Echinopsis, Lobivia, Trichocereus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Vladim

Echinopsis, Lobivia, Trichocereus

Příspěvekod Vladim » 16 úno 2008, 23:19

UPRAVÉ V NOVÉ STRUKTUŘE

Kdo máte ve sbírce
Echinopsis rhodotricha subsp. chacoana (Schütz) P. J. Braun & Esteves 1995 (Chaco Boreal region, Paraguay)
= Echinopsis chacoana Schütz 1949 ?
A kdo máte snímek jeho nočního krásného bílého květu?
Jen tak na okraj - dejte vyhledat foto na webu, co vám vyjede ?Asi 2-3 snímky mizerné kvality. A text ? Skoro nic.
Hold, ani sem netušil jaký mám ve sbírce špek. A mám jich hafo.
Vyměním 1ks za 10 uebelmánek případně za kýbl A. hintoni. Těch je všude ve sbírkách plno.. :lol: :lol: :lol:

kmet

Příspěvekod kmet » 17 úno 2008, 09:59

Když si čtu, co přivedlo lidi k zájmu o kaktusy, tak je to často zrovna Echinopsis. U mně to byl eyriesii, který dlouhá léta přežíval bez zájmu, jako málo vzhledná dekorace.Když jsem ho
při stěhování zapomněl vybalit a on si konečně půl roku pospal a pak rozkvetl, byl jsem tak okouzlen, že jsem hned začal pátrat po dalších Echinopsech, jestli náhodou není některý ještě krásnější. Místní kaktusáři o nich moc nevěděli, na výstavách jsem se dozvěděl jen to,že je to dost dobrá podložka. To přezírání tohoto rodu mně tak vytočilo,že aniž bych o pěstování něco věděl,objednal jsem semena, spíchl kultivátor a s vervou se do nich pustil.Trochu to komplikuje fakt,že hranice tohoto rodu jsou poněkud nejasné, takže to pro jistotu beru od Acanthocalycií až po Weingartie. Když ale ráno vlezu do skleníku a ucítím tu vůni těch nočních, prožívám stejnou extázi jako u svého prvního. Foťák jsem si pořídil teprve tuhle zimu a nemám zatím tušení, jak vyfotit tak velké květy, aby to trochu vypadalo, takže asi taky
web nijak neobohatím. Ostatně ty ses taky nijak nevytáhl!

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Echinopsis - stimuly pro kvetení

Příspěvekod Petr z Čech » 01 srp 2008, 11:11

Tento a podobné mé příspěvky pouze poukáže na některé mé postřehy z kultivace, které se zkušeným kaktusářům mohou jevit jako zcela běžné, možná i banální a známé (mohou zde tedy i rozvinout polemiku), některým zejména těm začínajícím mohou však být podnětnými k dalším úvahám, a proto je sem dávám k veřejné diskusi.

Nyní jsem svoji pozornost tedy zaměřil na zcela běžný, avšak mezi mnoha pěstiteli a milovníky kaktusů velmi rozšířený kaktus rodu Echinopsis, který je zajímavý a mnohé prvopěstitele přímo ohromí svými velkými trubkovitými květy mnoha barev a odstínů, neboť tyto jsou často hybridizovány. Toho čeho jsem si u tohoto, snadno pěstovatelného, kaktusu všiml je přímá vazba kvetení, resp. rychlosti tvorby poupěte, vůči okolním klimatickým podmínkám. Vytvoření i několika poupat u takto velké rostliny (foto níže) není žádná vzácnost, vytváří je i několikrát za vegetační období, to co je zajímavé spočívá v tom, že pokud je chladnější a deštivé (tedy méně slunečné) počasí tato vytvořená poupata jakoby pozastaví vývoj a čekají na teplé a slunné období a může to trvat i týdny (ba dokonce pokud je vytvoří až v pozdním podzimu a vhodné teploty a slunce se už nedočká, tato poupata se už nikdy nedotvoří v květ a přes zimní období zaschnou), naproti tomu pokud je teplo a plné slunce poupata se vyvíjejí o poznání rychleji (pozná se to tak jakmile chlupatý vršek začne prodlužovat zelená stopka květu, to značí, že květ se v následných dnech dotvoří a vykvete, pokud poupě stojí a čeká je to pouze ten čekající chlupatý vršek). To, že kvetení tohoto kaktusu je přímo spojené s velmi teplým a slunným klimatem potvrzuje i doba jeho květu, kdy tento rozvine vlastní květ až za noci, tedy v období nižší teploty a zcela skrytý před slunečními paprsky, které často již následný den vedou tento velký květ k zavadnutí. Odolnost a uzpůsobení těla kaktusu Echinopsis je také obdivuhodná, neboť ikdyž tento na snímku dole není vybaven množstvím ochranných trnů a vlny, naopak velké plochy holého těla vystavuje přímému slunci nedochází u něho k žádnému popálení sluncem ani při těch nejvyšších skleníkových teplotách.


Obr.: Echinopsis patří mezi rychle rostoucí kaktusy, odnože jsou staré cca 1 rok, letošní přírůstky činí 5 řad areol (sytější vybarvení vlny).

Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 08 srp 2008, 10:16

Proběhlý týden vysokých teplot a bohatého slunečního svitu byl ukončen dešťovým ochlazením, toto krátké období stačí Echinopsisu k dokončení vývoje květu; vývoj květu od aktivního poupěte po plný květ tedy trvá za vhodných podmínek pouze 1 týden.

Obr.: Ta samá rostlina po 1 týdnu.

Obrázek

Judita

Příspěvekod Judita » 16 srp 2008, 21:46

Petře, naprostý souhlas. Já si letos vyzkoušela nechat "psíky" mezi ostatními latinoameričany na největranějším místě ve skleníku a vývoj poupat trval snad 3 týdny. Příští rok je strčím někam na teplejší místo. Ponecháme-li stranou to, že každý máme asi ve sbírce pár různých hybridů, zdá se, že pravé Echinopsisy, ať už jsou původem z vysokých poloh And (obrepanda), nebo z podhůří And (aurea), či z teplých nížin (eyresii), potřebují ke zdárnému vývoji poupat slunce a teplo bez rozdílu. Na hodně větraném místě mi zůstalo pár poupat nedotvořených. Prostě po letošku už vím, že větrat ano, ale nemají rádi průvan. Což je třeba Rebutiím a Parodiím srdečně jedno. Parodie naopak po těch vedrech nasazují na 4. sérii kvetení a Rebutia flavistyla kvete potřetí.

Vladim

Příspěvekod Vladim » 01 úno 2009, 16:13

Tak jsem si znovu přečetl příspěvky na tomhletom tématu. Vidím že jsem leckoho pěkně poškádlil - že PETER, :D a našel i chápající můj mírně nadsazený výměnný akt, že je to tak Petře,Marlesi, Cykasi. :lol:
Je jasné že dovedu ocenit a pochválit kaktusáře s krásnou ýbelmankou, aztekiem a pod. Já vím že pro můj způsob pětování /zimování ve sklepě/ se tyhle rody nehodí a dělám si radost z úplně obyčenýma kytkami. I takovým obyč. echinopsem který přežije snad vše.A plně chápu kaktusáře kteří musí každou novinku mít co nejrychleji ve své sbírce a vůbec jim nejde o cíl vydělat si namnožením apod.Taky jsem byl takový, samozřejmě v době kdy ýblmanky, diskáče...platily za špek první třídy neváhali jsme si pro ně zajet k Malíkovi do Kvetoslavova /což byla v té době asi jejich největší sbírka tohohle rodu/ a za 1 roubovanec zaplatit tehdy můj denní plat. Že ty kytky po čase odešly je jasné. Škoda, že to Malíkovic mám nafocené jen na diacích a zatím nepřevedené do digi formátu.

Vladim

Příspěvekod Vladim » 01 úno 2009, 16:20

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

Vladim

Příspěvekod Vladim » 01 úno 2009, 18:01

Synonyma k Echinopsis chacoana jsou:
Echinopsis rhodotricha ssp. chacoana (Schütz) P.J.Braun & E. Esteves Pereira
Echinopsis rhodotricha var. chacoana (Schütz) Ritt.
Echinopsis rhodotricha K. Schuman 1900
Echinocactus forbesii Lehmann 1843
Echinopsis forbesii (Lehmann) A. Dietrich 1849
------------------------
A teď - koukni třeba na Echinopsis rhodotricha a na jeho barvu květu. Do fialova.
A popis Schütze uvádí - bílé.
-----------
No je to na delší a větší rozbor, ale to víš - kdo by se hrabal v historii popisů
obyčejných echinopsů. :D :roll: :shock:

Petr K.
Příspěvky: 118
Registrován: 14 říj 2008, 12:35
Bydliště: Praha

Příspěvekod Petr K. » 11 úno 2009, 13:18

Obvzláště pozitivní pro začínající kaktusáře, tenhle pořádek v názvech. Co jsem strávil času bádáním nad názvoslovím dnešního velkorodu echinopsis a jeho synonym - lobivia, pseudolobivia, chamaecereus, helianthocereus, trichocereus, sohrensia a další. Název lobivia alespoň napovídal, že to kvete ve dne a je to chladnomilná kytka.

Uživatelský avatar
karel
Příspěvky: 75
Registrován: 07 říj 2007, 15:07
Bydliště: Opava
 poděkoval: 19 krát
Obdržel poděkování: 11 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod karel » 11 úno 2009, 13:44

Kdysi platilo zhruba toto:
- rovná žebra bez hrbolů + většinou bílé a většinou noční květy = echinopsis
- žebra s hrboly + silné až divoké vytrnění + denní květy = lobivia
Ale jak je to dnes, to nevím.
Karel

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Echinopsis densispina

Příspěvekod Pavel Zouplna » 20 říj 2009, 21:51

Zima se blíží a většina z nás bude mít víc času na foto svých oblíbenců. Po dlouhém váhání jsem se rozhodl představit některé z těch mých s cílem vyvolat diskusi právě o těchto rostlinách, případně v reakci shlédnout foto Vaší verze. Snažím se dost sledovat informace o zařazení rostlin do systému, abych věděl, co vlastně pěstuji. Bohužel některé druhy jsem koupil pod názvy, které dnes nenalézám ani v oblasti neplatných synonym. I o nich bych rád napsal, doložil foto a doufal, že mi Vaše reakce pomohou zjednat jasno.
První rostlina, kterou se chci zabývat, je zástuce jednoho z mých nejoblíbenějších rodů - Echinopsis (myšleno v novém pojetí, tj. vč. rodů Lobivia a Trichocereus), konkrétně Echinopsis densispina.

Ecinopsis densispina roste většinou soliterně, šedozelený stonek (dle literatury asi 8 cm vysoký s průměrem 5 cm) má dlouhý řepovitý kořen a rozpadá se do 17 mělkých žeber. Areoly jsou asi 5 mm od sebe a jsou zdobené žlutobílou vlnou. Otrnění je velmi variabilní - má 0 - 7 hnědých středových trnů 0,5 - 2 cm dlouhých + 16 - 22 bělavých okrajových 4 mm dlouhých. Květy jsou rovněž velmi variabilní (od žluté přes oranžovou po červenou), 8,5 cm dlouhé.

Vyobrazené rostliny byly vysety na jaře 1998. Horní foto je z léta 2007, na spodním je její sestra v červnu 2009. Kvetou už 6 let, rok od roku větším počtem květů. Hlavní období květu je asi v polovině června, ale kvetení se opakuje několikrát (už jen několika květy) až do konce července. Údaje o velikosti převzaté z literatury je třeba chápat jen orientačně - moje rostliny už výšku o několik cm překonaly.

Pěstování není obtížné. Nejsou vhodné pro vnitřní stranu okna - v těchto podmínkách v době mých začátků sice spolehlivě rostly a zimovaly, ale nekvetly. Úspěchu jsem dosáhl až po umístění rostlin se zcela vyschlým substrátem v době vegetačního klidu na suché stanoviště s teplotou kolísající od +3°C do +°8°C. Že tráví zimu v šeru jim vůbec nevadilo. Na jaře jsem je umístil na zahradu na stůl a zakryl je matnou fólií, po dvou týdnech čirou fólií (pomohlo to adaptaci na prudké jarní slunce). Pěstování bez krytu jim nesvědčilo - přežily, ale na podzim byly stejné jako na jaře, květy nic moc. Možná byl jen špatný rok, ale já nechtěl nic riskovat. Boční strany letního stanoviště byly samozřejmě volné, takže měly dostatek vzduchu. Za tuto péči se mi odměnily bujným růstem a bohatým kvetením.

V současné době jsou umístěné v novém vzdušném skleníku (inspiroval jsem se radami pana Vereše v jeho knize a článcích) na plném slunci a ve značném průvanu. Na letní stanoviště jdou první a odcházejí poslední (často březen až konec listopadu, okrajové měsíce samozřejmě bez zálivky). Krátkodobé noční až ranní poklesy teplot pod 0°C jim nevadí, mohou - li se pak přes den vyhřát. Vzhledem k silnému větrání netrpí ani letními vedry. Teploty sice v občas stoupnou i přes 40°C, ale jen po část dne. Následující noční ochlazení jim umožní z toho tepla spíš těžit. Rostliny pěstuji ve velkých nádobách, protože v těsných květináčích o 1 cm větších , než je průměr stonku (stále doporučované některou literaturou) buď živořily, nebo je rovnou roztrhly. Ve vegetační sezóně jim dopřávám dostatek vody, 1x za měsíc lehké přihnojení, naposled v srpnu.
Naposledy upravil(a) Pavel Zouplna dne 20 říj 2009, 22:12, celkem upraveno 1 x.
Pavel

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 20 říj 2009, 22:24

Ahoj, spletl jsem vložení a už jsem to napravil. Pokud jde o mrazuvzdornost, velice mne zajímá. Všechny své rostliny jsem nechával jen pod fólií shora, ze severu a západu (zbytek volné) do -5°C při nočním až ranním poklesu, někdy i sněžilo, jinovatka byla vždy. Pokud se ve dne oteplí, vůbec jim to nevadí. Nižší teploty jsem testoval jen u opuncií, ostatní testy jsem zatím nedokončil a moje informace jsou jen převzaté. Teoreticky záleží u Lobíví na původu - rostliny kolem 3000 m n. m. snáší -20°C na sucho, ale na pokus jsem měl v minulosti málo rostlin a riskovat staré rostliny jsem nechtěl. Konkrétně Lobivie jsem ale zimoval při teplotách kolem 0 až +1°C po dobu nejchladnějšího období zimy (u nás 4 - 6 týdnů za zimu) bez problémů. Podrobněji bych to ale chtěl uvést u konkrétních druhů, až na ně přijde řada.
Pavel

Roman114
Příspěvky: 10
Registrován: 13 úno 2009, 15:40
Bydliště: Jihlava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Roman114 » 21 říj 2009, 07:20

Podle Rausche je to Lobivia haematantha var. densispina a nebo jen Lobivia densispina. Jsou to krásné, velmi variabilní kytičky viz http://images.google.cz/images?hl=cs&q=lobivia%20densispina&lr=lang_cs&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 08 dub 2010, 07:11

Všechny formy L. rebutioides včetně L. densispina pocházejí ze střední části Quebrada de Humahuaca v Jujuy. Rostou, no spíš rostly, protože tahle část údolí je hustě osídlená, při dně údolí v polohách kolem 2000-2500 metrů, tedy na Jujuy v nížině. Sám jsem je viděl v bočním údolí těsně nad Tumbaya, dole nad potokem v dyckiích poměrně velké rostliny s tmavou pokožkou a světlým otrněním. Rostly spolu s Cleistocactus hyalacanthus, Parodia tilcarensis a největšími blosfeldiemi co jsem kdy viděl. 2. populace byla o 3 km dál a o 100 výškových metrů výše, tady byly kytičky do 5 cm velké se zeleným tělem a hustými bílými trny a byly na rovině dna údolí, takže tam nebyly blosfeldie ani Cl. hyalacanthus. Soudím z toho, že nejméně spodní populace se s mrazem nikdy nesetká.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Příspěvekod Pavel Zouplna » 08 dub 2010, 08:25

No, po letošní zimě budu na mrazuvzdornost pohlížet jinak. Všechny opuncie (i ty zakoupené jako choulostvé) přežily na skalce bez problémů, poškození způsobili jen hraboši, kteří pod cca 3,5 měsíce ležící vysokou sněhovou pokrývkou zcela rozryli zahradu i skalku. Opuncie ve skleníku bez přitápění byly rovněž zcela bez problémů, po zalití koncem února už vesele prosperovaly. Ale třeba gymnocalycia deklarovanou mrazuvzdornost vůbec nepotvrdila a připadá mi tudíž jednodušší vše mimo opuncií na zimu odnosit na zimoviště, než se pak klepat strachy o krásné rostliny, nemluvě o tom, že běhání kolem větrání a zastiňování a pod. (popsáno v jiné diskusi) mi připadá časově náročnější.
Pavel


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti