Samovýsevy

Výsevy a množení kaktusů a sukulentů - rady, návody, postupy...
Výsevy a množenie kaktusov a sukulentov - rady, návody, postupy....
Odpovědět
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 867
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 9 x
Obdržel poděkování: 65 x
Kontaktovat uživatele:

Samovýsevy

Příspěvek od Petr z Čech » 27 zář 2009, 17:35

Když jsem dneska uklízel teplomilné kaktusy ze skleníku na zimoviště, našel jsem tam úplně vzadu tuhle rostlinku a vzpomněl si na babičku. Když jsem byl malý, vždycky když našla na seně třeba koťata, tak říkala tuhle větičku: "Pánbíčku, požehnej !". A mě taky napadla, když jsem uviděl to nadělení. To, že mi tahle Frailea pumila pravidelně kvetla loni i letos jsem věděl, o plody jsem se však nikterak nikdy nestaral a tak si příroda poradila sama, plody se rozpadly a semena rozsypala po okolí. Jelikož letos dostala místo až úplně vzadu, tj. tam kam není moc vidět, ale sluníčko tam také svítí a voda z hromadných zálivek zůstává nejdéle, padlo mnohé ze semen do úrodné antukové půdy a takový to mělo výsledek = a co je proti tomu pak ideální doba výsevu? no potomto bych řek', kdykoli kdy to na kaktus příjde (mám z nich větší radost než bych je vysel sám). 8)

Obr.01: Celkový pohled na rostlinku Frailea pumila s rozsypanými semeny a mladými klíčenci.

Obrázek

Obr.02 a 03: Detailní záběry vysypaných semen a semenáčků.

Obrázek

Obrázek

Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 867
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 9 x
Obdržel poděkování: 65 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Samovýsevy

Příspěvek od Petr z Čech » 01 dub 2013, 21:44

Volný výsev do záhonu

Z loňského vlastního sběru (N.ottonis, G.gibbosum) mi zůstalo par set semen těchto běžných druhů kaktusů (a to letos bude úroda u dalších druhů ještě mnohem větší, kaktusy ze své podstaty, že rostou v nehostinných krajinách, kde pro svoji reprodukci potřebují využít každé příležitosti, produkují spíše velká množství semen), letos už mám však vyseto tolik porcí, že už nemám sil o toto se starat. Tak jsem toto použil pro svůj další experiment, a to volný výsev do záhonu bez jakéhokoli ošetřování či péče, kromě zalévání, prostě ať ukáží jak se o sebe dokáží postarat sami. Malá technická: někde na fóru jsem viděl dotaz co je to polostín, na obr.01 je odpověď, zachytit toto na fotografii je spíše náhoda okamžiku...světlá místa jsou plně osluněna sluncem (plný sluneční svit), tmavá jsou mírně zastíněna rostlinami (polostín) avšak zastínění pouze zabraňuje proniknout silným přímým slunečním paprskům přes pletiva rostlin (filtrované světlo), světla je tam však mnohem více než kdyby toto místo bylo zcela zastíněno neprůsvitným předmětem, v polostínu by nemělo docházet k vytahování semenáčků za světlem, tolik teorie.

Obr.01: Trochu péče na počátku přeci jen bylo, vyplel jsem jim v okrasném skleníku, kde rostou rostliny celého světa od okurek či pažitky ke snídani, přes pelargónie až po jihoamerický stromový tabák či australské eukalypty (přeci jen teplo a vlhko je třeba) trošku plochy, aby teda neměly zas takovou konkurenci. No a aby se síly vyrovnaly tak se mi tam vzápětí a to přímo pod výsevem objevil krtek, odlov tradičně motykou (toto při pěstování v miskách nemůžete nikdy zažít Very Happy ) - tradiční pěstitelé vědí o co jde, pro ochránce krtků takto lze vcelku snadno ulovit krtka živého (bohužel jeho lov žížal ve skleníku mne teda moc nenadchnul) byl sice rychlý, ale záhon se tím pěkně zkypřil a asi spousta semen se dostalo i pod povrch (takové malé zemětřesení), samozřejmě, že jsem i zapochyboval co se asi se semeny stalo (jak známo kaktusy často klíčí na světle), avšak...

Obrázek

Obr.02: ...po pár dnech se začínají objevovat první semenáčky i kaktusů, sice v rozrejděném záhonu různě ve spárách, ale znamená to, že klíčení započalo, jak jsem již uvedl výše žádná chemie (tu ani Previcur) nebyla použita, zdravotní stav u semenáčků, které jsem dosud viděl nevykazuje naprosto žádné deformity. Postupně do záhonu vysýpám i jiné nevyklíčené staré výsevy, tak si myslím, že na podzim by tu mohlo být docela zajímavé společenstvo kaktusů. Arrow
Obrázek

Poznámka: Průběh a jednoduchost tohoto výsevu ukazuje na to, že do výsevů kaktusů se může pustit opravdu každý, kdo na to má chuť a že k tomu nejsou vlastně potřeba ani žádné speciální technické či chemické prostředky, vše je závislé pouze na vytvoření vhodného prostředí (zachování všeobecně známého kultivačního postupu pro kaktusy). Kaktusy obecně patří mezi rostlinami spíše mezi ty snadněji pěstovatelné ze semen, neboť jak jsem již uvedl výše rostou na nehostinných místech a tedy umí se o své místo pod sluncem pěkně poprat.

Obr.03: ...semenáčky klíčí postupně, na světlo se pozvolna z různých skulin derou i ty ze zahrnutých semen, pro výsev jsem zvolil nahodile vcelku nápadný druh (možná půjdou časem i spočítat), který se svojí fialovou barvou dost nápadně odlišuje od substrátu; na fotografii patrný první, asi pro tento výsev ne příliš podstatná, překážka, kterou je v přirozených vlhkých skleníkových podmínkách tvorba zelených řas. Podle roztroušení jednotlivých semenáčků zde asi nebude třeba dlouho pikýrovat. Very Happy G.gibbosum patří dle lokalit výskytu k zimovzdorným, částečně i mrazuvzdorným druhům, takže by v tomto záhonu mohly zůstat relativně dlouho. (Příznivci mých experimentů se již nyní tedy zde mohou těšit na obrázky a data ze zimování semenáčů tohoto druhu při teplotách -5 st.C až +10 st.C, které na tomto stanovišti jsou dosahovány v průběhu naší středoevropské zimy - asi až sem bude tento experiment pokračovat.)

Obrázek

Obr.04: Vnější prostředí volného výsevu je plně otevřené, jelikož povrch udržuji kvůli doklíčování stále nových semenáčků vlhký, objevují se zde již kromě řas i plodnice hub (zatím nereguluji, až povyrostou budou však odstraněny) a tato plocha láká i mnohé členovce, kteří vlhko preferují. Povrch záhonu přes den mírně vysychá, jelikož část semen se dostala pod povrch a tyto se nyní derou nahoru, dochází často k tvorbě trhlin v půdě, ze kterých vykukují právě tato podpovrchem vyklíčená semena. Vyskytují se zde tedy oba typy klíčenců, fialoví vyklíčení na povrchu a světlí, posléze zelení, kteří jsou více vytáhlí a ti se derou ze vznikajících trhlin v půdě, což potvrzuje, že kaktusy při dostatečné teplotě a vlhku dokáží klíčit i pod zemí.

Obrázek

29-06-2008: Semenáčky Gymnocalýcií opravdu v těchto podmínkách přibírají docela rychle na hmotě, tolik druhů jsem jich zatím nevysel, avšak v porovnání s G.baldianum či G.erinaceum, které jsem vyséval loni do misek, tato G.gibbosum rostou o poznání rychleji; zaznamenáno myslím, že důležité pozorování: při teplotě skleníku na slunci +35 st.C byla změřena teplota vlhké půdy v záhoně v polostínu, která činila pouhých +22 st.C, což by mohl být jeden z příznivých faktorů pro vývoj semenáčků (analogie do přírody: kaktusy Gymnocalycium často rostou ve stínu vegetace, tzn. semenáčky se mohou lépe vyvíjet ve stínu při nižších teplotách).

Obr.05: Jak lépe nazvat tento snímek, než-li "Poušť". Červencové slunce svými paprsky vysušuje povrch půdy, teplota na povrchu půdy dosahuje +42 st.C, řasy i houby nenávratně hynou, pouze odolné semenáčky kaktusů setrvávají v nezměněné podobě beze ztrát a začínají vytrňovat. Některé jsou vystavené krátkodobě několikahodinovému plnému žáru, jiné se schovávají ve stínu štěrbin; myslím že jednu z prvních zatěžkávacích zkoušek tito "svobodní" přečkaly s úspěchem. Tuto simulaci extrémního zatížení v krabičkách nelze dobře docílit; v tomto případě ikdyž je půda vyschlá na povrchu na troud, již několik centimetrů pod povrchem je vláhy dostatek, dochází tedy k přehřívání nadzemních částí semenáčků, které jsou relativně dobře adaptovány, naproti tomu kořeny jsou ochlazovány a mají přístup k vodě. V krabičce by při takovémto ohřevu došlo k vysušení celého obsahu substrátu a semenáček by mohl začít postupem času strádat.
Obrázek

Poznámka: 11-07-2008 Na obrázku 5 (a potom také 3.části obr.6), v detailu, je pěkně vidět k čemu slouží hypokotyl semenáčkům kaktusů v přirozeném prostředí výsevu. Při vyšších teplotách se totiž mnoho druhů kaktusů jakoby zatahuje pod povrch půdy, na zásobní hmotu (pletiva naplněná tekutinou) velmi bohatý hypokotyl je tedy za nejvyšších teplot z větší části skryt pod úrovní půdy, kde je takto zčásti chráněn ve stínu a chladnějším prostředí, nad povrch potom vyčnívá pouze vrcholek semenáčku, který porůstá nejdříve trny, které mají opět zčásti ochrannou funkci před slunečním zářením. Toto pozorování lze v malé míře nasimulovat i u výsevů v krabičkách, ve většině případů však tam toto kaktusy nemají zapotřebí (mnohem mírnější podmínky) a proto hypokotyl mnohem delší dobu ční trochu nepřirozeně nad povrchem substrátu.

Obr.06: 12-07-2008 A je tu přesně měsíc od počátku tohoto experimentu. Co se zatím v záhonu dělo? V 1.části obrázku je vidět, že semenáče jsou ve fázi 4 areol, tzn. mají vytvořenu první řadu a nyní budou jen postupně tvořit další, největší dosahují asi 0,5 cm v průměru - což je slušná velikost, nevykazují žádné anomálie ani je neohrožují žádní škůdci a to se to v záhonu různými členovci (mnohonožky, stonožky, pavoukovci), ale i sem tam se tu objeví nějaký ten 'americký' slimák (kupodivu ti mi tam žerou spíš listy stromového tabáku - Nicotiana glauca, než-li by dělali nějaké škody na semenáčcích kaktusů) jen hemží. Některé semenáče rostou ve vlhčí části záhonu (obr.část 1 - tam, kde mi ujíždí ruka při zalévání okurek), kde ve skleníkových podmínkách je silně zastoupena zelená řasa, některé v sušších částech (obr.část 2 - tam většina), přesto rozdíly ve vývoji nejsou patrné, zatím je to dáno tím, že zálivku dostávají všechny a ani u těch rostoucích ve vlhku se neprojevuje žádná hniloba či podobné neduhy. Ikdyž dosud do záhonku byly vysety pouze 2 druhy, moc je nelze zatím rozlišit, některé jsou červené (Gymnocalýcia), některé zelené (možná Notocactusy), avšak jednu anomálii jsem přeci jen již našel a ta je vidět v obr.části 3, jedná se o malý naprosto tvarem odlišný červený semenáč se 3mi děložními lístky, tak kdoví co z tohoto vyroste. V obr.části 3 jsou také vidět podpovrchoví klíčenci, je zajímavé, ale asi logické, že tito dosahují vždy větších rozměrů než semenáče vyklíčené na povrchu (díky tomu, že spousta semenáčů jen nepatrně vykukuje ze škvír nelze ani odhadnout kolika procentní úspěšnost klíčení u tohoto experimentu byla dosažena).
Obrázek

Obr.07a: 21-07-2008 Dnešní noc byla pro tento experiment opět kritická, venku blýskalo a ve skleníku opět řádil krtek. Tentokrát bylo jeho dílo dost destruktivní, neboť za tmy nejenom rejdil pod zemí nýbrž pustošil i nad povrchem (jeho přítomnost tu připomínaly svíjející se kousky žížal), cirka okrajová 1/3 záhonu se semenáčky kaktusů z volného výsevu se propadla pod zem či prostě zmizela (nyní zcela pustá plocha označena X, A-čkem pak vyústění tunelů krtka). Z této vydatně zkypřelé pustoty jsem zachranil vyhrabáním asi pouze 20 semenáčů, které byly přemístěny do kultivátoru, zbývající 2/3 výsevu byly ponechány dalšímu vývoji experimentu. Přesto tento incident opět přinesl i jedno poznání, viz obr.07b.

Obrázek

Obr.07b: 21-07-2008 Z devastované plochy se podařilo získat semenáče všech 3.úrovní klíčení. Pod bodem A je semenáč, který se celou dobu vyvíjel pouze pod zemí, je dlouze vytáhlý s velmi chudým kořenovým systémem a takřka bělavé barvy. Pod bodem B je semenáč, který vyklíčil pod povrchem a posléze pronikl nad povrch (resp.vyčuhoval ze spáry), tento je zpočátku také vytáhlý (avšak relativně k oběma odlišným typům větší), část nad povrchem je však již zaoblená, kořenový systém velmi bohatý, barva podzemní části světlá, v nadzemní probíhala již fotosyntéza, takže je zelenavá, vývoj areol slabší. A pod bodem C je semenáč vyklíčený na povrchu, který má celé tělo kulovité (velikostně však menší než v B), kořenový systém středně vyvinutý, ale stabilní, barva zelenavá až červenavá (v reakci na přímé sluneční paprsky), areoly s trny mnohem více vyvinuté. Ikdyž na vzorcích nedokáži na 100% zaručit, že jde o semenáče stejného druhu (budou dále sledovány v kultivátoru) je to pravděpodobné a krásně to dokumentuje vliv vnějších podmínek (světlo, úroveň klíčení vůči povrchu půdy, vliv slunečního svitu,...) na vývoj semenáčků kaktusů.

Obrázek

Obr.08: 09-08-2008 Semenáče 2 měsíce staré jsou v různé fázi vývoje. Paradoxně vysoké teploty, plísně, houby, hmyz nepatří mezi hlavní nepřátelé tohoto volného výsevu - s těmi tito dokáží růst v rovnováze; hlavním problémem zde se staly norující hlodavci, kteří do skleníku pronikají starými krtčími norami a kteří v kypré půdě neustále norují a čas od času jejich zásluhou části výsevů zmizí pod povrchem. Přesto je zatím stále dostatek materiálu, aby experiment mohl pokračovat.

Obrázek

Obr.09: 29-08-2008 Ve volném výsevu si semenáče rostou podle své potřeby, jejich občasné vyhrnutí či zahrabání hlodavci v minulosti je kupodivu pro ně přijatelné a slouží k jejich rozšiřování, neboť se nyní objevují i na místech, kde vysety nebyly, navíc jelikož se jedná o sukulenty dokáží nějakou dobu žít i bez nutnosti zakořenění, proto toto "přemisťování" dá se říci v převážné většině přečkávají bez újmy (jeden z důvodů proč jsou kaktusy tak úspěšné při chybné introdukci, pokud je totiž vysejete či vysadíte ve vhodnějších podmínkách, kde navíc nemají přirozených nepřátel, velice rychle obsazují volné biotopy - již jako semenáče se dokáží rozšiřovat a jsou velmi odolní - samozřejmě nutno přihlédnout k druhu). Početnost výsevu tedy již vůbec nelze sumarizovat, malé otrnělé kaktusy vykukují z mnoha děr, škvír či vylézají z pod kůry, aby byly vůbec vidět, musím výsev před focením zalít, jinak navíc splývají s půdou (přejaly odstíny barev a to i ta jasnější zelená po zalití, je na sucho zemitě zelený nenápadný odstín).

Obrázek

Po teplém létě přichází chladný podzim.

Obr.10a: 04-10-2008 Výsev po vegetačním období je v dobré kondici, nyní není již zavlažován (je vyschlý) a připravuje se na chladná podzimní a zimní období. Ikdyž během svého vývoje (viz předešlé) mnohde prošel bouřlivým vývojem (i nyní zaznamenáno u 4 ks poškození - okus od hlodavců, avšak u toho zůstalo asi jim moc nechutnají), zachovalo se do experimentu dostatečně velké množství semenáčků.

Obrázek

Obr.10b: 04-10-2008 ...ve výsevu jsou zastoupeny jak pod povrchem vyklíčené či nyní zapuštěné semenáče...

Obrázek

Obr.10c: 04-10-2008...tak i ty na povrchu vyklíčené, úbytek prudkého a teplého letního slunce (červené růstové partie) se nyní nahrazuje celoplošným rovnoměrným slunečním svitem (zelené partie), který semenáčům lépe vyhovuje.

Obrázek

08-11-2008: To, že se cílený experiment může ze dne na den změnit, na to jsem si už zvykl, přesto je dobré vždy nalézt, pokud to situace dovolí možné pokračování, ikdyž úplně jiným směrem - což vede k tomu, že některé věci se zkouší pouze vlivem náhody a výsledky mohou být úplně jiné než jsme očekávali. Stejně tomu tak je s mým experimentem Výsev Gymnocalycium gibbosum a Parodia (Notocactus) ottonis do volné skleníkové kultury, původní záměr byl otestovat zejména zimovzdornost druhu G.gibbosum. Do výsevu, jak je popsáno v jeho průběhu, významně zasáhli hlodavci, tehdy jsem nedokázal rozdělit semenáče podle druhu, protože pokud jsou malé a hodně podobné, navíc vystaveny stresovým stavům, kdy se zabarvují do červena není to úplně snadné. Určitá část tedy zkončila ve výsevní misce, která byla dána mimo experiment do běžných kultivačních podmínek pro výsevy. Dnes je tomu od výsevu však již cca 5 měsíců a na semenáčích jsou patrné diferenciační znaky. Pokud se podívám do výsevní misky je zřejmé, že v ní jsou zastoupeny oba dva vyseté druhy vcelku shodným poměrem. Pokud se však podívám do volného výsevu, zjišťuji bohužel, že během jeho bouřlivého vývoje došlo k odstranění převážné většiny G.gibbosum a zůstaly zde pouze mnohem teplomilnější Parodia ottonis.

Obr.11: 08-11-2008 Na fotografii z výsevní misky /ve standartních kultivačních podmínkách/ je již zřejmé, že se ve výsevu objevují oba dva vyseté druhy (g = Gymnocalycium gibbosum, o = Parodia ottonis).

Obrázek

Obr.12: 08-11-2008 Parodia /Notocactus/ ottonis přirůstal ve vegetačním období vesměs rychleji, nemá tolik vystouplé
a diferencované bradavky, má více trnů v areole a na vrcholu vytváří typické hnědorezavé otrnění.

Obrázek

Obr.13: 08-11-2008 Naproti tomu Gymnocalycium gibbosum s typicky pro Gymnocalycia vystouplými bradavkami, má v areole méně, často však mohutnějších trnů, ve vrcholech nevytváří hnědorezavé otrnění.

Obrázek

Obr.14: 08-11-2008 Pokud se podívám do volného výsevu, naleznu zde převážně semenáče typu Parodia /Notocactus/ ottonis s hnědorezavými trny na vrcholech, jelikož zde se vyskytují vesměs v monokultuře, dlouho jsem tomuto významnému rozdílu nepřikládal váhu a chybně jsem je považoval za G.gibbosum.

Obrázek

Zejména ze 14.fotografie je dost zřejmé, že pěstování i Parodia /Notocactus/ ottonis ve volné skleníkové kultuře začíná být velmi odlišné od pěstování v tzv. standartní "chráněné" kultuře (jak je zachyceno na obr.12). Některé semenáče z volné skleníkové kultury jsou sice stresované (červené zabarvení) avšak v zeleném vybarvení a zejména pak v nápadném otrnění jsou rozdíly již pozitivní. Experiment tedy bude pokračovat se změnou sledovaných podmínek a zejména očekávaných výsledků. Dosud nejníže naměřená teplota dosáhla +0,9 st.C. Zimovzdornost Parodia /Notocactus/ ottonis se pohybuje od 11 do 9b USDA, což je od +4,5 st.C do -3,8 st.C, evidentně ti moji semenáči zvládli střední hodnotu beze ztrát, ponechám je tedy napospas chladu i nadále, v okamžiku, kdy by teplota měla klesnout pod -3,8 st.C bude opět část z nich odebrána do příznivějších kultivačních podmínek, tak aby mohla být tato odolnější část později testována oproti standartní kultuře...cílem experimentu by mělo být zjištění v jakém rozsahu se bude měnit habitus rostlin a) pěstovaných standartním "chráněným" způsobem a za b) pěstovaných tvrdým "studeným" způsobem...část, která ve skleníku zůstane i přes teplotu -3,8 st.C poslouží ke zjištění maximální mrazuvzdornosti (tzn. nejspíše uhyne).

Uživatelský avatar
jv3
Příspěvky: 229
Registrován: 07 lis 2009, 21:09
Bydliště: Veľký Kolačín
Poděkoval: 52 x
Obdržel poděkování: 85 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Samovýsevy

Příspěvek od jv3 » 08 led 2022, 22:10

Minulý rok sa mi konečne urodilo niekoľko semien z mojich rastlín "Navajoa", Pediocactus peeblesianus. Už som v duchu videl nové prírastky. Pred vysiatím som sa snažil ich skarifikovať, niečo sa vydarilo, niečo som zničil a jedno mi odprsklo a už som ho nenašiel. Robil som to skalpelom ale nebolo to ono. Miro Tvoj nabrúsený plátok bol lepší, ale kdesi som ho zapatrošil. Po vysiatí 2 semená prakticky ihneď vyklíčili. Keďže so však čakal na ďaľšie nevetral som a to bola chyba, zasiahla pleseň a bolo po nich. Nič ďaľšie už nevyklíčilo.V lete som si však všimol, že pri jednej Navajoe je nejaký semenáčik, moc som sa neradoval, lebo mávam často semenáčky zo samovýsevov, hlavne Stenocactusy, Alebo nejaké horridocacusy, alebo pyrhocactusy ba dokonca aj sulcorebutie. Sú to také nechcené deti. Po čase sa však ukázalo, že mi pri zbere asi vypadlo pravé semienko a to bez rozpakov vyklíčilo a vyrástlo. Teraz zimuje aj s "mamkou" Pediocactu peeblesianus f. menzelii v nevykurovanom skleníku. Z foto môžete posúdiť čo dokázala príroda za 1rok.
Obrázek
Detail:
Obrázek
Títo uživatelé poděkovali autorovi jv3 za příspěvek (spolu 4):
iconmasterMário SnopkaStandamiro
Hodnocení: 36.36%

Uživatelský avatar
miro
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 769
Registrován: 31 srp 2009, 08:37
Bydliště: Trenčín a Liptov
Poděkoval: 164 x
Obdržel poděkování: 121 x

Re: Samovýsevy

Příspěvek od miro » 10 led 2022, 22:35

Ma motivuješ, pri poslednej stretávke v jednom skleníku bol aj Jožko Bušek, dneska už nikam nepríde :( a daroval mi semiačka a okrem iných aj jeho JB2 z rastlín z prvotných zberov. Asi ich len roztrúsim k rastlinkám čo mám a pokvapkám štrkom.
Títo uživatelé poděkovali autorovi miro za příspěvek:
jv3
Hodnocení: 9.09%
Slovo "Balkón" je od slova "Kaktus" a ne od slova "Prádlo" a pravda dneška bývají pouze omylem zítřka

Odpovědět

Zpět na „Výsevy a množení - Výsevy a množenie“