tedy - od semenáčku po květ to trvá klidně i více jak pět let, ale spíše ještě déle...Roubovanou nemám ani jednu kytičku....myslím si, že oprávněnost roubování spočívá jen při uvedení do kultury novinek, resp. jako plodící kytky pro rychlejší získání většího množství semen...protože získání semen z přírody je...problém... :mrgreen:

...ještě jeden odkaz... http://www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=624

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Ariocarpus kvete!!

Příspěvekod Jiri Kolarik » 06 říj 2011, 08:43

..a jedna hnusná fotka...foceno už skoro ve tmě, když tedy včera skončilo babí léto a sluníčko se schovalo za tmavé mraky...kytka už asi nedokvete, takže alespoň takto dokumentačně...

Ariocarpus scapharostrus, Rayones...

...mám ho asi 2-3 roky z jedné končící sbírky (tedy 2 kusy jsem ukořistil), nebyly tenkráte v dobrém stavu, ale už se spravují...a ten větší už také kvete... :arrow:


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 hostů