Tephrocactus

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Odpovědět
Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:42

Tephrocactus molinensis je posledním pravým tefrákem.... Zjistil jsem, že mám jen pár mizerných fotek tohoto druhu (podobně jako u T.weberi), protože většinou byly pod keři (trnitými) a to pozdní odpoledne na lokalitě El Obelisco tomu také nepřispělo...vlastně jsem je viděl jen tady. V přírodě se vyskytuje široko daleko a tak také varíruje s barvou štětin v areolách od skoro bílé po velmi tmavě hnědou... Tady byly rostliny s rezavými areolami a sporadické (už zavřené) květy byly bělavé...

...jednotlivé články jsou poměrně malé, tak 2-2,5cm dlouhé, rostliny rostou většinou v ochraně před přílišným sluncem zčásti pod keři...tvoří i velké polštáře o mnoha článcích....roste v čistém písku a nekopal jsem pod ně, abych zjistil jaké mají kořeny...

Na dalším ne moc povedem obrázku je asi tak největší polštář, co jsem tam viděl. Rostliny kvetly málo, resp. nebyly tam vidět plody (snad jeden-dva nezralé), takže předpokládám, že tento druh dává více přednost vegetativnímu množení, což se v našich sbírkách i jistě děje...



Mrazíky nesnáší, což vím z vlastní zkušenosti, kdy jsem zapomněl jednu rostlinku, kterou jsem měl, asi před 3 roky na podzim venku a hned po prvních mrazících bylo po ní.... :? Není se co divit - je tam teplo, což jim v létě ani u nás vůbec nevadí...a pochybuji, že by tam v zimě nějak zvláště mrzlo...hlavně pak přes den mají jistě +10°C i více a slunce...

To je konec tefráků z mé strany, tedy takový přehled popsaných řekněme 5(6) druhů. Jak jsem už uváděl, v systematice jsem se řídil rozdělením uvedeným na Opuntia del Sur, známém německém webu milovníků opunciovitých kaktusů, se kterým se v principu ztotožňuji. Je jisté, že lokality nejsou zdaleka prozkoumány, také - o tyto kytky se až tak moc kaktusářů nezajímá, snad až poslední dobou..., kdy se podařilo přivést některé druhy do květu a snad i zvládnutím problematického klíčení (tedy dostatek dovezených semen) některých druhů. U nás i na Slovensku se začínají rozvíjet některé specializované sbírky (jak jsem už dostal přes toto a slovenské fórum ohlasy...), což je jen dobře, protože všechny opunciovité, tedy ty drobné opuncie ze záhlaví této rubriky, jsou většinou velmi odolné rostliny, často snášející mrazy...jejich mírné negativum je, že často vyžadují trošku větší prostor, což bývá kámen úrazu u mnohých z nás..., aby tedy kvetly. A kvetou - nádhernými květy všech možných barev, kvetou vždy i několik dní... kultura je veskrze nenáročná, jen - jsou to rostliny pařenišť, nebo zcela otevřených skleníků, jsou to většinou horské rostliny s velkými rozdíly nočních a denních teplot a také obyvatelé polopouští, kde je jak sucho, tak prakticky neustálý vítr... Toto mějme na paměti při pěstování těchto rostlin....

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Filord » 25 úno 2013, 16:43

Krásne T.molinensis, je len veľmi málo fotiek kvitnúcich T. molinensis z prírody. Takže dík aj za tú "mizernú".
Tu je jeden z mojich kvitnúcich:
Obrázek
Obrázek
Kvitne každý rok postupne, pomerne veľkým počtom kvetov. Kvety sú menšie ako u T. articulatus.
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:46

Fiambala, resp. Thermas de Fiambala byl jaksi náš cíl cesty, kde jsme se chtěli vykoupat, chvíli relaxovat...a být tam alespoň 2 dny... Situace po průjezdu La Rioja, kyd jsem hledal některé kaktusy neúspěšně a i takové odolné kytky jako Maihueniopsis glomerata byly polomrtvé horkem a suchem a čekaly ... na déšť...?, jsem se rozhodnul, urychlit cestu do Fiambaly, resp. okolí a mrknout na tefráky, kterých v Catamarca i La Riocha roste velké množství, tedy co do počtu kusů na lokalitě... Začnu tedy skoro od konce a věnuji se rostlinám přímo okolo lázní a pak v nížině od Fiambala na sever...

Situace od poslední návštěvy před 2 roky se změnila, silnici spojující lázně s městem ve střední části pod horami zavalila lavina kamenů do výše ca. 2m, jak asi na jaře tekla voda z hor...a toto bylo pak vybagrováno...také asi jako ochrana proti dalším podobným událostem vjely bagry i do přilehlého terénu a vytvářely hráze nad i pod cestou v širokém okolí, čímž tedy značná část lokality zmizela...týká se to tedy té části lokality ve štěrcích, kde byly nejhezčí a největší rostliny (i jednotlivé články), protože tam je nejvíce vody a jistě je tam voda v hloubce i plném létě... Je to jistě škoda, ale ochrana osob či staveb má asi prioritu na úkor zničení ticíců bodláků...na druhou stranu jsou v zemi miliony semen, které po prvním dešti či prostě přítomné vodě, začnou klíčit a za pár let tam bude zase husto... Rostlin na přilehlých tmavých kopcích se toto nedotklo a je jich tam stále desetitisíce (možná/určitě více...) a kvetou, plodí a mají miliony semen...

Jak jsem se tam toulal a pozoroval jsem kvetoucí kytky...


http://maps.google.com/maps?q=-27.74600 ... 400513&z=9
(zelená šipka je GPS lokality)

...koukal jsem, že ty černě otrněné kvetly spíše světle růžově až skoro bíle, někdy s růžovým proužkem ve středu petálů...bylo to zajímavé, ale nenašel jsem rostlinu s výrazně růžovým květem a černými trny současně...
...oproti tomu zase, ty s hnědými trny byly vysloveně tmavě růžovokvěté...chodil jsem tam každé ráno (3x) od kvetoucí rostliny k jiné a bylo to tak...No, jistě jsem nemohl vidět všechny, tedy ani náhodou...kvetou totiž postupně od místního jara do léta a prasklé plody se zralými semeny jsou ze sezóny o rok dříve...

...a leží všude kolem...jen je posbírat...už jsou čistá, vytříděná... :lol:

...na obrázku z Google Earth je místo fotky té růžovokvěté kytky fotografované přímo u cesty...v řečišti občasného potoka... ostatně ty toky štěrku jsou pěkně vidět...žlutý levý okraj je již písečná poušť, která je krásně vidět i na mapě, zejména pak při pohledu z druhé strany údolí...jsou tam i za Fiambalou úplné duny jako na Sahaře...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:46

Ano pánové, jsou nádherné, velké, vitální...ale jen díky tomu, že je tam voda z hor, která ale doteče jen sporadicky dolů do písečného údolí..., kde ovšem sporadicky také rostou...
Při tom horku, jak jsme chodili po poušti a pozorovali kaktusy, jsem přemýšlel, jakou mají tefráky strategii pro přežití v terénech, kde rostou...Třeba u Palo Blanco jsme hledali gymna, která tam rostou, nebo u San Blas - Alpasinche (hranice La Rioja - Catamarca), kde je skoro regulérní poušť s dunami a přesypy...gymna byla vysloveně schovaná v keřích polomrtvých křovin, resp. jistě byly tyto křoviny živé, jako správné pouštní keře mají velmi hluboké kořeny a přežijí skoro cokoliv, prostě rostou jen na jaře, když není ještě takové horko. Tedy ta gymna se i obtížně fotí, jsou opravdu vklíněná mezi větve a letos svrasklá, bez poupat, natož plodů (byť sporadicky byly vidět...). Samé velké rostliny, jen ty mají šanci vydržet v tom suchu a horku...mnoho rostlin pod 8-10cm průměru bylo mrtvých. Potenciál množení těchto gymen je velmi malý...sotva plody (mravenci roznesou semínka), jak není dosti vody, semena nevyklíčí, navíc jsou drobná...otázkou je, jak dlouho si ponechají klíčivost? V jednom plodu těchto gymen (G.glaucum, G.riojense ?, G.guanchinense???) je tak kolem 100 zrn... Musím říci, že jsem neviděl nikde senemáče...tedy obnova je minimální... (jistě - třeba rostou i jinde, více v horách, kde je vlhčeji...)...a byl to možná samotný okraj areálu výskytu...


Oproti tomu tefráky mají možnost množit se vegetativně a doslova během krátké doby pokrýt velké plochy pouště a to doslova jen jedním klonem, že netvoří přes bohaté kvetení žádná semena!!! Navíc tam, kde jsou kozy, ovce či koně (+osli) dochází k záměrnému poškozování okopáváním rostlin a tak se články ještě více "osamostatňují" a vítr je žene dál a dál... pak stačí, aby byla nějaká vlhkost a pouští hned z každé areoly kořínky, jak to ostatně známe u všech opunciovitých... V tom mají jasnou výhodu oproti gymnům, které odnožují jen po poškození růstového vrcholu, což se zdaleka nevyrovná tefrákům, které nejen z každé areoly pustí kořínky, ale primární články jsou schopny i z každé areoly udělat odnož nebo kvést! S touto životní dynamikou odolávají téměř všemu! Jestliže připočteme ještě ta velká semena, která mají dostatek zásob a velké semenáče z nich klíčící, je jasné, že se jen tak nevzdají ani poušti a pohybujícímu se písku, který je navíc izoluje od zžírajících paprsků slunce... Dospělé kytky rostou v plném slunci, jen někdy jsou kryté keři, ale myslím si, že to jsou původně ty jednotlivé články zatoulané pod keře...a snáší těch 60°C na plném slunci..., což gymna nesvedou. Kupodivu jsou na poušti i málo otrněné T.articulatus...ostatní dva T.alexanderi a T.aoracanthus jsou více otrněné a trny tříští sluneční paprsky...a tomu se musí podřídit i kultura u nás - plné slunce, pohyb vzduchu (= ventilátor ve skleníku nebo volná kultura) a voda nárazově. Je-li vody dostatek, vypadá to tak jako u Thermas de Fiambala, kde mají vodu po celý rok a podle toho také vypadají, že jim někteří chtějí dát i jiné jméno...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:47

...tak jedeme do pouště severně od Fiambala do Palo Blanco, což je ca. 40km ...cesta vede kolem skutečné písečné pouště, kde jsou ale sporadicky trsy tefráků...občas zastavuji, abych se podíval, jestli je to stále Tephrocactus alexanderi...a je to on, některý trs má i poupata/květy, některý je mrtvý, polozavátý pískem, někde je jen shluk jednotlivých článků...

Tady na obrázku je jeden až za obcí ve výšce ca. 2100m n.m., který je ve stresu ze sucha, ale ještě se drží...sem tam byly i nové články....

...populace je mnohem řidší než u Thermas, kde mají ty nejlepší podmínky..., nicméně jsou i tady jako jinde skoro výhradně na plném slunci...
Při cestě zpet se zastavujeme vícekrát a v jemném prachu rostou (?) opět ty stejné kytky...nebo snad i jen shluky trnů...všude jsou ale semena...stav této lokality kolem hlavní cesty je špatný, články jsou často už jednotlivé, ty co drží ještě v hromadě jsou polosuché...

...vloni ale byla asi situace lepší...jsou tam totiž semena. Je tedy otázkou, jak dlouho ty kytky vydrží bez vody a v horku. Jak jsem již napsal, všude v písku jsou miliony semen, která mají jistě dlouhou výdrž a budou klíčit i po několika letech...a vegetativní způsob množení zajistí, že se jen tak nevzdají...
Vracíme se, ale ještě kousek dále se jdeme podívat na ty duny na druhý konec údolí a u Medanitos...jdeme pěšky a za chvíli vidíme první malou dunu...tam za ní je poušť...a nahoře, více vpravo na obzoru jsou ty Thermas...

...tedy za touto ještě rostou ty akácie, pak ale je jen písek až k obzoru, kde pod skalami končí a tam rostou zase kaktusy, tedy tefráky...jinak je tady na dně údolí tak 38°C, ale pofukuje větřík, tedy nic moc...kolem rostou jen pepřovníky s červenými napůl zralými kuličkami...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:48

...druh Tephrocactus alexanderi roste na velikém území provincií San Juan, La Rioja, Catamarca, kde jsem je tedy viděl sám.... , přesto je vždy odlišitelný od T.aoracanthus, se kterým roste často společně...dle místních podmínek je ale různě vitální, resp. články jsou různě velké...tady tyto zobrazené jsem vyfotil u Rio Huaco (San Juan). Vzdálenost do Fiambaly je ca. 350km vzdušnou čarou...


...přesto jsou rozdíly minimální...resp. bych řekl, že vypadaly jako ty z pouště kolem Fiambaly, kde měly minimum vody, jako i tady, protože to Rio Huaco teče v kaňonu hluboko pod lokalitou...
Hlavní město San Juan je sice ca. 150km jižněji a o ca. 250m n.m. níže, přesto budou klimatická data podobná... tedy pro ilustraci následující data...

1. Přehled srážek za poslední rok

2. Průběh max.teplot

3. Průběh min.teplot

4. Průběh relativní vlhkosti

5. Roční klimadiagram


...už při letmém pohledu je jasné, že jsou to pro nás doslova extrémní hodnoty...nicméně, kaktusy jsou plastické a dokáží se přizpůsobit! Takže i skleník s 50°C dokáží zvládnout...a budou-li mít ten ventilátor, tak budou prosperovat...a lehký mrazík zvládnou za podmínek, že budou v suchu...

Jen bych ještě k poslednímu grafu "klimadiagramu" dodal, že horní řada čísel (oranžová řada) znamená denní průměr slunečního svitu v hodinách a spodní zelená řada je průměrná relativní vlhkost...
Už z těch hodin slunečního svitu je jasné, že je to pro nás nedostižné, těch ca. 3000hodin/rok...(jooo, tam by se stavěly fotovoltaiky! ne jako u nás... :| )...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:56

Je zajímavé, že jediný tefrák, tedy Tephrocactus weberi kvete v tak velké škále barev..., protože jak Milan ukazuje, kvete krásně žlutě, sám jsem viděl jedince kvetoucí oranžově a Jarda Procházka mi poslal foto T.weberi, který kvete červeně...(možná jsem ho tu už zveřejnil..?)...

...většinou jsou totiž květy bílé až sytě růžové, takže žlutou má jen tento jeden druh... jasné je, že hovořím zde o rodu Tephrocactus s.s. v rozdělení dle např. Opuntia del Sur.... :idea:

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
Poděkoval: 32 x
Obdržel poděkování: 137 x

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Robert » 25 úno 2013, 16:57

Tak prikladám sľúbené foto tephr. ? RS - prvý T. sp. RS 1544, Patquia,Arg.
Obrázek

Skúste poradiť !

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 16:58

Hele Roberte....nepodařilo se Ti přehodit snímky/popisky/semena??? Patquia je v La Rioja, asi 500-600m n.m. a tedy ráj pro pravé tefráky, kterému samozřejmě ten druhý obrázek plně odpovídá a bude to i T.articulatus. Jako semenáče mají takové chomáče glochid... La Rioja je plná nádherných T.articulatus a mezi Aimogasta a La Rioja (město) jsem letos fotil lesy artikulátusů (a nasbíral i semena). Jižněji je i to město Patquia...ovšem uháněli jsme do Cordoby...
, takže jsme nezastavovali...
Ten první obrázek je Maihueniopsis a klidně bych ho tipoval do Chile, ale i Argentiny...něco jako glomerata (pozná se později - na druhém článku by už mohly být dlouhé barevné trny), nebo conoidea (nemá tyto dlouhé trny), leoncito (je stejně zase glomerata)... :idea: , ale vyčkal bych ještě...poroste akorát do krásy... :arrow:

Petr K.
Příspěvky: 118
Registrován: 14 říj 2008, 12:35
Bydliště: Praha
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Petr K. » 25 úno 2013, 17:00

Z articulatusů jsou nejchoulostivější na mráz ty s tmavými podlouhlými články, s názvem oligacanthus. U těch bych se bál jakýchkoliv trvalejších mrazů nebo poklesů na -10°C a víc.
Ostatní vydrží více, bez poškození až do -12°C. Rekord mám krátkodobě -14°C u podobnýho jaký je na fotce. Mrazem se jen sám od sebe rozpadnul na několik částí, který jsem na jaře zakořenil.
Dají se snadno otestovat, článků odlomených neopatrnou manipulací je alespoň u mne vždy dost.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 17:00

Jo Petře, jak se Ti mrazem rozpadnou, tak potom nikdy nepokvetou...zatímco T.geometricus kvete už jako malá kytka u T.articulátus to budou spíše ty větší, co pokvetou (ostatně i ty aoracanthus a alexanderi)....
Kouknul jsem se také na osud výsevů, co jsem zde na str. 2 prezentoval... .. , co se s nimi přes jednu zimu a letošní léto stalo...hlavně, ze 7 semenáčů zůstaly 4 vcelku pěkné a jeden polomrtvý...vytáhnul jsem ho, ale má kořínek, tak jsem ho strčil zpět...


...faktem je, že jsou pěkně vybarvené podzimním sluníčkem a také samozřejmě už zcvrklé. Rovněž je vidět trochu variabilita, ale na rozdíly je třeba nějaký rok ještě počkat....

No, jak je zalévám...abych pravdu řekl, tak "normálně"...jsou to obecně pouštní rostliny, takže vydrží dosti sucha a horka současně. Pod lázněmi ve Fiambale, kde teče v aluviu voda do pouště mají ty T.alexanderi vodu pořád, ale rostou tam kytky i o kousek dále na vcelku holé skále, tedy ve výraznějším suchu...(vysel jsem ta semena zvlášť, byť samozřejmě jde o stejnou lokalitu...). Semenáče zalévám v létě jen když je chladněji, ale je výhled na zlepšení počasí...pak nechám substrát zase vyschnout...určitě ale bude možná metoda s trvalou vlhkostí, ovšem asi jen ve volné kultuře, tedy s dostatkem větru (ev. s previcurem v zálivce...). V každém případě ale, vyžadují hodně slunce...

Tady jsou starší semenáče T.geometricus z lokality 2930m...

...ten vpravo je postižený asi nějakou houbou, objevilo se to během pár dní v létě, ale od té doby se to nezvětšilo...tak uvidíme, co se s tím stane příští rok...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 17:01

V přírodě roste T.geometricus v čistě minerálním jemném substrátu...na povrchu je takový štěrk od drobného zrnění (zejm. ve vyšších polohách) po velké několikacentimetrové kameny různého petrografického složení (spíše v nižších polohách), ale po odhrnutí povrchové vrstvy - toto dělají na lokalitě osli, aby se dostali ke krčku kytky, kterou pak odkousnou. Toto dělají zejm. u P.bonnieae, ale i u T.geometricus - následuje relativně jemnozrnný písek až skoro jíl, ve kterém kytky rostou...P.bonnieae má ale větší řepu, kdežto T.geometricus jen takovou mrkvičku...zatímco P.bonnieae je schopná z podzemní zásoby regenerovat, T.geometricus má jinou strategii, protože z kořínku bude málokdy regenerovat, závisí, jak hodně z rostliny po okusu zůstalo..., totiž - jednotlivé články osli mohou ukopnout, možná jim ty více otrněné trošku i vadí...a zakutálené kuličky někde zase zakoření - tolik pozorování na lokalitě...

T.geometricus z lokality ca. 2000m...
....kde roste spolu P.bonnieae (tou původně nalezenou), E.leucantha, Pteroc.gonjianii, Lob.famatinensis v.bonnieae...

Pěstuji všechny tefráky ve větších miskách či kontejnerech, které nemusí být až tak hluboké a v čistém bratčickém písku...povrch je krytý štěrkem a myslím, že se tam vlhkost udrží déle...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 17:03

Výsev T.alexanderi od Thermas de Fiambala jsem provedl separátně z rostlin ze skály (JGK 65, obrázek v tomto příspěvku) a pak z rostlin, které rostly v nivě (následující příspěvek)...ona tam ta řeka při velké průtrži teče i po povrchu...kytky rostou na okraji, kde už velká voda asi nedosáhne, protože by je tekoucí lavina kamení prostě smetla...
Je třeba říci, že není vizuálního rozdílu mezi semenáči a nemít je označené, nepoznal bych je od sebe......letos v lednu jsem ale nasbíral zvlášť semínka z růžovokvětých rostlin, které mají hnědé trny...je jasné, že opylovačům je to asi jedno a opylují kytky navzájem, protože kvetou současně...ale je to pro pokus, protože ty světleji (více bíle) kvetoucí mají tmavé až černé trny...

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Filord » 25 úno 2013, 17:03

Ahoj,
vonku je hnusne, tak pridám aspoň foto T. geometricus z 14. 7. tohto roku:
Obrázek
Rastlina má 3 články a je dosť stará, lebo práve kvôli tej čiernej hube som musel veľa článkov počas rokov olámať až do zdravého spodného článku. Tá huba je pre mňa najväčší problém pri pestovaní týchto rastlín. Niekoľko rastlín zničila aj úplne. Fungicídy sú väčšinou neúčinné, iba spomalia priebeh. A tak mi neostávalo len rezať do zdravého. Zjavne sa objavuje po vlhkom počasí, časom som však choré rastliny zlikvidoval a teraz sa objaví len zriedka, pomáha udržiavať rastliny v suchom vzduchu. M. Kiessling píše v svojej knihe aj to, že netreba hnojiť rastliny dusíkom, to vraj prispieva k rozvoju tejto choroby, či už ide o hubu, bakteriózu, alebo virózu.
Filord

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Tephrocactus

Příspěvek od Jiri Kolarik » 25 úno 2013, 17:04

Rozdílné prostředí skála vers. aluvium na jedné lokalitě způsobí na první pohled v přírodě rozličný habitus, je to pouze nepřítomností či přítomností dostatku vody během vegetace...

...tyto rozdíly by se měly v kultuře, kdy pěstujeme skoro všechny kaktusy +/- stejně, stírat a to hned u semenáčů...tedy - obrázek jsou semenáče ze semen sbíraných v nivě... Pomíjím barevnost trnů, semenáče jsou ještě malé a je třeba rostliny pozorovat až do dospělosti. Je to jen pokus, tak jako vyseji teď zvlášt ty cíleně sbíraná semena z růžověji kvetoucích rostlin...

Odpovědět

Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“