Puklice, svilušky, červci a další škůdci

Rady, otázky, zajímavé postřehy, sem s nimi...
Rady, otázky, zaujímavé postrehy, sem s nimi...
galland

Koreňovka

Příspěvekod galland » 04 úno 2007, 22:02

Ako asi vyzerá rastlinka, napadnutá koreňovkou ? Pán Beliančin nám po zhliadnutí uhynutého Astrophyta povedal, že ho zničila koreňovka. Podarilo sa nám odfotiť niečo také na inom kaktuse, lepšie povedané na jeho koreňoch:

Dobre sme to identifikovali ? Je to koreňovka ? Aký je rozdiel medzi vlnatkou a koreňovkou ?
Štyri infikované kaktusy sú očistené, bez zeminy a čakajú na okamih, kedy ich budeme môcť na jar poliať (ostatné kaktusy sme prekontrolovali a nenakazené presadili).

Posledná a najdôležitejšia otázka - čím to na jar vyhubiť ?

Uživatelský avatar
kadrnožka
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 87
Registrován: 14 čer 2007, 12:34
Bydliště: Košice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod kadrnožka » 04 úno 2007, 23:16

Vykúpať v teplej vode, vykúpať v nejakej chémii, nechať zaschnúť, vetrať, nech sa nezaparuje, po dvoch týždňoch opakovať , na jar prekontrolovať, orezať poškodené, zaprášiť fungicidom, zasadiť do nového substrátu, dva týždne nezalievať a potom zhodnotiť, či prežil. Vlnatka je na povrchu, ale rovnaká potvora, vačšie chumáčiky vaty a také malé trilobity lozia a cicajú, najma na poškodených miestach. Ošetriť najprv mechanicky - pinzeta, lieh, štetec a potom rovnako ako koreňovka.
-ono-

Uživatelský avatar
Filord
Příspěvky: 223
Registrován: 06 črc 2007, 10:47
Bydliště: Košice, Slovensko
Obdržel poděkování: 1 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Filord » 05 úno 2007, 17:58

Áno, máte tam koreňovku, a pomerne dosť, vo Vašom prípade pri zopár kaktusíkoch by to nemal byť problém, vybrať, úplne otriasť všetok substrát, očistiť korene, osprchovať prúdom teplej vody, nechať vysušiť na teplom mieste v byte, potom uložiť napr. do špajzu zabalené v novinách, na jar zasadiť, ošetriť insekticídom účinným proti koreňovke, mimo bytu!!! - napr. Basudin, Applaud ....

malykaktus
Příspěvky: 79
Registrován: 11 lis 2006, 10:18
Bydliště: okolie NR
 poděkoval: 19 krát
Obdržel poděkování: 20 krát

Příspěvekod malykaktus » 06 úno 2007, 09:39

na koreňovku je veľmi účinný aj spray preti rôznym parazitom - diffusil H, jeden známy ho už roky používa a nevie si ho vynachvaliť, pri presádzaní ked zbadá korenovku, korene očistý a postrieka diffusilom a hned zasadí a nemáva problém...

galland

Příspěvekod galland » 06 úno 2007, 10:30

chcem sa len opytat, ci pri osetreni korenovky netreba korene odstranit, staci ich len umyt a osetrit nejakym z insekticidov???

Uživatelský avatar
kadrnožka
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 87
Registrován: 14 čer 2007, 12:34
Bydliště: Košice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod kadrnožka » 06 úno 2007, 15:11

Ten Difusil je osvedčený, náš kolega Rohrer ho pravidelne pridáva do odstátej vody na zálievku. Tie korene očistiť, dobre omyť a samozrejme aj ošetriť - t.zn. , že odstrániť už zničené. Potom musí ale celý koreňový systém dobre vyschnúť - inak by prišli ďalšie rany osudu - hnitie a noví škodcovia, ktorí ucítia šťavu. Až potom sadiť do nového zdravého substrátu, alebo nechať zabalené v novinách do jari a až potom zasadiť.
-ono-

malykaktus
Příspěvky: 79
Registrován: 11 lis 2006, 10:18
Bydliště: okolie NR
 poděkoval: 19 krát
Obdržel poděkování: 20 krát

Příspěvekod malykaktus » 11 bře 2007, 18:36

Ten difusil kupiš v drogériach, hocikde, maju ho všade aspon u nás

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Smutnice / Sciara

Příspěvekod Petr z Čech » 26 říj 2007, 10:59

O kaktusech se říká, že u nás nemají systematické hmyzí parazity, pouze některé místní druhy hmyzu jim mohou škodit, jako kteréko-li jiné rostlině. Mezi jednoho z nich patří i smutnice (Sciara). Jak k nim příjdeme? Úplně snadno, pokud kupujeme rostliny z květinářství apod., neboť tento nepatrný okřídlený hmyz, patřící do přízně s komáry (jenom Sciár bylo popsáno již 1709 recentních druhů) se rozmnožuje ve vlhkém substrátu, vcelku velmi rychle a nenápadně, takže si toho nejdříve nevšimneme a posléze, když už začnou malé černé mušky poletovat okolo rostlin bývá již pozdě. Škodlivost nebývá přímo vidět, avšak právě larvy žijící v substrátu ohrožují mladé klíčící rostliny (výsevy) a to tak, že čerstvý klíček napadnou svými kusadly, poté se prožerou až dovnitř semene a mladá ne zcela vyklíčená rostlina zaniká. Boj s tímto nechtěným návštěvníkem lze vést na mnoha bojištích, avšak abychom se jich zbavili musí být systematický. Dospělce imaga lze lapat do lapačů (barevné lepící papírky), likvidovat biolitem i mechanicky, na larvy jsou 100% účinné parazitické hlístice rodu Steimernema, které produkují biologické laboratoře či vysychání substrátu, což zejména u kaktusů bývá bezproblémové. Pro představu jak taková dospělá smutnice (Sciara) vypadá, jsem udělal snímek níže, vyfotit neustále se pohybující a poletující asi 2-3 mm velký hmyz není vždy tak jednoduché, pro fotoamatéry tedy rada, musíte ho před expozicí usmrtit, ale tak, aby jste mu ani chloupek nepokřivili. 8)

Obr.: Dospělé imago Smutnice sp. (Sciara) odpočívalo na listu Pereskiopsisu (tento exemplář byl při fotografování živý). Velikost asi 2-3 mm, při fotografickém zvětšení je velmi zřejmá podobnost s ostatními komáry, kam se i zástupci tohoto rodu řadí.

Obrázek

petrcactus

některé praktické rady ke škůdcům a chorobám

Příspěvekod petrcactus » 31 říj 2007, 02:14

Dovolím si zde uvést některé poznatky a zkušenosti ze své 20 leté pěstitelské praxe

Nejdříve je nutné si uvědomit , v jaké kondici se vlastně rostliny u Vás nacházejí , jak rostou a zda mají vůbec vhodné podmínky ke zdárnému vývinu . V případě , že něco nehraje s imunitním systémem rostlin , vždy se objeví nějaký škůdce , který kouše a saje tkáně a otvírá se tak možnost následně i k houbovitým infekcím , vždy tyto dva aspekty jsou pospolu . V případě , že rostliny mají dost živin a dost větrání , výrazně je posílen jejich imunitní systém a jsou odolné . Také je velmi nutné se zamyslet , zda rostliny mají dobře vyvinutý kořenový systém a mohou tedy přijímat dobře stravu - čili jestli funguje výměna látek v rostlině od spodu až do vegetačního vrcholu .

V případě , že již je zjištěno napadení něčím , není dobré s tím dlouho otálet a ihned ošetřit dle povahy choroby či škůdce , protože tyto organizmy nespí a likvidují rostlinu velmi rychle .

Musím zde se vyjádřit ke Confidoru , protože žádný všelék nikdy neexistuje a nikdy nebude existovat , jak byl tento zázrak presentován .
Confidor je registrován u nás v ČR pouze na mšici chmelovou ! Nemá širokospektrální účinky a je vždy profesionály používán v kombinaci s něčím , protože sám na vše prostě nestačí . Je vychvalován těmi , co ho nakoupili až příliš do zásoby a potřebují ho rozprodat . Navíc , když všichni budou najednou používat jen Confidor , důsledky a rezistence vůči tomu bude velká . Jednu ctnost přece jen má , když už ho máte nakoupen, je výhodné ho použít jako první zálivku na jaře podmokem , protože je především účinný jako rostlinný stimulátor a rostliny na jaře nakopne do růstu- tyto informace mám z výzkumáku , kde si silně Confidorem zvedli výnos kukuřice - větší plody a větší listy .

Daleko větší zázrak je NURELLE , protože je velmi účinný na SCIARA včetně larev v půdě a hlavně je systémový a DVOUSLOŽKOVÝ- organofosfát a pyrethroid , což jsou dvě spektrálně odlišné účinné látky, které VYLUČUJÍ rezistenci !!!
Doporučuji začít aplikaci na koncentraci 0,1% a postupně zvedat až na 0,2%. Ošetření vždy 3x v rozmezí oddělených 21 OL , protože koloběh vajíčko-larva-dospělec je potřeba zachytit a potlačit .

Co se týká houbovitých chorob a plísní , nejúčinnější je nyní na padlí a jiné věci přípravek ALLIETE 80 WP , přenos účinné látky do tkání je do
30 minut od aplikace a účinná ochrana je garantována 8 týdnů v pletivech rostlin . Doporučuji aplikaci podmokem ( je nejúčinnější ) ihned po jakémkoli přesazení či pikýrování v kombinaci s Wuxal Super .
Tento fungicid je také vynikající růstový hormon , není zde žádná retardace - tedy dočasné zastavení růstu rostlin . Po 8 týdnech je dobré vždy opakovat zálivku znovu atd. , je zaručena komplexní ochrana po celou sezónu .

Další doslova balzám na zaschlé plesnící květy ke konci roku nebo ve vlhkém pěstebním prostředí a skvrnitosti a dokonce i na potlačení pavoučka ( nikdo snad ani netuší ) je fungicid EUPAREN MULTI .
Aplikaci provádím vždy na začátku září postřikem rostlin ( Sulco a podobně ) , pak opakuji ještě jednou za tři týdny .

Jestli pavouček silně již řádí ve vašich rostlinách , je dobrý přípravek VERTIMEC , který hubí i vajíčka . Zase pozor , je vysoce účinný pouze do 20 stupňů celsia , při vyšších teplotách v prostoru ztrácí účinnost , čili aplikovat jen za deště a podobně . Tuto teplotu 20 stupnu je nutné dodržet po 48 hodin od aplikace postřikem .

Doporučuji vždy konzultovat jakýkoli problém s odborníky , protože naletíte velmi jednoduše ani nevíte jak a pak je zklamání veliké .
Vždy si zjistěte , jaká je účinná látka v připravku obsažena a na co je registrována a hlavně , jestli jde o růstový stimulátor , který potřebujeme , abychom nestresovali rostliny po ošetření , a nebo o přípravek s retardačními účinky , který vždy více uškodí , než prospěje . Například další "velký zázrak" byl přípravek CARAMBA , jehož nosnou látkou byl aceton a měl silné retardační účinky na rostliny ( nerostly několik měsíců po ošetření ), semena ve výsevech neklíčily a také pálil a poškozoval vegetační vrcholy rostlin .

Já osobně se vždy nejdříve poradím s ing. Františkem Řezaninou
( přednáší o chemii na kaktusářských akcích ) a Jaroslavem Kubešou - to jsou mí odborní dvorní poradci přes chemii , než něco provedu , aby mi nezbyly oči jen pro pláč ...... .

petrcactus

desinfekce semen

Příspěvekod petrcactus » 01 lis 2007, 16:53

dále ještě pokračuji v tématech

desinfekce semen - zde je zajímavý poznatek ohledně známého desinfekčního přípravku SAVO . V případě , že mi splesní nějaký pozdě sklizený plod , je nutno semena vyčistit , aby plísně a houby nepřecházely z testy semene do embryí . V přírodě jsou také v plodech plísně a houby , které pomáhají uvolnit semena z plodů a pravděpodobně také napomáhají klíčivosti semen, kdy dokonce údajně odblokují inhibitory klíčení .

Vyzkoušel jsem Savo pro vyprání těchto semen z plesnivých plodů .
Do 1 litru vody jsem dal 15 - 20 kapek SAVA a semena vymnul v tomto roztoku a již dále neoplachoval čistou vodou . Po kontrolním výsevu nejen že nic dále neplesnilo , ale byla zachována vynikající klíčivost .
Donmívám se však , že se nesmí přehnat koncentrace SAVA , aby nedošlo k poškození a spálení embryí v semenech .

Mirek Naxera dokonce ošetřuje některé sbírkové rostliny ve sbírce SAVEM , aby odstranil u Ferocactusů a Glandulicactusů plísně v oblasti mázových žlázek , které se tam vytvářejí . Jak říká , kaktusy to vybělí , očistí a jsou zase jako nové .

Petr Kupčák

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
 poděkoval: 6 krát
Obdržel poděkování: 63 krát
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Petr z Čech » 03 pro 2007, 21:26

Ikdyž to na zimu venku moc nevypadá, zimní období je v plném proudu a kaktusy odpočívají, avšak škůdci nikdy nespí ba možná právě naopak se v bytech, kde se různé rostliny pěstují v teple objevují ti, kterým vyšší teplota jde k duhu. Před časem jsem tu vystavil fotografii dospělce sciáry, od té doby jsem je dost pohubil (staly se u mne doma "vzácnými nezvanými hosty", na které tu čekají lapače), přesto jsem dnes při úklidu jednoho zapomenutého květníku nalezl jednu v larválním stádiu, larvy sciár jsou velmi nápadné, typicky černou hlavičkou, která pokračuje bělavým až průsvitným červovitým tělem. Žijí v půdě - mají rády vlhčí, kde právě mohou škodit na mladých klíčcích či čerstvých koříncích různých rostlin, tedy i sukulentů.

Obr.: Larvální stádium sciáry, hlavička, tělo - zvětšeno: 49,5x + ZOOM

Obrázek

petrcactus

Škůdci , houbovité i bakteriózní choroby se doplňují

Příspěvekod petrcactus » 14 led 2008, 04:03

Ještě dovolte několik poznámek k této problematice . Při své praxi jsem dospěl k závěru , že na počátku celého problému je savý a žravý škůdce .
Tím že saje a požírá tkáně rostlin v primární fázi , otevírá i fázi sekundární , tedy vstup spór a infekcí přes čerstvě poškozenou tkáň rostlin . Pak je ta kombinace přímo vražedná a tím urychlí zkázu rostliny .
Dokonce si myslím , že jednoduše řečeno , škůdce může již mít na sobě i patogeny houbovitých a bakteriózních chorob sám o sobě , které takřka přímo nanese do rány .
Z jiného pohledu , v případě , že objevím pohyb škůdců v kultivaci , ihned jsem také v tom okamžiku připraven také na hniloby a případné nekrózní změny tkání rostlin vlivem aktivity škůdců . Proto v tomto okamžiku je také nejdříve nutno zajistit likvidaci savých a žravých škůdců a poté teprve zahájit léčbu fungicidy . Ne nadarmo totiž i výrobci dospěli k závěru jako já a již jsou první vlaštovky nyní na trhu , tedy přímo kombinace insekticidu a fungicidu ( viz nyní kombinační přípravky proti pavoučkovi ). Další faktor je ekonomika a tedy komplexní ošetření v jedné fázi z pohledu velkoproducentů na základě těchto zkušeností a to platí i o prevenci . Nejkrásněji je to vidět na fungování sciary , kde larvy načnou pletiva rostlin ze spodu a pak přichází vzápětí i hniloba .

Tím jsem chtěl navést zejména i méně zkušené pěstitele , aby už nyní věděli a zapřemýšleli , jak to s touto problematikou vlastně je .

PK

cykas
Příspěvky: 77
Registrován: 27 lis 2007, 21:59
Bydliště: Střední Čechy
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod cykas » 14 led 2008, 20:21

Kombinaci fungicidu (Orthocid) a insekticidu (Talstar a Mospilan) používám už několik let. Zalévám jen cca 6x za sezónu (dospělé rostliny) a proto musím chemikálie kombinovat, aby se příště dostalo i na umělé hnojivo.

Mám ale nápad, který bych chtěl letos zkusit:
Zkombinovat Talstar, Orthocid a Kristalon do jedné zálivky. Nemá někdo zkušenosti, co na to řeknou rostliny???

jiri vymazal

Puklice, svilušky, červci a další škůdci

Příspěvekod jiri vymazal » 13 čer 2008, 13:32

Má kolem dokola takové světlé fleky. Řekl bych, že popálení to nebude, protože když jsem ho přesunul ze sluníčka tak se mu to udělalo na opačne straně i když byl ve stínu. Je to tvrdé. Jen mu takhle naskákaly fleky. Poraďte co s tím. Děkuju. :cry:

jajo

Příspěvekod jajo » 13 čer 2008, 20:59

Ahoj Jirko, už je to dávno co mě trápila skapávaná voda, zvláště něčím naředěná. Taky to dělalo pěkné fleky.


Zpět na „Choroby, škůdci, nehody, náhody a prevence - Choroby, škodcovia, nehody, náhody, prevencia...“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti