Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Názory, postřehy, stížnosti, diskuze na téma "Co se mi líbí, nebo nelíbí v dění v kaktusářské obci"
Názory, postrehy, sťažnosti, diskusie na tému "Čo sa mi páči, alebo nepáči v dianí v kaktusárskej obci"
Maus

Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Maus » 19 bře 2013, 22:05

Ono to vlákno nějak tak nadepsané je. Ale poté, co mě sem Miro pozval a já se částečně prosekal tím kvantem informací, vzpomněl jsem s vděkem na pana Jelínka ( dneska je sv. Josefa) a jeho krásné články v tehdy federálním časopise. Kromě jiného o následném ( a nemám na tom co měnit).
Mezi PT kaktusářskou obcí existuje X for, skoro bych řekl že přehršel. Mohu - li soudit, opravdu žijí jenom dvě a na obou je mi velice dobře ( i tady, přestože jsem tu druhý den). V čemže je ten důvod ? Inu v tom, že na obou až na pár výjimek potkávám stejný ksichty, stejnej okruh kamarádů, stejnej smysl pro humor a stejně fundované příspěvky. Proč , doprdele, kvůli tomu musím přelejzat z jednoho fora na druhý a klikat jak idiot, abych si sednul s úplně stejnejma lidma do jiný hospody k jinýmu stolu a nechal si nalejt další pivo, který zas nedopiju, protože se všichni sbalíme a pomažem do tý první? Co vede lidi k tomu, aby zakládali slovy pana J né - naté - ité - ičité forum a pak se tam trapem stěhovali, aby jim nic neuteklo? Oč jednodušší by bylo se dohodnout na jednom diskuzním foru a plnit ho přehledně a pečlivě srandou, poznatky nebo jen tak krafáním o tom, co máme všichni rádi. Nerad bych slyšel něco o Češích a Slovácích, protože to by mě opravdu silně nasralo. Jsem narozen na Slovensku, vyrostl jsem v Čechách a kluci ze Slovače, co u mě byli, nebo se kterými se bavím často potvrdí, že byť i za těch skoro 50 let blbě, ale hrozně rád pokecám ,,po slovensky", protože ta řeč mně chutná stejně , jako čeština.
Stejně se trápím nad problémem časopisů...do jednoho píší jedni moji kamarádi a přátelé, do druhého druzí moji kamarádi a přátelé a ani v jednom se nenudím. Dovedete si někdo představit, co by to bylo za časák, kdyby byl jen jeden? Myslím obsahově, samozřejmě. A ani tady neobstojí jazyková stránka , neb ve slovenských Cactaceae píšou kluci česky a není asi problém. Klidně za ten časák budu platit jednou tolik, ať je dvakrát tak tlustej a dvakrát tak obsažnější, naši borci můžou psát ještě 50 let a furt je o čem. Jenže musím objednávat dva. To opravdu to, co ti dva volové v tý vile Tugenhadt zkurvili na entou, musíme my tady akceptovat? Jak to říkal ten kníže Svatopluk svým synům? Jeden prut zlomíte lehce, ale když vezmete všechny tři najednou, tak s nimi nepohnete...
TAk to mě trápí a nasírá a pokud zalistujete naším kaktusářským životem za posledních xx let, najdete toho tam mnohem víc ze stejného džbánku...
Tak jsem , milá vrbo, zvědav, jak si poradíš. Pokud se ode mě bude žádat, ještě to napíšu ve slovenštině, aby o mém názoru na věc bylo jasno úplně....:-(

Maus

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Maus » 27 bře 2013, 21:29

Tak teď naopak o tom, co se mně líbí velice. Mezi topením mám pauzičku, i sedím u compu, listuju si ve forech, kecám s kamarády a koukám na krásně nafocený kytky a do uší mně hřmí varhany Mariana Vargy. Na stole skleničku irský a kafe ( jak já jinak) a v tomto období tedy krabičky se sebranými plody a vyčištěnými semeny. A chystám výsevy a čistím semínka a vím, že za chvilku budu muset vstát a jít ke kotlům. To se mi líbí velice, protože vyjdu z pokoje a jsem ve skleníku a v tom typicky skleníkovém tmošeru vidím siluety obrovských krasulí a portulakarií, na polici svítí bedýnky s napíchanými řízky a všechno to nějak pomaličku začíná dejchat jarem. Co budu dělat, až to všechno začne růst a makat, nevím, jen tuším, že mně opět nebude vadit vstávat k topení, ve tři ráno vyrážet na trhy kamsi do horních Prostředních a v noci zpátky...tak to se mně strašně moc líbí...A celou tu dobu tady mám kamarády takořka na dosah ruky - no, vo kousek dál, neb jeden si koledoval, ale fakt nedošáhnu, ale i to se mně moc líbí...kluci, já jsem u kytek 24 hodin denně a je to k nezaplacení...a to se mně moc a moc líbí.... :L :wink:

Martin
Příspěvky: 250
Registrován: 23 pro 2008, 19:55
Bydliště: Praha
 poděkoval: 265 krát
Obdržel poděkování: 24 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Martin » 29 kvě 2013, 10:08

Chtěl bych poděkovat M. Kůrkovi za článek v Kaktusech 2/2013 "O výlučnosti kaktusářů a některých postupech k jejímu udržení". Je to vystiženo naprosto přesně a já bych k tomu ještě přidal některé fundované a laskavé odpovědi na začátečnické dotazy na internetových fórech typu: nejdřív si o tom něco přečti a pak to teprv začni pěstovat, když to děláš takhle tak se pak nediv, v těhle podmínkách to radši vůbec nepěstuj apod.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Pavel Zouplna » 29 kvě 2013, 10:27

Sám se snažím o trpělivost, když odpovídám na dotazy, v některých případech mám ale pochopení pro výstřely zmíněného typu (nejdřív si o tom něco přečti). Nedokážu totiž pochopit odpor něktrých lidí ke čtení knih, obsahujících moudré rady našich předchůdců i současníků. Tyto knihy totiž pomáhají v klidu a soukromí vstřebat úplně základní poučky a nevyžadovat pak rady typu: sázej kořenama dolů, zeleným nahoru .... :D
Pavel

Martin
Příspěvky: 250
Registrován: 23 pro 2008, 19:55
Bydliště: Praha
 poděkoval: 265 krát
Obdržel poděkování: 24 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Martin » 29 kvě 2013, 11:19

Samozřejmě to Pavle chápu, já jsem taky ležel v kaktusářských knížkách a znal je úplně nazpaměť a dodneška považuju literaturu za základní zdroj informací. Problém je v tom, že dnešní mladí lidé a děti už prostě dávají přednost internetu před knihami, prostě je to tak. Je pro ně přirozenější se při koupi svého prvního kaktusu zeptat na fóru, než hned běžet kupovat knihy a hledat v nich. A přitom ten první impuls a první dojem je právě ten nejdůležitější. Oni k těm knihám časem taky dojdou a budou v nich ležet, jen jim to potrvá dýl než nám, kteří jsme měli jen ty knihy. Já když ve 12 letech začínal s kaktusy tak žádný internet nebyl. A dodnes si pamatuju ten krásný pocit, když jsem dostal do ruky Pěstování kaktusů, ale taky když jsem oslovil prvního kaktusáře s nejapným dotazem a on mi nejen že ochotně pomohl ale dokonce mě i seznámil s ostatními kaktusáři v okolí, všichni mě mezi sebe přátelsky přijali, nabídli tykání a já směl navštěvovat jejich sbírky. Najednou jsem nebyl sám a o to víc mě to chytlo. Dnes je trh zavalený literaturou a internetovými články, ale kvalita informací v nich je mnohdy velmi tristní a začátečník nemá absolutně šanci rozpoznat, co je fundovaná informace a co jen komerční a milionkrát opisovaný blábol. Je to holt střet generací a potřebujeme se navzájem.

Uživatelský avatar
Mário Snopka
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1370
Registrován: 21 led 2011, 14:46
Bydliště: Trnava
 poděkoval: 575 krát
Obdržel poděkování: 433 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Mário Snopka » 29 kvě 2013, 12:52

S týmto musím súhlasiť s Martinom. Každý mladý najprv sadne za PC alebo laptom či Tablet a knihy sú mimo neho. Ale kaktusárov ubúda a aby sme nejakých získali, musíme to robiť tak ako tu Martin opisuje. Privítať toho neskúseného kaktusára a postupne ho previesť ku knihám a nie ho hneď od začiatku znechutiť a odhodiť. Takto sa potom toho rýchlo vzdá a radšej si bude pozerať len internet a nikto ho k tomu nebude viesť a tak zanevrie a nakoniec to nechá tak. No a my prídeme o ďalšieho, možno v budúcnosti dobrého kaktusára. Kto vie, možno práve on by v budúcnosti zasa rozdával rady.
Klub: KKS Islaya Trnava
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
http://prdochovec.hostujem.sk
http://islaya.eu
http://www.facebook.com/KKSIslaya

Uživatelský avatar
basarek
Příspěvky: 101
Registrován: 02 led 2013, 21:24
Bydliště: Bílina
 poděkoval: 11 krát
Obdržel poděkování: 28 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod basarek » 29 kvě 2013, 18:18

já taky musím souhlasit s Martinem. sám jsem sice odrostl na knihách ale v současnosti se bez internetu neobejdu, jelikož kvůli některým informacím se mi nechce utrácet mnohdy docela velký peníze za něco, co ne vždy má skutečnou hodnotu (jak už bylo poznamenáno, mnohdy je vydávána literatura stylem opiš nějaký bláboly, hlavně když to bude "vypadat").
a co se týče rad, sám jsem byl rád za jakoukoliv radu skušenějších, teď se to snažím vracet a nejen mezi kaktusáři. pokud vím poradím - na slušnou otázku slušná odpověď. jediný co nemám rád - když se někdo po desátý-dvacátý ptá pořád na to samé .) to pak obvykle odpovím, ať si dotyčný pořídí sešit, tužku nebo chytrý "přístroj" a zapisuje si to

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1041
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 109 krát
Obdržel poděkování: 161 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod jezour » 14 čer 2013, 11:16

Včera se jsem dostal do rukou poslední časopis Kaktusy a mohl si konečně článek přečíst. M. Kůrka hezky napsal o problému. V článku nevystihl vše, dá se toho o tématu napsat mnohem více. V článku mně chyběly postupy, jak situaci řešit. I tak patří Milanovi dík, že se do tématu pustil.
První věcí je trpělivost. Zkuste si práci s malými dětmi. Měli bychom si uvědomit, že začínající kaktusáři nemohou vědět o kaktusech tolik, co zkušení pěstitelé. Proto je nutné vysvětlovat vše jasně a hlavně jazykem srozumitelným pro toho druhého. Další částí problému jsou chybějící nebo nedostatečné informace k pěstování a řešení problémů. Máte v nějaké knize názorně vysvětleno co dělat, když rostlina nevypadá tak, jak má?
-- Administrátor --

peri
Příspěvky: 121
Registrován: 17 led 2012, 09:03
 poděkoval: 2 krát
Obdržel poděkování: 23 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod peri » 14 čer 2013, 12:50

Přátelé, co jste organizovaní v klubech, kolik mladých lidí nebo dětí k vám v posledních letech zavítalo? My máme výstavu celý týden, u tomboly je vždy dětí jako smetí, ale vážný zájemce o pěstování za poslední roky žádný.Pokud je tomu někde jinak, buďte jenom rádi.Členská základna rapidně stárne . Nevím, kde je zakopaný pes, ale je to tak.Jaká jiná propagace než veřejné výstavy by k přilákání zájemců už měla sloužit? Přesto to, alespoň u nás, nefunguje.Nikdo nepřijde s tím, že by se chtěl stát členem.Pokoukají, odnesou si nějaký ten kaktus a-nic.Přitom možnosti jsou dnes daleko větší, než jsme mívali my.Anebo je to právě v tom, v té snadné dosažitelnosti čehokoli?

Uživatelský avatar
aivenhov
Příspěvky: 222
Registrován: 23 dub 2013, 12:54
 poděkoval: 47 krát
Obdržel poděkování: 37 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod aivenhov » 14 čer 2013, 15:30

Povedal by som že kľúčová vec je aj niekde inde. Dôležité je sa pozrieť aj na samotné kaktusy. Ako nedávno povedal jeden kolega čo sa venuje tým novým farebným astrophytom: Ľudí treba zaujať. Zaujme ich buď kvet (čo je niekedy len 8hod záležitosť) alebo stavba tela. Zrejme teda nekvitnúca Mediolovibia bude nepovšimnutá ale Echinocactus grusonii vo veľkosti basketbalovej lepty pritiahne pozornosť. To že má už 30rokov je vedľajšie.

Problém je v tom že kaktusy a teda aj kaktusárenie je dlhodobá záležitosť :snail v rýchlom svete :time . Veľa ľudí nemá trpezlivosť na to aby čakali občas 10rokov na kvet. Keď si zasadíte dajme tomu krír a kaktus. Za 1rok, resp. 1 sezónu. Krík Vám poskočí dajme tomu aj na 20cm, kdežto kaktus cca 5mm-1cm :sa k-: .

Uživatelský avatar
jezour
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1041
Registrován: 13 kvě 2007, 16:00
Bydliště: Plzeň
 poděkoval: 109 krát
Obdržel poděkování: 161 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod jezour » 15 čer 2013, 11:19

Tak jako se staráme o kaktusy, měli bychom se starat i o nové členy. Jenom nadšení z výstavy, nebo zaujetí určitě nestačí. Je krátké, brzy se vytratí. Nadšení je třeba udržet - tj. nových tváří je třeba se ujmout, pracovat s nimi...
Je to podobné i u sportu, jenže bez rostlin. Jak udržet děti, aby chodily na další tréninky? Je jen strašně málo těch, kteří chodí na trénink proto, aby makali. Další chodí kvůli partě, kvůli kamarádům, kvůli trenérům - a trenér musí nejen trénovat, ale stmelit skupinu dohromady. Pak budou chodit všichni pravidelně, nebo ne?
-- Administrátor --

Jakub

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Jakub » 15 čer 2013, 15:47

Ja pestujem kaktusy 3-4 roky mám len 14 rokov. Rád by som chodil do nejakého kaktusárského klubu. U mňa je problém niekde inde, dajme tomu KKS Islaya Trnava je vzdialená od mesta (dediny) kde bývam asi 60 km. Takže na to aby som sa dostal do Trnavy na stretnutia ktoré sa konajú myslím každý mesiac, by som potreboval trocha viac peňazí na vlak. Taktiež by ma veľmi potešilo keby sa ma nejaký kaktusár ujal. :D Možno by sa našiel aj v tomto problém. Ale to je len môj názor :)

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
 poděkoval: 10 krát
Obdržel poděkování: 10 krát

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Pavel Zouplna » 15 čer 2013, 20:44

Je třeba počítat i s tím, že klasické spolky se možná už přežívají. V době internetu je nahrazují nejrůznější fóra, facebook a další možnosti, které vám umožní si popovídat tehdy, když máte právě čas ... a právě ten nová doba lidem v produktivním věku, o kterých tu diskutujeme, nechce dopřát. Úspěch znamená vše a pracuje se od nevidím do nevidím. Jinými slovy, buď nemáte čas nebo peníze na své záliby. Navíc i budování velkých sbírek stojí spoustu času. Proto čtete stále častěji inzeráty navrhující odkoupení velkých sbírkových rostlin. Není to jen snobismus, ale někdy i snaha stihnout víc, než nám současné požadované pracovní nasazení dovolí ...
Pavel

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
 poděkoval: 178 krát
Obdržel poděkování: 350 krát
Kontaktovat uživatele:

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Jiri Kolarik » 17 čer 2013, 18:27

Nazdar pánové...
...jak Pavel podotýká...v době fór, FB...etc....No, klasické setkání se s kaktusáři dle mého názoru NIC nemůže nahradit!!! Právě jsem se vrátil z více-méně privátního setkání kaktusářů věnujících se obecně opunciovitým...a ačkoliv jezdím většinou s Olgou, tentokráte jsme jeli s Jardou Procházkou... je jisté, že i k tomuto privátnímu pozvání jsem se dopracoval pílí na fórech, tedy ne českých/slovenských, kde se podobně zaměření lidé scházejí... Byly to čtyři dny cestování, návštěvy sbírek a ve finále toto setkání, kde se mimo přednášek intenzivně diskutovalo o všem možném...přes kytky, znaky semen, cestování, význam genetiky v současném světě kaktusů, etc., etc... Jsem přesvědčen, že taková setkání jsou nenahraditelná...pravda - nějací začátečníci tam vlastně nebyli, nicméně - i u nás jsou podobné akce, kde se to druží a přátelí, kde je možné i odborně růst, bavit se...vzpomenu-li třeba Plzeňské kolokvium, kde jsem byl bohužel jen jedenkrát, ale třeba ono Pobeskydí...obě tato setkání jsou z hlediska rodů všeobecná, takže každý si tam něco pro sebe najde...a přiznám se, že i třeba start sezóny ve Dvoře Králové nebo chrudimský závěr sezóny plní tyto "společenské" akce...ano, má-li začínající kaktusář teprve 14 roků, je to (zatím) těžké...a vzdálenější cestování není jednoduché...takže Jakube vydrž!!!

Milan H.

Re: Co se mi líbí a nelíbí v kaktusářském životě

Příspěvekod Milan H. » 20 čer 2013, 10:45

K tomu spolkovému životu, když jsem se v nějakých 14 letech "rozhoupal", a šel do našeho budějovického spolku, byl jsem popravdě velmi zklamaný, prakticky nikdo se mě neujal, posedával jsem tam, poslouchal krafání, většinou s naší zálibou nesouvisející a sem tam, když někdo mluvil o mých oblíbených kytkách jsem se snažil nějak přispět do diskuse. Vydržel jsem to takto asi půl roku a do spolku přestal docházet. Nyní jsem tam nějaké čtyři roky zpět a pozoruji zaběhlý trend mnoha klubů, a to jest úbytek členů každý rok, ne každý se chce táhnout přes půlku kraje, aby hodinu seděl v klubovně, a poslouchal brblání o babách apod. Když každý podzim vybírám za časopis, se smutkem pozoruji, že si jej předplatilo zase o něco méně lidí, než loni... Mladých kaktusářů je tady na jihu hodně, sem tam se na schůzi nebo výstavě nějaký mihne, ale uteče, jako já před lety, ale společná setkávání nic nenahradí i v dnešní přetechnizované době, kdy si lze informace získat z pohodlí domova, jak zde již bylo zmiňováno. Chce to to správné lákadlo, pravidelně aktualizované internetové prezentace (většina klubů již má), dopředu avizované přednášky, promítání fotek, výjezdní schůze, jiný přístup, jak o něm velice trefně psal M. Kůrka v Kaktusech. Rád bych se pokusil svým přispěním dění v našem klubu alespoň malinko oživit, byla by opravdu ostuda, kdybychom jako spolek zanikli...


Zpět na „Názory a postřehy - Bútľavá vŕba“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů