Echinopsis, Lobivia, Trichocereus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Odpovědět
Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
Poděkoval: 32 x
Obdržel poděkování: 137 x

Příspěvek od Robert » 08 dub 2010, 10:36

Prikláňam sa k tomuto názoru. Rastliny z horských oblastí sú adaptované na krátkodobé nočné mrazy s dennou teplotou stúpajúcou nad 10-15 stupňov (aj keď vďaka vetru môže byť pocitová teplota mínusová). Osobne som tiez uvažoval o zimovaní vysokohorských lobívií, mediolobívií a opunciovitých v nevykurovanom prostredí, zdá sa mi to ale veľmi riskantné, nakoľko podmienky v domovine sú veľmi špecifické. Čo funguje jeden rok môže spôsobiť totálnu skazu rok druhý. Preto udržujem zimovacie teploty nad nulou a borím sa s našou vysokou vzdušnou vlhkosťou.

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od mamlas » 09 dub 2010, 09:37

Pro představu podnebí ve vyšších polohách Jujuy mám údaje z La Quiaca, 3600 m n.m:
v lednu je průměrné ranní ninimum +6°C a průměrné odpolední maximum +15°C. Leden je vrchol léta a nejméně jednou týdně prší. Za jasných nocí bývá jinovatka.
V červenci je průměrné ranní minimum -6°C a průměrné odpolední maximum +20°C. Červenec je vrchol zimy a je zcela suchý. Protože Jujuy leží v tropickém pásmu, tak zimní noci nejsou delší než cca 13 hodin, což je doba, za kterou těla kaktusů nestihnou zmrznout. Ráno zase začne zářit slunce s intenzitou blízkou sluneční konstantě, tedy něco očem si v Evropě vůbec nemůžeme udělat představu. Proto v La Quiaca veřejnou zeleň tvoří i alej mohutných Oreocereus celsianus, které u nás rozhodně mrazuvzdorné nejsou.
V Santa Catalina sice nejsou k dispozici meteorologické údaje, ale dle sdělení místních teplota v noci padá až na -18°C a brod na hlavní silnici do El Angosto zamrzá tak, že se dá přejet autem po ledě bez proboření. Autem se tu rozumí stroje jako Toyota Hilux a podobní drobečkové. A zase v parku na náměstí jsou až 4 m vysoké Trichocereus poco o průměru 30-40cm a okolí je v místech kam nemůžou kozy hustě porostlé kaktusy rodů Aylostera sg. Mediolobivia, Neowerdermania, Oreocereus troolii, Echinopsis ferox, Cumuloopuntia atd.

ORGAC
Příspěvky: 35
Registrován: 21 led 2010, 13:11
Bydliště: PRAHA
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od ORGAC » 16 kvě 2010, 17:58

Jo jo,vono moc kaktusů z Jižní Ameriky není u pokročilých kaktusářů populární(takový plevel).Snad Gymnocalycia jsou vyjímka, ale zase mi přijde že mají krásnější a větší květy, než-li "Mexico". Možná kaktusář potřebuje pořád něco zkoušet, potýkat se s problémy, tak se postupně dostává k obtížnějším druhům, což ty mexické bezesporu jsou.
Já sem svůj první kaktus dostal. Byly to dvě odnože-Echinopsis Eyriesii. Měl jsem je snad rok na stole jen tak bez zasazení.Když sem je konečně zasadil a dal na okno tak začaly tloustnout. Pak sem začal fušovat do kaktusaření, udělal předokenní zahrádku a dal je ven. Pak jednou v létě přijedu z dovolený a koukám zezdola od vchodu do domu co mi to sedí na tom parapetu. A on to květ. To byla paráda. No a loni, když jsem se vrátil ze svatby kamaráda, někdy k ránu, mě opět tak hezky přivítaly.

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od mamlas » 18 kvě 2010, 13:18

Lobivie a Echinopsy jsou moje oblíbené, mám jen ty, které jsem osobně navštívil, zatím zpravidla jeko malé semenáčky. Některé vúbec nerostou u nás snadno. Za jednu z nejzajímavějších považuji vysokohorskou Lobivia chrysochete z východních, tedy mokrých svahů And. Běžně mají průměr 30 cm, ty velké i více.

Lobivia chrysochete na svazích Črné Hory (Cerro Negro) v provincii Salta, výška cca 4200 metrů nad mořem. Cestou z Abra Lizoite do Santa Victoria se potkají leckde, v těchto výškách vždy na východních svazích. Rozhodně nepatří ke snadno pěstovatelným, u nás je jim pořád horko.

Krajina, kde rostou, není nijak suchá, vlastně je většinou v mraku, ze všeho teče a na kraťasy to není ani ve vrcholném létě. Spolu s nimi roste Cumuloopuntia boliviana, jinak žádný jiný kaktus.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
Poděkoval: 10 x
Obdržel poděkování: 10 x

Příspěvek od Pavel Zouplna » 18 kvě 2010, 14:46

Lobivie (vlastně teď je to všechno Echinopsis) patří k mým nejoblíbenějším kaktusům. Pěstuju je všechny ze semen od roku 1998, každý rok vysévám nějaký další druh. Málo kaktusů se jim může rovnat otrněním, odolností, barvou, velikostí a počtem květů. Nesouhlasím s tím, že ve skleníku vypadají stejně. Když jsem před 2 lety stavěl nový skleník, schválně jsem zvolil formu u zdi s mohutným větráním přes přilehlou garáž na severní straně. Vzniká tak přirozený průvan, který rostliny ochlazuje. Všechny jsou na plném slunci, schválně jsem si vynutil dodávku z obyčejného nikoli rozptylového skla. Tím se docílí nádherně vybarvená pokožka a mohutné otrnění. Pak ještě dodat výživný substrát (ve spodní části promíchaný 3:1 s hrubým perlitem), v horní bez perlitu (aby se při zálivce nevyplavoval) a nahoře vrstva hrubšího (akvarijního) štěrku. Velké květináče (v menších, literaturou doporučovaných mi rostliny nerostly nebo je roztrhly), pravidelná a vydatná zálivka už od jara (do skleníku jdou v březnu, na zimoviště na přelomu listopad - prosinec). Zimuji při +3 až +5°C, jinak nekvetou. A nemohu si je vynachválit.
Pavel

Uživatelský avatar
karel
Příspěvky: 75
Registrován: 07 říj 2007, 15:07
Bydliště: Opava
Poděkoval: 20 x
Obdržel poděkování: 11 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od karel » 18 kvě 2010, 16:21

Ani mi se nedaří toho plevele zbavit :

Lob. backebergii
Obrázek

Lob. boliviensis
Obrázek

Lob.glauca
Obrázek


Lob. jajoiana
Obrázek

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
Poděkoval: 32 x
Obdržel poděkování: 137 x

Příspěvek od Robert » 18 kvě 2010, 19:04

Teší ma, že sa objavili fanúšikovia rastlín stojacich na okraji záujmu. Nakoľko moje rastliny ešte nekvitnú, sú umiestnené len pod krytom z fólie alebo polykarbonátu a chýba im ešte trochu tepla, prikladám foto z minulej sezóny. Lobivia acanthoplegma v.patula RCB 309, rastliny tohto okruhu mám veľmi rád, zostávajú nizučké i vo vyššom veku a kvitnú celým vencom kvetov.
Na obrázku sú 5 ročné semenáče v deviatke kvetináči, tohto roku je tam už pukov viac. Druhé foto, Lobivia crassicaulis alebo Tr.huascha v.crassicaulis atď., mimo kvitnutia všedná rastlina, keď zakvitne, bez konkurencie. Škoda, že digitál má problémy zrovna s červenou.

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od mamlas » 21 kvě 2010, 14:54

Karlovy krásné fotky ilustrují, jak moc je ve sbírkách rostlin z tohoto okruhu špatně určených a hybrid. Název u fotky nazvané Lob. jajoiana neberte vážně. Květ jajoiany vypadá zcela jinak a to velmi podobně až stejně jako u L. glauca. Ostatně na dně Qda Humahuaca se to jmenuje L. jajoiana a na svazích a sedlech L. glauca. Ale co je mezi tím, jsou - li oddělené nebo je populace souvislá a přechází to plynule, nevím, protože silnice např z Abra de Lipán do Purmamarca je úzká, silně frekventovaná, špatně se na ní zastavuje a spolujezdci reptají, zvlášť když už do toho strašlivě strmého svahu lezou potřetí a je tam furt ta samá L. glauca. Ví někdo jaké Lobivie jsou od Purmamarca do výšky 3300 metrů?

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
Poděkoval: 32 x
Obdržel poděkování: 137 x

Příspěvek od Robert » 21 kvě 2010, 20:50

Tak dnes zasvietilo trochu slnko a rastliny to náležite využili. Otvorili sa prvé kvety L.ducis-paullii. Toto sú rastliny zo semien z kultúrnych rastlín, čiže bez pôvodu, ale v ničom sa nenechajú zahanbiť svojimi vznešenejšími príbuznými ferox - longispina s poľným číslom

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
Poděkoval: 10 x
Obdržel poděkování: 10 x

Příspěvek od Pavel Zouplna » 01 čer 2010, 13:44

U mě teprve začínají kvést, poupata jsou mnohem početnější než dříve, ale přičítám to velmi chladnému zimování (cca +3°C místo dřívějších +8°C) a kratšímu pobytu na zimovišti (asi od 15.12 do 15.3 místo dřívějších 15.10 až 15 - 30.4), umožněnému přechodem z fóliového krytu na speciálně odvětraný skleník (na vegetační sezónu - nevytápěný) inspirovaný návodem pana Vereše, který jsem zprovoznil začátkem léta 2009.
Pavel

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

trichocereusy

Příspěvek od mamlas » 04 čer 2010, 16:27

Ne nadarmo jsem široce proslulý svojí leností a snahou maximálně si péči o kaktusy zjednodušit, neboť již od začátků svého kaktusaření zkouším pěstovat kaktusy zcela bez ochrany proti povětrnosti. Pokusný materiál v obrovské většině končí v popelnici, zničený hnilobou šířící se od růstového vrcholu v deštivém období. Vyjímkou v tomto jsou trichocereusy, u nichž je takovýto úkaz velice vyjímečný. Proto jsem si je oblíbil a za posměšků zkušených kaktusářů se snažím posbírat alespoň miniaturní druhy skupiny. Píšu skupiny, protože tvoří dobře definovanou skupinu v rodu Echinopsis, byť zde jsou řazeny k podrodům Trichocereus a Lobivia. Skupina je definována typem plodu a semen. Semena jsou malá, lesklá, černá nebo tmavohnědá, se šikmým hilem. Plod je ve zralosti sladký a velmi dužnatý, ve zralosti zvýší hmotnost cca 10 x proti nezralému stadiu, takže semena jsou v dužině rozptýlena řídce. To je hlavní rozdíl proti lobiviím, které mají semena stejného typu, ale i ve zralém plodu hustě, protože jejich plody se zvětšují ve zralosti jen málo. Miniatury mezi trichocereusy pak definuju dle možnosti manipulace s květuschopnou rostlinou v přiměřené nádobě, přičemž miniaturu unesu sám. Proč zakládám tohle vlákno je, že si se svou oblibou trichocereusů zatím přijdu dosti osamělý a doufám najít pár spřízněných duší. Vzhledem ke studenému jaru mají moje kytičky zatím jenom maličká poupátka, tak fotky dodám později.
Své rostlinky pěstuji tak, že je zhruba v polovině dubna vynesu ze sklepa na slunečné místo v zahradě a zhruba koncem října je odnesu zase do sklepa. Hnojení dělám granulemi cereritu na povrchu země (ne do země!) a v období velkého sucha i zalévám.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jiri Kolarik » 06 čer 2010, 11:36

...ale nooo, Milane....taky jsem líný, ovšem tak, jak to pěstuješ, je to paráda...

Milan má rád ty menší tricháče... Je pravda, že po čase si člověk takových trichocereusů v přírodě skoro nevšímá, protože jsou to velké kytky, které se do našich skleníků až tak jednoduše nevejdou, nebo se kouká jen když kvetou..., a nebo se zájmem o budoucí podložky... :wink: To platí i o třeba T.candicans, který roste až do jižní Mendozy, kde jsem ho viděl i jižněji od Malargüe, kde tedy v zimě mrzne, nebo i u Cerro Diamante, nebo v horách u Manzano Historico, kde tedy mrzne také...

Manzano Historico...

...ale kytky tu rostou a zbytky květů ukazuje, že i kvetou...
Společnost mu zde dělaly N.submammulosus a P.strausianus

Nebo tady trochu jižněji, resp. západně od San Rafael, kde také rostou...

...ve společnosti Denm. rhodacantha P.tuberosus, N.submammulosus, M.ovata?, P.strausianus...

a nebo nejjižněji asi 6km za Malargüe...

a jestli se nepletu, je následující obrázek trošku odlišná forma - hnědotrnná, a pokud si to dobře pamatuji (mám jen tuto fotku), tak tam byl více než jeden kopec této formy...
...normálně mají ty T.candicans více-méně žluté trny...
Toto byla parádní lokalita na červeném granitoidu s množstvím kaktusů...a doprovod tvořily mj. krásné denmozy...a pyrháče...

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od mamlas » 07 čer 2010, 11:50

No Jirko, paráda. Samozřejmě, žádný semínka z těch malých candicansů? Já jsem našel jen semena z velké formy v Sierra San Luis u Juan Llerena, a to už asi miniatura nebude. Mám dva semenáčky od R. Slaby od Rio Diamante (var. minimus).
Tady je asi nejmenší z bělokvětých v noci kvetoucích, Trichocereus purpureopilosus od San Pedro Norte v severní Cordobě. Připomíná miniaturní candicans, ale místy roste spolu s poměrně robustní formou T. candicans, tedy má znaky samostatného druhu. Ten delší výhon je cca 25 cm dlouhý a květ je asi dvaceticentimetrový.

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od mamlas » 07 čer 2010, 12:08

Velmi zajímavou skupinou jsou červeně kvetoucí rostliny z okruhu Trichocereus grandiflorus. Kvetou opakovaně během roku, takže semínka se většinou najdou. Rostou na horských loukách, takže tolerují velice hojnou zálivku. Tohle je forma s tenkými výhony ze Sierra de Ancasti.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jiri Kolarik » 07 čer 2010, 16:33

No, nechápu, proč od Rio Diamante by to měl být var.minimus???, byla by to naprostá ptákovina...i ty od San Rafael jsou ca. 30km od přehrady Agua del Toro, resp. od Cerro Diamante...a ty od Malargüe by to byly taky??? je to stejná oblast, jen podloží je tady trochu jiné... Vždyť to jsou pěkně velké kopce kytek...a menší jsou holt proto, že jsou na okraji areálu, tedy jsou proto menší...kdo to takhle nazval?

Lokalita u Cerro Diamante...

...tyto nejsou nějak vzhledné, nicméně ten spodní je tak průměr 18 x dobrých 30 cm...tady rostou v puklinách čediče vylitého z Cerro Diamante. A bude tak trochu omrzlý...
...nebo opálený, na lokalitě byly vidět znaky po požáru... jako u těchto kytek...

...ovšem tady jsme našli jeden, co v noci kvetl, nebo pokvete...byl solitérní...


...a poslední pohled více zblízka, kde za tím keřem je ono Cerro Diamante...

....bohužel semínka nebyla...ale viděl jsem jeden malý semenáč pod keřem... :wink:

Odpovědět

Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“