Ancistrocactus, Glandulicactus, Sclerocactus, Echinomastus

[Miroslav]

Kedy dávaš na jar sclerocactusom prvú zálievku? Druhy ako napr. pubispinus, shleseri, spinosior,
glaucus, mesae-verdae potrebujú vodu skoro aby sa napili keď je ešte chladno, nasadia puky, ale telo nezačne rásť. Ak ich príliš dlho držíš na sucho tak po prvej zálievke hneď začnú rásť a na kvitnutie nemajú čas. Tie boky skleníka by som otvoril aj o mesiac skôr.

[Jiri Kolarik]

Ano, jak Miroslav píše...voda je potřebná, když je v noci chladno - kolem nuly...to je ta voda z tajícího sněhu a tento recept platí pro mnohé kaktusy z JA (vysokohorské či z Patagonie) i SA. Kaktusy si často jen cucnou, ale to stačí...pak následuje období sucha a současný vývoj poupat - nesmí být moc horko (v zavřeném skleníku za slunečního svitu = intenzivně větrat) jinak poupata zaschnou. Velké kaktusy (sclero, glanduli, ancistro...) se nemusí zalét vůbec, poupata se ukáží už koncem zimy...ten ukázaný A.brevihamatus SB 317 dostal trochu vody až byla poupata těsně před rozkvětem...G.uncinatus ještě vůbec...

Před mnoha lety (skoro 25ti...) jsem měl už pěknou sbírku skleráků (tehdy od pana Hájka) a jednoho únorového dne prudký vítr v noci shodil okna pařeniště a dovnitř napršelo...skleráky byly vesměs pravokořenné...a ten rok krásně rostly a kvetly...od té doby, kdy jsem se "na vlastní kůži" přesvědčil, že je to přesně ONO, tak nemám obavy zalít "do mrazu"...

[jura z lan?krouna]

[quote="Miroslav"]Kedy dávaš na jar sclerocactusom prvú zálievku? Druhy ako napr. pubispinus, shleseri, spinosior, glaucus, mesae-verdae potrebujú vodu skoro aby sa napili keď je ešte chladno, nasadia puky, ale telo nezačne rásť. Ak ich príliš dlho držíš na sucho tak po prvej zálievke hneď začnú rásť a na kvitnutie nemajú čas. Tie boky skleníka by som otvoril aj o mesiac skôr.[/quote]

Děkuji za odpověď. Asi to tak bude. Chybou bude že zalévám až tak v půlce března, kdy je ve skleníku přes den klidně 30 stupňů i více. Navíc větrám jen opatrně neboť pěstuji všechno možné ne jen Sclerocactusy.
Asi by to chtělo větrat a zalévat dříve.

[Artur]

Jirko máš to parádní...má jen otázku. Možná už to tady padlo ale přece jen se zeptám...kde pěstuješ svoje kytky? Skleník, pařník, volná kultura....?

[Jiri Kolarik]

Arture - padlo to tu v textu sice několikrát, ale - do loňského jara jsem je měl (mrazuvzdorné jako Sclero + Pedio, Echinocereus,...) venku pod přístřeškem z polykarbonátu...pak jsem na jaře 2010 pořídil polykarbonaťák (2,5 x 6m), kam jsem je hned dal a tam byly i celou zimu. Topení bylo přichystané (2kW fukar) jen kdyby byly teploty v noci pod -12°C, což se párkrát stalo nebo - byla-li by inverze a přes den i -10°C, tak bych přitopil i ve dne. Jinak jak v zimě svítí slunce, je polykarbonáťák (síla 4mm) prohříván a je tam klidně i za mrazu +10°C, tedy kytky se po nočním mrazu prohřejí. Dnes, kdy je jasné, že nastává vegetace, mohu říci, že nic neodešlo, resp. jen jedna (z 9 rostlin) Ag.victoria-reginae, která ovšem asi nebyla vpořádku už před tím... Schované byly kytky: Mammillaria, Thelocactus, Glandulicactus, Ferocactus, Echinopsis, Ariocarpus (+ malé Mexiko)...Austrocylindropuntia...ale těch mám jen pár. Venku byly Ancistrocactus, Sclerocactus, Pediocactus, Escobaria, Echinocereus, Maihueniopsis, Austrocactus, Cumulopuntia, Pterocactus (až na megliolii)...takhle zhruba. Nic se nespálilo zimním sluncem, občas ventilovaný problém, protože nechávám foukat ventilátor a nic nestíním. A to denní prohřátí při pohybu vzduchu (a i v zimě je nutné větrat!) kytkám doslova svědčí, ba je životně nutné, je to jistá simulace podmínek v přírodě, kde vítr prakticky neutichá Je jasné, že ty ostatní kytky jsem zimoval tentokrát v chladu, ale v šeru, takže jsem je po přestěhování dal do polostínu (stěhoval jsem při zatažené obloze - byla asi 3 dny...) - takový je můj způsob pěstování...

[jezour]

U mě v pařaništi se také jeden Glandulicactus najde. Je to Glandulicactus uncinatus, tuším, že se sběrovkou. Rostlina je v květináči o průměru 8 cm, ještě však nekvetla. Je krásně vytrněná a dělá mi radost.

[Jiri Kolarik]

Vypadá skoro jako mathsonii...ovšem - měl by kvést! Velikost na to má...takže asi bude problém někde jinde....má v zimě chlad a světlo?
V předcházející mém příspěvku jsou v jednom květináči 15x15 tři kytky. Ta prostřední také už kvete a má ca. 6x5cm...a ta nejmenší tedy nemá ještě žádné poupě... ale je docela možné, že mu teprve teď začnou narůstat prodloužené středové trny (u některých znak dospělosti...) a pak pokvete...

[jezour]

Mám je zimované v tmavém sklepě. To je možná jeden z problémů. Zatím nezačal tvořit prodloužené středové trny. Uvidím, každopádně je to nádherná kytka.

[Pavel Zouplna]

Vyséval jsem v roce 2009 Ancistrocactus uncinatus, koupený s označením Mexiko - Coahuila - Monclova; Pč BKN 0126. form - dark red flowers, long white hooks. Zatím se jim daří, snad je tentokrát dopěstuji do květu. Nevíte, jak dlouho to trvá?

[Jiri Kolarik]

Tak to je Pavle otázka...ale - vezmu to popořádku...
1. ty SB 341 El Paso Co. Tx, co jsem tu teď několikrát ukázal jsou z r.2000 - pořízené jako semenáče ca. 2-3cm velké. Na fotkách vidíš, že jeden má přes 10cm výšky a kvetl podruhé, první menší má ca. prům. 6x6cm a kvetl letos poprvé, druhý menší (nekvetl) má tak prům. 5x5cm...tato populace má markantní středové trny, jakmile je začne tvořit, je dospělá a může kvést...
2. ty RS 254 Charco Blanco, Mx jsem pořídil před ca. 3 roky a kvetou podruhé, mám 2 kusy a jsou ca. 10-12cm velké
3. pak mám celou řadu jiných (jak výsevů, tak koupených semenáčů) - ale do průměru ca. 6cm nekvetou, což při tvrdém pěstování představuje asi 6-8 let, alespoň v mých podmínkách....

[Jiri Kolarik]

...Glandulicactus roste v Texasu, NM...jsou to krásné kytky, ale asi více v kultuře..., kde upoutají svými květy a plody.... Na lokalitách letos v USA byly jako ostatní kytky značně postižené suchem...některé kvetly brzy na jaře asi ještě ze zbytku sil z loňského roku a měly plody - ano - typické červené jako klasika, co jsem zde ukázal o pár příspěvků dříve... Všechny kytky byly až extrémně vytrněné...na jednu stranu to sucho má na to vliv, ale i v kultuře mají značně dlouhé středové trny...

...tento extrémista vyrůstal z pukliny ve vápenci...kam až ty jeho kořeny sahaly je otázka

[Pavel Zouplna]

Tak to je opravdu něco jiného, než mám doma ... Budu to muset napravit, i v tomto děsivém stavu jsou to zajímavé rostliny a vedle Ferocactusů by krásně vypadaly. Jen musím změnit zdroj, vysévat je budu potřetí a nerad bych měl třetí Cactaceae sp. ...

[Jiri Kolarik]

Ano Sierra Blanca - místo na mapě u silnice...

...extrémní otrnění vyniká vlivem sucha, ale v kultuře dělá podobně dlouhé trny...ovšem, my nenecháme kytku až tak seschnout...

...občas fotíme stejné kytky (viz Juraj), protože tato byla opravdu parádní a plná zralých plodů. Byl to na té lokalitě snad největší exemplář...Lokalita je v Hudspeth Co., což je soused El Paso Co., kde tedy roste i vpředu ukázaná kytka G.uncinatus SB 341 El Paso Co. Tx...jo, jsou si podobné - s dominantním středovým trnem s háčkem na konci...


...krásná kytka...

[Pavel Zouplna]

Opravdu - jak rytíř v plné zbroji. Mám rád mohutně otrněné rostliny, kdysi to bylo to první, po čem jsem se díval při výběru přírustků do sbírky ...

[Jiri Kolarik]

Teď před zimou se i ty glanduláky sesychají a tím ty trny začínají vynikat...ten největší SB 341 má trny přes 8cm dlouhé...ovšem tak, jako tam v Texasu asi nebudou vypadat.....asi bych ani já neměl tu odvahu...je třeba pomyslet, že já je mám ve velkém kontejneru (15x15cm), ale v přírodě mohou mít i metrové kořeny, tedy do hloubky...ty z USA snesou mrazík, vloni jsem je ale netrápil, jen výsev menších...letos ještě uvidím, podle toho, jak budou svrasklé...