Pterocactus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Uživatelský avatar
Mário Snopka
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1362
Registrován: 21 led 2011, 14:46
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 557 krát
Obdržel poděkování: 428 krát
Kontaktovat uživatele:

Pterocactus

Příspěvekod Mário Snopka » 25 úno 2013, 00:48

Tieto rastliny som zháňal veľmi dlhú dobu, až pred pár rokmi som sa dostal k týmto rastlinám, i keď nejaký ten pterák som už v zbierke mal, no nevedel som ich v podstate vôbec pestovať. No natrafil som na kaktusárov, ktorý mi poradili a hneď je vidno nejaké výsledky.

Mojim prvým bol Pterocactus kunzei (tuberosus), dlho sa len ťahal, ale nechcel kvitnúť, i keď repu robil, no dal som mu väčší kvetináč a ejhľa, je to tu:

Obrázek

Obrázek
Klub: KKS Islaya Trnava
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
http://prdochovec.hostujem.sk
http://islaya.eu
http://www.facebook.com/KKSIslaya

Uživatelský avatar
Mário Snopka
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1362
Registrován: 21 led 2011, 14:46
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 557 krát
Obdržel poděkování: 428 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Mário Snopka » 25 úno 2013, 00:49

Takže pridávam ďalší, ktorý mi kvitol v zbierke a je mrazuvzdorný. No má tak zaujímavé kvety, proste paráda. robí dlhý repový koreň, tak potrebuje hlbokú nádobu a v tej je najspokojnejší.

Je to Pterocactus valentinii ktorý môžete nájsť v rôznych formách. Tento môj je husto bielo otrnený. A má oranžovo hnedé kvety.

Obrázek

Obrázek
Klub: KKS Islaya Trnava
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
http://prdochovec.hostujem.sk
http://islaya.eu
http://www.facebook.com/KKSIslaya

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Re: Pterocactus

Příspěvekod mamlas » 25 úno 2013, 00:54

Pterocactus australis, ten první je dosti rozšířený a mám ho od několika lidí, dostal jsem ho i pod názvem araucanus (pořád ten samý klon), holt po někom se to špatně čte. Jak vidíte, docela dobře se obejde bez typického otrnění australisu.
Ten druhý je sběr Jardy Procházky z jeho první cesty (snad r. 94) a mám ho od pana Moučky blahé paměti. Ten tvoří typické otrnění, ačkoli je daleko menší. Samozřejmě, napřed to tvoří juvenilní stonky skoro bez trnů, na obrázcích je dospělé otrnění.
Kvetly mi poprvé vloni po přezimování v netopeném skleníku, ale to asi není podmínka, spíš rostlina vyhodnotí, že hlíza je už dost velká.
Zajímavé je, že nikdy mi nekvetl žádný roubovanec pterokaktusu, a že jich mám - vlastně všechny zálohy. Roubovance na Austrocylindroopuntia subulata nebo Op. tomentosa rostou mohutně, ale opakuji, dosud ani jeden květ, zatímco pravokořené kytky (zpravidla vypěstované zakořeněním výhonu roubovance kvetou.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 00:56

...taky se pteráky zabývám a mám něco i od Jardy Procházky a něco i své... Asi se nebudeme lišit, že určit, jde-li o australis či fischeri nebude jednoduché...jisté vodítko (snad) může být barva květu, jenže bohužel kvetou naprosto různě od žlutavé přes měděnou až po červenou a hnědou.... Souhlasím naprosto, že je důležitá řepa, takže když má dostatek energie, tak kvete...u těch roubovaných nevím, protože žádné nemám, ale je to zajímavé. Většinu rostlin držím v zimě ve chladu, resp. klidně na mrazu, ale suchu...pak vydrží i tu letošní zimu (v Brně, skoro centru, min. -16°C jedna noc, vice nocí pak od -8 do -12°C, viz wetteronline.de, kde to sleduji). P.araucanus je zcela jiná rostlina a velmi málo rozšířená....ale tipnul bych si, že je to spíše ten fischeri jak australis (navíc, asi je to to stejné....). P.australis je spíše "jednočlánkový", spíše tedy přisedlý, P.fischeri bývá delší, protáhlý (taky tak často asi v přírodě nezmrzne... Se zakořeněním odlomených odnoží není problém, jen to déle trvá než udělají řepu....navíc některé už při "křivém" pohledu samy odpadávají (P.megliolii)....

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Filord » 25 úno 2013, 00:58

Obrázek
Aj vrúbľované kvitnú. P. australis "fischeri"
Filord

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 01:00

moji pteráci jsou ještě mrňavý, abych si s něma hrál, ale zrovna tyhle 2 druhy se uvádějí odděleně, díval jsem se na rozlišovací znaky a mezi jeden důležitý patří glochýdie....Pterocactus australis jich vytváří jen málo a jsou nevýrazné; naproti tomu Pterocactus fisheri jich má mít dostatek, jsou žlutavé 3-4 mm dlouhé...tak zkuste vzít lupu a napsat jak to u těch vašich vypadá (pokud se kříží pak budou i přechodné typy, ale to nevím neb jsem tyto ještě moc nezkoumal)... 8) :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 01:01

Víš Petře, glochýdie, jak píšeš... ono obecně jsem někde četl dělení jako že australis je spíše menší, kulovitý, "jednočlánkový", kdežto fischerii tvoří spíše protáhlejší články..., navíc asi bude australis spíše v jižních státech Patagonie, kdežto fischerii roste od Neoquenu do Mendozy....ale přiznám, je to jen "neoficiálně"... Otázka, jestli se kříží...ono ještě moc nekvetou, neroubuji, tedy tvoří nejdříve řepy a to může trvat i nějaký rok... Sám se kloním spíše k tomu, že je to jeden taxon...s širokým plošným rozšířením... viz foto P.fischerii ...

je to za Malargue a řekl bych, že je to klasický vzhled této kytky...

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 01:03

menší, kulovitý, protáhlý...to jsou relativa, která ve sbírkách nezohledníme, pokud budu mořit cokoli bude to menší, protáhlé, proto tyto znaky beru jen okrajově (pokud by toto byl rozdíl, pak by opodstatnění samostatného druhu bylo diskutabilní)...lokality neposoudím u P.australis je uváděno Santa Cruz a Chubut; u P.fischeri Neuquén a Río Negro, takže lokálně by měly být odlišné, doplňují je pak i jiné druhy...já vždy když něco kontroluji vycházím aspoň ze 2 odlišných zdrojů (zde Anderson a Hunt), kteří se právě v rozdílnosti glochýdií shodují....mimochodem na té Tvé fotce jsou glochidy krásně vidět, tedy opravdu typický P.fischeri...sežeň ještě jednu takovou fotku s P.australis a jestli tam bude tolik glochid už o nich ani nepromluvím... 8) :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 01:04

no, myslel jsem vzhled v přírodě, jenže i to je relativní...ale mám jeden P.australis, který by to splňoval a mám ho už roky a je pořád takový malý (zítra ho vyfotím...)...je to P.australis Lago Argentino, má malé články... při této příležitosti jsem si všimnul, že je ta 10 květináč pěkně "kulatý", bude tam značná řepa. Pak mám ještě jeden P.australis KF 73/377, který je také takový drobnější vzrůstem, dělá ale už třetí článek... řepa asi ještě nebude velká. Je možné, že jsem ho letos zalil trochu dříve, tak nekvetl, už by totiž mohl...a na glochidy mrknu zítra...

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 01:05

Abysme se trošku lépe zorientovali na obrovském území Argentiny, zpracoval jsem mapu, kde jsou vyznačeny základní
orientační body výskytu Pterokaktusů, které se vyskytují od Salty až do oblasti Santa Cruz. Jen pro informaci vzdálenost
mezi těmito 2-mi místy činí 3.100 km.

Obr.: Rozšíření kaktusů Pterocactus v Argentině (na mapě je vyznačena i lokalita Malargüe, viz typický obrázek P.fischeri výše)

Obrázek

01: Pterocactus araucanus = roviny u Neuquén (z jiného zdroje i Chubut)
02: Pterocactus australis = mezi Santa Cruz a Chubut
03: Pterocactus fischeri = mezi Neuquén a Mendoza (z jiného zdroje až po Río Negro)
04: Pterocactus gonjianii = San Juan
05: Pterocactus hickenii = mezi Santa Cruz a Chubut
06: Pterocactus megliolii = severně od San Juan
07: Pterocactus reticulatus = mezi San Juan a Mendoza
08: Pterocactus tuberosus = od Salta přes Neuquén po Río Negro
09: Pterocactus valentinii = od Chubut přes Neuquén po Mendoza

Závěr: Lokality P.australis a P.fischeri se tedy nepřekrývají, rostliny by tedy měly být typické bez společných znaků
vzniklých vzájemným ovlivňováním. Otázkou však je, zda-li nejsou ovlivněny druhy jinými.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 01:06

Pěkné Petře - jako vždy...ale - nebylo by možné doplnit do mapy ještě hranice provincií? Je fakt, že nejjižnější výskyt je na 50 rovnoběžce ! Tam jsme na severní polokouli my! Jenže klima je tam zcela odlišné....

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 01:07

...jasně Jirko, doplníme provincie, v Argentině a Chile je dost nadšenců co provozují lyžařská centra, proto se dají sehnat i zajímavá teplotní data (zaměřená na mráz a sníh), když už ty provincie tak i trochu těch dat, zrovna myslím, že nyní je na jižní polokouli zima, proto se dají stahovat minimální aktuální hodnoty.

Obr.01: Základní body pro Pterokaktusy, provincie ok, navíc v barvách 24-hodinová aktuální projekce teplot v oblasti. Tyhle projekce se ale neustále s počasím mění, vybral jsem dnešní, pro typickou situaci by člověk musel těch dat přeci jen zpracovat více, ale pro naši potřebu zatím stačí.

Obrázek

Obr.02: Jelikož je teplotní barevná projekce zprůměrovaná, tak přidávám i aktuální teploty. Tedy je naprosto zřejmé, že je tam zima odlišná.

Obrázek

Obr.03: To co pro nás může být však zajímavé jsou výškové hranice pro bod mrazu. Což říká, že i tam, kde je relativně teplo, se zvyšující se nadmořskou výškou se v této době objevují mrazy. Zde je možné porovnat výškové výskyty jednotlivých druhů kaktusů s hranicí mrazu a poté se lze dozvědět, které a v jaké míře na ní či za ní zasahují.

Obrázek

Obr.04: No a nějaké ty směry větrů a počasí (to jen pro dokreslení situace, že i v Argentině někdy prší). 8)

Obrázek

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 01:08

...skvělé mapy!!! Ty ještě neznám Petře, koukám jen na http://www.wetteronline.de" onclick="window.open(this.href);return false; , kde je ale i historie (teplot - min.+max, srážky,....). Teď koukám na ty australis a ty glochidy...hm, asi tam nejsou...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 01:09

Klima....
Ano v Argentině, zejm. v Patagonii, kde zejm. rostou Pterocactus a Austrocactus, je klima zcela odlišné od ČR. Mrzne tam sice také, často na lokalitách i klidně -15°C, jenže jen krátce. Přes den je pak většinou opět nad nulou. Pro ilustraci přidávám průběh teplot ve městě Neoquen (letiště) za poslední tři týdny.

jak je vidět, mrzne tam v noci, ale ne každou noc... Pro názornost tedy ještě to stejné období, ale ve dne. Je třeba říci, že je to vždy maximálně dosažená teplota ať v noci či ve dne...

Toto se dá vysledovat místy i několik let nazpět. Pamatuji si, že rok 2007, před naší cestou, byl v Argentině a Chile (i jinde na jihu JA) vel mi studený rok, zejm. tedy zima a celá vegetace byla o 3-4 týdny opožděná! Toto mi mailoval kamarád, který před Vánoci (2007) navštívil Uruguayi a Rio Grande do Sul (Brazílie)... jo, fenomén El Niňo a La Niňa...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Pterocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 01:12

Zakořeňování odnoží ptero:

- zakořeňoval jsem snad už 100 různých odnoží... zpočátku jsem měl nějaké že Švýcarska a tam jsem moc nepochodil. Bylo to ale před ca. 5 lety a neměl jsem asi ještě cit...bylo to pár kusů a nic z nich nemám...

- jak v té době, tak i později a jak jsem mohl, vybíral jsem si zralé odnože, asi jednoroční odnože a měly by mít nějakou masu, ne moc malé nudličky, i když třeba megliolii, ze kterého padají odnože skoro na potkání, pouští kořínky i 2cm odnožky, tedy po ulomení...

- také asi nebude dobré vzít odnož s poupětem, měl jsem i jednu takovou, logicky se pak poupě nevyvinulo

- v zásadě je možné odebrat odnože jak narostou do patřičné délky a to rostou i velmi rychle (tuberosus, gonjianii,...), tak třeba teď se mi podařilo pár jich odlomit...

- normálně je zasypu stimulátorem (ale i bez něj) nechám nějaký den v prázdném květináčku a za ca. týden je strčím do suchého písku a dám do polostínu. Asi do měsíce pustí kořínky...nasucho. Pak opatrná zálivka a často lehce rosím. Je fakt, že odnož už pak neroste a vytváří řepu, což nějaký rok trvá. Druhým rokem začnou narůstat boční odnože, které zvětšují asimilační plochu a kořen roste. Na podzim se tyto odnože dají zase odebrat, etc. V přírodě stejně často zmrznou a rostlina regeneruje přímo z kořene. Viděl jsem v r.2008 hodně zmrzlých odnoží a vedle hned čerstvých, nových...

- ty jižní klidně zaleji už v březnu, opatrně, nesmí moc mrznout..., ty severní až tak v dubnu. To pokud nemají ještě kvést. U kvetoucích (potencielně) asi bude indukce poupat suchem, resp. vytvoří-li poupata, musí tyto narůst, aby je kytka neshodila. Ovšem - megliolii pokvete tento týden...hned jak to odkvete, musím je přesadit, jsou jen v osmičce...a to né moc hluboké. Mám nachystané velké hluboké květináče...(viz foto "ležícího" P.fischerii)...

- asi tak všechno...


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů