Dlouhou dobu jsme se nebavili o rodu Echinocactus. Je to škoda, jde o pěkné kytky, které rostou s přibývajícím věkem do krásy. Dále nevěřím tomu, že jsou ve sbírkách tyto kytky málo zastoupeny. Třeba takový Echinocactus grusonii pěstuje skoro každý. Mnozí mají ve svých sbírkách jistě poměrně staré a krásné rostliny. V poslední době probíhá vlna zájmu i o Echinocactus horizonthalonius, u kterého platí co lokalita, to jiná kytka. Jsou i další zástupci rodu, o kterých zatím nepadla ani zmínka.
V tomto příspěvku zkusím navnadit nás pěstitele a ukážu svůj Echinocactus grusonii. Již jsem zmiňoval, že většina z nás pěstuje tyto kytky ve svých sbírkách. Když řekneme před laikem slovo kaktus, často si představí právě tuto rostlinu. Ve sbírkách je zastoupen opravdu často, snad skoro každý z nás pěstuje nějaké rostliny Echinocactus grusonii. Někdo má zatím malé semenáčky, další už pěstuje větší kytky, jiní hýčkají ve sbírkách letité exempláře.
Bohužel se v časopisech dočítáme, že v přírodě jsou tyto rostliny stále a stále vzácnější. Nedávno byla v časopise Kaktusy představena jedna z lokalit Echinocactus grusonii, jak jinak než velmi obtížně přístupná.
Další zajímavou věcí je změna vzhledu v průběhu růstu. Malé semenáčky mají na žebrech mezi areolami hrboly a i otrnění není tak výrazné. Od určitého věku začínají být žebra čím dál tím více výraznější a rostlina ukazuje typické zlatavé (nepíšu o bělotrnných) trny.
S pěstováním těchto rostlin nemám potíže. Stejně jako ostatní kytky jsou zasazeny v písčité propustné zemině. Dostávají na mé podmínky maximum slunce. Svoje rostliny, jednu z nich vidíte na obrázku níže jsem získal jako malé semenáčky o průměru 4 cm. Za těch sedm let obě rostliny povyrostly a nyní mají nějakých 12 cm v průměru a mám je zasazené v miskách o průměru 15 cm.
Pěstujete Echinocactus grusonii? V jakých podmínkách máte své kytky? Jak rostou a jak vypadají? Jak jsou staré a velké?

- Echinocactus grusonii