Stránka 10 z 14

Napsal: 10 kvě 2010, 12:51
od mamlas
1. Na obrázku je hezký leč juvenilní Echinopsis atacamensis, syn. Tr. pasacana
2. Poco najdeš spíš pod platným jménem Echinopsis tarijensis
3. Trichocereusy u nás na venku nehnijí v libovolně velkém květináči (ani ty chilské ne), ale v malém ani nerostou. Pozor na vyplavení živin z květináče deštěm, proto je vhodné na povrch země v květníku dát Cererit.
4. Moje pasakana dělá venku cca 10 cm za rok. Uklízím ji mokrou a vlhká je ještě zjara, když jde zase ven. Mezi tím stojí v chodbě v přítmí kromě cca 2 měsíců, kdy dělá vánoční stromeček v obýváku.

Napsal: 10 kvě 2010, 16:25
od Daník
ad 1) díky za určení, vycházel jsem z Encyklopedie kaktusů (Šubík, Kunte), kde jsou u obou zcela stejné fotky
ad 2) Trichocereus - Echinopsis.. (Notocactus - Parodia etc.) ještě že se nomenklaturníci mají čím bavit. Snad mě nikdo nepřekvapí pozdějším zařazením mezi Opuntie :lol:
3) Bohužel jsem se při své sice 30leté leč pouze rekreační kaktusářské praxi přesvědčil, že v beskydském vlhkém chladu shnije cokoli, stejně jako zmrzne mrazuvzdorné, takže tyhle experimenty se snažím omezit na minimum (na druhou stranu díky za místo pro nové kytky
4) nějaké hnojivo dostává a dělá ročně max 1cm. Nedovedu si představit, čím bych ji musel nafutrovat, aby dělala 10cm, taky se obávám, že by podle toho vypadalo otrnění, vyzrání pletiv a potažmo odolnost. Vůbec se poslední dobou snažím kytky pěstovat pomalu a na max slunci, doba, kdy jsem do substrátu mixoval kravský hnůj a pěstoval za 2 roky to co nyní za 10let je fuč - nemám na velké kytky ani místo a největší radost mám, když se podobá tomu, co jsem viděl v přírodě.

Napsal: 10 kvě 2010, 22:06
od Jiri Kolarik
...já si totiž od Milana pořídíl hned 6 semenáčů ze semen, které kdysi posbíral v Argentině...a viděl jsem fotky s krásnými červenými květy...

Stránka se synonymy...

http://www.f-lohmueller.de/botany/gen/e/Echinopsis.htm
http://www.cactuspro.com/encyclo/Echino ... tarijensis
http://www.desert-tropicals.com/Plants/ ... ensis.html

Napsal: 11 kvě 2010, 09:25
od mamlas
Proti hnití kořenů dost pomůže, když velkej květináč je hliněnej, ten pak daleko rychleji vysychá, protože vodu odpařuje celým povrchem. Velkej květináč je od půl kolečka země nahoru. V umělohmotném květináči se může odpařovat voda jen na povrchu země, proto tam po špatných zkušenostech nedávám mulč z oblázků, byť to vypadá pěkně, ale výsledkem je trvale rozbahněný kořenový bal. Tedy s nedostatkem vody rostlina na obrázku rozhodně netrpí, ale uvědom si, že k vyplavení všech dostupných živin ze země stačí ji prolít stejným objemem vody. A dle velikosti květníku soudě, za beskydské léto se to stane 2x až 3x. Byl to velkej problém i u mě v Plzni, kde naprší jen 450 mm ročně, než jsem si to uvědomil. Cererit dávám na povrch země v květináči proto, že při dešti se jeho granule pomalu rozpouštějí a tím se udržuje v zemi skoro konstantní leč celkem nízká hladina živin.
Kravského hnoje bych se pro pasakánu docela bál, ta rozhodně není oyvatel oblastí s humozními půdami. Ale třeba Tr. grandiflorus, Tr. schickendantzii, Gymno. monvilei, carminanthum, tilianum nebo baldianum rostou ve velmi humozní a v létě pořád mokré zemi, prší na ne denně.
Já pro venku stojící kytky používám spíše minerální a jílovitou zem s málo písku, nikoli tedy tzv. propustnou. Do jílovité země se totiž vejde daleko méně vody a tedy je šance, že mezi dešti více vyschne.

Napsal: 11 kvě 2010, 12:04
od Philty
Ten cererit je v zásadě o.k., ale měl bys Milane upozornit na to, že se to s nim nesmí přehnat, protože nenasytové by mohli ty rostliny velkou dávkou odpálit (tady bych jen podotkl, že se to jiíž některým jedincům v minulosti zadařilo). Chce to hnojit citlivě, to jen tak pro doplnění . :mrgreen:

Napsal: 11 kvě 2010, 17:54
od Miroslav
Krátko k tej ílovitej zemine. U ílov je vododržnosť veľká, ale v štruktúre častíc ílu kde je voda v tak malých póroch, že korene na ňu nedosiahnu. Pre korene rastlín je táto voda neprístupná a tým pádom celkové množstvo volne prístupnej vody v íle prijateľnej koreňmi malé a keď ho mamlas ešte zmieša so šutrom tak je to dobré, nehrozí tak príliš prechlastanie rastlín a uhnitie, ale preschnutie substrátu trvá tak akurát. Myslím, že íl dobre na seba viaže aj živiny z hnojiva a postupne ich uvoľňuje a v ílovom substráte je aj horizontálna aj vertikálna vzlínavosť vody dostatočná takže preschne včas. V príliš piesčitom substráte je množstvo voľne prístupnej vody pre korene veľké a kaktusy sa vedia tak napiť až hnijú, alebo niektoré aj prasknú a tiež zvyčajne zhnijú.

Napsal: 12 kvě 2010, 13:18
od mamlas
U cereritu je mimořádně důležité dodržet způsob užití, tedy na povrch země, ne do země. Známé případy spálení kořenů vznikly přidáním cereritu do země. Na povrchu se mimo déšť nerozpouští, ale v zemi se rozpouští dokud je vlhká a tedy koncentrace solí velice roste.

Napsal: 13 čer 2010, 16:34
od map
Mám otázku:


Rastlinu mám označenú ako Erisyce auseliana JB 02.
Sú k tomuto zberovemu číslu aj nejaké údaje ???

Pod týmto číslom mám aj nejakú Navajou.
Ďakujem.

Napsal: 13 čer 2010, 20:52
od oapk1
Myslím, ?e je to Eriosyce aurata

Napsal: 13 čer 2010, 20:58
od Jiri Kolarik
JB - Josef Bu?ek - ten N.(P.)peeblesiana f. maia nebo menzelii = JB 2
JB - Jaroslav Bohata???

Napsal: 14 čer 2010, 11:22
od oapk1
JB - Ján Beliančin?

Napsal: 14 čer 2010, 14:04
od miro
Janko pou?íva JBE, ale mohlo sa sta?, ?e niekto niečo pomotal. Map daj ako si k tomu pri?iež. Preto?e semiačka tu v minulosti boli a ide o to, kto ich vysiaž a ten ?perk dopestoval. No a hžadaním nazad sa dá v?elico dohžada?.

Napsal: 14 čer 2010, 16:29
od map
Ďakujem za snahu.

Mám tieto údaje:
Navajoa peeblesiana f. menzelii JB 2 South of Grand Canyon, Arizona, USA.

Eriosyce - nič.

Vysial a dopestoval som to ja. Semena som mal od Cactus hobby Brno z roku 2003.

Napsal: 14 čer 2010, 18:16
od Petr z Čech
:) ...vypadá to, ?e z toho roste přesně to co má, ní?e také JB 02 také označena jako E.ausseliana o trochu vývojově star?í z Japonska...

Obrázek

Napsal: 01 črc 2010, 11:54
od Petr z Čech
...nějaký čas opět popo?el a já mám opět nová data k otázce polo?ené na začátku tohoto tématu: Kdy, ?e začínají Armatocereusy s tím článkováním? Na počátku se to jevilo, ?e ji? velmi brzy, ve skutečnosti v?ak prvních asi 5-7 let různě deformují stonek - článek I. roz?iřují a smr??ují v závislosti na mno?ství přijímané vody, kterou dostávají a střídání suchých period, vypadá to sice zajímavě, ale pravé článkování to není...k tomu dochází a? ve velikosti cca 13 cm, co? je ten věk 5-7 let (na kaktusy i toto je relativně mladý věk), v té době po dobu poslední suché periody přestávají růst, růstový vrchol začne obsahovat nějaký vosk či co a při nástupu nejbli??í teplé a mokré periody začnou tlačit zcela nový článek II., pou?ívají při tom stejný apikální meristém (tzn. je to zcela odli?né od opuncií, které články produkují přes areoly), také výsledné postavení článku II je pak po ?ebrech shodné, tj. linie ?eber článku I i II jsou shodné...

Obr.01: Armatocereus arboreus (co? je pouze synonymum k A.matucanensis) v okam?iku začátku vytváření článku II. Typicky roz?ířená horní část, apikální část článku II opět typicky hustě otrněná (ochrana před horským sluncem), velikost 13,5 cm, max.průměr 3,5 cm.

Obrázek

Obr.02: V těchto tropických dnech článek II přirůstá za předpokladu dodávání spodní vody vcelku svi?ně, aktuální stav od přede?lé fotky je +10 dní a má ji? 3 cm. Pěstování v přehřátém skleníku +40 den/+15 noc.

Obrázek