Copiapoa

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Standa
Příspěvky: 122
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Obdržel poděkování: 8 krát

Copiapoa

Příspěvekod Standa » 04 úno 2009, 12:36

Ahoj, nevíte někdo náhodou o co se jedná?. P. Novák má ve svém katalogu Copiapoa minima KR 36, Caleta Botia, Chile - musím říct, že nevím o co jde, zajímalo by mě, jestli se nejedná o nějaké synonymum k C. laui. Nic jsem však nenašel. Mimochodem C. laui mám už dlouho v plánu, ale zatím mi to vždy nějak nevyšlo.

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
 poděkoval: 40 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Zdenda » 04 úno 2009, 12:54

Stando, copiapoa minima je název, který tomuto druhu dal pan Knápek sám.
Byl vloni s panem Odehnalem v Chile.Pan Odehnal ji možná má ještě v seznamu jako sp. Caleta Botija(JO1272.1), ale fyzicky jsem bral poslední semínka.
I v knize Copiapoa se uvádí u El Cobre kromě aremephiany i solaris a nakonec i tato sp.S Laui to nemá nic společného.
Jinak s klíčivostí semen KR mám velmi špatné zkušenosti.Týká se to i této copapoe minimy!!! Ale může to být i moje chyba-samozřejmě chce to zkusit.Víc zdrojů už je možné považovat za jakýsi důkaz
Copiapou laui jako snad jedinou nemám a ani po ní netoužím.Kdo ví, jak "zběsile" copiapoe rostou dovede si představit tuhle miniaturku.
A roubovat kopky...?
Věčný začátečník Zdenda

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Copiapoa "minima"

Příspěvekod Jiri Kolarik » 20 čer 2009, 18:58

....byl jsem tam v Chile s pány Odehnalem a Knápkem také.... je pravda, že "minima" není dobré jméno a s C.laui nemá nic společného. Nějaká semínka jsem přivezl...musím se podívat, ale copiapoe jsem ještě nevysel...vše ostatní klíčilo velmi dobře. O zmíněné C."minima" se mi honí v hlavě článeček a tak snad po prázdninách u Pavlíčka něco sesmolím....ať vám to roste...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Copiapoa

Příspěvekod Jiri Kolarik » 24 čer 2009, 17:00

tak pro všechny ještě tedy ta fotka z lokality té "minimy"... toto byl velký trs, kam jsem schválně přiložil krytku z foťáku, která má průměr 65mm. Byly tam i jiné, spíše menší kytičky. Je tedy vidět, že je to proporciálně menší kopka "druhů" z pobřeží. Stavují se tam skoro všichni, kteří jedou kolem, takže semena by už měla být v oběhu..., přesto, že tam těch dospělců nebylo mnoho. Byli jsme tam v poledne a byl pekelný žár přes pofukující větřík z blízkého Pacifiku...


tedy objasnil jsem, že to nebude C.laui...

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 24 čer 2009, 21:34

může jít o Copiapoa ahremephiana, popsal Taylor & Charles, 2002 mimo jiné také z Caleta Botija, tvoří trsy menší než 50 cm, velikost rostlin 4-8 cm v průměru, epidermis bělavá, vosková, květ 2 cm, žlutý... :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 čer 2009, 00:59

Ano Petře, je to ona...mám i foto jednotlivé rostliny květem a voskovitou epidermis...popis jsem viděl už před cestou tam, nicméně mi to hned nedošlo... No a zrovna tady u těch "pobřežních druhů" mi připadá, že je těch druhů popsaných až příliš! Uvědomíme-li si, že migrace druhů je možná jen v úzkém pobřežním pásu na stovky km daleko....(hm, už opravdu pozdě...)... :roll:
Naposledy upravil(a) Jiri Kolarik dne 25 čer 2009, 07:35, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
 poděkoval: 40 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Zdenda » 25 čer 2009, 06:41

V případě, že se jedná o ahremephianu, zajímalo by mě zda sp.(JO1271.1), o které píšu ve svém prvním příspěvku a kterou sbíral př. Odehnal, je stejná rostlina, nebo jde skutečně o sp., tedy jinou než aremephianu?
Jinak když vidím rostliny copiapoí na nalezštích na fotkách myslím, že jediné vodítko pro určení o co jde je GPS. Kulturní rostliny vypadají úplně jinak. Navíc rostliny jakoby plynule přecházejí z jednoho druhu na jiný a přetěžké je určit, o kterou jde. Snad semenáček napoví, kdo ví?
Ty, kteří vyrazí do terénu bez GPS, nebo jdou na místa neprobádaná, musí všechny rostliny nazvat sp. a věřit, že doma se jim je podaří určit podle fotky. Zřejmě s pomocí někoho.
Tím někým bych tedy nechtěl být.
Nějakou dobu jsem ještě přemýšlel zda tato rostlina není totožná s rostlinou, kterou Staník nazval GOLDII (malá, trsovitá), její naleziště je však severně od Cifuncho, což je dost jižněji.
Věčný začátečník Zdenda

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 25 čer 2009, 08:01

Zdendo, ten problém s určováním rostlin v přírodě je ještě složitější než uvádíš; problém spočívá v tom, že v přírodě najdeš vše evolučně poznamenané a geneticky často již i "posunuté", do kultury se však dostávají většinou často jen rostliny vyselektované, vybrané, typické (samozřejmě nic neupírám novodobým objevitelům)...tím vzniká jakási klamná představa o tom, že jen to co máme typické, v kultuře velmi dobře poznané a mnohokrát na papíře popsané je přesně daný druh, jakmile v přírodě narazíme na nějakou odchylku (velikost, květ, otrnění prostě u kaktusů je toho tolik), mnohé to vede k zavádění sp. var. apod. (GPS Ti pouze řekne, kde se to objevilo, dnes však bohužel i místa označená GPS zanikají (prostě se zničí anebo tam přijedeš a rostliny v jiné sezóně vypadají zase trochu jinak) a příští expedice již ani podle tohoto úspěšná být nemusí), přitom málokdo od nás má možnost ty rostliny z přírody pozorovat celoročně, natož posoudit nakolik jsou ovlivněné, lokálně změněné vývojem z původního předka...já toto mám zkušené, když jsem hledal typický F.cylindraceus var. tortulospinus, který se prý liší velikostí a otrněním od F.cylindraceus var. lecontei, věř, že podobné tě v přírodě přestane bavit po zhlédnutí několika desítek exemplářů, poté když jich vidíš stovky ve všech možných a kombinovaných znacích obou spíš začneš uvažovat, kde ten který roste a proč je zrovna menší či má specificky pokroucené trny, často dojdeš k závěru, že jsou to jen různé adaptace rostlin na různá vnější prostředí, proto jsem asi skeptikem k zavádění sp., chápu že je to těžké se na místě rozhodnout jestli nejde o novou formu, přesto mi příjde asi rozumější použít existující název a budiž nějaké specifické GPS či lokalitu pro pozdější posouzení (tím trošku odkazuji na některé seznamy semen z novodobých expedic, kde převážná většina sběrů byla označena jako NOVA či sp. (typický příklad E.sandilon x E.ceratistes, význam obou těchto druhových názvů je dnes tak zprofanovaný (existuje kompletní "hybridní" řada, kdyby šlo o 2 druhy, ale ono jde o druh 1, proto je to pouze variabilita), že vlastně jsme rádi, že je nemusíme používat) - přeci jen po celé Americe dnes jezdí tisíce kaktusářů a kdyby byla taková frekvence nových nepopsaných druhů jaká se někdy objevuje (proto je lepší asi použít názvu autorem nezařazených druhů) u kaktusů, byla by to docela ostuda práce generací mnoha kaktusářů, kteří je dosud míjeli bez povšimnutí, ale tak to není oni je nemíjeli pouze jim nevěnovali více péče než-li si zasloužily a slučování víceznačných forem pod společnou taxonomickou jednotku je mnohdy velmi prospěšné pro zachování přehlednosti tohoto celého umělého systému (to je hlavní důvod proč se pak dodatečně přesunuje)... :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 čer 2009, 08:13

byli jsme tam všichni společně, takže Zdendo je to stále ta Caleta Botija... "Goldii" je opravdu jinde, za Cifunchem...navíc, opravdu jsou ty kytky tam velmi podobné a můj osobní názor je, že je tam těch druhů pojmenováno až příliš....jo, můžeme někdy diskutovat nad mými fotkami, sice jsem místy zápasil s foťákem, ale je to vypovídající...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 čer 2009, 08:38

To Petr....souhlas, jen dovětek, tam, kde jsou podmínky na lokalitách bližší našim, tedy "humidnější" klima jak je třeba v Rio Grande do Sul, nebo Uruguay, ev. části Argentiny ap., jsou výsledky v kultuře velmi podobné jako na lokalitě...ovšem Chile, to je naprostý extrém!!! Takové klima, resp. celkové podmínky tady nikde není a nelze ani přibližně napodobit! My tam byli v době, v roce, kdy vůbec nepršelo, a nepršelo asi 3 roky. V Pan de Azucar v rezervaci jsme v domě Conafu, kde je mala expozice (fotky,...) a venku malá zahrádka druhů, které tam rostou, viděli fotky pouště po dešti...prostě louka květů... Tedy, mlhy stačí pro velké rostliny k mírné vegetaci, ale déšť kytky úplně promění...Navíc, variabialita je obrovská a k tomu - kdo má doma třeba 10-20 ks druhu z jedné lokality? Pak se po samotné selekci pěstitelem (místo, podmínky,...) stane, že má doma kytky s nejdelšími trny, nejbarevnějšími,......a příroda má jednak větší plochu k dispozici, kde je stín, polostín, plné slunce,......, prostě mnohem plastičtější podmínky a má hlavně čas!!!, takže čaruje a je často možné, že ty pro sběratele méně atraktivní jsou v přírodě "životnější"....

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
 poděkoval: 40 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Zdenda » 25 čer 2009, 08:52

Jirko, myslím, že o Chile se tady bavíme.
Specielně o copiapoích.O plynulém přechodu a obtížné orientaci na naležišti.
Některé haseltoniany jsou i v kultuře naprosto zelenožluté, jiné hnědočervené.
Ty druhé už nazývají mnozí eremophylami.
Třeba u coquimbany je tolik variet, že to z hlediska synonym nelze uhlídat.

Já však často přemýšlím o argentinském pyrrhocactusu, objeveném docela nedávno př. Slabou. Jedná se o muticolorispinus Sl4.
Tento druh přechází v barvě trnů od jasně žluté (denmoza diamantina)po temně fialovočervené (pyrrhocactus strausianus).
Také roste v lokalitě obou.

:lol: A fčil mudruj! :lol:
Věčný začátečník Zdenda

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 čer 2009, 09:08

Zdendo, je to toto?né, navíc i ta moje semínka jsou dtto...
Tak - a sám sis odpověděl, jak to asi bude s těmi pyrrho...o copkách nemám jiné mínění. Pravda, byl jsem tam jen jednou a nechci dělat závěry, tedy je lep?í mít kytky dle lokalit a porovnávat tyto...ov?em co lokalita, to nový druh či poddruh...??? No, je to na dlouhou diskusi právě nad těmi fotkami...

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
 poděkoval: 40 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Zdenda » 25 čer 2009, 09:31

No ono se mi toho Jirko z těch semínek moc neurodilo.Taky jsem jich moc neměl.

Jinak ale jsme se postupně dostali k tomu za co jsem tady byl kdysi kritizovaný.
A sice že je velmi důležité naleziště.
Copak existuje jediná možnost vzhledu třeba Gy. spegazzinii?
Naleziště od naleziště vypadá ta kytka jinak.
A kulturňáci, kteří mají jednu kytku z potomstva rostliny dovezené třeba Fričem, nebo ze semínek Knížete a je uniformní, se se mnou budou hádat, že spegazzini vypadají jinak a ty moje spegazzini nejsou!
Vždyť jenom z nalezištních spegazzinii se dá udělat krásná sbírka!

Nakonec totiž bude celkem jedno zda notocactus, nebo parodie, ale odkud.
Věčný začátečník Zdenda

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 čer 2009, 10:16

Ono, Zdendo, tam, v domovině kopek je tak extrémně, že se ani nedivím...téměř v každém květu seděl brouk a žral ho, když se nakoned udělá plod, zase je tu predátor, který má zálusk na semínka, protože hájí své přežití...ale toto není nic nového... Faktem je, že přežene-li se parta sběratelů přes lokalitu, tak se jim podaří sebrat velmi málo z produkce rostlin...zbytek padne jiným sběratelům v plen, nebo často mravenci odnesou drtivou část produkce (žerou ta poutka semen), ale sama semena nechají asi být a ta pak klíčí...Navíc opravdu bylo ten rok sucho, resp. i jinde bylo vidět, že je celá vegetace oproti jiným letům tak o 3-4 týdny opožděná (před tím byla velká zima)...a toto bylo vidět i v Argentině, navíc mi to mailoval jeden známý, který byl v listop.+prosinci v Brazílii, že je tam vše opožděné...

Lokalita je naprosto důležitá pro zasazení do celkových souvislostí, na druhou stranu jsou druhy, které jsou přes 1000km stejné (Notoc.submammulosus), jiné jsou jen na pár kopečcích na pár km2...a velmi variabilní. A - když vidíš ta rozlehlá území...je jasné, že se nepodaří prozkoumat vše... Ti, co ty lokality neuznávají, tak jsou schopni pak sprašovat třeba z okrajů areálu a ten může být i stovky km od sebe. K čemu to pak vede jsi už naznačil.

Zpět k Chile... tato země je tak odlišná od jiných! Zejména pak pobřežní část, která je vlastně úzká nudle ohraničená vysokými horami na východě a Pacifikem na západě. Případná migrace druhů je možná jen ve směru sever - jih. Aby nedošlo k mýlce, protože kaktusy tam rostou i ve vnitrozemí, jistě coby relikty minulých dobrých časů...hlavní kordilera není přestupná, mluvím jen o pobřežních druzích, resp. těch na prvním horském pásmu (ca. 500-800m n.m.), kde se sráží ona mlha z mraků a zaručuje život... Studium v tak úzkém pruhu a zdokumentování všeho, co tam roste je víc jak na jeden život a tak jsou knihy (Copiapoa) fantastickou rešerší, ve které se musí pokračovat....

Uživatelský avatar
Zdenda
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 479
Registrován: 13 lis 2007, 23:50
Bydliště: Brněnsko
 poděkoval: 40 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Re: Copiapoa

Příspěvekod Zdenda » 30 kvě 2013, 17:05

Před třemi lety nabízel semena copiapoa laui Roman Staník.
Docela to i klíčilo, ale ty moje mají průměr asi 3mm a výšku kolem 10mm.
Jako velká většina copiapoí mají řepovitý kořínek, takže je problém po naroubování pro urychlení se zakořeněním při pokusu o zpravokořenění.
Věčný začátečník Zdenda


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 hostů