Epifytní kaktusy

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Martin
Příspěvky: 247
Registrován: 23 pro 2008, 19:55
Bydliště: Praha
 poděkoval: 259 krát
Obdržel poděkování: 24 krát

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Martin » 28 říj 2013, 13:12

Pravděpodobně nějaký hybrid R. pilocarpa.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Petr z Čech » 17 lis 2013, 11:43

Schlumbergera opuntioides - jeden z mála skutečně otrnělých/nic proti bohatým fousům předešlého druhu/ epifytů (asi proto, že je to spíš litofyt)

Jelikož jsem na fóru již nenašel svoji dřívější diskusi o tomto druhu, dávám to sem. Tuto rostlinu stále držím na svých kořenech (podle zcela zdřevnatělé báze je zřejmé, že je to vhodný druh na roubování), po umístění na trvalé poloteplé, poloosluněné místo vypadá to, že i v průběhu předešlých období něco i narostla, pokud pokojově šlechtěné Schlumbergery shazují své květy při změně stanoviště, tato velmi ochotně shazuje celé zdravé větve při změně stanoviště, při nadměrném zalití, při nedostatečném zalití (prostě radost to pěstovat, ideální je to někam šoupnout, kde to nebude ničím stresováno a nechat to být a jen sem tam to zalít), odpadlé články mnohdy vyprodukovala i za 2 i více roky, proto se s ní snažím moc nehýbat (naštěstí válcovité větve tvořící kmen a hlavní nosné větve, ze kterých vyrůstají placatá asimilační pseudokladódia neshazuje, proto tento pěstitelsky nepříjemný jev dokáže posléze nahradit). Zakořenit odpadlé větve se mi však dosud nikdy nepodařilo (zkusím ještě, až zas nějaké větve odpadnou to naroubovat na Pereskiopsis, resp. asi lepší a stabilnější to bude na jusbert, jak je to tu), tato Schlumbergera nevytváří na článkových spojích epifytní kořínky, podobně jako její pokojové příbuzné. Proto odtržené větve brzy seschnou (i přes sukulenci) a o zakořenění se vůbec nepokusí a to je jejich konec, takže stále mám jen jednu kmenovou rostlinu.

Obr.01: Nově narostlé větve jsou dost efektní, připomínají takovou malou opuncii pro bytové prostředí.

Obrázek

Obr.02: To, že patří do čeledi kaktusů však můžeme pozorovat na silně otrněné bázi a válcovitých kmenových větvích.

Obrázek

Uživatelský avatar
Mário Snopka
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1362
Registrován: 21 led 2011, 14:46
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 557 krát
Obdržel poděkování: 428 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Mário Snopka » 07 led 2014, 16:36

Konečne som sa dočkal aj ja. Nikdy mi doma nekvitol "vianočný kaktus", teda schlumbergera.
Žial neviam aká to je. Mala nahodených 9 pukov, ale rozkvitol len jeden a ostatné uschly.
Keď kvitol, tak bola akurát každý deň hmla a tak nebolo odstatok svetla a tak sa fotilo veľmi zle.

Obrázek
Taktiež som kvet musel pridržať, lebo bol smerom dolu.
Ale kvet bol veľmi pekný, žiarivý.
Klub: KKS Islaya Trnava
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
http://prdochovec.hostujem.sk
http://islaya.eu
http://www.facebook.com/KKSIslaya

Martin
Příspěvky: 247
Registrován: 23 pro 2008, 19:55
Bydliště: Praha
 poděkoval: 259 krát
Obdržel poděkování: 24 krát

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Martin » 07 led 2014, 17:36

No, Mário, pěkný úspěch. Mně taky ještě nikdy nekvetl. Jak ho zaléváš? Hlavně mě zajímá jak na zálivku přes zimu, mám i nějaké jiné epifytní kaktusy (Rhipsalis, Hatiora, Lepismium), ale pořád jaksi nevím jak na ně, aby kvetly.

Uživatelský avatar
Mário Snopka
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1362
Registrován: 21 led 2011, 14:46
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 557 krát
Obdržel poděkování: 428 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Mário Snopka » 07 led 2014, 20:26

No Rhipsalisy kvitnú v lete a začiatkom jesene, potrebujú dosť výživnú pôdu, vlhko, nie premokrenie a polotieň.
Kdežto Schlumbergeru mám stále v byte na okne celý rok. Polievanie je u mňa asi tak, že cez jar, leto a jeseň každé 2 týždne a raz za dva mesiace hnojivo.
V zime je ale zálievka znížená na raz za mesiac, stále na tom istom mieste a bez hnojiva, to až na jar, nech nebujnie.
To sú moje skúsenosti, s čím nemusí každý súhlasiť, ale ako vidieť vyššie, asi to funguje.
Klub: KKS Islaya Trnava
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
http://prdochovec.hostujem.sk
http://islaya.eu
http://www.facebook.com/KKSIslaya

Uživatelský avatar
basarek
Příspěvky: 101
Registrován: 02 led 2013, 21:24
Bydliště: Bílina
 poděkoval: 11 krát
Obdržel poděkování: 28 krát

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod basarek » 07 led 2014, 20:59

co vím, schlumbergera hlavně nemá ráda slunce nebo hodně světla, nejlíp jí je v polostínu a je to krátkodenní kytka - kvete přes zimu.
jinak aby kvetla, potřebuje na podzim snížit teplotu - od září-října na cca 15-16 stupňů až dokud se neobjeví poupata. při teplotách přes 20 akorát poroste ale nepokvete.
ještě dodatek, pokud shazuje poupata, není to jak se traduje přenášením a podobně ale příliš suchým vzduchem - pochází z brazílie a je to nutný mít na zřeteli

Martin
Příspěvky: 247
Registrován: 23 pro 2008, 19:55
Bydliště: Praha
 poděkoval: 259 krát
Obdržel poděkování: 24 krát

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Martin » 07 led 2014, 21:11

Dělám to úplně stejně jako Mário. Snížení teploty u schlumberger, jak píše basarek se uvádí jako indukce kvetení, ale dnešní kultivary mají většinou v genech S. orssichianu a u té by to platit nemělo. Ostatně Mário píše, že mu kytka vykvetla v bytě.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Pavel Zouplna » 07 led 2014, 21:15

No - ty moje vánoční kaktusy to asi četly hodně nedbale. Základní postup máme stejný, ale lišíme se v teplotách. Kaktusy jsou od zmrzlých venku v polostínu na dešti. Když se venku ochladí a teploty se ráno snižují k +5°C, dám je do netopeného skleníku. Tím se zároveň omezí vlhkost. V říjnu se už nezalévá a ony krásně vyschnou. Denní minima mezi +5 až +10°C způsobí násadu poupat. Ale kvetou od konce listopadu po celý prosinec a velkou část ledna. A znovu na jaře - ale to už méně ...
Ale rostliny jsou hodně přes 30 let staré ...
Pavel

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Trochu (oprášení starých témat) o kaktusech...

Příspěvekod Petr z Čech » 13 črc 2015, 22:04

...o kterých nikdo nepíše, ale každý nějaký podobný doma má... :SS

Nekvete vám obří Selenicereus, nesmutněte, pořiďte si cooperové epiphyllum. Toto původem mexické Epiphyllum jehož po staletí se dotvářející (ne)čistota původu nebude asi nikdy úplně objasněná (jedním z dalších názvů je třeba Seleniphyllum, což trochu naznačuje jeho morfologickou pestrost) v sobě spojuje hned několik pěstitelsky zajímavých znaků (názvy však obdivovatele květů většinou až tak nezajímají, je lépe přes atraktivní zjev nevidět název než kdyby tomu bylo naopak). Hlavním lákadlem jsou trošku vonící, hodně velké bílé (selenicereusovité) květy s pestře naběhlými vnějšími okvětními lístky, klasicky nakvétající na noc. Dočkat se těchto květů je vcelku snadné, v optimálních podmínkách nakvétají již z malých, dobře zakořenělých loňských či předloňských řízků (pěstuji od jara do teplého podzimu venku v polostínu s několikamálohodinovým odpoledním svitem). Těchto květů nebývá nikdy mnoho, spíš jde o několik soliterů, nakvétajících navzájem v odlišné době. Tyto květy nevyrůstají z plochých listů, jak se na jiné orchidkakty sluší (resp. právě pro Epiphylla je to typické a odlišuje je to od Disocactů), ale na mohutné "květní stopce" (samo, že ne na pravé stopce, ale květ se jeví jako stopka neb je velmi dlouhý tím, že má výrazně prodlouženou úzkou trubkovitou část koruny, která se právě laikovi může jevit jako dlouhá stopka) z bazálních stonků. Listům podobné stonky, jak název již napovídá, vytváří dvojího druhu a to klasické ploché "epiphylní" a otrnělé a žebernaté "selenicereusní", jak je i patrné na fotkách níže.

Aktuální taxonomie toto zařazuje do skupiny okolo:
Epiphyllum crenatum (syn. Epiphyllum cooperi)

...a takto rozkvétá:

Obrázek
Obrázek
Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Kaktus, který "málem nevykvetl"

Příspěvekod Petr z Čech » 11 srp 2015, 21:09

... aneb květy, které nejsou určeny každým očím kaktusáře

Extrémně vysoké letní teploty, které zasáhly letos střední Evropu dokázaly významně podpořit některé z pěstovaných tropických druhů rostlin a to dokonce i v bytových podmínkách. Mezi jinými mi letos vykvetlo i botanické Epiphyllum phyllanthus ssp. rubrocoronatum (RB29). Jde o typického zástupce rodu Epiphyllum vyskytujícího se v tropické Americe (Panama, Kolumbie, Ekvádor). Výskyt byl zaznamenán v nadmořských výškách od 0 do 1.350 m n.m.. Květy tohoto Epiphylla jsou dlouhé až 30 cm (z toho 80% délky připadá na úzkou srostlou kališní trubku, na kterou v délce asi 5 cm plynule navazuje trubkovitě se rozšiřující koruna dosahující v průměru až 10 cm). Květ tohoto poddruhu je bílý s několika různě výrazně červenými částmi (zejména pak nitkami pod prašníky), které mu daly jeho poddruhové jméno. Z květu se však potěší jen ten pěstitel, který vydrží dlouho do noci, jde o striktně v noci kvetoucí druh, který čeká na hlubokou tmu. Ten můj mi letos připravil 2 květy. První jsem nestačil v rozkvětu ani zahlédnout. Večer i ráno bylo již "po divadle". Na ten druhý jsem se tedy připravil a vybavil i citlivější fototechnikou. Otevřel se v hluboké tmě až okolo 22:00 hodiny a naopak v 05:00 hodin ráno (ještě před rozbřeskem) byl už opět zavřený (noční květy vždy vyzařují mnoho tajemnosti a ikdyž jsou mnoha očím utajeny, stojí opravdu za to).

Foto: Několik fotografií z období kvetení (představení začíná...)

a/ na počátku byly pouze ploché dlouhé stonky s vlnkami na okrajích (u botanických druhů i mnoho let nekvetoucí)
Obrázek

b/ koruna poupětě v den před rozkvětem již naznačuje oddělování jednotlivých lístků
Obrázek

c/ velmi dlouhá kališní trubka jako i celý květ je pokrytý nektárii vylučující kapičky se sladkostmi pro zvané hosty
Obrázek

d/ celý květ je velmi dlouhý (30 cm) asi i proto, aby pronikl doprovodnou vegetací do volnějšího prostoru
Obrázek

e/ za úplné tmy pak květy rozkvétají (červenavá barva nitek pod prašníky specifikuje poddruh rubrocoronatum = červeně korunkatý)
Obrázek

f/ aby se opět s příchodem dne uzavřely (představení končí...), mnohdy další šanci pozorovatel již nedostane a květ zavadá
Obrázek

Závěrem mi dovolte trochu shrnutí poznatků k mnohdy opomíjenému rodu Epiphyllum:

Základní charakteristika rodu:

Do rodu Epiphyllum se přiřadilo okolo 20 (poslední monografie Lodé, 2015 jich udává 12) základních druhů tzv. orchidejovitých kaktusů. Některé druhy jsou pak více plastičtější a rozpadají se ještě dále na více poddruhů. Pro většinu druhů této nevelké skupiny jsou charakteristické široké a ploché sukulentní stonky připomínající tvarem listy (tzv. phylloclades = rostlinné struktury nahrazující větve i listy, tedy funkci strukturální i asimilační). Tyto stonky bývají často na okrajích zubaté nebo alespoň s mírně vykrajovanými okraji. Starším rostlinám hlavní stonky časem dřevnatí a zaoblují se, čímž získávají rostliny větší stabilitu na stanovišti a mohou takto dorůstat i větších rozměrů keře. Tato skupina kaktusů zpravidla není otrněna a nikdy se u nich nevyskytují pravé listy. Nálevkovité květy (často s dlouhou srostlolupennou kališní trubicí se v koruně rozšiřují do otevřené trubky) bývají velké, resp. dlouhé od 8 do 36 cm v závislosti na druhu a tím i velmi nápadné (právě stavbou květu spolehlivě na základní úrovni odlišujeme rody Epiphyllum od Disocactus, pozor však na kulturní křížence tzv. x Disophyllum). Většinou jsou bílé barvy (jak to však již v přírodě bývá některé z druhů kvetou i červeně a žlutě). Často sladce voní, doba kvetení může probíhat za noci, pak bývá jen krátká pouze 1 až 2 večery (některé druhy však kvetou za dne a na noc se zavírají, poté kvetou déle - třeba až týden). Jejich plody jsou malé a jedlé, typického tvaru. Barvy nápadné - červené nebo fialové. V přírodě je jejich výskyt vázán na tropické deštné lesy rostoucí ve střední a Jižní Americe a v Karibské oblasti. Výskyt byl zaznamenán až do 3.000 m n.m. (Hunt, 2006). Ekologicky pak orchidejovité kaktusy vyhledávají spíše stín jiných rostlin, na kterých mnohde i rostou (epifytní výskyt - např. na stromech) nebo rostou i na skalách (litofytní výskyt).

Pěstování v kultuře:

Pěstování kaktusů rodu Epiphyllum není těžké u kulturních rostlin, trocha improvizace je pak nutná u čistých botanických taxonů, které bývají na podmínky vybíravější a někdy se kvetení vzpouzí. Základem je mírně kyselý, dobře vodu odvádějící substrát. Aby nedošlo k zhutnění takového substrátu přidáváme přibližně do 1/3 objemu perlit nebo hrubší písek. Substrát nenecháváme příliš přesychat a spíše ho v době vegetace udržujeme vlhký. Hnojivo mícháme tak, aby obsahovalo jen málo dusíku, ale hodně fosforu. Ideální umístění z pohledu světla je ve filtrovaném polostínu, zejména pak v nejexponovanějším období dne. Ranní a soumračný přímý svit jim naopak prospívá, neboť navozuje stav kvetení. Jsou to sice kaktusy, ale na rozdíl od svých pouštních bratrů, deštných lesů proto je i zaléváme více, stylem kdy voda proteče, zamokří kořenový bal, ale nezůstává dlouho stát. V období zimního klidu zálivku omezíme, ne však úplně - docházelo by k sesychání a deformitám či usychání pletiv, přejdeme tedy na režim udržovací. Z pohledu teploty tato skupina zcela nesnáší mráz, kterému bysme se při jejich pěstování měli vždy vyhnout. Zimní (klidová) minima mohou být okolo +10 st.C. Letní maxima za předpokladu, že rostliny nevystavujeme přímému žáru nejsou limitována a naopak mnohé druhy kvetou i při +38 st.C (vyšší teploty již nejsou pro tuto skupinu kaktusů přirozené). Množení provádíme buď vegetativním řízkováním nebo výsevem. Nutno podotknout, že řízkováním se získávají geneticky shodné, lépe a rychleji rostoucí a mnohem dříve kvetoucí rostliny. Výsev je vhodný pouze pro získávání vzácných a méně rozšířených druhů...je to činnost zdlouhavá a u mnoha druhů s nejistým koncem. 95% všech pěstovaných kaktusů rodu Epiphyllum patří ke 2 nejrozšířenějším druhům, a to Epiphyllum crenatum (představeno v předešlém příspěvku) a Epiphyllum oxypetalum.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Petr z Čech » 19 srp 2015, 10:24

Procento úspěšnosti v opýlení květů různých rodů epifytních kaktusů je různé. Čím více současně kvetoucích květů na rostlině, zejména pak menších rozměrů květů, tím předpokládám snazší možné opýlení a tvorbu plodů (např. některý Rhipsalis vytváří hojně plody bez jakékoli asistence). Naproti tomu jednotlivé velké noční květy, které se otevřou jen na pár hodin se opýlí jen vzácně (neexistence přirozených opylovačů či pro pokusy s umělým opýlením pak obvykle nebývá dostatek současně kvetoucích květů, natož pak i více současně kvetoucích rostlin). U rostliny Epiphyllum phyllanthus ssp. rubrocoronatum, která mi letos vykvetla 2-ma květy (viz výše), došlo letos k 2-ma odlišným závěrům kvetení. U prvního z květů, který se vyvinul, ale neotevřel se, došlo k samoopýlení (kleistogamii). Naproti tomu u druhého květu, který se jiné noci než květ první, plně rozvinul se pozastavil další vývoj a posléze celý zavadnul.

Foto: Některá zachycená specifika při ontogenezi kvetení Epiphyllum phyllanthus ssp. rubrocoronatum

a/ pokud dojde k úspěšnému opýlení květu (1.květ) brzy se oddělí spodní semeník (cca 5 cm dlouhý) od květní koruny (cca 25 cm)
(v období tvorby květu jsou tyto části vizuálně nerozlišitelné)

Obrázek

b/ spodní semeník se nadále vyživuje i asimiluje (vyvíjí se), koruna květu pak zavadá a mění zbarvení

Obrázek

c/ nakonec se koruna květu zcela seschne až zčerná

Obrázek

d/ pokud k úspěšnému opýlení nedojde (2.květ) seschne a zčerná celý květ, včetně nevyvinutého semeníku

Obrázek

juniperbushman

Re: Trochu (oprášení starých témat) o kaktusech...

Příspěvekod juniperbushman » 03 zář 2015, 14:40

Petr z Čech píše:...o kterých nikdo nepíše, ale každý nějaký podobný doma má... :SS

Nekvete vám obří Selenicereus, nesmutněte, pořiďte si cooperové epiphyllum. Toto původem mexické Epiphyllum jehož po staletí se dotvářející (ne)čistota původu nebude asi nikdy úplně objasněná (jedním z dalších názvů je třeba Seleniphyllum, což trochu naznačuje jeho morfologickou pestrost) v sobě spojuje hned několik pěstitelsky zajímavých znaků (názvy však obdivovatele květů většinou až tak nezajímají, je lépe přes atraktivní zjev nevidět název než kdyby tomu bylo naopak). Hlavním lákadlem jsou trošku vonící, hodně velké bílé (selenicereusovité) květy s pestře naběhlými vnějšími okvětními lístky, klasicky nakvétající na noc. Dočkat se těchto květů je vcelku snadné, v optimálních podmínkách nakvétají již z malých, dobře zakořenělých loňských či předloňských řízků (pěstuji od jara do teplého podzimu venku v polostínu s několikamálohodinovým odpoledním svitem). Těchto květů nebývá nikdy mnoho, spíš jde o několik soliterů, nakvétajících navzájem v odlišné době. Tyto květy nevyrůstají z plochých listů, jak se na jiné orchidkakty sluší (resp. právě pro Epiphylla je to typické a odlišuje je to od Disocactů), ale na mohutné "květní stopce" (samo, že ne na pravé stopce, ale květ se jeví jako stopka neb je velmi dlouhý tím, že má výrazně prodlouženou úzkou trubkovitou část koruny, která se právě laikovi může jevit jako dlouhá stopka) z bazálních stonků. Listům podobné stonky, jak název již napovídá, vytváří dvojího druhu a to klasické ploché "epiphylní" a otrnělé a žebernaté "selenicereusní", jak je i patrné na fotkách níže.

Aktuální taxonomie toto zařazuje do skupiny okolo:
Epiphyllum crenatum (syn. Epiphyllum cooperi)


E. crenatum nemůže být synonymem E. cooperi. Crenatum kvete z areol na čepelích a má šupinatý semeník a kalich. Cooperi kvete z bazálních částí fylokladií a má semeník se štětinami. Léta se tradovalo, že se jedná o křížence E. crenatum se selenicereusem vypěstovaného právě Cooperem (E. × cooperi, nebo E. crenatum 'Cooperi', nebo E. crenatum var. cooperi. Jak se ale ukázalo, tyto rostliny se vyskytují i v přírodě, a tak byl ustanoven název E. crenatum var. kimnachii. Trochu to vysvětluje Kimnachův komentář na: https://en.wikipedia.org/wiki/Epiphyllum_crenatum . Epiphylum s trnitým plodem ale vůbec nezapadá do "propracovaného" systému Epiphylum - Disocactus. Navíc existující taxon Disoc. kimnachii je něco úplně jiného. Zkrátka, přerovnáním bordelu nevzniká pořádek, ale jen přerovnaný bordel!

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Petr z Čech » 12 zář 2015, 11:32

... Epiphyllum phyllanthus ssp. rubrocoronatum (RB29) ... pokračování ...

Přibližně po 1 měsíci od kvetení je semeník již zcela vyvinutý a můžeme pozorovat první červené vybarvování a to od nejvzdálenější vnější části (období dozrávání).
Parametry: rozměry 7 cm délka x 1,5 cm průměr, 8 výrazných žeber, kapičky sladké šťávy vykrystalizovaly v pevné skupenství cukru, nepotřebný zbytek květní koruny odpadl

Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Petr z Čech » 18 zář 2015, 10:34

... Epiphyllum phyllanthus ssp. rubrocoronatum (RB29) ... pokračování ...

... průběh vlastního dozrávání plodu (vizuálně pozorovatelného vybarvování od špice k bázi) trvá přibližně 1 týden...

Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Epifytní kaktusy

Příspěvekod Petr z Čech » 19 zář 2015, 08:41

... Epiphyllum phyllanthus ssp. rubrocoronatum (RB29) ... pokračování ...

...dnes vám tu ukáži velmi zajímavý jev (zaznamenal jsem ho pouze náhodou):

Pokud na plod dopadá denní světlo, osvítíte ho bleskem či ozáříte umělým bílým světlem je tento jasně fialový a to ve dne i v noci. Pokud se na plod podíváte v noci pouze ve zbytkovém žlutém světle (potlačená bílá složka) třeba od vzdálené žárovky (tedy abyste vůbec něco viděli) vidíte plod v barvě jasně červené. Strašně špatně se to fotí, nesmíte použít bílý blesk a kdo fotí za tmy dobře ví jak se za naprosté absence světla blbě ostří bez použití blesku. Závěrem jen upozorním, že fotka s červeným plodem nebyla nijak barevně upravovaná (žádná saturace = barva odpovídá tomu co lze vidět pouhým okem), fotka byla pouze mírně přiostřena (šum je tam pochopitelně značný), zde však nejde o kvalitu fotky, ale o to ukázat, že barvy v plodu různě pohlcují a odráží viditelné denní světlo a jinak se jeví ve zbytkovém světle za nočního svitu (namísto zbytkového světla od žárovky si lze při troše fantazie představit třeba moonlighting).

K čemu to je? Podle mne to ukazuje nočním konzumentům těchto plodů úroveň zralosti plodu. Navíc z posledních fotek je již patrné, že po vybarvení přichází další fáze zrání, která je charakteristická dodáním vody do plodu (žebra se roztahují, plod se stává válcovitějším)

a/ plod ve zbytkové světle v noci se jeví jako červený
Obrázek

b/ plod za běžného denního svitu či po osvícení bílým světlem je naproti tomu jasně leskle fialový
Obrázek


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů