Yucca & Co.

Všechno možné ze světa sukulentních rostlin
Všetko zo sveta sukulentných rastlín
Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Yucca

Příspěvek od Petr z Čech » 21 čer 2009, 22:47

Každý, zde na fóru jistě již viděl, krásné velké mrazuvzdorné yuky, které nám tu přítel prpan představil na fotografiích ze své exotické zahrady. Můj dnešní příspěvek o těchto rostlinách bude z jejich začátku, doby k jejich impozantnosti ještě velmi vzdálené, tedy z období klíčení.

Nejdříve trocha teorie:
Rod Yucca zahrnuje okolo 50 druhů (z toho z území USA je známo okolo 30 druhů), jde o jednoděložné rostliny spřízněné třeba s agavemi. Jejich ranný vývoj je tedy naprosto odlišný od dvouděložných (např. kaktusů, aloí,...) a je podobný nám blíže známým jednoděložným, jako jsou trávy, palmy či agáve apod..

Obr.01: Yucca elata v prvních dnech klíčení. Ikdyž yuky pochází často ze suchých oblastí, doporučuje se jako předklíčící proces namočení semen 24 hodin před výsevem do teplé vody (i v přírodě musí počkat na období dostatku vody, které může být sice krátké, ale zato intenzívní). Poté by měly vyklíčit v rozmezí 14 dní, v lepší %tuální úspěšnosti. Já jsem semena nemáčel, vysel pod substrát a bohatě zavlažoval, klíčení začalo cca po 1 měsíci, jen pozvolna. Teplota pro klíčení je u různých druhů odlišná, pro Y.elata se uvádí 28-32 st.C, i ty mé vyklíčily v přehřátém skleníku.

Obrázek

Obr.02: Yucca elata je typickým druhem amerického jihozápadu zasahující až do Mexika, v nadmořských výškách 850-2.000 m n.m. pouštního území Sonorské a Chihuahuanské pouště. V rámci oblasti výskytu má společný výskyt krom jiných juk a agaví i s kaktusy Toumeya papyracantha, Sclerocactus parviflorus aj..

Obrázek

Obr.03: Mladé rostlinky po vyklíčení opravdu spíše připomínají trávy. Vlevo Yucca elata, vpravo yucca rostrata. Prvopočáteční rychlost růstu je nutností, další vývoj se již výrazně zpomaluje, růstových údajů mnoho není, uvádí se např. z Nového Mexika 20 cm kmen za 16 let, v kultuře by měly dospívat někdy ve 20 letech.

Obrázek

Obr.04: Detail jednoděložního klíčku Yucca elata.

Obrázek

Prpan
Příspěvky: 115
Registrován: 30 říj 2008, 09:46
Bydliště: Kačice u Kladna
Poděkoval: 1 x
Obdržel poděkování: 95 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Prpan » 07 říj 2009, 21:45

Ahoj
Dělal jsem nový záhon/mně to vždy chytne na podzim-přes léto jsem línej a jen sedím a čumím/tak jsem to rozmístil zatím jen pro představu jak to bude vypadat.
V prosinci to uklidím a sázet se bude až na jarě.Zimuju všude možně,sklep,garáže,studený skleník,zahradní domek atd.
Josef

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 11 říj 2009, 15:55

Ahoj Pepo,

díky za ohlas k experimentu s výsevem stromových juk. Od výsevu je to dnes 5 měsíců, 4 měsíce od vyklíčení. Juky jsou velmi stabilní, v podstatě co vyklíčilo to stále roste, během kultivace zatím žádné ztráty. Nyní udržuji ze semen semenáče 2 druhů, viz více u obrázků níže.

Obr.01a-b: Prvním druhem je Yucca elata, věk 4 měsíce od vyklíčení, semenáče oproti y.rostrata mají užší a delší listy, u největší rostlinky 18 cm délka, počet listů 5.

Obrázek

Obrázek

Obr.02a-b: Druhým druhem je pak Yucca rostrata, věk 4 měsíce od vyklíčení, semenáče oproti y.elata mají mírně širší a trochu kratší listy, u největší rostlinky 13 cm délka, a také počet listů 5.

Obrázek

Obrázek

K pěstování: Celou dobu pěstováno v polostínu skleníku, zprvu zaléváno více, nyní už běžně vysychají a snášejí to vcelku dobře, zimování prvním rokem bude na světle - o teplotě zatím přemýšlím, mám možnost ze 2 zimovišť a to teplého +15 a pak chladného 0 až +5 st.C, chci ale zkusit to chladnější, popř. pokud by byla moc mrazivá zima přenesl bych na teplejší.

Dotaz: Mohl bys mi ale poradit jak je to u juk s kořenovým systémem, já své semenáče pěstuji na mělko, tj. cca 2 cm substrátu, ty když sázíš ty velké...mají tendenci kořenů povrchovou mělkou či naopak do hloubky? díky za odpověď, toto mi pomůže s tím jak s něma budu nakládat v příštím roce.

Prpan
Příspěvky: 115
Registrován: 30 říj 2008, 09:46
Bydliště: Kačice u Kladna
Poděkoval: 1 x
Obdržel poděkování: 95 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Prpan » 11 říj 2009, 16:57

Zdravím
Díky za aktualizaci.Koukám,že se mají k světu a hezky rostou.Být tebou
volím chladné zimování,ani lehce pod nulou jim v suchu neublíží.Jinak ke kořenovému systému se jedná o dvě rozlišné rostliny.Elata tvoří velmi dlouhý podzemní kmen/rhizom/,mám zde jednu asi 120cm velkou a ta má
rhizom cca 70cm,nevěděl jsem do čeho to zasadit.Běžně jsem viděl menší rostliny s "kořenem" delším než listy.Záleží asi taky co jí dovolí prostředí.Jeden čas byl velký problem se zakořeněním velkých rostlin,
protože ti co je vykopávali nechtěli kopat tak hluboko a přicházely kytky
s přesekaným/zkrácenýn/rhizomem a většinou dopadly spatně.Navíc jsou
elata a brevifolia nejhůře zakořeňující jako vzrostlé.
Rostrata naopak koření poměrně mělce s drátovitými kořeny,které jsou ale velmi křehké.Velké rostliny se musí sázet na několik let s oporou,jinak je prudší závan větru vyvrátí.
Tak atˇse daří.
Josef

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Filord » 12 říj 2009, 16:36

Ja len podotknem z mojich skúseností, pozor aby semenáče v zime nevyschli, stalo sa mi to pri mladých ročných až 2 ročných semenáčoch, že som ich nechal v skleníku pri asi okolo 10 stupňov a v zime som nepolieval semenáče na jar boli úplne suché...určite by som volil na zimovanie miesto, kde ich môžeš pravidelne kontrolovať.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 12 říj 2009, 18:02

:) díky Filipe za upozornění, u nás se teď pěkně ochlazuje, takže jsem začal postupně stěhovat, na světlém zimovišti mám teď +10 st.C, přes zimu to půjde až k nule (je to nové místo tak budu muset měřit teploty a víc pozorovat)...dal jsem tam už i tyhle juky, přístup k nim budu mít dobrý neb tam mám i jiné sukulenty, na které budu muset přes zimu dohlížet a čas od času i trochu zalívat....zkusím to podchytit, jinak je fakt, že je to vizuálně jak tráva, takže asi nezalít to pár měsíců tak by to byla suchá tráva... 8) :arrow:

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 13 pro 2009, 13:30

Moje malé juky dosáhly věku 6 měsíců od vyklíčení, poslední 2 měsíce od předešlého záznamu strávily na světlém zimovišti při teplotách okolo +10 st.C, v posledních dnech teploty klesají na zimovišti až k +6 st.C, dá se očekávat při vysokých očekávaných venkovních mrazech, že klesnou ještě níže (pod 0 snad ne, ale pokud náhodou ano - přeci jen čekáme venkovní -15 až -20 st.C podle situace a reakce bych tyto zbytečnému mrazu nevystavoval, přeci jen nejsou nyní zcela vyschlé). Režim zálivky měly přerušovaný (až po vyschnutí), přesto na zálivku i při nízkých teplotách reagují pozitivně (řekl bych lépe než na sucho, sucho má za následek usychání prvních spodních listů), po zálivkách zesílil spodní kminek, vyprodukovaly 6.list.

Obr.: Nahoře větší semenáče yucca elata, dole menší semenáč yucca rostrata ve věku 6 měsíců. Živá zelená barva poukazuje na to, že tyto rostlinky ani při teplotách pod +10 st.C nejsou ve vegetačním klidu.

Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 16 pro 2009, 12:15

:) jo vlhké to při focení bylo (po zálivce - nyní to opět vysychá), je to rašelinný substrát, který se používá běžně pro přesazování pokojovek, pro semenáče sukulentů většinou používám "měkčí" substráty promíchané většími pevnými kusy (většinou jílovitý granulát typu kermezit) z toho co je zrovna po ruce, když se chytí a narostou, do "tvrdších" (vyšší podíl štěrku, písku apod.) je pak přesazuju v další sezóně (nevím jestli to má nějaký jiný vliv, ale v podobném se zpočátku dobře rozvíjí kořeny a pak se taky dobře přesazují, stačí nechat vyschnout a jde to samo od sebe)... :arrow:

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 26 srp 2010, 15:58

...v 1 roce a 2 měsících jsou mladé juky pěkně čilé a listy dobře přirůstají, aktuálně jsou již dobře zakořeněné (od jara) na venkovním stanovišti, kde budou i po celou zimu vystaveny nepřízni počasí, místo je mírně závětrné, avšak po celou zimu bývá bohatě zasypané sněhem, půda štěrko-písčito hlinitá... :arrow:

Obr.01: Yucca rostrata v poskytnutých podmínkách přirůstá o něco pomaleji než následující druh (některé spodní listy zavadly).

Obrázek

Obr.02: Yucca elata ve všech exeplářích je bujnější (větší počet zdravých listů, spodní nezavadají).

Obrázek

Alojz
Příspěvky: 319
Registrován: 05 led 2011, 20:36
Bydliště: Zl.Moravce
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x

Příspěvek od Alojz » 22 led 2012, 16:28

V predchádzajúcich príspevkoch v tejto téme sú prezentované väčšinou stromovité juky,ktoré sú síce pekné,ale na pestovanie náročnejšie a hlavne na kvitnutie treba čakať pomerne dlho/ale určite by som ich rád vlastnil/."Klasické" zimovzdorné juky sa pestujú u nás už niekoľko storočí.Ich výhoda je,že v podstate nie je treba nejako zvlášť upravovať pôdu,takže sa pestujú nielen v sukulentných výsadbách,ale aj v trvalkových záhonoch, či v iných záhradníckych úpravách.Nadmerne veľa vody a príliš výživná zemina však vedú k bujnejšiemu rastu a obmedzeniu kvitnutia.Najbežnejšie pestovanými sú Yucca filamentosa a Yucca flaccida ,ktoré sa ale dosť ťažko odlišujú,pretože v Európe sa pestujú hlavne ich rôzne hybridy,či už prírodné,alebo umelo vytvorené.

V Zlatých Moravciach sa podľa mojho pozorovania z tradičných júk pestujú hlavne 2 dobre odlíšiteľné taxóny.Prvý,väčšinou v starých záhradách,cintoríne a pod. už snáď aj 100 rokov /najmenej cez 60/,vyzerá podľa kvetných stolov viac na Yucca filamentosa.Najdlhšie z namodralých listov týchto rastlín dosahujú až 90 cm dĺžky a šírka listov je do 3 cm.Rastlina však taká vysoká nie je,lebo okrem mladších listov v strede sa ostatné postupne ohýbajú/čo by malo byť bližšie pre Y.flaccida/.Špičky listov sú predĺžené a pichľavé.Kvetné stoly sú skutočne mohutné a majestátne.Na ilustráciu uvádzam niekoľko záberov z posledných rokov/ v súčastnosti sú už vo výsadbe zmeny/.Na prvom zábere je okrem kvitnúcich rastlín aj ich pestovateľ :D


Pre objektívnosť pozri aj pokračovanie v príspevku z 31.1.12!

O druhom taxóne nabudúce.
Naposledy upravil(a) Návštěvník dne 31 led 2012, 21:12, celkem upraveno 1 x.
s kaktusmi ma zivot bavi

Alojz
Příspěvky: 319
Registrován: 05 led 2011, 20:36
Bydliště: Zl.Moravce
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x

Příspěvek od Alojz » 24 led 2012, 19:36

Naväzujem na predchádzajúci príspevok.Druhým,tiež úplne bežným taxónom/vyskytujúcim sa viac v záhradách s "novšou" výsadbou/ sú troška nižšie rastliny, s viac zelenými listami, ktoré na zimnom slnku chytajú až červenohnedé tóny/na starších listoch/.Tvar listov je odlišný voči prvému.Najdlhšie listy dosahujú "len" 65 cm,ale zato ich šírka dosahuje až 6 cm a oveľa dlhšie vydržia bez prehnutia/čo by vlastne malo byť charakteristické pre Y.filamentosa/.Kvetenstvo však vyzerá presne tak,ako je zobrazené v Atlase sukulentov,u Yuca flaccida - s tmavočerveným stonkom.Kvetné stoly sú navyše menej mohutné,ako u predchádzajúcej rastliny:

Po predchádzajúcich záberoch,kde vidno aj "makrokrásu" kvetov, na poslednom zábere fotografia rastliny z dnešných dní.U júk ružice listov,ktoré vytvorili kvety, pomaly odumierajú a hlavne z estetických dôvodov samozrejme odkvitnuté súkvetia odrežeme.Vytvárajú sa nové ružice listov,niekedy /najmä na tomto taxóne/vo vnútri odumierajúcej ružice,hneď vedľa odrezanej kvetnej stonky/niekedy aj dve ako na tomto snímku/.Aj preto odstraňujem odumierajúce ružice až na jar,kedy aj zredukujem počet ponechaných ružíc a odstránim všetky suché a nepekné listy.
Väčšinu údajov o týchto rastlinách som našiel v Atlase sukulentov,ktoré tu uvádza I.Richterová/popisy podľa F.Hochstättera - asi najlepšieho európského znalca júk/.
Ani jeden zo zobrazených taxónov ,neodpovedá presne spomínaným popisom,paradoxne by fotografiám v Atlase sukulentov odpovedali viac,keby si "vymenili" kvety,čo však neuberá na kráse rastlín.

Pre objektívnosť pozri aj pokračovanie v príspevku z 31.1.12!

Medzitým som získal,alebo pozorujem aj ďalšie odlišné rastliny /nemám ešte zmapované v našom meste všetko,aspoň bude dôvod na letné prechádzky/.
Naposledy upravil(a) Návštěvník dne 31 led 2012, 21:13, celkem upraveno 1 x.
s kaktusmi ma zivot bavi

Alojz
Příspěvky: 319
Registrován: 05 led 2011, 20:36
Bydliště: Zl.Moravce
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 1 x

Příspěvek od Alojz » 31 led 2012, 20:04

V predchádzajúcich príspevkoch som sa zaoberal dvoma taxónmi júk vyskytujúcich sa v našom meste.

V príspevku z 22.1.12 som vyslovil domnienku,že ide o rastlinu bližšie k Yucca filamentosa.Vychádzal som z kvetenstva,kde Y.flaccida má v Atlase sukulentov zobrazený tmavočervený kvetný stôl.Lenže ten kvetný stôl tmavočervený vôbec byť nemusí a tým sa situácia"dramaticky" mení a podľa ďalšieho pozorovania musím svoje tvrdenia poopraviť v tom zmysle,že na obrázkoch v príspevku 22.1.12 je určite Yucca flaccida /dokonca si myslím,že nehybridizovaná/.

Listy to dokazujú úplne jasne a okrem toho,čo som už o listoch písal,som zistil,že sú jemné,na okrajoch s jemnými stočenými vláknami.A hlavne,ako uvádza I.Richterová,listy Y.flaccida na silnejší mráz/čo som doteraz nemohol vyskúšať/reagujú tak,že sa skrúcajú do rolky.Pre ilustráciu som urobil foto toho istého listu.Cez deň,bez mrazu,je list celkom rozvinutý:

Ráno, v čase väčšieho mrazu,je list úplne skrútený do rolky
Yucca filamentosa už z prírody túto schopnosť ochrany proti mrazu nemá.A práve stupeň skrútenia listu pri mrazoch má byť vodítkom aj u krížencov,ku ktorému taxónu ma jednotlivá rastlina bližšie.

Na rastline z príspevku z 24.1.12. sa kvetenstvo podobá najmä svojim tmavočerveným kvetným stolom na Y.flaccida.Listy sú na pohmat pevnejšie,stočené vlákna síce len nepatrne hrubšie a postavenie listov /ako som uviedol aj predtým/ je také,ako u Y.filamentosa.Skrútenie listov vplyvom mrazu je však badateľné aj na tejto rastline,aj keď oveľa menej výrazné.Z toho usudzujem,že tento taxón je krížencom oboch spomínaných.Pre ilustráciu foto listov bez mrazu:
Na záver konštatujem,o čom píše na svojej stránke aj dánsky znalec júk Benny M.Jensen,že väčšina pestovaných júk má bližšie k Y.flaccida,ktorá krížením s Y.filamentosa mala zabezpečiť plnú mrazuvzdornosť záhradných júk a že "čisté"Y.filamentosa sú skôr zriedkavé.
s kaktusmi ma zivot bavi

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Yucca & Co.

Příspěvek od Petr z Čech » 16 lis 2013, 10:20

Pěstování západo-severoamerických juk

Před 4 roky jsem zkušebně vysel 2 druhy pouštních juk Severní Ameriky (viz fotky na začátku tohoto tématu). Po počátečním vyselektování vlhkem v zimě, kdy většina semenáčů prostě naše mokré zimy špatně snáší, ne mrazem ale mokrem, které vede k vyhnití kořenového systému a pokud jsou rostliny ještě malé, přežívá jen malé procento, nutno však říci, že přežít venku v omezeném množství dokáží již velmi mladé, pokud však mají štěstí (zasněžení jim nevadí, oblevy počas zimy a v předjaří je však decimují). Takže poté jsem přestal s trýzněním pouštních juk venku a přenesl jsem je do skleníku. Juky jsou relativně velké rostliny, proto jsem musel dále selektovat, neboť v malém prostoru skleníku se s nimi moc žít nedá (hodně brzy osycháním okrajů listů, vytváří nepříjemně píchající zašpičatění listů). Proto jsem zůstal pouze u Yucca elata. Přesto pokud severoamerickým pouštním jukám dáte suchou písčitou zem, občasné zalití ve vegetačním období (ve volné půdě si ale vodu najdou brzy samy), tak bezproblémů snáší ve studeném skleníku i zimní vysoké holomrazy, za předpokladu, že jsou ale v suchu. Není třeba je nijak zakrývat a nepoškodí je ani mráz nad -20 st.C už od mala. Nutno však podotknout, že já tu svoji vyselektovanou pěstuji přímo v půdě skleníku, u hrnkových rostlin je asi nutné přihlédnout k tomu, aby nevymrzly kořeny. O pěstování velkých rostlin u nás venku tu bohatě poreferoval Prpan (přesto právě Yucca elata nikde v přírodě neroste v takových podmínkách (Sonora, Chihuahua, sev. Mexiko to jsou suché oblasti a povětšinou spíše teplé jen s menšími zimními mrazy a mnoha a mnoha slunečnými dny) jako jsou naše zimy (často hodně vlhké, za vysokého sněhu teplotně přijatelné, za holomrazů a větrů kruté) pokud jde o vlhkost - je to pouštní druh, je sice hodně mrazu odolná, ale u nás dost nepříznivě snáší zimní přemokření).

A nyní tedy pár aktuálních listopadových fotek ze skleníku, kde ji celoročně pěstuji - jde o druh Yucca elata, stáří 4 roky.

Obr.01: Celek rostliny - jde o výraznou solitéru, tedy listy tvoří rozsáhlou růžici (několik desítek cm v průměru), které nastavuje slunci. Y.elata má listy hodně tenké.

Obrázek

Obr.02: Detail vnitřní části růžice - listy se efektivně zakrývají, resp. odkrývají kvůli maximálnímu osvitu.

Obrázek

Obr.03: Okraje listů - jsou pěstitelsky efektní, jsou suché a typicky pro juky se odštěpují, jejich význam nejspíše souvisí se zachytáváním vlhkosti.

Obrázek

Obr.04: Boční pohled - horní část prvotního kmene, tyto juky patří mezi tzv. kmen tvořící, horní listy neustále přirůstají, dolní začnou po čase usychat.

Obrázek

Obr.05: Boční pohled - kmínek je po 4 letech již docela mohutný do šíře, na výšku samozřejmě přirůstá jen velmi pozvolna.

Obrázek

Prpan
Příspěvky: 115
Registrován: 30 říj 2008, 09:46
Bydliště: Kačice u Kladna
Poděkoval: 1 x
Obdržel poděkování: 95 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Yucca & Co.

Příspěvek od Prpan » 16 lis 2013, 13:27

Zdravím
Dovolím si trochu oponovat.Jednak nevím jestli Yucca elata roste až v oblastech které zde popisuješ, tam jsem nebyl, ale pokud se týká forem nebo sp. nebo jak se to nazývá z USA / Utah,Nové Mexico/tam podmínky nejsou až tak odlišné od našich, zejména co se týče zimních teplot, možná tam zimy nejsou tak vlhké.
Yucca elata je dle mých zkušeností nejodolnější stromová juka a řekl bych že naše vlhké a studené zimní klima snáší velice dobře.Zde pár letošních fotek elaty kterou mám vysazenou od semenáče asi 10 let, nikdy jsem jí nezakrýval ani nijak nechránil a za celou dobu jsem po zimách nezaznamenal sebemenší poškození.Již začíná tvořit kmen který je tak 15cm vysoký a 12cm v průměru.

Josef

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Yucca & Co.

Příspěvek od Petr z Čech » 16 lis 2013, 15:47

...díky za upřesnění a doplnění Josefe neb Tvá zahrada je pro mnohé ukázkou a inspirací co vše u nás z těchto exotických druhů venku může růst...pro představu, kde roste Yucca elata (toto je její severní hranice, pak jde na jih do severního Mexika), taková šíře rozšíření jistě produkuje i odlišně odolné formy - z toho jsem ale já nikdy nevybíral, použil jsem co jsem dostal (navíc je to mnohde i v oblasti vrchovin, takže mrazová hranice je v pořádku dole), přesto většina jejího území výskytu je v teplejší zóně než větší část ČR/SR a hlavně mnohem sušší (v srážkovém stínu pacifické Kordilery) zóně než u nás, ale to jak i píšeš z pohledu tepla pro tuto není problém ani u nás ...teplo, resp. zimní mrazy snáší i ty mé semenáče počas zimy ve skleníku dobře/bezproblémově, první zimu byly i venku a za vysoké sněhové pokrývky to vcelku přežily (starší rostliny s mohutnějším olistěním a bohatším kořenovým systémem by na tom jistě byly o poznání i lépe), pouze nějaké vlhkem oddělané listy, ze středu v době vegetace však brzy vyrazily nové...další zima byla však mnohem horší v tom, že se objevily zimní oblevy, kdy sníh průběžně mizel, navíc příšlo nesmyslně teplé hodně brzké předjaří, které sníh rozpustilo - všude bylo mokro a pak opět zima...tohle jsou podmínky, které mým mladým rostlinkám venku zlámaly vaz...pro upřesnění je pak samozřejmě důležitá i lokace, já pěstuju v mezofytiku 500 m n.m., avšak na severních svazích Českomoravské vrchoviny (bohužel o jižním slunci si v zimě mohu nechat jen zdát, pokud jsou zimy bohaté na sníh mnoho i jiných rostlin tu zimuje dobře, pokud však příjdou střídavé holomrazy vymrzají tu i venkovní ibišky), cca 10-15 km od skleníku mám pak vrcholy i přes 800 m n.m. vysoké, určitě by bylo zajímavé znát další údaje z dalších míst, kde se daří/nedaří tyto rostliny pěstovat v různém stáří a to jak v ČR tak i SR, aby se lépe dalo usoudit, kde se podobnému daří a kde méně, je klidně možné, že v oblastech termofytika či oblastech za srážkovým stínem jsou ty výsledky mnohem lepší...samozřejmě tím neomlouvám i možné pěstitelské chyby, typu nedokonalá drenáž (vždy jde ještě spousta věcí udělat lépe), špatně vybrané místo apod. a taky, že vše nikdy nepůjde pěstovat všude, ono to není vždy snadné v multifunkční zahradní výsadbě zajistit to nejoptimálnější místo pro tyto druhy... :L :arrow:

Odpovědět

Zpět na „Sukulenty - Sukulenty“