Tephrocactus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:12

Lokalita T.alexanderi u Fiambaly, kterou jsme navštívili, jistě není jediná v okolí...ale tato je po návštěvě termálních lázní přímo po ruce... Měl jsem ten pocit, že na náplavových sedimentech roste více těch černotrnných rostlin jak na skalce asi 800m dále k Fiambala. Je otázkou, jestli to bude pravda, protože opět - na detailnější prozkoumání lokality nebyl prostě čas. Rostlá skála, zde nějspíše nějaké metamorfity, pestrá směs přeměněných sedimentů, a našel jsem jeden kus zlomený napříč s krásnou strukturou...

...je vidět petrografickou a minerální pestrost s jakou metamorfoza proběhla a následně jak různé části různou rychlostí vyvětrávají, tedy jak odolné jsou i chemicky odlišné součásti kompexu. Toto může mít jistý vliv na celkový chemismus (i obsah prvků) daného substrátu a tedy i následný vliv na projev a přeměnu rostlin pro nás tak či onak atraktivní..., tedy třeba barvu trnů...
Vodou vytříděné náplavové sedimenty jsou pak naopak o některé, zejm. ty dříve podléhající rozkladu, ochuzeny....

Pohled na "náplavovou" skupinu koulí s množstvím odkvětlých květů, nezrálých plodů a množstvím starších semen mezi články... Články jsou opět velmi velké a téměř kulaté. Tady na exponovanější lokalitě (rovina, vítr, ale i více vláhy,...) byly možná mírně větší a keříky kompaktnější jak na skále. Doprovodná vegetace se omezovala na sporadické keříky malých zelenokmenných akácií...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:13

Navštívená "skalní" lokalita je asi 800m dále směr Fiambala, kde (dle mého názoru) rostlo poměrně více hnědotrnných rostlin....a navíc se mi zdálo, že asi v tom okamžiku více kvetly... Charakter rostlin je tedy stejný - vcelku velké koule-články s fantastickým otrněním, zde s převažujícími hnědými tóny. Trny jsou určitě tak 6cm dlouhé. Mladé články jsou s více hrboly, ty starší více kulovité...



Mladý článek s poupětem...takže kvetly průběžně celé vegetační období...a připadalo mi, že tady, kousek dál na skále bylo více poupat ještě nerozvinutých (jak tedy koukám na další fotky...)...


... přestože mám vlastní výsevy, tak jsem neodolal a dva semenáče tohoto T.alexanderi (fiambalaensis), už větší (prům.3x4 cm) jsem si z Chrudimi dovezl. Jak jsem zjistil až doma, mají každý jiné polní číslo, resp. jsou z jiné (na štítku napsané) lokality...nevadí..., doufám, že pěkně porostou a budou, i ty moje z výsevů, jednou také tak krásně otrněné a velké jako jejich vzory od Fiambaly.... :!: :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:13

...a kvetou jistě bohatě, podobně jako ty T.articulatus ("diadematus")...jako třeba tato koule... trsy na skále... čtyři poupata a vlevo zbytek suchého plodu....
Tak nejen poupata, ale i květy byly k vidění...jsou bělavé, málo růžové, tedy jak které...

...a protože jich kvetlo více, dovolil jsem si jeden květ rozříznout, abych viděl jeho vnitřní stavbu....a má vyvinuté nektárium, kam určitě strkají sosák nějací pijáci nektaru...


Pohledem na holé skály, ze "skalní" lokality a pohledem na lokalitu "náplavovou" (na snímku vlevo nahoře) končím s tímto gigantem mezi tefráky...



Ve sbírkách jsem tento T.alexanderi ("fiambalaensis") moc neviděl, přesto, že je to jistě atraktivní druh....Určitě bude vyžadovat (jako i ostatní tefráky) plné slunce, minerální substrát a nárazovou zálivku s dostatečným minerálním hnojením, aby ty skoro 10cm velké koule a fantastické otrnění mohl vytvořit a následně ... někdy i kvést. Pokvete ale tehdy až vytvoří dostatečnou hmotu a pořádný kořen. Nemá smysl pěstovat tyto velké rostliny v malých květináčích...nejlépe by jim bylo v záhonku...Jistě vydrží velké horko v létě, nelze ale zapomenout na neustálý pohyb vzduchu...v zimě jistě snese pokles k nule, ale není to horský druh, takže mráz asi ne a jistější bude tak +5°C jako minimum....

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:18

Tephrocactus aoracanthus je poslední z velkých (a pravých) tefráků. Roste (abych to zopakoval) ve stejných oblastech jako předcházející dva velké tefráky (articulatus, alexanderi), také ve stejných podmínkách, tedy do ca. 2000m n.m., vysloveně minerální substrát, buď kamenitý či až jemně písčitý (možná po dešti i bahnitý...)...

...tvoří koule do průměru asi 8cm a lokalitu od lokality může mít až velmi dlouhé trny (viděl jsem ca. 10cm), nebo může mít krátké trny a podobá se pak i T.alexanderi...jenže kvete více-méně bíle.... často jsem na lokalitě přemýšlel, který druh to může být...a bez květů jsem si nebyl jistý...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:34

Na stejné lokalitě byl i tento "šnek", který rostl, jakoby se někam plazil... Je otázka, rostl-li nejdříve nahoru (pravděpodobnější) a pak se skácel pod tíhou článků, nebo ho mohl i vyvrátit vítr...jisté je, že se to stalo už před několika roky (3-4mi), protože nárůst článků v počtu 3-4 nad začátkem rostliny by tomu odpovídal...

...na vrcholu rostliny se už zase 3-4 články zvedají nad povrch... Byla to hezká lokalita s dalším druhem (articulatus), kterou jsem tu už prezentoval. Na dalším obrázku je pohled na 3 opunciovité kytky této lokality a zobrazen celkový charakter těchto kopečků, které byly velmi suché, porostlé nějakými akáciemi...


...substrát opět hruboznný granitoidového původu. Ta třetí opunciovitá je všudepřítomná Op.sulphurea (vlevo od T.aoracanthus). Je to známá lokalita, kam jezdí všichni milovnící gymnokalicií...., která mají epidermis velmi podobnou třeba Pyrrh.villicumensis...nahnědlou s jemnými povlaky...(?)...
Je pravdou, že před lety mi tento druh vyklíčil jako první z výsevu tefráků a podnítil tak můj zájem...buhužel z výsevu nic nezbylo...dnes by to byly asi už pěkné kytičky...

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 16:35

..pěkná ukázka jak se kaktus vypořádal s prostředím, když se podíváme na ten krásný, tvrdý, kamenitý vyschlý podklad, jistě i vysušený větrem tak nám musí být hned jasný, že tyhle rostliny s přemírou vzdušné vlhkosti nemají v přírodě naprosto žádný problém a ikdyž se skácí tak krásně do suchého (to je asi ten rozdíl proč v našich podmínkách se čas od času články nakazí nějakou "mokvavou" infekcí, vlhkost prostředí u nás je prostě mnohem vyšší);

jinak ta druhá fotka celku ukazuje velmi zajímavou věc týkající se biotopu, který mi zde formou druhů vegetace dost připomíná creosote bush, který lépe známe ze Severní Ameriky (jihozápad USA a Mexiko), druhově sice jde o jiné rostliny, jelikož bohužel nevidím detail tak mohu jen odhadovat, přesto mi to creosote bush dost připomíná (kdybych byl detailista tak snad i to zelené vyšší křoví vpravo i Parkinsonii(palo verde)), myslíš Jirko, že by pro mne mohlo být ještě 1 doplňující info přibližná nadmořská výška a užší vymezení oblasti? Jinak v Argentině jsou rostliny tvořící creosote bush tedy rod Larrea odstupňovány podle výskytu v předkordileře a to do 900 m = Larrea nitida (má dost typické listy), 800-1.200 m = Larrea cuneifolia, 1.200-1.800 m = Larrea divaricata; proč mne tyto rostliny zajímají? jde o zástupce nejdéle žijících (dlouhověkost) rostlin na světě, ikdyž na první pohled vypadají jako malá bezvýznamná ikdyž v pustině často jediná křoví mají specifický životní cyklus, podzemní čast rostliny stále roste (klonuje se z 1 předka), nadzemní část se neustále posouvá (odrůstá na vnější stranu) a tím jak nejstarší části rostliny uvnitř mizí (stárnou a odcházejí), vytváří křoviska do kruhu, v Mohavské poušti byl zaznamenán kruh, který prý tamní zástupce tohoto rodu vytvářel neuvěřitelných 12.000 let... pouště, či lépe řečeno nevlídné suché pustiny obsahují ve svých rostlinách mnohem větší část historie než-li rostliny rychlerostoucí...když si sedneš u nás někde na skálu a koukáš okolo, tak slyšíš zpívat ptáky, vidíš rozkvétat a rozrůstat se bujně rostliny, prostě vnímáš on-line jak život plyne...když si chvilku sedneš v poušti na skálu nad kaňonem, vnímáš to neskutečné ticho, kaktusy nehnutě stojí jak svědkové minulosti a Ty si musíš myslet, že takto jak to vnímáš Ty to tam vypadalo před 100 lety a když to někdo nezničí, bude to tam stejné za dalších 100 let...flóra pouště je prostě z pohledu lidského věku nadčasová 8) :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:36

...ano Petře, v podobných oblastech (xero-morfních/fytních) se lze dopátrat podobných společenství rostlin, což na obou amerických subkontinentech bude zastoupeno i stejnými rody...tedy převážně různými trnitými akáciemi, které tvoří různě řídké/husté společenství keřů, polokeřů, malých stromků a jen zřídka stromů...
Tady v La Rioja bylo více-méně horko a sucho a ony akácie byly většinou už odkvetlé. Ve vyšších nadmořských výškách byly ještě v květu....rostou totiž po celé severní Argentině, tyto "zelenokmeny", kvetoucí žlutě drobnými kvítky. Moc jsem se jim nevěnoval (nebyl čas) a byl jsem rád, že jsem stíhal/nestíhal fotit kaktusy a krajinu...

...je jisté, že mohou být i velmi staré....tady je ta akácie na stále stejné lokalitě u hřbitova u San Blas, La Rioja, ca. 1780m n.m. Jezdí sem zejména gymnofilové kvůli následujícímu Gymnocalycium glaucum

...pod keři byly modřejší, ale ty na plném slunci byly s takto šedo-hnědě vybarvenou epidermis. Jistě paralela s jinými ochrannými povlaky...byť ne tak vyvinutými jako třeba u některých kopek. Všechna tato gymna ze slunečných, suchých oblastí si byla podobná - tedy více otrněná s podobnou barvou epidermis. Je zajímavé, že třeba Op.sulphurea nikde takovou epidermis nemá, vlastně ani jiné opuncky (Tunilla/Airampoa), ale tefráky místy byly takové našedlé... asi jsou ta gymna výrazně starší jak článkovité opunciovité kytky a stačí se tak i vytvořit.


Ty kruhy, jak píšeš, je možné vidět i u nás....v létě, jak jsem chodil po Pálavě, tak v podhradí v listnatých lesích (dub,buk,jasan, javor,...) jsou vidět kmeny v kruhu, kdy původní(?) středový kmen byl kdysi poražen pro potřeby hradu (Sirotčí hrádek i Dívčí hrad)...a časem se z kořenů vytvořily sekundární kmeny, byly třeba za 200let vykáceny, etc...až do dnes. Bohužel se to nedá jen tak vyfotit, tak se stativem. Fotil jsem jen části s otvory, ale fotky nic moc...

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 16:37

:) dík Jirko za doplňující fotku "křoví", jo tohle bude nějaké Acacia (ty na předešlé fotce mi přijdou ale jiné, Acacia tvoří kmínky, květy má typické - jsou to stromy, Larrea hned od báze větví keř, ale to je jedno, jak to člověk nemá nafocené v detailech určuje se to zle a já tuto oblast po svých projitou ještě nemám)...jinak jen doplním i Acacia patří mezi Fabaceae, tzn. rostliny se specifickou produkcí dusíku na kořenech pomocí baktérií (resp. ty bakterie dokáží zpracovávat vzdušný N a přetvářet ho na sloučeniny N vstřebatelné rostlinami), domnívám se, že tato čeleď rostlin je důležitá pro obohacování pouštní půdy tímto přírodním hnojivem dusíku (však z čeho by tvořily hmotu obří saguára či jiní kaktusový obři)...ano to Gymno je krásné právě proto, že je tak "zašlé", až se člověk diví co musí ty rostlinky v přírodě vydržet, jak dokáží svojí barvou splynout s okolím a tím odrážet ostré paprsky slunce, toto neřeší problém jako některá má, když je brzy z jara dávám do skleníku a musím pečlivě zastínit, aby se hned nespálila :lol:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:38

Ano, Petře - to křoví se většinou holt nefotí, občas tu akacii, ale mám z jiné oblasti strom s lusky...toto bylo v údolí u řeky, takže i narostly a ty lusky jsem vzal, jako i jiné z Chile...

je to ze San Augustin de Valle Fer... lusky jsou asi 5-6cm velké...a štěrkají.... :wink:



...je jasné, že se často nachází kaktusy pod keři či stromky...a je-li kaktus vitální, pak stromek/keř později uschne. Toto je často vidět a jistě ten kaktus ví, že pod keřem nenajde jen stín, ale právě ty "dusíkové" hlízky...kde by jinak ten dusík vzal...později, jak je kytka už velká, může mít kořeny do velké dálky a není na slunce choulostivá...a má zásoby... v USA je to známá věc, že mladá saguara rostou právě pod Palo verde....či něčím podobným...(někde jsem to četl).

A pro doplnění a uvedení dálšího tefráku (pravého) snímky doprovodné vegetace jako ochrana kaktusů...
Tady Petře kvetoucí akácie..., která nebyla nijak velká, průměr kmene asi 20cm, čili tak 1,5m vysoká a tak 2,5-3m v průměru. Celá lokalita je ve vyslovené písku, dokonce bych i řekl v písku vcelku vytříděném, v takové pánvi na klasické Gymno-lokalitě El Obelisco...

no, a když už zrovna kvetla, zkusil jsem i foto z blízka (foukal vítr a bylo nějak pošmourno...)...


...a koukám pod kmen (ale dnes si už nejsem jistý, byla-li to zrovna tato akácie...) - a tam skutečně menší Gymnocalycium spegazzinii (tedy rozměry, větší byly i volně na slunci...). Je to krásná lokalita nejen okolím, pestrostí skal...několika druhy kaktusů...tedy i tefráků...

...na lokalitě rostou oba zbývající - Tephrocactus weberi a Tephrocactus molinensis....

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 60 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Petr z Čech » 25 úno 2013, 16:39

..já už jen krátce Ti skočím mezi téma tephráky z provincie Salta, ty fotky nahoře (resp. plod) patří Acacia caven, akácie jak jsem už napsal dřív mají však charakteristické kulovité květy, takže ty fotky dole už akácie nejsou, jde o Cercidium(syn.Parkinsonia) praecox (syn. australe), tedy o jižní palo verde, což dobře potvrzuje tvar květů a typická barva a hladký povrch kůry na fotce poslední (protože se akáciemi nezabývám tak mi to na té fotce bez květů na předešlé stránce nejdříve nedošlo, ale palo verde se jmenuje právě podle nápadné nezaměnitelné barvy kůry, tedy ze španělštiny "zelené dřevo", akácie jsou hnědé)...

biotop lokality se jmenuje - Monte Desert scrub (táhne se severo-jižním směrem nejdříve v úzkém pruhu od jižní Salty dále podél Kordilery, ve střední Argentině se rozšiřuje a zasahuje až do severní Patagonie), který je prý zejména na severu velmi podobný biotopu Sonorské pouště (to by byla srovnávací prácička :o )...

...Much of the northern Monte Desert scrub [Monte; deep yellow] is structurally very similar to parts of the Sonoran desert of North America, and is typified by low scrub, cacti, and bushes with trees along water-courses....

...Many of the plants are spiny. The prototypical plant is the creosote bush, Larrea; other common genera are Prosopis, Acacia, Cercidium, Bulnesia, Condalia, Atamisquea, Monttea, Cassia, Baccharis....

:arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:40

Perfektní Petře - víš, co má trny je holt nějaká akácie..., ale bylo jasné, že ty "zelenokmeny" budou něco jiného...už jsem je někdy vyséval (semena z Mesa Garden) a pokud si pamatuji, tak Prosopis či Cercidium tam bylo... Srovnávací práce - jo, místy to v té Argentině je jak na jihozápadě, kaňony, barevné skály, Indiáni...akorát možná je tam místy více deště...

...a pohled na Cerro de los Siete Colores v Purmamarce...nádhera...

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Re: Tephrocactus

Příspěvekod mamlas » 25 úno 2013, 16:40

Ahoj, tak jsem si hezky zavzpomínal na trní....
Larrea v Argentině se někdy považuje za shodný druh s mexickou, jindy za jiný. Prostě nejen v taxonomii kaktusů panuje nejednotnost. V Argentině se v teplých oblastech vyskytuje společně s akáciemi a Cercidium, řekl bych, čím teplejší místo, tím větší procento trnitých dřevin jako akácie a palo verde, ale Larrea toleruje i větší chladno, takže ve vyšších polohách převládá a třeba v v sedle nad Upsallata v Mendoze je bez akácií. Pro táborníky tedy Larrea bez akácií indikuje místo, kde se dá v noci zapnout spacák a kde se dá snadno opatřit dříví na táborák. Mimochodem, všimli jste si o co víc je v pouštním dříví popela než v našem?

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:41

Tephrocactus weberi je svým způsobem zvláštní tefrák - jednak kvete trochu jinak žlutě až červeně, jednotlivé články mohou být až "šlauchovité", je značně variabilní co do otrnění...od bílé do hnědé. Roste na velké ploše v teplejších oblastech (Salta, San Juan), často spolu s dalším T.molinensis a G.spegazzinii či E.leucantha (ta roste skoro všude) a Palo verde... tedy - nebude snášet mráz...

...je často schován pod řídkými keři a blbě se fotí...tvoří často velké skupiny. Tady na lokalitě u Cachipampa kvetl žlutě...a přesto, že byl už večer, tak jeden uzavřený květ se našel...

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Filord » 25 úno 2013, 16:41

Tu je jeden z mojich - tohtoročné kvitnutie, žiaľ keď som sa k nemu dostal bol už odkvitnutý, takže ...
Inak mám jeden klon, ktorý mal dlhé roky čisto biele dlhé ostne a tento rok mu narástli len hnedé...
A v kultúre nejaký ten mrazík znesú, aspoň u mňa zniesli jednorázovo ranný mráz - 7 stupňov C.
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 345 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvekod Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:42

Jistě, nějaký mrazík, jednorázový jistě snese i tento tefrák, ale je to vyjímka...na těchto lokalitách moc nemrzne a bude důležité, aby se přes den zase ohřál...přece jen - jsou to suché subtropy...
Tephrocactus weberi (jako i otrnění T.molinensis) se vyskytuje v mnoha barevných formách od čistě bíle otrněných po hnědootrněné, tak stejně kvetou od čistě žluté přes oranžovou (další foto) po červenou...


no a s těmi nádhernými tefráky rostou taková nic moc gymna...jak vidíte i kvetou, ale jinak nejsou nijak fotogenická. Člověk skoro o ně zakopává jak se brodí v písčitém substrátu..., který i ten bratčický trochu připomíná... :wink:

...ty červenokvěté T.weberi jsem v přírodě neviděl...jen na fotce u Michaela Kiesslinga... Na lokalitě byly zase ty zelenokmenné "Palo verde", tady s lusky...


...bohužel ještě nezralými...na lokalitě byly i všudepřítomné E.leucantha...


Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 hostů