Kaktusy - popis, variabilita a systematika

Petr K.
Příspěvky: 118
Registrován: 14 říj 2008, 12:35
Bydliště: Praha

Příspěvekod Petr K. » 12 bře 2010, 07:14

O.K., ta rostlina z obrázku by mne taky zajímala.

Tady jsou T. terschecki z botanický v Liberci. Sice jiný ale příbuzný druh, výška byla asi 4 metry. Musejí růst hodně rychle, jsou však v teplém vlhkém skleníku.

V tý Bolívii byla jedna známá vloni v červenci, původně si mysleli, že tam bude teplo. Tak jsem je radši varoval, ať si vezmou teplý oblečení. Když se vrátili, moc jsem se toho z nich o počasí nedostal, jen to že byla zima před kterou se nedá schovat. Netopí se ani v domech a když je pod mrakem, je zima i ve dne. Jako na potvoru jim zrovna přišlo surazo - vítr z Antarktidy.

- v přírodě je asi hodně rozdílný klima oproti skleníkům, tedy i pomalejší růst.

Přesto odhady rychlosti růstu podle menších jedinců mohou být nepřesný, menší jedinci rostou pomaleji. U karnegií se uvádí, že růst u semenáčů a menších jedinců je velice pomalý. Větší jedinci rostou rychleji. Je to logický - mají mnohem větší asimilační plochu. Třeba je to podobný i u pasakán a ty odhady vycházejí z rychlosti růstu menších exemplářů - dají se snáze změřit.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 12 bře 2010, 08:54

...srovnávat různé, ikdyž třeba rodově příbuzné, druhy z pohledu velikosti/věku nejde (vždy je to pouze orientační a nutno přičíst či odečíst vliv podmínek ve kterých rostliny rostly), ono totiž nelze srovnávat ani jednotlivé kusy stejného druhu, před časem jsem tu již zveřejnil porovnání růstu 2 saguár v blízkých NP, ale v různých klimatických pásech, v pohledu celého období života rostlin jsou i na těchto hodně blízko sebe místech významné rozdíly:

Obrázek

stejně tomu bude určitě i u pasakán, lokalita kde rostliny rostou hodně ovlivní jak velké budou, rostliny z kultury pak už s těmito nelze srovnávat vůbec neb jsou všechny do jedné urychlené, např. přírodní saguáro kvete přibližně v 60-ti letech, v kultuře se uvádí věk (částečně je vidět i u rostlin v přírodě na vlhčích oblastech) již v 30-ti letech...pokud jde pak o velikost rostlin, zejména cereusů, v Arizoně není problém ve městě vidět kde co vysoké 4-5 metrů, a nejsou to staré výsadby, prostě mnoho cereusů (vč. trichocereusů) pokud budeme zalívat poroste dost rychle (je to sice přírodně nepřirozené, jenže ty rostliny vypadají zcela přirozeně a bývají mnohdy i větší než jejich přírodní obrazy, které takové podmínky neměly)...pro kaktus velký je velmi důležitý volný kořenový prostor, tzn. aby se mohl plně rozvinout a pokud dodáme vodu a živiny uděláme obra za několik málo desetiletí...obří kaktusy jsou dneska běžné všude, kde se zasadily v subtropickém klimatu - často BZ s celoročním teplým klimatem (tedy v BZ na Kanárech, Monaku, ale třeba i jihoamerické či nepůvodní druhy v Arizoně (viz foto), ve Phoenixu jelikož je to vlastně město na poušti pak nedá ani moc práce najít vzrostlé jedince (krom saguár, které jsou běžné i jiné cereusy zde nepůvodní, sem druhově introdukované velkých rozměrů)...jejich věk jim rozhodně neupírám, ale je mnohem nižší než u stejně vzrostlých exemplářů v přírodě 8) :arrow:

Obrázek

...odhady rychlosti růstu podle menších jedinců mohou být nepřesný...


...toto záleží na tom čím, kým je věk a získaná (publikovaná) data podložený, spousta BZ (ale i výzkumníků v NP) dnes již dělá vcelku seriozní statistiky a výzkumy, však odtud získáváme těch trochu dat, která čas od času zveřejní...

Petr K.
Příspěvky: 118
Registrován: 14 říj 2008, 12:35
Bydliště: Praha

Příspěvekod Petr K. » 12 bře 2010, 09:47

I když nejsou tak starý, jsou to už pěkný stromy na fotce. Hned bych bral takový na zahradu - ovšem kdyby trichocereusy vydržely naše klima.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 12 bře 2010, 10:42

...jo, a o tom to přesně je, kdy? bys měl doma subtropické podmínky, tak by Tvá zahrada mohla vypadat třeba takhle, k čemu jablka, kdy? si mů?e? natrhat plody z "kaktusovníku", jaký je to obrovský rozdíl kdy? si u nás lidi kupují mrňavé monstrózní peruánce či microdasky z pěstíren, kterým věnují leta péče a lásky a nakonec, kdy? dopěstují 1/2 metrové exempláře či snad i microdaska vykvete (ve svých omezených podmínkách, kde jen zima zabere skoro 1/2 roku) tak je pova?ují za pěkný kousek sbírky, za tu samou dobu, resp. mo?ná i mnohem dříve na subtropické zahradě (nejspí? nekaktusáře v na?em pojetí) vyroste toto (i ta studna je stejný kýč jak imitace studen mnohých na?ich chalupářů :D ).

Obrázek

...no a jak man?elka tohoto osadníka doká?e zacouvat do jeho gará?e, no to u? rozum nebere, přitom ani ty "malé" feráky či letitá saguara nevykazují známky kolize (krom útoků datlů, kteří je rádi dutají), kaktusy jsou prostě pro obyvatele Ameriky stejnou bě?nou součástí jako pro nás stromy, oni je taky sází a přesazují a mají rádi jako my tu na?í zeleň, akorát to dělají jako bě?ní "zahradníci" (skleníky tam nenajdeme). 8)

Obrázek

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 12 bře 2010, 15:43

Máte - li na mysli tu pasakánu, tak té bylo v r. 2004 asi 20 let. Ale je v květináči, tedy trpí silně podvýživou. Je to vidět třeba na tom, jak je tenká. Zhruba v tamtom roce jsem si to začal uvědomovat a zkusil ji přihnojit, takže letos je už vyšší než já, aniž bych ji přesadil, a bohužel jen nahoře, o dost tlustší, takže tam už se začíná podobat mizerným rostlinkám v přírodě.
I v přírodě jsou podvyživené rostliny, ale ty se zpravidla nedožívají plného věku, natož velikosti.
Pro kaktusy na Isla de Pescaderos nastala asi nějvětší změna vyschnutím jezera a vznikem dnešního Salar de Uyuni. Skoro bych řekl, že dokud to bylo jezero, tak netrpěly ani suchem ani jinak.
Určovat věk kaktusů podle rychlosti růstu je skutečně zoufalé a pokud nemám třeba měření růstu v daném místě za sto let, tak i pošetilé. A přenášet to na jiné místo je hloupost. Během mých výletů jsem např. pozoroval, že rychlost růstu pasakan je až 30 cm za rok, ale taky někde nula. Týká se to rostlin na které dosáhnu, větší někde rostou ještě rychleji.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 12 bře 2010, 17:33

:) takže to ukazuje také na to, že lidskou péčí hmotu pasakán během několika desetiletí také dokážeme notně popohnat (kaktusy jsou prostě růstově nepravidelné v závislosti na podmínkách)...s oblastí Salar de Uyuni je to ale na hodně dlouhé počty, jen z veřejných dat: původní prehistorické jezero Minchin pochází z pleistocénu, bylo zde již tedy před 40.000 lety, za dalších 10.000 let se významně odpařilo a pokračovalo v tom až do dnes a rozdělilo se na 2 menší jezera a 2 solné pláně (Salar de Coipasa a právě Salar de Uyuni)...dá se tedy usuzovat (podle geologů, kteří to asi měří podle vrstev soli), že proces vysychání zde neustále probíhá již 30.000 let, tudíž ikdyby tyhle pasakány byly staré pouhých 1.200 let po celé toto období by nemusely poznat bohatší vodní režim (ale jestli tam někdy za těch posledních 1.000 let třeba jen krátkodobě pršelo - což by kaktusům umožnilo krátkodobý rychlejší růst na to možná neodpovědí ani ti geologové, odtud ovšem ta úvaha o dlouhotrvajícím suchu v této oblasti, která nejspíš vedla ty lidi, kteří tyto pasakany otypovali na tento věk a označili za nejstarší kaktusy - jasně, že jsou to jen hypotézy)... :arrow:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 13 bře 2010, 13:05

Je třeba říci, že okolo těchto salárů je vždy specifické klima s velmi nízkou vzdušnou vlhkostí...jak je známo, sůl (převažuje normální chlorid sodný) je hygrospická, tedy pohlcuje vlhkost z okolí...a na té puně na hranicích Chile, Argentiny a Bolívie je opravdu sucho téměř pořád. Z těchto specifických podmínek pak vyplývá, že růst bude umocňován (záporně) i nedostatkem rosy nad ránem, která se i v pouštích vyskytuje, která bude jinde trochu vyvažovat nedostatek přímých dešťových srážek.
Na obrázku je pasakána nad Salinas Grandes (před San Antonio de los Cobres), kde se i dnes sůl těží...a obrázek jsem již na fóru presentoval...

...tedy - je zcela možné, že rostou ještě pomaleji a některý rok neporostou vůbec...ale - na těchto salárech zcela určitě rostou velmi pomalu, prakticky se nemnoží, protože vlhké období může být i jen jednou za několik desítek let...klidně bych věřil, že ty ze Salaru Uyuni mohou těch 1000 let mít! Místní klima je jistě už od poslední doby ledové (vliv byl i na jižní polokouli) relativně stabilní...

Petr K.
Příspěvky: 118
Registrován: 14 říj 2008, 12:35
Bydliště: Praha

Příspěvekod Petr K. » 15 bře 2010, 11:06

Rozdíly v rychlosti růstu tedy vysvětlují ty ohromný kaktusy v zahradách USA, jejichž obrázky sem dal Petr. I když jsou ty zahrady někdy kýč, kaktusy jsou pěkný. U nás si musíme vystačit s plazivými opunciemi. I ty stojí za to, v loni u prostřed léta jsme sklízeli plody z opuntia humifisa - v tom horku sami odpadali a voněli po malinách, ale mnohem silněji. Stačí opálit glochidy zapalovačem a jsou k jídlu.

Nějak mi zatím uniklo, že i u Salinas Grandes u San Antonia rostou Pasakány. To je dobrá zpráva, příští zimu se tam chystám vypravit. Na okolních horách je jich hodně (údolí Guebrada del Toro), v okolí jezera jsem je už také našel na leteckých snímcích.

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 15 bře 2010, 14:51

Jirko, parádní fotka. Na obrázku je krásně vidět, že tahle rostlina má kroužky delších trnů, které odpovídají podzimu. To zmizí oblačnost, poklesne vzdušná vlhkost a zvednou se rozdíly teplot mezi dnem a nocí a rostliny tvoří delší trny jako u nás. Ty kroužky nemusí být nutně každoroční, ale značí roky, kdy kaktus rostl, ovšem tady, bych se skoro vsadil, že léto beze srážek je velice vyjímečné, tedy roste každý rok. Klima v Jižní Americe a zejména v Andách v poslední době až tak stabilní není. Důkazy máme leckdo ve sbírkách, třeba Islaya krainziana nebo severní Pyrrhokaktusy jako saxifragus či aricensis které Ritter sbíral v přírodě a jejichž populace sice stále existují, leč neobsahují živé rostliny. Vyhynuly suchem a stalo se to koncem dvacátého století. Zhruba do 2. sv. války pršelo na severu Chile daleko více a častěji než v padesátých až devadesátých letech. V současné době je zase vody více, ale i některé druhy kaktusů už mají smůlu, nemluvě o letničkách, kterými se živily lamy, které vyšlapaly cesty v pobřežních horách, kde je ještě k vidění jejich trus. I na té pasakáně je vidět, že v poslední době jsou ty kroužky širší. Zde si dovolím upozornit, že pasakány jsou vevnitř dřevěné a tedy se nesesedají.

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41

Příspěvekod mamlas » 15 bře 2010, 15:10

Jo a pasakány se tu vyskytují jenom na kopečkách a ne na dně údolí, je to tu pro ně u? dost vysoko a z toho plynou časté mrazy, a kopečky jsou jednak déle na sluníčku a jednak z nich zima stéká. kromě pasakán tam jsou asi nejlep?í Lobivie ferox co znám a taky Pyrrhocactus umadeave trochu jiné ne? v Qda del Toro. A v salině bývá vlétě voda.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 15 bře 2010, 15:23

Ano, roste ještě kus od S.A. de los Cobres asi ve výšce 3430m a pokud si to pamatuji, tak jich tam moc nebylo...no, chystám se tam také v prosinci... :arrow:

ArtFamous

Příspěvekod ArtFamous » 16 bře 2010, 21:58

Narazil som na zaújímavý web.Je tam prehlad polných čísel rodu Gymnocalycium.
http://www.cactusmineral.wbs.cz/Prehled-rodu-Gymnocalycium.html
Začína to asi v polovici stránky.

Daník
Příspěvky: 10
Registrován: 30 pro 2008, 11:14
Bydliště: Ostrava

Příspěvekod Daník » 06 kvě 2010, 12:24

Mám T. poco což by měl být příbuzný pasacany kolem 30let a t dostal jsem ho jako několikaletý semenáč
a má sotva 35cm na výšku. Pravda, pěstuju ho tvrdě - v létě volně na zahradě

Daník
Příspěvky: 10
Registrován: 30 pro 2008, 11:14
Bydliště: Ostrava

Příspěvekod Daník » 09 kvě 2010, 11:25

to by mi brzo shnil, je to na chalupě na dešti, velký hrnek by pomaleji vysychal :cry:

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 346 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Jiri Kolarik » 10 kvě 2010, 08:27

...to je sice pravda, ale to se dá řešit nenasákavým substrátem (křemenné valounky...). Ve větší nádobě bude růst lépe a mohl by už kvést krásnými červenými květy... :wink: Je jasné, že vysazen ve skleníku volně v parapetu, tak by už kvetl...ale ne každý má ty podmínky... :mrgreen:


Zpět na „Systematika - Systematika“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host