Tephrocactus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 12:09

v rubrice "Poznáte to" jsem vyobrazil květ tefráku a zadal otázku, co že to asi bude...no, Malykaktus napsal, že asi T.alexanderii... tak tedy pojďme se jim věnovat... připomínám, že to ale není ten "fiambalensis", ke kterému se dostaneme ...





Květ byl na této lokalitě "plný" a okvětní lístky byly zkadeřené.

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Filord » 25 úno 2013, 15:42

Už som to písal do rubriky "Poznáte to": môj názor alexanderii (v. bruchii.) to bruchii je v zátvorke schválne, lebo to je aj tak len forma alexanderii.
http://www.opuntiadelsur.de/02englisch/epflanzenseiten/pflanzen_kult_eng/tephrocactus_kul_e/e_alexanderi/e_alexbruchiihpt0088-2.htm
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:43

Jasně Filorde, to foto znám z webu Opuntia del Sur... Backeberg popsal řadu forem jako variety. Na lokalitách, které se táhnou desítky (stovky) km, bude jistá variabilita. Také podloží, na kterém kytky rostou je různé - tedy i trny, barva trnů či článků, etc. bude také různá... tento roste na tmavě červeném pískovci až slepenci, tedy s bohatým obsahem železa v hornině... V kultuře u nás bývá problém, aby ty trny byly tak pěkně vyvinuté. V přírodě rostou kytky na plném slunci v naprosto minerálním substrátu, určitě kyselé povahy, tedy granitoidy, pískovce ap.. Lokality jsou vysloveně horké a vyprahlé, zároveň ale větrné... z toho se bude odvíjet i kultura u nás. Ideální by bylo, nepěstovat je v květináčích, ale volně v záhonu ve skleníku. Jsou to totiž velké kytky a ke kvetení potřebují jistou masu článků...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:44

Tato lokalita byla velmi zajímavá, vše rostlo na vysloveně rudém podloží (prachovec, pískovec, slepenec,...) a většina čerstvých trnů článků měla výraznou černou barvu. Ještě jednou ten květ, který je krásný růžový a jakoby plný.

je zajímavé, že ač jich moc i na jiných lokalitách nekvetlo, byl tento květ jeden z nejhezčích, co se týče sytosti barvy a zkadeření okvětních lístků, které jsem u tefráků viděl...

Zmíněné černé trny, zejména u nových článků...

Byla to krásná lokalita viděná v zapadajícím slunci v horském údolí na Cuesta Miranda, La Rioja. Kousek odtud byly kvetoucí Trichocer.terscheckii, gymna, denmozy a ještě jiný tefrák

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Filord » 25 úno 2013, 15:45

Krásny plnokvetý prírodný "kultivar".
Ono s vytŕnením to v kultúre nieje a? taký problém ak majú celodenné slnko.
Zopár mojich z kultúry (alexanderii a v. bruchii):
Obrázek
T. alexanderi, Baldachitos - tiež má čierne ostne
Obrázek
T. alex. "bruchii" Fergusson DJF...
Obrázek
T. a. "bruchii" LF...
Obrázek
T. a. "bruchii" whitish spines DJF...
Horšie (aspoň v mojom prípade) je to z bakteriózou, ktorá ničí hlavne nové články a vyvíjajúce sa kvety, prišiel som už takto o pomerne dosť rastlín, najhoršie je to počas vlhkého dlhotrvajúceho dažďivého počasia.
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:45

Krásné kytičky Filorde, pravdou je, že zatím stály tefráky na okraji mého zájmu a až pohled na ně v jejich domovině ten můj zájem probudil. Mám sice už nějaké déle, ale systematicky jsem se jim jako pterákům či austrokaktusům zatím nevěnoval. Ty kytky také nejsou mrazuvzdorné narozdíl třeba od M.darwinii... Pro méně či více zasvěcené - dělím ty opunciovité dle schema uvedeném třeba na webu Opuntia del Sur apod....
Podle pozorování v přírodě, rostou všechny tefráky v extrémních podmínkách suchých údolí v čistě minerálním (kyselém) hrubozrnitém substrátu (trochu výjimkou je T.weberi a molinensis, které rostou ve více-méně jemném písku, jako asi většina ptero). Jsou většinou na plném slunci bez krytu jiných rostlin (akácie, trávy). Na jaře jsou zavlažovány vodou z tajícího sněhu z hor (horské druhy - geometricus...) a z příležitostných letních bouřek (alexanderi, aoracanthus, articulatus), třeba jedna i nás zastihla... Takže - těžko asi mají delší vlhčí období, jako je tomu u nás! Pravda je, že tam neustále pofukuje větřík! Je to podobné jako u pěstování severoamerických kytek - neustálý pohyb vzduchu je základ dobrého pěstění. Nevím, jak to máš ve skleníku, ale jeden můj německý kamarád po nainstalování silných větráků výrazně zlepšil pěstění...vypínal je jen při vstupu do skleníku...pro ilustraci měl tam ve skleníku ca. 4x8 m dva o průměru 30cm umístěné diagonálně v protilehlých rozích, k tomu i otevřená okna (automat). Nevím, ale není ta bakterióza až sekundárním projevem zaplísnění (nemusí být vidět) článků, resp. květů? Srovnám-li třeba Sc.mesae-verdae (mám asi 25 kvetoucích či květuschopných rostlin) a to jak pravokořenných, tak i roubovaných (na echcer.), tak se mi nestalo, že by kytka odešla na bakteriózu...pravda, kvetou když je ještě zima v noci...ale proudění vzduchu mají rády, mám je volně, jen kryté svrchu proti dešti... Ale zpět k tefro - stojící vlhký vzduch a k tomu ještě teplý je něco, s čím se asi tyto kytky nesetkávají a navíc v této době vrcholného léta i dokvétají...No, měl jsem teď v těch deštích geometricus (což asi bude horský alexanderi ?) a articulátus volně venku a jak pršelo, tak i na ně - nic neodešlo. Přičemž lokality pro aoracanthus, alexanderi a articulatus jsou často společné, resp. skoro vždy rostou minimálně dva druhy pohromadě..., tedy lokality jsou mikroklimaticky velmi podobné...

- no a tak to vypadá na lokalitě, resp. tady také rostou...dole teče říčka, která napájí v údolí (mnoho kilometrů) přes vytvořené kanály agrokultury (zejm. vinice...). Je vidět, že vegetace se tísní kolem koryta, výše rostou jen kaktusy a akácie, které jsou letními bouřkami zavlažované...tedy podobná situace jako teď léto u nás - horko a letní bouřky. Je faktem, že mi některé echninocereusy, které jsou volně pod nebem, rostou jak zběsilé... Shrnu-li to, tak - minerální propustný substrát, horko, pohyb vzduchu a déšť.... 8)

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:46

A ještě jiný T. alexanderi, tentokrát ze zcela jiného terénu (lokalita Pt.megliolii), kdy kopce červené horniny jsou jakoby posypány valouny. Bylo krátce po dešti a některé kytky byly pěkně napité, zejména ty, co rostly v úžlabinách mezi jednotlivými kopečky....

na obrázku je vrcholový článek s otevřeným zbytkem plodu...jo, semínka se sbírají lžičkou na kafe..., protože jsou všude mezi kameny a jde to rychleji než jen prsty, jo, jsou to pěkné "hrášky"... Na lokalitě rostlo 5-6 druhů kaktusů a jelo se tam zejména kvůli krásným pyrhokaktusům...a ne T.alexanderi či P.megliolii.... :cry:

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Filord » 25 úno 2013, 15:47

Ešte k tým bakteriózam, hubovým ochoreniam, nie všetky rastliny tým trpia, ale často sa to stáva hlavne pri raste nových článkov, kedy pokožka pukne - alexanderii, aoracanthus, geometricus, alebo pri poškodení koreňov, stačí malá ranka na vniknutie infekcie...nie všetky rastliny sú choré, chybou asi bolo hlavne, že som si raz priniesol nie celkom "čistý" pestovatežský materiál...
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:47

Jenže Filorde - někdy to tak chodí, že se něco donese...a často to dopředu člověk nevidí...a fakt toto léčit není jednoduché...


T.articulatus je nejznámější a nejběžnější ze všech klasických tefráků, který je často ve sbírkách i jiných kaktusářů. Často se vyskytuje pod mnoha jinými jmény (jako papyracanthus, oligacanthus, diadematus, inermis,...), ale jsou to jen jména tohoto variabilního druhu, který roste na stovkách km...


některé klony spolehlivě kvetou bílými květy, jiné prostě kvést nechtějí, ale všechny vyžadují plné slunce a horko, vánek a dostatek vody (bouřky) v době vegetace... Často roste na stejné lokalitě jako T.aoracanthus či T.alexanderi, jsou tedy podmínky pro pěstování stejné, jako pro tyto dva druhy. Je fakt, že variabilita na jedné lokalitě je často i tak velká, že ty inermis či papyracanthus najdete hned vedle sebe, čili je to jen variační šíře. Připadalo mi, že snad ty "inermis" rostou trochu více ve stínu...jak ty extrémněji otrněné. že se na jednotlivých lokalitách trošku odlišují, je jistě způsobené podložím, mikroklimatem ap. - tedy platí, raději je sbírat podle lokalit, jak podle jmen...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:49

Jak jsem již uvedl, spousta jmen, která tento druh doprovází, je způsobena jednak na velké plošné rozšíření nejen tohoto druhu, ale zejména i dřívějším jiným náhledem na taxonomii na úrovni druh a níže...(jako poddruh, varieta či forma...). Stačí se tedy podívat k Backebergovi, který byl takovým splitterem a popisoval kde-co jen na základě nepatrných jiných znaků, zejména vegetativních, které jsou na první pohled lépe vidět..., které ovšem velmi podléhají podmínkám na lokalitách (obecně mikroklima, substrát,....), ale jak mnozí z nás znají pak z kultury, kdy už jen to, že napodobit přírodní podmínky je velkým problémem, pak jsou některé kytky velmi odlišné od svých protějšků z přírody, byť jsou ze stejné lokality. Toto se týká zejména otrnění a každý to zná, nemusím tedy rozvádět. Generativní znaky jsou naproti tomu konstatntní (jistě, v určité variabilitě).



Tady je květ a pohled na články ze stejné lokality jako předchozí obrázky. Tentokrát jsou články zcela bez středových plochých, dlouhých trnů. Květ je stejný, relativně jednoduchý... Jsou lokality, kde jsou všechny rostliny všechny velmi silně otrněné, nebo takové smíšené s žádnými, málo či středně otrněnými rostlinami (jako tato lokalita), ale i občas se vyskytující lokality s rostlinami se spíše sporadickými trny...Ale průšvihem je,že glochidy mají všechny.... :!:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:50

Petře - tak červené granitoidy v Česku moc nejsou, tedy v lomu, ale mohu se mýlit...znám jen eratické balvany z vysloveně červené švédské "žuly" dovlečené ledovcem ze severu (jsem původně z Opavy, kde zhruba končilo zalednění a zbytky morén s různými severskými vyvřelinami se v okolí mohly nalézt...). Nicméně v Brně máme celý kopec silně zvětralý (Vinohrady, část Líšně), ale divného původu.... problémem je, že když jsem ten "štěrk" použil, do roku se spekl a byl ten substrát jako kámen...nic moc v tom nerostlo, právě proto, že byl silně zvětralý a jílovité částice se stále uvolňovaly (zbavit se prachu nepomáhalo, vytvořil se nový...). A skutečně ani na obnašeném profilu nic neroste, resp. sem tam, kde je kapsa, je nějaká suchomilná tráva (festuca...či co..). Přesto že je hornina silně rozpadavá (asi degradace živců) a tudíš pro kytky, kterým vyhovuje minerální substrát, bude ale asi chudá na cokoliv... Proto jsem přes antuku dospěl teď k čistě minerálnímu substrátu z bratčického písku, což je směs hornin (viz foto u pteráků), která v sobě skrývá vše, co se v okolí (protiproudu řek Svratky a Svitavy) vyskytuje - tedy jak zbytky Brněnského masivu (granitoidy), tak i pozdějších ultrabazitů (Mohelno), tak i směs z devonsko/karbonských hluboko až příbřežních sedimentů... Devonské vápence, které jsou měkké se najít nedají, nicméně místy jsou vložky (vrstvy) v píscích, které budou vápencové povahy... (v hale jsem kopal a takové vrstvy odhalil a používám také pro kaktusy...). Podobné platí i pro jurská bradla, která jsou z vápence (organogenního). Výsledkem jsou uloženiny, vcelku vytříděného písku-štěrku o optimální zrnitosti, pH, směsi hornin, ale zejména bez jílovité složky, která je třeba v brněnských pískovnách či cihelnách zase běžná... Je jasné, že nejvíce je křemene, takže není až tak nasákavý a voda jim lehce proteče (proto přidávám do květináče trošku toho kopaného z haly...). První kytky jsou v něm už třetím rokem a daří se jim...a postupně do toho přesazuji vše...

Takže - když se k sítovanému červenému granitoidu dostaneš, bude to dobré (u nás Kamena s.r.o. prodává také nějakou červenou drť...) a jak víš sám a Kadrnožka to potvrzuje, nesmí se spékat.... stejně je mi to divné...v přírodě byly ty půdy velmi často spečené...

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 15:50

..no já to zkusím na některé použít až budu po zimě přesazovat, před pár dny jsem byl tu u nás nedaleko v lomu, my tu máme masívní žulu jakou chceš (železnohorský pluton) od světlého granitodioritu přes tmavé diority (tyto se mi na toto nehodí a taky se nedrolí, to máš recht, že z těhle bych dřív vytesal dlažební kostky - a to taky z nich tu těžaři dělají - než nějaký jemnozrnnější substrát) po ortoklasem zbarvenou červenou a právě jsem se tam opět setkal s tou rozpadající se (zvětralou) žulou, je to nejdřív celistvé, ale už v ruce to snadno rozdrtíš a rozdrolíš na malé částečky (pokud je někde naražený odkryv je to sypké jak hodně hrubý písek), živiny a jíly v tom podle mne nebudou, protože je to vlastně holá skála rozpadávající se působením vody - správně jak píšeš roste na tom spíš nic, jinak je jasné, že to je čistá jalovina bez živin, tedy buď budu muset vytvořit směs anebo dohnojovat...no každopádně až se na ní vypravím, tak sem hodím fotku, aby bylo vidět co to je za materiál... :arrow:

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Filord » 25 úno 2013, 15:51

K Tephrocactus articulatus:
Obrázek
Postupne priložím foto nejakých klonov u mňa, ak sa množia vegetatívne sú dosť uniformné a zachovávajú si svoje znaky pevne, samozrejme malé odchýlky v otŕnení sú a závisia od pomienok.
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:51

Hm, jak jsem říkal, v přírodě Filorde také často, zejm. T.articulatus roste v jílu, ty ostatní dva ani ne, ty rostou spíše v hrubozrnném až jemnorznném štěrku... Je ale faktem, že všechny tefráky spíše vyžadují velké nádoby a lépe - volný záhon ve skleníku, pak se může pěkně rozrůst....


na obrázku je jedna lokalita, kde všechny T.articulatus měly obrovské články (prům. nějakých 80mm) a krásné vytrnění s 3,4,5-ti plochými trny a jak je i vidět, bohatě kvetou, což ani v přírodě není normální...a často byly i dva květy z jedné areoly! Tedy lokalita s velice vitálními jedinci na velmi jemnozrnném písku...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 15:52

Ano, kdysi jsem podobný jeden článek v nějakém německém kaktusářství pořídil, i pod tímto jměnem "diadematus". Články byly skutečně extrémně velké a hned s dvěma poupaty, která později vykvetla..., no, ale už ho nemám, mám spíše pocit, že někdo na Kanárech toto pěstoval a pak články s poupaty naloupal a chtěl zakořenit...
Ještě jeden obrázek zblízka, bylo po dešti a články byly polezlé rezavými mravenci, kteří určitě chtěli nektar...

už jsem na to upozorňoval, že toto je mimořádně květuschopná forma/lokalita, protože jich tam samozřejmě bylo více, které kvetly hned dvěma květy z jedné areoly a na tomto článku je/bylo 12-13 poupat/květů...čili enormní nasazení!

Je jasné, že tam nebyla jen jedna taková rostlina, ale byla jich spousta a bohužel, plody nebyly zralé.... Krytka objektivu má průměr 65 mm, čili je i vidět, že články jsou skutečně velké... Tak, a na každé lokalitě byly trošku jiné...jo, to by se sbíralo... :roll: :arrow:


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů