Kaktusy - popis, variabilita a systematika

petrcactus

PEČLIVÁ EVIDENCE GEOGRAFICKÝCH ÚDAJU O TAXONECH V KULTUŘE

Příspěvekod petrcactus » 30 říj 2007, 16:53

PEČLIVÁ EVIDENCE GEOGRAFICKÝCH ÚDAJU O TAXONECH V KULTUŘE aneb něco o jediném skutečném způsobu záchrany
( autentičnosti ) kaktusů a sukulentů ve sbírkách ......
Nyní ale nejdříve začnu úplně z opačného konce , neboť si neodpustím jednu starou kaktusářskou pravdu na úvod , která spočívá v pro někoho tvrdém , ale upřímném konstatování , že ten , kdo nepoznal kouzlo a umění výsevů a nevypiplal ze semínka dospělou rostlinu , se nemůže považovat za pravého odborníka - kaktusáře . Asi jsem si tímto ortelem popudil hodně milovníků , obdivovatelů exotické flóry , „teoretických vědátorů „ , prostě , nemohu vůbec jinak ....

Nejdříve musíme přece vědět, jak například vzniká ono klíčivé semínko a také jakým způsobem využít tento dar přírody k jeho proměně v plodící , dospělou rostlinu , která zajišťuje další reprodukci taxonu . Právě mezi oběma protipóly je ta pravá ořechová , často letitá - „ kaktusář – d - řina „ , která nás vtáhne do tajů např. anatomie rostliny , otázky vhodné volby substrátů , techniky výsevů a roubování , přesazování , zavlažování , ale také pozorování variability a taktéž neustálé vylepšování pěstebních podmínek na základě předchozích dobrých , či špatných zkušeností , jen tato ryzí praxe nám odpoví na mnoho otázek úzce spojených s pochopením života kaktusů a pak je na místě onen vznešený titul – „ kaktusář „ .

Zvládnutím „abecedy kaktusáře „ je prvotním předpokladem pro dobrý rozvoj naší záliby , vždyť pěstitelé – praktici mají lví podíl na uchování vzácného genofondu v našich sbírkách a je bohudík o čem stále diskutovat na schůzích , sympóziích či ve skleníku . Ale dalším faktorem , bohužel často opomíjeným , díky v minulosti omezeným možnostem a k nesmírné škodě , je poznání a vědomosti o námi pěstovaných rostlinách v kultuře . Je velmi smutné až tragické , že původ rostlin je považován často za určitý nadstandart ještě i v současnosti , zřejmě pramenící ze sebeuspokojení , potřeby jen pěstovat , obdivovat krásu rostlin , ale nic víc . Tímto přístupem došlo během mnoha let k propěstování kultivarů,kde se neustále hledal ten správný tvar a vzhled a pochopitelně následně docházelo k další distribuci taxonů , na hony vzdálených vlastnostem jejich prarodičů v přírodě . Velmi markantní je tato situace např. u rodu Astrophytum . Vše odlišné od „ vykonstruovaného „
bylo považováno za hybridy a zavrhováno . Je často až komické , s jakou velkou hrdostí někteří pěstitelé hýčkají rostliny, prý originálně pocházející od A.V.Friče nebo Z.Fleischera aj., a tvrdí ,
že jedině ony jsou ty správné , aniž by vůbec tušili , kde je udán jejich skutečný výskyt v přírodě , v jaké nadmořské výšce rostou a neznají rozsah jejich variability , eventuelně ke kterému taxonu plynule přecházejí apod. , to je už nad rámec jejich chápání a oni to vůbec nikdy ke svému pěstování vůbec nepotřebovali a často ani neví , co je to jmenovka ....

Díky současné době ( naše generace je na tom , uznávám , nesrovnatelně lépe ) , kdy je nabízen kvalitní autentický ,dokonale evidovaný materiál a možnosti studia díky přednáškám z nalezišť a četným sympóziím , věnovaným problematice taxonů v přírodních podmínkách , je tento výše uvedený přístup k poznání a studiu rostlin dvojnásobně tragický i s ohledem na celosvětové působení „pseudoochranářů“ přírody , kteří pomalu uzavírají všechny „ventily“ k vědomostem , rostlinám a semenům autentického původu .Pak už nezbude nic jiného , než využití všech znalostí a údajů z pečlivě evidovaných kulturních rostlin a to už se zase pomalu dostáváme na začátek....
Na závěr důsledně apeluji , aby vznešený titul „ kaktusář „ nebyl jen známkou excelentního zvládnutí celé „ kaktusářské abecedy „ , ale i nutně doprovázen důkladnými znalostmi , studiem a evidencí geografických údajů o našich rostlinách s ohledem k dalším generacím budoucích kaktusářů , aby se jim vedlo lépe a nedoplatili na zavádějící lhostejnost a sebeuspokojení..... .

David ?.

Polní (a jiná) čísla

Příspěvekod David ?. » 08 kvě 2008, 18:54

O tzv. polních číslech, sběrových číslech, atd. se poměrně často mluví, ov?em nikde nejsou tyto pojmy pořádně vysvětleny. Asi není co vysvětlovat, ale já například mám v těchto "nesmyslných písmenkách a číslech" poměrně zmatek. V?dy se sna?ím na jmenovce v?echny údaje zachovat, ale pořádně nerozumím, co mi vlastně sdělují. Sb 305 bude nejspí? sběr č. 305, SLP bude San Luis Potosí, ale ta ostatní "změ? čísel a písmen" ? Byl bych rád, kdyby tu ti, co se v těchto údajích vyznají napsali nějaké vysvětlení pro nezasvěcené. Mo?ná nevíte, co přesně po vás chci- řeknu to tedy jednodu?e: Podívejte se na va?e jmenovky u rostlin a ka?dou zkratku nebo číslo, kterou uvidíte zde vysvětlete :lol: :) Předem děkuji i za ostatní, kterým tyto zkratky také vrtají hlavou (jestli někdo takový kromě mě tedy je :D ).

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 982
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 92 krát
Obdržel poděkování: 124 krát

Příspěvekod jezour » 08 kvě 2008, 19:52

Napsal bych to spí? takhle: SB 305, SLP - SB = Steve Brack; 305 = číslo sběru (ty jdou dohledat, vět?inou u? je rostlina určená, je tam ale stanovi?tě, odkud pochází); SLP je v tomto případě opravdu San Luis Potosí.

Ty čísla jdou zjistit třeba zde: http://ralph.cs.cf.ac.uk/cacti/fieldno.html (odkaz sem dal petr 21)
-- Administrátor --

Judita

Příspěvekod Judita » 08 kvě 2008, 20:08

Není to tak slo?ité, jak by to mohlo vypadat. V 90% jsou písmena zkratkou jména sběratele, kt tu populaci objevil. Jsou psána velkými tiskacími písmeny. V tvém případě to odhaduji na Steven Brack. Čísla jsou pořadová v "deníčku" toho kterého sběratele. Někdy za tím konkrétním sběrem mů?e být uveden třeba stát, nebo jeho "kraj". V tvém případě skutečně San Luis Potosí. Klidně opi? ty nesrozumitelné kombinace a dej je sem. Rádi ti pomů?eme. Schválně i se jménem rostliny. Kolikrát je z toho pěkný hlavolam. Sběrové číslo patří jiné kytce a naopak, překlepy v katalozích jsou časté. Nejčastěji se setká? asi s FR= Friedrich Ritter, WR = Walter Rausch a L = A.B. Lau.

petr 21
Příspěvky: 109
Registrován: 20 kvě 2007, 17:05
Bydliště: Havlíčkův Brod
 poděkoval: 10 krát

Příspěvekod petr 21 » 09 kvě 2008, 07:41

Dále mů?e být za zběrovým číslem i nadmořská vý?ka, kde byla rostlina nalezena .

Standa
Příspěvky: 122
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Obdržel poděkování: 8 krát

Příspěvekod Standa » 09 kvě 2008, 11:21

Ahoj, chtěl bych k polním, sběrovým či studijním číslům říct, ?e by podle nich měly být dohledatelné doplňkové informace o nalezi?ti. To se ov?em neděje. K informacím o celé řadě sběrových čísel se nedá dostat, nebo jsou prakticky bezcenné, např. údaj o výskytu "SLP" - stačí se podívat na mapu a víte o kolik km2 se jedná a u? vůbec se nic nedozvite o podmínkách na nalezi?ti. "SLP" při své rozloze obsahuje obrovské mno?ství mo?ností, biotopů či geologických podlo?í atd.. Celá řada nalezi?? byla z různých důvodů utajována, či dokonce byly přímo udávány nesprávné údaje. I kdy? je u sběrového čísla udána podrobněj?í lokalizace, je?tě není vyhráno. U nás je ka?dá Lhota od dob Marie Terezie, či je?tě dříve, doplněna o dal?í název, aby byla jedinečná(např. Písková či jiná). V Mexiku a ostatních oblastech výskytu na?ich pichlavých miláčků (mimo USA a asi Chile) toto neplatí. Vyskytují se zde stejné názvy oblastí i dokonce řek. Z toho vyplývá, ?e jediný relevantní údaj jsou souřadnice GPS - ty jsou v?ak málokdy k dispozici - z různých důvodů, vět?inou konkurenčních. Dále při nálezu daného kaktusu na nalezi?ti je označen např. pouze "sp.", proto?e zrovna na potvoru nekvetl a teprve později je mu po diskuzích přiřazeno odpovídající druhové jméno.
O problému studijních čísel by se dalo diskutovat velmi, velmi dlouho.
Přeji hezký den

David ?.

Příspěvekod David ?. » 10 kvě 2008, 11:08

Tak koukám, ?e k tomuto tématu má ka?dý co říct. Děkuji za objasnění i za zasvěcení do problematiky. Časem sem dám třeba i ty určitá čísla z mých jmenovek :wink: Jedno bych moh přihodit hned: Gymnocalycium catamarcense v. schmiedianum STO 60 - nevím, jestli se nejedná např. jen o označení výsevu, nebo tak... Kaktus mám od p. Pavlíčka. Patří k mím oblíbeným Gymnocalyciím, přesto ?e jsem ho je?tě neviděl kvéct (má průměr asi čtyři cm).

David ?.

Příspěvekod David ?. » 10 kvě 2008, 18:38

Tak to skoro lituji, ?e jsem to sem napsal :roll: :cry: ...ne samozřejmě si dělám legraci. Děkuji za to, ?e sis na?el chvíli času, zkusím o G. catamarcense najít něco víc a případně si třeba připí?u ke kaktusu nějakou poznámku ?e něco nesedí (vedu si takový "seznam" mých kaktusů i s radami k pěstování atd.- je teprve v začátcích, ale snad se do toho někdy víc pustim a dodělam to). Kdybych byl u? opravdu v koncích, napí?u panu Pavlíčkovi o radu, a? třeba budu něco objednávat. A je?tě něco- STO jsou tedy něčí iniciály jako to bylo u SB? Proto?e kdyby to byla oblast, mohl by ve stejné lokalitě růst i G. catamarcense (teda mo?ná- jen typuji).

Judita

Příspěvekod Judita » 12 kvě 2008, 22:11

A? je to se sběrovými, či polními, čísly jakkoli, dávají určitou představu o tom, jakou populaci či ekotyp máme ve sbírce. Některé druhy mají opravdu značné areály výskytu a v rámci nich se rostliny li?í třeba od severu k jihu třeba otrněním, ale ty rozdíly nemají takovou hodnotu, aby se podle nich dal popsat třeba poddruh. Pro kaktusáře je to rozhodně usnadnění. Kdy? někdo nezačne podvádět a nepřipí?e si do katalogu ke starým kulturním rostlinám sběrová čísla, aby to lépe prodal. To je u? ale jiná kapitola.

Standa
Příspěvky: 122
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Obdržel poděkování: 8 krát

Příspěvekod Standa » 13 kvě 2008, 07:24

Jen?e připojit svá studijní čísla je mo?né. Pokud jsem obeznámen s poměry na dané lokalitě a pokud jsem zakoupil od někoho semena, o kterých jsem (v dobré víře) přesvědčen, ?e pocházejí z této lokality a původní majitel svá čísla nepřipojil, mohu to udělat já. Například kolega byl v USA. O kaktusy se nezajímá, přesto si přivezl trochu semen Ferrocactusů (podle fotografií). Lokalitu mi popsal, semena (cca 8 let stará) mi dal. V zásadě bych mohl k vypěstovaným semenáčkům připojit své studijní číslo.

Judita

Příspěvekod Judita » 15 kvě 2008, 23:02

Tu mo?nost ti nikdo nebere. Ov?em elegantněj?í způsob by byl, dát na jmenovku zkratku IS=importní semena, a za tím uvést lokalitu. Se v?emi podrobnostmi, které zná?. V tomto případě třeba nadmořskou vý?ku a nejni??í teplotu, která v tom místě průměrně bývá. Co? je u rostlin z USA docela zajímavá informace. Tedy pokuď nejsou z jihu Kalifornie.

DuffyMuffy
Příspěvky: 17
Registrován: 23 bře 2008, 05:03
Bydliště: Bedihošť okr. Prostějov
Obdržel poděkování: 4 krát
Kontaktovat uživatele:

Polní čísla

Příspěvekod DuffyMuffy » 01 čer 2008, 00:44

Ahoj, ve vyhledávači nejsou mlad?í sběratelé jako například:
Coryphantha vogtheriana PC 87, Armadillo, SLP
Denmosa rhodacantha MS 26

nebo mám kaktus, který pan Pavlíče distribuje jako
Echinocactus ingens PP 508, El Ňuněz, SLP
a v kolektoru je pod názvem Echinocactus platyacanthus
Locality: 5km before El Nunez, San Luis Potosi, Mexico. Po telefonickém dotazu panu Pavlíčkovi mi sdělil, ?e tyto druhy nerozli?uje. Je to tedy u různých zdrojů pod jiným druhovým jménem a jak se v tom má chudák kaktusář začátečník vyznat. Ahoj.

Standa
Příspěvky: 122
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Obdržel poděkování: 8 krát

Příspěvekod Standa » 02 čer 2008, 07:40

Ahoj, sběrová čísla PC - je p. Petr Česal a jeho aktualizovaný seznam sběrových čísel najde? na stránkách plzeňského kaktusářského klubu. Musím s uznáním říct, ?e jeho čísla jsou alespoň k dispozici. Letos jsem si u p. Pavlíčka objednal mimo jiné Ancistrocactus scheeri PP 516. V kolektoru v?ak je pod PP 516 Ancistrocactus sp. a také Thelocactus bicolor. Byl jsem upozorněn, ?e za číslem je je?te písmeno, které je rozli?ující. Ancistrocactus scheeri PP 516 mi v?ak p. Pavlíček neposlal - asi semena do?la.

PETER

Trny nebo ostny?

Příspěvekod PETER » 28 črc 2008, 15:37

tak dám všem pro některé zapeklitou otázku: mají kaktusy trny nebo ostny?

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 28 črc 2008, 15:58

...ale navážu na něco těžšího, na snímku jsou mé 1-no roční semenáče druhu Armatocereus matucanensis (největší semenáč má již nyní rovných 5 cm výšku - rychlost růstu je značná), v jakém stáří v měsících si myslíte, že začne tvořit "zaškrcením" oddělený druhý článek?
(já to nevím, proto si typněte)

Obrázek


Zpět na „Systematika - Systematika“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti