Výsevy - jihoamerické rody Opuntia (Tephrocactus &)

[Mário Snopka]

Síce som vysial viac semien z peru z rodu Austrocylindropuntia, no zatiaľ len jedna rastlinka a dosť rýchla narastá, má tak 1 cm.
Austrocylindropuntia floccosa "crispicrinita", Lago Conococha, 4100 m.

[Petr z Čech]

...jedna z horských "oveček", teda až se trochu později dosrstí, kvete tohle někomu u nás?

[Mário Snopka]

...jedna z horských "oveček", teda až se trochu později dosrstí, kvete tohle někomu u nás?

Nooo, to je otázka, ešte som nikde v zbierke tieto rastliny kvitnúť nevidel. Dokonca tieto crispicrinitusy ani v prírode.

[Robert]

Deťúrence z príbuzenstva, tiež zatiaľ slušne prosperujú na vlastných koreňoch
Punotia lagopus

[Mário Snopka]

oooou Robo, tie podrástli od poslednej fotky, čo si ukázal na face.
Myslím, že tieto sa určite udržia, len im v zime dať trochu chladu a budú podobné ako v domovine.
Tam vyzerajú ako ovečky, tak dúfam, že sa aj u nás tomu aspoň priblížia.

[Robert]

Výsevy peruánskych opunciovitých tohto roku nelámali žiadne rekordy, verím, že semená po suchom a chladnom prezimovaní v substráte a skorej jarnej zálievke presvedčia viac. Už mám tú skúsenosť s P.lagopus, klíčenie prebehlo až druhý rok po výseve. Zatiaľ sa ukázalo len zopár semenáčov, pre ilustráciu
A.floccosa MSN 10

C.boliviana echinacea MSN 25

[Robert]

Teória o klíčení v chladnejšom období roka sa začína potvrdzovať, výsev A.floccosa v. crispicrinita, minulý rok jeden semenáč, po suchom a chladnom prezimovaní a zálievke od konca februára sa opäť niečo začína diať. Výsev umiestnený na východnej strane fóliovníka pod parapetom, tesne pri vetracom otvore.

minuloročné semenáče P.lagopus v plnej vegetácii

[Petr z Čech]

...tak už i mě se něco ustaluje ze skupiny semínek "peruánských oveček" MSN, musím však říct, že ty potvůrky klíčí podle svého, zatím neznám žádný klíč ani v náznaku podle kterého lezou na svět, chladná stratifikace se mi zcela minula účinkem (ta zabírá někdy třeba na Maihuenie - hromadné klíčení Maihuenií se mi však poštěstilo jen jedenkrát, takže ani to nelze brát jako osvědčené, i těch mi letos vylezlo zatím jen pár), klíčení v chladnu taky bez výraznější odezvy (toto mi letos dobře zafungovalo u Tephrocactů, kde mi vylezly semenáče už ze 4 lokalit), prostě u těch "peruánských oveček" z MSN mi něco vylezlo v chladnu, něco teď za teplých skoro letních dní, ale stále jsou to spíše jednotlivosti...nakličuju v silněji minerálním substrátu s více vodu vázající složkou vespod, snažím se, aby zcela nevysychala, umístění od chladného února venku (vítr, slunce), ale kryté, takže vodu dodávám radši sám - dospělé floccosy, ale mám od února venku na dešti a evidentně jim to prospělo neb letos nasadila ta největší až 10 dceřinných kladódií, takže trsík se mi zvětšuje (letos stejně u nás moc neprší, takže doplňuju vodní deficit)...

Takže to co zatím z MSN mi leze jsou Austrocylindropuntia floccosa (musím ještě uvést, že tenhle typ opunciovitých má moc pěkný sukulentní typ semenáčků)

a/ MSN12


b/ MSN13 crispicrinita

[Petr z Čech]

- různorodost mladých semenáčů je u jihoamerických opunciovitých velká, tak pár fotek několika letošních mláďat

a/ Maihuenia patagonica JN405
= vývojově nejstarší má klasické (nezaměnitelné v rámci rodu) velmi dlouhé děložní lístky, sukulence v mládí střední, tj. v přehřátém skleníku je spolehlivě spálíte



b/ Maihueniopsis glomerata JN457
= děložní lístky kratší než u Maihuenie, tvar dlouhoramenného trojúhelníku může semenáč Maihuenie vzdáleně připodobňovat



c/ Tephrocactus alexanderi LF732
= nemá již tak protáhlé lístky, trojúhelníkovitý tvar, mnohem vyšší úroveň sukulence, letos mi klíčí z JA-opuncií nejlépe už ze 3.lokalit



d/ Tephrocactus aoracanthus JN997
= obdobná základní stavba jako u předešlého

[kaos]

- různorodost mladých semenáčů je u jihoamerických opunciovitých velká, tak pár fotek několika letošních mláďat

a/ Maihuenia patagonica JN405
= vývojově nejstarší má klasické (nezaměnitelné v rámci rodu) velmi dlouhé děložní lístky, sukulence v mládí střední, tj. v přehřátém skleníku je spolehlivě spálíte

Nevede se dnes Maihuania již mimo Opuntioideae v samostatné podčeledi Maihuenioideae? Mám pocit, že by to měla být nějaká slepá vývojová větev Cactaceae, která nemá rozvinutý ani CAM.

[Petr z Čech]

to kaos: ano jak píšeš to taxonomicky i metabolicky je... (je to prostě nepočetná stará, vymírající(z pohledu evoluce nemá potomky) vývojová větev, kde lze určité shodné morfologické/fyziologické aj. souvislosti s vývojem u nových větví pozorovat/srovnávat, proto u mne "jihoamerický opunciovitý" je v tomto případě sensu lato (více se jim vývojem podobají než ostatním podčeledím) = nelze je samo chápat jako předky dnešních Opuntioideae, liší se i v dosti jiných znacích než jen v CAM/C3 (přesto to sukulenty jsou, hold nižšího levelu), avšak vyvinuly se vedle sebe ve stejném/či jen mírně odlišném prostředí (evoluce u nich však zvolila trochu odlišnou cestu, ne tak úspěšnou jako u "pravých opunciovitých"), některá přizpůsobení jsou proto shodná či trochu vývojově hloub a pak samo i další zcela odlišná - proto semenáče při pěstování lze žárem vcelku snadněji spálit než-li se to daří u jiných rodů, na druhou stranu vykazují vyšší odolnost k vyklíčení ve vysoké vlhkosti oproti jiným) - já je stále rád vysévám, ikdyž jsou stále stejně monotonní (morfologicky uniformní), jsou prostě svým vývojem zajímavé....

k novinkám (asi +15 dní od posledních foto výše):
= prošli jsme prvními tropickými dny s velmi silným zářením a následnými mezidobími ochlazení a tak několik postřehů z letošního výsevu JA opunciovitých sensu lato (vše pěstováno venku)

a/ Austrocylindropuntia floccosa MSN12 (stejné semenáče viz foto výše)
= přírůstky rychlé, pěstování venkovní, zálivka denodenní večerní, přes den vše vyschne, přímý svit asi 8 hodin/den (vysoké teploty, záření)
= na přepálení jsou v této velikosti více odolné díky vysoké sukulenci i na děložních lístcích, ten menší má upálenou špici levého lístku (dokáží tedy rozdělit ztráty na díly tak, aby nepřišly o celé lístky - ve stejných podmínkách jsem utrpěl vyšší totální ztáty u Maihueniopsis glomerata, částečné u Tephrocactus alexanderi, Maihuenia v takovýchto podmínkách zcela ztrácí děložní lístky, vyšší intenzita po delší dobu by ji pak zahubila (musí se víc chránit), naproti tomu jsou právě tyto Austrocylindropuntia mnohem odolnější na přepaly (vyšší intenzitu záření jak tepelného tak i jistě UV)



b/ Austrocylindropuntia floccosa MSN13 crispicrinita (stejný semenáč viz foto výše)
= je o něco mladší než předešlé, v podstatě shodný vývoj, přepaly nebyly zaznamenány



c/ Austrocylindropuntia floccosa MSN13 crispicrinita (nové semenáče)
= klíčení podmiňuje prudké ochlazení po teplých dnech, musí být dodáván dostatek vody



d/ Austrocylindropuntia floccosa MSN7
= opět objevení se nových klíčků po ochlazení z tropických dnů + zálivka
= odolnost k přepalům vzniká již v relativně nízkém věku semenáče, zatím mi vycházejí odolnější než Maihueniopsis i některé Tephrocactusy v juvenilním věku

[Petr z Čech]

Aktualizace:
...výsev: Austrocylindropuntia floccosa (po 2 měsících)
(foto 1 stáří cca 2 měsíce.....foto 4 asi 3-denní, vše ostatní něco mezi podle stupně vývoje)

postřehy:

- vysoká tolerance na IR (mnohé jiné z JA-opunciovitých se spálí o poznání dříve)

- je dobré je držet po vyklíčení až 4 měsíce (klima data z Macusani, PE) v kořenové aktivní činnosti bez přerušení (semenáče se udrží v pohodě a bez ztát i přes horké léto, pěstuji je ale venku (jen kryté před srážkami), tedy jen do max. +30 st.C) "česky to znamená, že je každodenně zalévám, v létě přes den nadbytečnou vodu (ale ne všechnu, takže nepřeruší vegetaci) ze substrátu slunce rychle odpaří (letní stagnaci nevyžadují neb musí do konce sezóny dorůst do dostatečné velikosti pro následné dlouhé suché zimování - které je i v PE relativně dlouhé až 8 měsíců)"

- pokud srovnáte teploty a rosný bod z lokalit zjistíte, že rostou po celý rok v podmínkách vydatných ranních ros (jsou tedy vůči volné vodě dosti odolné, dospělé lze snadno navyknout na naše celosezónní venkovní pěstování (II.-XI.) pod širým nebem s přirozenými srážkami a teplotami - takové rostliny zjara pak silně odnožují (až 15 nových na 1 dospělou matku - je to typ sukulentu s primárním vegetativním rozmnožováním, což ho pro pěstitele může stavět do pozice atraktivní, protože co rychle roste a množí se...toho je vždy víc po ruce))

MSN12 - Malahuacayan, 4.240 m


MSN13 - Lago Conococha, 4.100 m


MSN7 - 29 km pred Macusani, 3.074 m


MSN11 - Andahuayas, 4.210 m

[Mário Snopka]

Petře, paráda, ja musím konštatovať, že neviem vysievať, ja osobne nič nemám, že by karma ?

[Petr z Čech]

...o Tvoji karmu nemám strach Mário, tu máš nastavenu dobře = kdo se hodně zajímá, ten se hodně dozví, kdo si myslí, že už všechno ví skončí "na pískovišti", dočkej času....já jsem tyto vyséval již v předjaří a po několik prvních měsíců taky ani ťuk, jsou to prostě typické náladové opunciovité, které si klíčí až když jim se chce a ne když my zrovna potřebujeme...přesto mé klíčení v létě, podle mne, není až tak typické...docházelo k němu vždy až po nějakém krátkodobém teplotním zlomu...klíčení na jaře mi nevyšlo, protože semenům asi nějakou dobu trvá než přejdou ze suchého stavu do aktivního stavu (zimní předpříprava semen stratifikací mi častěji nevychází, hold příroda to umí líp, protože hlavně na rozdíl ode mne ví kdy je má naklíčit), v létě se sice podařilo něco vyklíčit (moje zásluha je jen servisní = zalévání, substrát, ochrana, vše jinak záleží jen na nich) asi jen díky pravidelné dodávce vody (bez dostatku vody by rozhodně taky nevzešla), ... mnohem víc u těchto očekávám až na podzim, kdy budou teploty přirozeně nízké a voda se bude v substrátu lépe udržovat přirozeněji...protože semenáče rychle rostou (během 2 měsíců jsou zcela připravené na dlouhou chladnou suchou periodu), troufám si i typnout, že přirozeným obdobím pro klíčení tohoto okruhu kaktusů i v přírodě může být až závěr jejich sezóny, tedy právě ten podzim, kdy vyklíčí až po proběhlém teplém období, po příchodu ochlazení (resp. je to dynamický jev plynulého ochlazování, který je snad motivuje klíčit), kdy mají po vzklíčení ještě právě ještě těch několik měsíců na to, aby se připravily na chladnější suchou zimu (první mrazy pak zcela zastavují u všech sukulentů poslední růstové vegetativní projevy, ale to už jsou tyhle semenáče dost velké)...jinak, kdyby ti některé PČ vůbec nevzešlo a já tu budu mít, počítám pro Tě s prvními odnožema jak jsme smluveni (= tyto tvoří odnože již relativně brzo, mám tu asi 5 cm rostlinku (je to ale odnož, ne semenáč), odhad asi 3-letou, která mi udělala letos hned 2 dcery, odnože za sezónu vyrostou cca 2-3 cm, vcelku snadno pak po oddělení zakořeňují)...

[Jiri Kolarik]

No, skvělé...Petr to tu rozjel...
Před ca. 14 dny jsem chtěl vyhodit asi 4 letou misku se starými semeny tefráků....no, vyhodit, vím, že tato semena klíčí klidně i 10 let! Dal jsem tedy onu misku z průsvitného plastu (už se skoro rozpadá) do další misky s vodou...a včera koukám...a tak 50 semenáčů...!!! Vysel jsem před 4 roky ca. 200 zrn, pěkně pravidelně a zasypal pískem a ponechal "osudu" venku na dešti...každý rok něco vyklíčilo...a teď je to ale snad nejvíce...fotku snad ještě udělám...
Pozn.: vždy vysévám tefráky ve vrcholném létě a klidně stojí zasypaná semena ve vodě...než vyklíčí...