Výsevy - jihoamerické rody Opuntia (Tephrocactus &)

Výsevy a množení kaktusů a sukulentů - rady, návody, postupy...
Výsevy a množenie kaktusov a sukulentov - rady, návody, postupy....
Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Výsevy - jihoamerické Opuntia (Tephrocactus, Maihuenia ...)

Příspěvekod Petr z Čech » 01 led 2008, 12:00

Příjemné překvapení na Nový rok mne dnes čekalo, to že kaktusy rostou a klíčí v kultivačních podmínkách po celý rok není nic nového, avšak to, že mi zrovna dnes vyleze můj první, no a zatím samozřejmě jediný, Tephrocactus, mne mile překvapilo. Klíček vylezl v sekci s letním výsevem Tephrocactus berteri, resp. nově Cumulopuntia sphaerica, bohužel bez údaje o sběru. Tento výsev byl několik dní a nocí v chladnu za oknem, což si myslím mohlo být motivující. Tím se opět rozšířila moje malá chilská sbírká kaktusů. Uvítám zde jakékoli postřehy s pěstováním tohoto či podobných rodů neb to vypadá, že tyto nikdy nebudou klíčit na povel.

Obr.: Určitě již několik dní starý semenáček (až dnes jsem ho zaregistroval), naprosto miniaturních rozměrů.

Obrázek

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 32 krát
Obdržel poděkování: 137 krát

Výsevy juhoamerické opuntie.

Příspěvekod Robert » 02 led 2008, 11:07

Výsevy juhoamerických opuncií sú asi vždy trochu lotéria. Osobne som mal najlepšie úspechy s výsevmi klasických tephrocactusov, t.j. alexanderii, aoracanthus atď. Majú veľké semená a dajú sa ľahko mechanicky narušiť. Klíčili najlepšie v teplom prostredí po predchádzajúcom dostatočnom naboptnaní, v zime v kultivátore alebo v letnom období pri prirodzenom teple. Celkom uspokojivo vyklíčili aj rôzne formy M. darwinii. Cumulopuntie a iné Maihuenopsis majú väčšinou relatívne malé a extrémne tvrdé semená, u nich som semená neskarifikoval, sem tam sa objavil semenáčik, väčšinou v rôznych časových obdobiach. Treba mať trpezlivosť, dokličujú aj viac rokov, dokonca mi dokličovali semena zachytené na semenáčoch po prepikírovaní. Vzhľadom k veľkosti a tvrdosti semien vyžaduju ku kličeniu dostatok vody a oplatí sa dokličovať aj viac krát po sebe. Treba sa tiež asi trafiť do vhodného obdobia na klíčenie. Nikdy som neexperimentoval s pôsobením chladu, neviem, či má vplyv na klíčivosť, verím skôr dusnému letnému počasiu s nízkym atmosferickým tlakom a dostatkom vody. Ak sú výsevy v dostatočne hrubom substráte skúsil som so slušným výsledkom ako závlahu aj letnú búrku - veď sú to v konečnom dôsledku "len" opuncie.

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Filord » 02 led 2008, 12:48

Presne ako píše Robert, je to aj o lotérii, M. darwinii fakt klíčia asi najlepšie:
Nejaké foto - kvalita je mizerná, fotené vtedy 2 MPix fotákom:

Tu sú Maihueniopsis darwinii z dvoch lokalít, ktoré som vysieval v máji 2006, klíčivosť bola 80 percent, s tým, že neskôr ešte nejaké doklíčili. Zaujímavosťou je, že veľa semenáčov malo tri klíčne listy.

Druhý obrázok sú výsevy pravých Tephrocactusov:
prvý - T. geometricus - vyklíčil mi iba jeden z 8 semien, 2. a 3. bezostné formy T. articulatus - z 2 porcií po 10 semien vyklíčili 2 - z každej lokality po jednom kúsku.
Každopádne, čo som si všimol, semená treba zakryť 2 - 5 mm vrstvou substrátu, nevadí aj hlbšie - teploty pri ktorých klíčili najlepšie: M. darwinii, 25-30 stupňov, Tephrocactusy, 30 - 35 stupňov. Tiež som si všimol lepší rast a zdravie semenáčov, aj lepšiu klíčivosť, ak boli vysiate priamo do výživnej zmesi - záhradná zemina, záhradnícky substrát + minerálna zložka, alebo do minerálneho substrátu už s pridaným hnojivom. S Cumulopuntia boliviana a Austrocylindropuntia lagopa som nemal šťastie, nevyklíčilo nič ani po dvoch rokoch experimentov.

Michal

Příspěvekod Michal » 14 kvě 2008, 15:20

Mám dojem, že sa to spomínalo v Pavlíčkových Internetovýn novinách, ale návody na pestovanie pre juhoamerické opuncie sú na www.opuntiadelsur.de. Stránka je v nemčine i angličtine, ale pôvodná (nemecká) verzia je lepšia.

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 32 krát
Obdržel poděkování: 137 krát

Tephro

Příspěvekod Robert » 16 kvě 2008, 09:01

rastliny mám umiestnené vonku, ale pod krytom z fólie pred dažďom. Juhoamerické opuncie nie sú podľa mňa to isté čo mrazuvzdorné severoamerické opuncie. Chcú aj cez vegetáciu suchšie prostredie, moje dostali zatiaľ vodu len ochutnať. Pod krytom vyzerajú aj estetickejšie. P.rugosa je starší, asi neplatný názov, ale nikto sa u mňa v zbierke nemá k tomu, aby ho prepísal.

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Filord » 25 kvě 2008, 14:25

-ďalší "opuncioid", ktorý kvitne je Pterocactus valentinii:
Obrázek
Obrázek

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Filord » 13 čer 2008, 20:32

tak tu sú tie obrázky nejakých kvitnúcich juhoamerických opuntií:
Obrázek
m. glomerata
Obrázek
p. meglioli

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Filord » 13 srp 2008, 18:30

Mne P. bonnieae rozkvitla až teraz, kvet je viac biely ako pri predchádzajúcej Robertovej rastlinke.
Obrázek

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Maihuenia poeppigii

Příspěvekod Petr z Čech » 23 říj 2008, 18:21

získal jsem ještě teď před zimou pro mne větší množství semen tohoto druhu (jde o letošní sběr od oficiálního distributora přímo z Chile), máte nějaké typy jak na tato semena (míněno jak klíčí nejlépe, za jakých teplot, pod zemí apod. každý postřeh uvítám)...má čerstvost u tohoto chladnovzdorného napůl opunciovitého rodu kladný vliv, nebo budou muset jako mnohé opuncie projít nějakým procesem zrání? Vizuálně mi však příjdou dost odlišná, než semena běžných či jiných opuncií (však taky mezi opunciovité vlastně ani nepatří), díky. :arrow:

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 32 krát
Obdržel poděkování: 137 krát

Výsev Maihuenia

Příspěvekod Robert » 03 lis 2008, 10:38

Vysieval som tento rod (konkretne patagonicu) tuto jar. Dve porcie z dvoch rôznych nálezísk. Semena som vysieval ako tefrokaktusy, t.j. klasický výsevný substrát, semená som po vysiatí zakryl vrstvičkou hrubého štrku. Vyklíčila len jedna porcia, celkom slušne, mojou chybou som však o semenáče až na jeden kus prišiel (začal som neskoro vetrať) mal som ich vysiať voľne bez krytu. Podľa mňa potrebujú podobne ako juhoamerické opuncie ku klíčeniu dostatok vody a po vyklíčení hneď čerstvý vzduch. Pokusim sa o doklíčenie na budúci rok.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 03 lis 2008, 12:34

díky za příspěvek, s tím čerstvým vzduchem po vyklíčení (větrání) to může být správná cesta, na ss jsem dostal také jednu zkušenost, kde si autor stěžoval, že mu semenáčky do 3 dnů po slušném vyklíčení podlehly nějaké houbě (určitě by mne zajímala ještě teplota pro klíčení)...a prováděl jsi nějakou přípravu semen před výsevem? Mám na mysli stratifikaci či skarifikaci. Já ta svá nyní zkouším podchlazovat, po krátkodobé stratifikaci u jiných jihoamerických opuncií, která neměla v podstatě žádný pozitivně urychlující efekt, zkouším několikatýdenní, pro tato jsem zvolil plán na 7 týdnů - konstantní teplotu +5 st.C, s několika nočními mrazy na -14 st.C, s následným denním rozmrzáním opět na +5 st.C (víc o tom zda-li to k něčemu bylo pak popíšu v Blogu), přesto zatím ještě přemýšlím nad tím na kolik nastavit teplotu pro klíčení, logicky se mi nabízí teplota +15 až +20 st.C jako chladnoklíčivé, ale jelikož to jsou skoro opuncie tak mohou klíčit i v létě za vyšších teplot (to ale právě nevím, proto mne zajímá při jaké teplotě Ti začala klíčit) :arrow:

Uživatelský avatar
Robert
Příspěvky: 216
Registrován: 14 led 2010, 14:09
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 32 krát
Obdržel poděkování: 137 krát

Podmienky pri výseve

Příspěvekod Robert » 03 lis 2008, 15:07

Vysieval som v máji na zasklenej verande pod zatienením. Pri slnečnom počasí sa teplota určite dostávala nad 25 stupňov, v noci výrazne klesla. Spoločne som vysieval aj rebucie, kličili tiež celkom pekne. Semená som nijako neupravoval. Myslím, že teplotne štandartné podmienky, stačili aj mexickým agávam. Skôr je asi dôležitá dostatočná zrelosť semien, na správne obdobie pre klíčenie si sami počkajú. U týchto rastlín je to často ako v lotérií.

Miroslav
Příspěvky: 333
Registrován: 11 pro 2008, 22:20
Bydliště: Trenčín
 poděkoval: 68 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Maihuenia poeppigii

Příspěvekod Miroslav » 03 lis 2008, 21:12

Vysieval som maihueniu tento rok v druhej polovici júla.Mal som 10 semien Maihuenia patagonica,Malarque,Mendoza od Stevena Bracka.Skarifikoval som ich bez akýchkolvek predošlých úprav,tak,že som odlúpil celé hilum. Vysiate boli na povrch substrátu a mierne zatlačené.Substrát vápencový z kameňolomu,od prachu až po kamienky s malým obsahom ílu.Zakryté flašou od minerálky,štuplík som zahodil. Polial som tak, že v miske stála voda. Bez fungicídu. Vyklíčilo 8 rastlín 2 uhynuli 6 je životaschopných,vysoké min.3 cm.Už majú tŕne.Odfotím a ak to zvládnem dám i fotku.
Obrázek

Miroslav
Příspěvky: 333
Registrován: 11 pro 2008, 22:20
Bydliště: Trenčín
 poděkoval: 68 krát
Obdržel poděkování: 108 krát

Příspěvekod Miroslav » 16 pro 2008, 22:32

Zopár rastlín z dávnejšieho výsevu. Zimu prežívajú v nevykurovanom skleníku,alebo na balkóne.Keď zimovali na balkóne boli aj trocha zasnežené.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 29 pro 2008, 18:40

myslím, že jsem našel to co jsem hledal...zatím to pracovně nazývám částečná sukulence na chylokaulu (což dost možná je evoluční prvostupeň sukulence, která se později mnohem více rozvinula u vývojově mladších kaktusů)

Období před vznikem epikotylu: (u kaktusů několik dní až týdnů)
1. nesukulentní rostlina nemá v této fázi vývoje jiné možnosti získávání energie pro růst, než-li ze zásob ze semene či příjmem látek (přes kořeny), záření apod. z vnějšího prostředí, tudíž pokud ji tyto zdroje vezmeme (př.vystavíme ji po nějakou dobu suchu, ona tyto zdroje spotřebuje), tak s největší pravděpodobností následně uschne, zajde (všechny kaktusy a to bez výjimky jsou však již v této, často velmi rané fázi vývoje sukulentní na úrovni stonku (chylokaulu=sukulentní stonek), pouze se liší stupněm vývojové úrovně sukulence)

Vůbec mi zpočátku nebylo jasné jak je to u Pereskií, které se řadí na začátek kaktusové rodiny a nemají na první pohled výrazně sukulentní stonky, resp. mluví se zde o částečné až žádné sukulenci, kořenovou sukulenci Pereskií zatím neberu na zřetel, neboť ta, stejně jako u jiných kaktusů, vzniká až mnohem déle a její význam je až pro starší rostliny. Přesto i tak Pereskia hravě zvládá několikatýdenní období sucha ve věku již jen několika málo dnů až týdnů po vyklíčení, tedy ještě v době kdy nemá vytvořený ani epikotyl, děložní lístky jsou vesměs také nesukulentní, kořenový systém v tomto věku není významně odlišný od jiných nesukulentních rostlin.

2. pokud tomu tak je musí být sukulence u Pereskií schovaná ve stoncích (zde ještě hypokotylu, tedy článku podděložním), ono je to tak slabé, že to zpočátku není ani vidět (viz starší foto zpočátku zcela zeleného hypokotylu), kór když ještě člověk má pro srovnání sukulence v hlavě jen ty tlusté semenáče "běžných" typů kaktusů, přesto po 6 týdnech růstu (stále se ještě nezačal vyvíjet epikotyl) se jednotlivé části hypokotylu i u Pereskia vyprofilovaly, Pereskia tedy na rozdíl od podčeledí opunciovitých (na celém hypokotylu je nízká sukulence, děložní lístky jsou pak vysoce sukulentní) a kaktusovitých (vysoká sukulence jak u hypokotylu(až na pár výjimek) tak děložních lístků) vytváří rozdělený hypokotyl z pohledu sukulence, spodní část je širší (na obrázku je velký kontrast vůči slabému kořenu), tato silnější část je dle mne sukulentní, později mění barviva; naproti tomu horní část hypokotylu, přecházející v nesukulentní děložní lístky, je užší, dle mne nesukulentní a i podle jejího zelenavého zabarvení je zřejmé, že přebírá více funkci získávání energie fotosyntézou přes chlorofyl. Přesto ikdyž je u Pereskia sukulentní pouze spodní část hypokotylu, tato zcela dostatečně plní funkci zásobní a umožní mladé rostlince přežít období sucha - jde tedy nejspíše o nejnižší stupeň sukulence, jaký u kaktusů existuje.

Obrázek


Zpět na „Výsevy a množení - Výsevy a množenie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti