Jovibarba & Sempervivum

Všechno možné ze světa sukulentních rostlin
Všetko zo sveta sukulentných rastlín
Odpovědět
Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x
Kontaktovat uživatele:

Jovibarba - Lokalita Jánošíkova bašta

Příspěvek od Filord » 03 kvě 2008, 21:15

Trocha "pofušujem" Ježourovi do remesla, dúfajme, že ma za to neukameňuje :lol: .
Dnes som sa dostal na lokalitu výskytu Jovibarba sp. asi sobolifera, na bližšie určenie si netrúfam, možno pomôže Pepa. Lokalita sú vlastne len dve vápencové skaly, okolo ktorých je všade bukový les. Jovibarby a iné vzácne suchomilné rastliny rastú iba na týchto skalách. Jovibarby doprevádzajú Sedum acre, Sedum telephium, Poniklec slovenský - Pulsatilla slavica wahlenbergii, Iskerníky, Euphorbie, trávy atď...

-----
na tomto mieste som zistil, že tieto rastlinky tu nevytvárajú príliš veľké trsy a ružice majú najviac 3,5 cm v priemere, na rozdiel od kultúrnych rastlín v skalke.

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Příspěvek od jezour » 04 kvě 2008, 20:51

Žádné ukamenování nebude. Naopak. Je dobré, že se naše netřesky zase začínají dostávat do kurzu, abych to tak řekl. A Filordovi patří velký dík za zdokumentování lokalit a prozkoumání vegetace :!:

Jedná se o zástupce rostlin Jovibarba globifera subsp. hirta var. hirta (sobolifera, neboli globifera subps. globifera na Slovensku neroste). Menších rozměrům se nesmíme divit, rostou na skalách, nejsou na skalkách, kde o ně pečujeme - odvděčí se, vyrostou více. Potvrzuje se také to, že netřesky rostou na nejvíce osluněných místech.
-- Administrátor --

kaktusak
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Jaro ve sbírce netřesků

Příspěvek od kaktusak » 01 dub 2009, 07:44

Pomalu, ale jistě nám začíná jaro, většina netřesků rodů Sempervivum a Jovibarba se právě v tomto období odívá do těch nejkrásnějších barev a jejich divokých kombinací, včera jsem jich na zahrádce pár nafotil.
1nb-P10100.jpg
Jovibarba globifera ssp. hirta var. glabrescens Brno
b9p-P10100.jpg
Jovibarba globifera ssp. arenaria Maltaltal
t5e-P10100.jpg
Jovibarba globifera ssp. allionii Gorges Supérieures du Cians – Breuil
mo9-P10100.jpg
Jovibarba globifera ssp. hirta var. preissiana Prosečné
j6e-P10100.jpg
Jovibarba globifera ssp. globifera Sudslavice
o4v-P10100.jpg
Sempervivum ´Mercury´
se8-P10100.jpg
Sempervivum "smrzianum"
dz-P10100.jpg
Sempervivum montanum ssp. carpathicum ´Cmíral´s Yellow´
n1n-P10100.jpg
Sempervivum marmoreum var. dinaricum
5kw-P10100.jpg
Sempervivum marmoreum Popadija
ev-P10100.jpg
Sempervivum macedonicum Ljubotin
wlj-P10100.jpg
Sempervivum montanum ssp. heterophyllum Suché Diery
cmj-P10100.jpg
Sempervivum brevipilum Salkatukan Gecidi
rj8-ruthen.jpg
Sempervivum ruthenicum Bulharsko
ijn-sosnow.jpg
Sempervivum sosnowskyi
xnc-dzhavc.jpg
Sempervivum dzhavachischvilii
9n2-wulfen.jpg
Sempervivum wulfenii Riegersburg
6u4-kosani.jpg
Sempervivum kosanini Čakor

kaktusak
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od kaktusak » 04 pro 2009, 11:03

Sempervivum ,Oditty´ vzniklo dokonce tak, že Sempervivum tectorum bylo jeho šlechtitelem Sandy MacPhersonem ozařováno adíky tomuto takhle zparchantělo :-)

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Jovibarba & Sempervivum

Příspěvek od jezour » 17 úno 2011, 17:16

Dlouho jsme tu nerozebírali pěstování ostatních nekaktusovitých sukulentů. Jako netřeskář Vám povím něco o pěstování netřesků. Netřeskům tu máme věnovaný blog. Blog je spíše zaměřen na bádání v přírodě. Pěstování zatím zůstává stranou. Tak to nyní napravím.

Hlavní otázka - jak na ně?

Netřesky pěstuji (dá se to tak říci) na dva způsoby. První z nich je netřeskový záhon. Druhým z nich jsou květináče. Stále okolo jedné třetiny sbírky mám v květináčích. Chtěl bych to trochu rozebrat.

Začnu netřeskovým záhonem. Konstrukci netřeskového záhonu jsem tady na fóru již popisoval. Jen pro připomenutí : je v západní svahu, je v dolní části kopce. Voda má kam odtéci. Netřesky držím v jednotlivých políčkách. Tolik připomenutí.
Záhon má jednu bezespornou výhodu. Nemusíte se o netřesky dvakrát moc starat. Chce to samozřejmě vytrhávat plevel, který na záhonu vyroste, hlídat kytky, aby neutekly někam jinam (odnožemi) a odhánět psí a kočičí mazlíčky, popřípadě jinou havěť. ;) Zalévání za vás zajistí matka příroda. Musíte však záhon dobře vyřešit. Přebytečná voda musí mít kam odtéci. Jinak hrozí netřeskům katastrofa. Obzvláště na podzim.


Další možností pěstování netřesků jsou květníky, nebo misky. Spousta pěstitelů drží svoje netřesky v květináčích, nebo miskách. Nesmírnou výhodu mají ti, kteří mají květníky venku. Nemusí se starat o zalévání. Plevelu se nevyhneme nikde, v květnících je ho o něco méně. Výhoda v misek a květníků je manipulace. Při focení můžete misku vyndat, dát si ji nahoru a fotit. Můžete libovolně kytky při focení otáčet. A nemusíte se ke kytkám ohýbat. I případné stěhování je jednodužší. Nevýhodu potom mají ti, kteří nemají venku místo, kam by se daly netřesky umístit. Já například část netřesků držím v pařeništi. Není to pro ně zrovna to pravé ořechové. Je pravda,že je trochu tísním v květináčích. Přírodní vzduch a vlhkost jim prostě nenahradím. Potom potřebují pravidelně vodu. I tak jsou o něco menší než kytky v záhoně.

Zálivku většinou netřeskům zajišťuje matka příroda. Dávám pozor na původ kytky. Pokud je kytka z nižších a suchších poloh, nechce tolik vody a vlhkosti. Mám to vypozorované např. u svého Sempervivum ciliosum, jehož růžice ve vlhku krásně zahnívají. Pravděpodobně to bude platit i o ciliosách více z jihu. Ty nemám, nemůžu říci, jak se chovají. Ve sbírce se vyhýbám zálivce v parných dnech. Jakmile netřesky dostanou vodu do středu růžice a potom se trochu "uvaří," když na ně praží slunce, mají také tendenci k vyhnívání. Pokusy mi to potvrdily. Dále bych se vyhýbal přílišné vlhkosti na podzim a v zimě. Jakmile zůstanou netřesky v těchto obdobích ve vodě, zahnívají. Je nutné vyřešit dostatečný odtok vody.

Netřesky a zima. O většinu netřesků se v zimě nemusíme vůbec bát. Stačí je nechat venku, zimu bez úhon přežijí. Je nutné vyřešit odtok přebytečné vody. Některé druhy pochází z teplejších míst. Někdy nezáleží na druhu, ale na lokalitě. Dával bych pozor, odkud rostlina pochází. Čím je původní lokalita níže a v teplejší oblasti, tím chce mírnější zimu. Holomrazy také netřeskům nesvědčí. Cítí se během zimy lépe, když jsou pod sněhovou pokrývkou. Dával bych pozor při pěstování v miskách na dřevěných stolech, kde je průvan odspoda. Netřesky mohou vymrznout odspodu a následně vyhnít.

Choroby. Netřesky moc nepřátel nemají. Samozřejmě je může napadnout i naše známá kořenovka. Zabírají proti ní postřiky, které používáme i normálně u kaktusů. Největším nepřítelem netřesků je houba zvaná Endophyllum sempervivi. Poznáme ji podle červenooranžových teček na listech růžic. Takto napadá netřesky. Nevyhubí je, pouze na nich parazituje. Napadená růžice po napadené nezdravě prodlouží listy. Na tuto houbu zabírá přípravek Dithane. Každopádně je nutné zavést dané sbírkové položce přísnou karanténu. Napadené rostliny (když jich máme dostatek) je nejlépe vyhodit. Houba se rozmnožuje a přenáší velmi rychle. Včasný zásah dokáže zachránit velkou část sbírky.

Na závěr ukáži jednoho zástupce netřesků. Je jím Sempervivum montanum subsp. carpathicum. Roste na Slovensku, v Polsku, v Rumunsku a na Ukrajině. Jedná se o karpatského zástupce okruhu Sempervivum montanum. Na fotkách je ještě v květináči, nyní si už hoví na záhonu. Daří se mu tam lépe. Proč? Skoro všechny taxonu Sempervivum montanum nalezneme ve vyžších partiích hor. Je tam citelně chladněji. Rostliny to dávají znát i ve sbírce. Obzvláště, pokud jsou v nižších a teplejších polohách. Nemají rádi příliš vysoké teploty. Při příliš vysokých teplotách vyhnívají. Je nutné jim zajistit chladnější místo.


Určitě jsem v tomto příspěvku nevystihl úplně vše, co se pěstování netřesků týče. Určitě jsem na něco také zapomněl. Proto je namístě diskuze. Ptejte se a diskutujme!
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Filord » 20 úno 2011, 11:37

No pestovať sa dajú aj na skalkách, zvýšených záhonoch, suchých múrikoch, a dokonca aj na strechách...

kaktusak
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od kaktusak » 24 bře 2011, 11:16

Tak nějaká diskuse, než půjdu psát plky do bakalářky :-). Jak říká Filip, netřesky mají užití přece jen hlavně tam, tedy ve skalkách etc. Sběratelé, zvláště pokud zjistí, že těch netřesků mají několik stovek, a ke každému mají nějaký vztah, každý je něčím pěkný či zajímavý volí vět?inou květníky či záhony, no popravdě ono nás takové stádo zas není :-).

Osobně bych Pepo -> nechci ti do toho kecat, určitě se najdou zasvěcenější, jejichž rada, ač podobná se bude jevit jako cennější, ale z tvého komentáře tuhle na fejsbúku jsem pochopil, že kytky sázíš, tak jak je získáš přímo do toho záhonu, tedy většinou prostokořenné, to se mi zdá poněkud vražedné, je to obrovský objem substrátu, velká vlhkost, nálety těch sviní kosů apod., lepší je zakořenit je v nějakých květináčích či sadbovačích menších rozměrů, v takovém "řízeném prostředí", a můžeš další či je?ště tutéž sezonu nově vzniklý trs s dobrým a funkčním balem zasadit do záhonu, kde se ti kytka rozjede na plné obrátky, protože má čím (pořádné kořeny), je to běžná zahradnická praxe, takže nic objevného, nejde o nějakou kritiku, jen jak bych to dělal já...

Pěstování netřesků v květináčích jak jsem zjistil má skoro jen nevýhody, zvlášťě pokud člověk používá 13 x 13, až dejme tomu od velikosti 20 cm je to k něčemu, netřesky jsou dynamické živiny vyžadující kytky (to mě asi většina autorů a starých praktiků nakope do pr..., protože tvrdím pravý opak...), takže pokud je dáš do na živiny chudého substrátu v uzavřeném prostoru nádoby (ve volné půdě se nic neděje, kytky si na živiny dosáhnou), chvilku jakž tak porostou, a pak se už nebude dít nic, budou jen sedět, a kultivary? ty se rovnou vypaří, ty živiny potřebují, naproti tomu dáš-li výživný substrát, kytka se ti hezky přes sezonu rozjede a je to paráda, někdy i tu druhou, ale tu třetí už se většinou nic neděje, je tu možnost dodávat živiny uměle, hnojivy (další kacířská, avšak úspěšně vyzkoušená myšlénka) anebo pracně každý druhý rok rozsazovat, což mě už docela nebaví, taky pozor na zimní umístění nádob vůči sráškám, ty živiny ti to vyluhuje tak dokonale, že v tom neporoste ani globifera. Ve svých podmínkách jsem zjistil,že poměrně velkým problémem jsou žížaly, nalezou si tam během vlhkých období skrze odtokové otvory a následně decimují kořenovou soustavu v květníku, už mám vyzkoušeno, že když už mi něco neroste, může za to právě jinak tento užitečný krouškovec. Závěrem tedy mohu říci, že pěstování netřesků v nádobách není příliš ok, tedy u většiny druhů, takové Sempervivum pumilum, pittonii, některá arachnoidea, ossetiense či montanum všech subspécií, tam rostou znamenitě a po "dlouhá" léta bez nějaké estetické újmy. Nicméně, jak budu moci, zalo?žím si něco na způsob Horáčkova záhonu a Hadravovo skalky.

Tak neřekl jsem tu víceméně nic objevného, avšak třeba se tu zrodí nějaká diskuse, nebo třeba ignorace, na to jsem zvyklý :-P.

Fotografie, když sem začínal ve větším pěstovat netřesky, lepší jsem nenašel, jestli máš Pepo nějaké fotky z návštěvy u mě, klidně je sem hoď, ale jen ty, kde není vidět ten bordel na zahradě :-D
Přílohy
wk.jpg

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Příspěvek od jezour » 24 bře 2011, 12:21

Spíš jsem se špatně vyjádřil. Všechno, co šlo na záhon bylo předpěstované v květináčích. Už to byly hezké trsíky, které začaly sedět. Takže v pohodě přečkaly zimu, i když bylo do záhonu dané teprve koncem října. Substrát je takový střed, zase ne moc výživný ale taky vůbec ne na živiny chudý.

Záhon nemám ještě úplně odzkoušený. Bude to chtít ještě nějaký čas. Nyní jsou kytky kouzelně zbarvené a začínají se rozjíždět. Montánům se na záhoně daří přímo báječně, jsou tam zatím jako doma. Drží i ty velikosti, co mají v přírodě.

Bohužel fotky od tebe nemám. Na podzim jsem celkově moc nefotil. Říkám si, že kdo má potom ty fotky skladovat. Potom je toho moc a stejně si to neprohlídnu. Ale fotografické pokusy dělám neustále.
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Filord » 26 bře 2011, 19:03

Máte to pekné hoši, ja mám ešte v nádobách väčšinou len menšie rastlinky.
Troška málo, čo som nafotil dnes z mojich skaliek:
Obrázek
Táto vápencová má vyzerať, čo najprirodzenejšie - sú v nej len Slovenské rastliny - Sempervivum matricum, Jovibarba, Rozchodníky - S. acre, sexangulare, album, Hylotelephium maximum, + trávy Festuca, + Potentilla arenaria atď.. pre mňa je to taká minilokalita v mojej záhrade, žijú tu už aj jašterice, koníky a modlivky. Ale je to malinké, nič rozsiahle. V pozadí parenisko s kaktusmi.
Obrázek
J. globifera v druhej granodioritovej skalke.
Obrázek
S. matricum ex Fuzér
Obrázek
Sedum album

Uživatelský avatar
tozi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 272
Registrován: 02 dub 2010, 19:25
Bydliště: pri Nitre
Poděkoval: 28 x
Obdržel poděkování: 34 x
Kontaktovat uživatele:

Re:

Příspěvek od tozi » 17 čer 2011, 13:26

Môj dnešný "prieskum" jednej časti strany Kamenického hradu v rámci bike výjazdu :lol: . Kvalita slabšia,žiaľ zrkadlovka nebola po ruke... :roll:
DSCN0752.jpg
DSCN0773.jpg
Jovibarba hirta var. preissiana
DSCN0805.jpg
Hieracium pilosella
DSCN0792.jpg
DSCN0787.jpg
DSCN0783.jpg
DSCN0782.jpg
DSCN0766.jpg
DSCN0764.jpg
DSCN0763.jpg
DSCN0762.jpg
DSCN0758.jpg
Jovibarba hirta var. hirta

Uživatelský avatar
tozi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 272
Registrován: 02 dub 2010, 19:25
Bydliště: pri Nitre
Poděkoval: 28 x
Obdržel poděkování: 34 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Jovibarba & Sempervivum

Příspěvek od tozi » 02 srp 2011, 23:11

Tak dnes som prešiel Kamenický hrad plus širšie okolie.
mapa.jpg
foto_74.jpg
foto_84.jpg
foto_88.jpg
foto_164.jpg
foto_159.jpg
foto_143.jpg
foto_135.jpg
foto_116.jpg
foto_91.jpg
foto_81.jpg
Přílohy
foto_97.jpg

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Re: Jovibarba & Sempervivum

Příspěvek od jezour » 03 srp 2011, 09:56

Díky za další fotky z Kamenického hradu a okolí. Ukazuješ nám nádherné kytky i populace z přírody. Jovibarby bych povětšinou zařadil mezi var. hirta a var. preissiana. Mají špičaté listy (var. preissiana), u některých je však příliš mnoho trichomů na stranách listů (var. hirta). Spíš jsou blíže k var. preissiana, těch trichomů zase není o tolik více, než by měla preissiana mít. Ale člověče, vyznej se v těch kytkách. Každopádně díky za reportáž. Musím také zapátrat v západočeských luzích a hájích...
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Re: Jovibarba & Sempervivum

Příspěvek od jezour » 03 úno 2013, 16:53

Nedávno jsem ukazoval na stránkách plzeňského fóra i seriál o pěstování netřesků. Byla by škoda, kdyby byli i čtenáři tohoto fóra o seriál ochuzeni. Seriál sem po jednotlivách částech nahraju. Nejdříve netřesky představím, dále bych rád uvedl nějaké pěstitelské zkušenosti, napsal něco o chorobách... Mohu uvést i nějakou literaturu, pokud by byl zájem, ukážu i netřesky na přírodních stanovištích. Předem se omlouvám za některé neodborné botanické pojmy.

Netřesky jsou známy velice dlouhou dobu. Byly využívány již od starověku. Lidé věřili, že netřesky mají zázračnou moc – kde rostou tam „netřískne.“ První latinské pojmenování netřesků se objevuje až v roce 1753. Linné tehdy popsal a pojmenoval první čtyři druhy.
Netřesky jsou vytrvalé rostliny, které mají neobyčejnou schopnost přetrval nepříznivé podmínky. Obzvláště vysoké teploty a dlouhodobá sucha. Netřesky se těmto podmínkám přizpůsobily – mají tlusté dužnaté listy i pletiva zadržující vodu. Odolají však i nízkým teplotám a mrazům.
Kde netřesky v přírodě rostou? Areál rozšíření netřesků se nachází na třech kontinentech – v Africe, v Evropě a v Asii. Podíváme se na areál rozšíření od západu. Prvního zástupce netřesků najdeme v Africe ve Vysokém Atlasu (S. atlanticum). Rozšíření netřesků pokračuje přes Pyrenejský poloostrov (hory – Pyreneje, Sierra Nevada, Picos de Urbion, Kantaberské pohoří) do Alp. Netřesky najdeme i v menších pohořích ve Francii. Netřesky nalezneme také na Apeninském poloostrově a i na Korsice. Nejvíce na sever se dostala Jovibarba globifera, kterou můžeme najít až u Ladožského jezera. Nesmíme zapomenout na Pobaltí a polské roviny. I v České republice republice rostou. Netřesky najdeme v celých Karpatech a i pod nimi, dále výskyt pokračuje na Balkánský poloostrov. Zde najdeme netřesky jak v horách tak i v nižších polohách. Dostáváme se do Asie. Netřesky rostou v centrálních pohořích Turecka. Spousta druhů rodu Sempervivum roste na Kavkaze. Nejvýchodněji roste v Íránu Sempervivum iranicum.
Netřesky nalezneme v čeledi Crassulaceae. Řadíme je do dvou rodů – Sempervivum a Jovibarba. Udělám menší botanickou odbočku. Najde se dost botaniků, kteří řadí netřesky jen do rodu Sempervivum. Zůstávám u řazení do dvou rodů. Jednak z důvodů členění, které uvádím. Za druhé hlavně z důvodu, že zatím neexistuje kříženec mezi zástupci rodů Sempervivum a Jovibarba. Ani v přírodě, ani mezi uměle vytvořenými hybridy. To ukazuje, že členění na dva rody má smysl. Jak oba rody odlišíme?

1) Květy
Pokud vidíme květy, prohlédněme je. Po prozkoumání květů nemůže být pochyb o příslušnosti do jednoho z rodů.
Zástupci rodu Sempervivum mají 8- až 20četné květy. Květní plátky jsou hvězdicovitě rozložené, působí „otevřeně.“ Zástupci rodu Jovibarba většinou květy 6četné (je možné vidět květy 5četné i 7četné). Květy jsou trubkovité, „uzavřené.“ Květy Jovibarb jsou vždy žluté, zelenožluté, nebo bíložluté. U rodu Sempervivum se můžeme setkat jak s květy žlutými, tak růžovými, bílými. Často jsou květy lemované a střídá se více barev.

Květy zástupců rodu Sempervivum jsou "otevřené," korunní plátky jsou hvězdicovitě rozložené a je jich často více než u rodu Jovibarba
18 S marmoreum marmoreum RO Cheile Turzii nahoe zelen.jpg
Květy zástupců rodu Jovibarba jsou "uzavřené," květy jsou trubkovité, mají nejčastěji 6 korunních plátků ve žluté barvě
3 J hirta hirta SK Star Kremnika.jpg

2) Odnože
Pozorným neujdou ani rozdíly při tvorbě odnoží. Rod Sempervivum vytváří odnože vždy zespodu růžice. Odnož je nesena vždy na „šlahounu.“ U rodu Jovibarba máme dokonce dvě možnosti tvorby odnoží. Jovibarba heuffelii se množí jen dichotomicky, dělením růžice. Pokud vidíte dichotomicky se dělící netřesk, nemůžete se splést se zařazením. Dichotomicky se dělí jen Jovibarba heuffelii. Zbytek Jovibarb vytváří normální odnože. Odnože se začnou objevovat v horních částech růžice. Jsou neseny na malých stopkách. Snadno se odlamují. Dokáží se odkutálet i daleko od mateřské růžice.

Semperviva nesou odnože na zvláštním "šlahounu," který jde odspodu růžice, odnože jsou pevně spojeny s mateřskou růžicí
23 S montanum carpathicum Krova skala.jpg
U rodu Jovibarba se nachází odnože výše, kromě Jovibarba heuffelii jsou na krátké stopce a přisedají na mateřskou růžici, snadno se "odlomí" a odkutálí
1 Jovibarba hirta var hirta Poludnica.jpg
Ještě jednou to samé
31 J hirta hirta Murnsky hrad.jpg
Na závěr malá ukázka dichotomického dělení v podání Jovibarba heuffelii
23 J heuffelii glabra MK Popova Shapka skly V.jpg
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Re: Jovibarba & Sempervivum

Příspěvek od jezour » 03 úno 2013, 16:55

Kde a v čem?

Jaké místo vybrat pro pěstování netřesků? Netřesky jsou sukulentní rostliny. Mají rády světlo, teplo, vzduch, rostou na místech s nedostatkem vody. Na to bychom měli při pěstování netřesků pamatovat. V podstatě máme na výběr mezi pěstováním v miskách a květináčích, nebo v nějakém záhonu, či na skalce. Podíváme se na jednotlivé způsoby pěstování a pokusíme se najít jejich výhody a nevýhody.
Nejdříve se podíváme na záhony a skalky. Výběrem místa se již nebudeme zabývat. Před výsadbou netřesků musíme místo připravit. Aby rostliny zdárně rostly, nesmí v místech, kde budou růst, zůstávat voda. Je nutné místo upravit tak, aby přebytečná voda rychle odtekla pryč. Vyhneme se tak ztrátám, které způsobí hniloby. Na skalce s více kameny bude úprava o něco snazší. Při přípravě záhonu musíme upravit záhon do hloubky minimálně 25 centimetrů. Kořenům nic nebrání v rozvoji a dokáží proniknout velmi hluboko. Odměnou nám budou rostliny, které budou zdravé a budou vypadat přirozeně. K úpravě nám může posloužit štěrk, suť, kamínky nebo písek. Poté můžeme přistoupit k samotné výsadbě. Pro lepší a hezčí vzhled doporučuji nanosit na záhon kameny a kamínky. Netřesky jsou se skalami, kameny i kamínky nerozlučně spjaty. Netřeskům se bude v takovém záhoně, nebo na skalce více líbit. Po dešti navíc nebudou celé od hlíny. Na správně upraveném záhoně vydrží většina rostlin bez problémů. Nemusíme se obávat dlouhodobých děšťů, velkých mrazů, kup sněhu, holomrazů, mlh a dalších rozmarů počasí. Netřesky si v dobrém záhoně a v dobré skalce již poradí a bez problémů přežijí. To jsou hlavní výhody záhonů. Nevýhodou záhonu je zvýšená péče. Pokud chceme udržet jednotlivé sběry odděleně, musíme se o netřesky starat a nesmíme jim dovolit nekontrolované šíření. U rodu Sempervivum je nutné správně usměrnit vyčnívající odnože, u odnožujících druhů rodu Jovibarba doporučuji část odnoží rovnou oškubat. Odnože se snadno odlamují a dokáží v krátkém čase zaplevelit velké plochy. Na záhonu bude růst i více plevelu.
Druhou možností pěstování je pěstování rostlin v miskách a květináčích. Zeminu zvolíme propustnou, aby přebytečná voda mohla rychle odtéci. Do jakých misek a květináčů sázet? Pro jednu růžici postačí menší květináč, ve kterém si růžici dále rozpěstujeme. Pro více růžic sáhněte po větším květináči. Průměr květináče se bude pohybovat okolo 10 centimetrů a více. Misky jsou větší, můžeme do nich sesadit i více položek najednou. Při vhodném doplnění rozchodníky, nebo jinými rostlinami vypadají misky velmi elegantně. Při sázení myslete na místo pro rostliny. Netřesky se časem rozrostou a utvoří trs. Je proto dobré nechat rostlinám nějaké místo na odnožování. Nemusíte už druhou odnož vyhazovat na kompost. Důležitou věcí u misek je volba umístění. Misky a květináče můžeme umístit např. do pařeniště, nebo volně ven. Při volném umístění venku se meze nekladou. Někdo zvolí venkovní stoly, někdo dá misky a květináče na schody, jiný na parapety. Výhodou misek a květináčů je snadná manipulace, rostliny máme více pod kontrolou. Rostliny v květináčích porostou o něco rychleji. Květináčová a misková kultura je vhodná pro rozpěstování rostlin před výsadbou. Pěstování v květináčích má však také svoje nevýhody. Menší květináče a misky dokáží netřesky rychle zarůst a vysát ze zeminy veškeré živiny. Po páru letech budeme muset rostliny přesadit, aby vůbec mohly dále růst. Největší potíže nám při pěstování v květináčích a miskách vyrobí zima. Netřesky se na podzim připravují na zimu, jejich kořeny přestávají brát vláhu. To se nám může vymstít právě v zimě, když roztaje sníh. Stává se to také při příchodu mrazů. Voda nemá kam odtéci, rostliny ji neberou a uhnijí. Své dokáží udělat i mrazy. Misky a květináče rychle promrznou a rostliny vymrznou. Na jaře nám zbydou jen uschlé růžice. Proto se vyvarujte postavení květináčů a misek v zimě na místa, která nejsou kryta ze všech stran (např. někde volně na chodníčku před barákem), nebo místům, kde jsou květináče nad zemí. Ztráty po zimě budou velké a budou mrzet. Snažte se umístit misky na zimu např. někam ke zdi, nebo je nějak obalit listím, jehličím, polystyrenem. Pokud je sníh, nebojte se zasypat netřesky sněhem. Po letošní zimě byly v mé sbírce rostliny v miskách a květináčích u zdi ve velmi dobrém stavu. Ty, které stály volně na cihlách u země o kus dále (3 m) od zdi, na tom byly podstatně hůře. Tolik jsem se chtěl zmínit o tom, kde a v čem netřesky pěstovat.

Pro představu jednotlivých metod uvádím ještě pár obrázků:

Pěstování netřesků na záhoně
_DSC0764_2012-10-05.jpg
Pěstování netřesků v květináči
18 S ciliosum borisii Kokalyane.jpg
Pěstování netřesků v miskách, miska je větší je vidět jen část
21 S marmoreum marmoreum MNE Valunica.jpg
-- Administrátor --

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1072
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
Poděkoval: 118 x
Obdržel poděkování: 182 x

Re: Jovibarba & Sempervivum

Příspěvek od jezour » 03 úno 2013, 16:56

Zemina, zalévání, hnojení, množení

Zemina pro netřesky by měla být propustná. Nesmí se v ní udržovat přebytečná voda, ta musí odtéci pryč. To je základní podmínka. Na lepší propustnost můžete použít písek, kamínky a další. V podstatě není třeba nic nového vymýšlet. Zeminu, kterou mícháte kaktusům, umíchejte také netřeskům. V takové zemině se jim bude líbit. Přesto si k tématu zemina dovolím ještě malou poznámku. Zemina by měla být neutrální. Ne všem netřeskům se bude líbit vápenec, potažmo zemina zásadité reakce. Pokud chcete vápenec do půdy přidat, zjistěte více o podloží, na kterém roste rostlina v přírodě. Vápenec se určitě nebude líbit druhu S. montanum, S. grandiflorum a S. pittonii.
Zalévání. Pokud máte netřesky venku, máte se zálivkou minimum starostí. Netřesky jsou zvyklé na naše podnebí. Přírodní dešťová voda bude rostlinám dostačovat. Pokud se netřesky nachází pod krytem, je nutné netřesky občas zalít. Netřesky pod krytem zaléváme častěji než kaktusy. Pokud zaléváme, činíme tak pokud možno za tepla. Nikoliv za horka. Pokud chceme netřesky zalít během horkých dnů, zalejeme je až po poklesu teploty. Pokud zalijete rostliny a voda se dostane do růžic, dejte pozor, aby na netřesky nešlo prudké sluníčko. V kombinaci s vysokou teplotou se růžice uvaří a uhnije.
Ke hnojení jen v krátkosti. Netřesky není třeba hnojit. Když mají netřesky přebytek živin, dorůstají nepřirozených, až obrovských, velikostí, jsou málo odolné. Některé rostliny budou i nehezky vytáhlé. Za dobu, co netřesky pěstuji, jsem netřesky nehnojil. Hnojení by připadlo v úvahu tehdy, když netřesky vyčerpají živiny z misky nebo květináče. Lepší však bude výměna zeminy.
Netřesky se množí jak vegetativně – odnožemi, tak generativně. Nejčastěji využíváme vegetativního množení. Každá růžice netřesků vytváří během svého života dostatek dceřinných růžic. Ty se velmi ochotně ujímají a rostou dále. U rodu Sempervivum jsou s mateřskou rostlinou pevně spojeny šlahounem, u většiny druhů rodu Jovibarba se snadno samy odlamují a odkutálí se. Tyto odnože rychle vytváří vlastní kořeny a velmi rychle se ujímají. U většiny druhů rodu Jovibarba se dokáží chytit i velmi malé odnože. Odnože rodu Sempervivum mohou být i na 10 centimetrů dlouhém šlahounu, je nutné s nimi počítat při výsadbě. Jovibarba heuffelii zvolila dichotomické dělení. Mateřská růžice se od středu rozdělí na dvě nové růžice. I když probíhá dělení poměrně často, počet růžic po množení není tak velký jako v případě odnoží. Pokud chceme druh Jovibarba heuffelii množit vegetativně a nechceme poničit obě růžice, je nejlepší vyjmout rozdělené růžice ze substrátu a rozdělit je ručně. Pozor – Jovibarba heuffelii má velmi dlouhý hlavní kořen! Generativní množení není u netřesků tak časté, i když se také děje. Díky němu např. vznikají zajímavé přírodní hybridy a kultivary. Květy netřesků jsou oboupohlavné a cizosprašné. Pro zdárné opylení je nutné mít dvě růžice druhu nestejného původu. Poté dojde k opylení, oplození a vývoji semen. Pokud jsou zralá, snadno klíčí. Zatím jsem tento způsob množení neprováděl. Nesmím zapomenout uvést, že každá růžice netřesku po odkvětu usychá.
-- Administrátor --

Odpovědět

Zpět na „Sukulenty - Sukulenty“